Témata
Reklama

Zpátky do Evropy

13. 12. 2017

V dubnu letošního roku došlo na našem strojírenském trhu k jedné změně. Zdánlivě nepříliš převratné, ale pro firmy (především ty evropské), které používají vystružovací nástroje, šlo bezesporu o změnu významnou. Společnost Ham - Final změnila svůj název na Final Tools. A nejen to. Došlo i ke změně majitele, jímž se opět stal její zakladatel a původní majitel Stanislav Fiala. Firma tak může opět vkročit do Evropy.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

MM: Jak jste dosáhli svých prvních obchodních úspěchů?

Stanislav Fiala: Ještě v době našich garážových začátků, v roce 1996, jsem přišel do motorárny firmy General Motors. Jejich technik mi popsal problém, který v té době řešili – nadměrnou zmetkovitost. Vyzval mě, abych nabídl něco, co by jim problém pomohlo vyřešit. Spolu se mnou tam stál i zástupce velkého německého výrobce řezných nástrojů. Ten však jejich problém nevyřešil, zatímco já, „garážník“, ano. Rozhodnutí, že GM bude odebírat nástroje právě od nás, na sebe nedalo dlouho čekat… Dodnes jsme jedinými dodavateli těchto patentovaných nástrojů.

Reklama
Reklama
Reklama

Jenomže v dalších firmách nás neznali. Hrozilo tedy nebezpečí, že dají přednost výrobci, který už má renomé na mezinárodním trhu. Proto jsme se v roce 1997 spojili s německou firmou HAM. Naše vize byla taková, že my budeme přicházet s inovativními nápady a vyrábět a oni pak budou naše nástroje prodávat.

„Při našem typu výroby se generuje velká přidaná hodnota. S trochou nadsázky říkám, že do krabice od bot nakoupíme materiál za tři sta tisíc korun a vyfakturujeme tři miliony,“ říká Stanislav Fiala

MM: Jak jste se k vyvíjení a výrobě přesných řezných nástrojů vlastně dostal?

Stanislav Fiala: Firmu jsem založil jako fyzická osoba v roce 1991. Předtím jsem působil jako technolog ve Výzkumném ústavu všeobecného strojírenství, kde jsem na vývoji nástrojů pracoval v některých případech deset let. První patenty jsem podával už v roce 1985. A jak se říká, štěstí přeje připraveným. Před revolucí jsem totiž jezdil po nejrůznějších českých firmách, jako byl například Narex, a nabízel jim nástroje, které jsem vyvinul.

Jenže v té době je nikdo z nich vyrábět nechtěl, protože u nás se tehdy dělaly velké stroje pro RVHP. Zpracovávaly se tuny materiálu, plánovalo se na pět let. Všichni měli dostatek práce a nějaké nápady na nástroje je nezajímaly. Argumentovali tím, že vše potřebné nakoupí ve Švýcarsku nebo v Německu. Na úspory financí se tehdy nemyslelo.

Přes tuto zkušenost jsem hned po revoluci založil firmu Final – Fiala Nástroje Líšeň. Tehdy jsem měl veliké štěstí, že jsem získal hned první zakázku v OSANu. To byla organizace, která tehdy zastřešovala dodávky všech nástrojů v celé republice. Nabídl jsem jeho řediteli své nástroje. Testy ukázaly, že mají srovnatelné nebo lepší výsledky než ty německé, a přitom byly levnější. Okamžitě jsem dostal zakázku za dva miliony, další rok už za čtyři miliony… Následující rok OSAN zkrachoval a já jsem stál před problémem, kde budu hledat zákazníky. S ohledem na první dvě zakázky od OSANu jsem si totiž vzal úvěr několik milionů na nákup strojů a začal asi s deseti lidmi vyrábět. Navštívil jsem Škodu Mladá Boleslav, kterou tenkrát v roce 1994 přebírali Němci. A zase jsem měl veliké štěstí, protože po příjezdu do motorárny se mnou jednal přímo jeden z nových šéfů, pan Taeichmann . Ten se neptal na naši historii, na reference a podobně, ale rovnou řekl: „Mám z Německa úkol dát motorárnu Škodovky do pořádku. Potřebujeme zvýšit výrobu motorových ojnic o 20 procent oproti současnému stavu. Máme s tím ale technický problém, tak zkuste něco vymyslet. Když to vymyslíte, dostanete zakázku.“

Tak jsem tam jezdil několik měsíců a spolupracoval s jejich zaměstnanci. Pak jsem přišel s řešením, které jsem později také patentoval. Během dalšího půl roku jsem získal objednávku za čtyři miliony. V současnosti tvoří dodávky nástrojů a přípravků do Škody Auto asi pětinu našich tržeb.

Ačkoli jsme stále pracovali v garážových podmínkách, začali jsme vyrábět pro Škodu Auto Mladá Boleslav. To bylo v roce 1995. Další rok se ozvali z ČZ Strakonice, že mají podobný problém. Do Strakonic jsme také začali dodávat, zakázka byla asi za šest milionů.

Rok 1997 byl pro nás významným mezníkem. Začal jsem jezdit do zahraničních automobilek a naše objednávky už dosahovaly objemu přes 20 milionů. Dostali jsme se však do situace, že už jsme nestačili současně vyrábět i obchodovat. V té době mě oslovil pan Maier, majitel firmy HAM. Přišel s návrhem, abychom společně založili Ham - Final, přičemž Němci budou mít na starosti obchody po celém světě a my pak ty v Česku a na Slovensku.

MM: Proč jste se tedy chtěl později stát na firmě HAM znovu nezávislým?

Stanislav Fiala: V preambuli zakladatelské listiny Ham - Final se společnost HAM zavázala, že bude naše produkty prodávat po celém světě. V prvních letech jsme tedy hledali vhodný způsob spolupráce. Následně se ukázalo, že HAM, orientovaný na katalogový prodej standardních nástrojů s minimální technickou podporou, nedovede zajistit prodej výstružníků a odpovídající technickou podporu. Prakticky žádnou větší zakázku jsme přes HAM nezískali.

Jako v mnoha případech i zde šlo především o lidi. Nepodařilo se najít a vychovat schopné techniky. To už bylo zřejmé, že bude nutné hledat vlastní cestu. Světová krize pak vše na několik let zbrzdila. Dlouhá jednání s panem Maierem, majitelem společnosti HAM, nevedla k tomu, abychom znovu získali majoritu ve společnosti.

To se podařilo až na jaře letošního roku po dohodě s jeho dětmi a nástupci. Nově jsme tedy stoprocentně českou firmou. Můžeme tak uplatnit vlastní obchodní strategii a uvést na trh výrobky, které byly doposud vyráběny spíše jako speciály pro konkrétní zákazníky.

Testování nového nástroje

MM: Teď jste tedy volní, tak můžete expandovat?

Stanislav Fiala: Nyní máme příležitost oslovit všechny světové firmy. Za těch 20 let jsme se i my něco naučili. Víme, že naše technická řešení obstojí před světovou konkurencí. Pravda je, že se také změnil trh a přístup k vyhodnocení přínosů nástrojů u zákazníků. Vlivem pečlivého sledování nákladů přímých i nepřímých dnes snadněji prokazujeme úspory při nasazení našich nástrojů, které jsou v mnoha případech dražší. Ovšem jejich celkový ekonomický přínos je lepší. Nerozhoduje tak už pouze cena a obchodní jednání, ale i technická a technologická znalost při analýze procesu obrábění a nasazení nástroje.

Od příštího roku se chystáme oslovit všechny velké firmy, které vyrábějí hydrauliku. Na typických hydraulických komponentech jim ukážeme ověřené technologie dokončování velmi přesných děr. Vše je dlouhodobě ověřeno se všemi technickými a ekonomickými přínosy ve společnostech Danfoss, Bosch, Poclain a Hitachi, se kterými spolupracujeme na vývoji. Jak situace ve firmě ukazuje, o další zakázky nebude nouze. Kapacita strojního vybavení naší firmy je tak na 160–170 milionů. V současné době dosahujeme obratu přibližně 100 milionů, takže bychom mohli navýšit skoro na dvojnásobek. K tomu je samozřejmě potřeba mít i kvalifikované dělníky a techniky.

MM: Jak to budete řešit?

Stanislav Fiala: Musíme si ty mladé vychovávat již od učiliště. Připravujeme spolupráci se Střední školou technickou a ekonomickou na Olomoucké ulici, asi kilometr od nás. Naším záměrem je tedy hledat cestu k mladým absolventům. Aby pochopili, že právě ve strojírenství je obrovská budoucnost a také reálná možnost finančního růstu. Mzdy v ČR v této oblasti mohou být dokonce ještě vyšší než v Německu. Každý si ovšem musí uvědomit, že to může pět nebo deset let trvat, než se z něj stane dobrý, a tedy výborně placený obráběč, technolog či konstruktér. Nicméně s ohledem na budoucnost se to každému určitě vyplatí.

Chceme mladé lidi motivovat, aby viděli, že tohle řemeslo má budoucnost. Zvažujeme
i vybudování samostatného vývojového, vzdělávacího a školicího střediska, které by nebylo přímo součástí provozu. Oddělené pracoviště pro výuku mladých pracovníků. Tak se to dělá ve velkých světových firmách. Každý učeň má svůj tréninkový program a pak se vybírají ti nejschopnější, kteří jsou nejen nadmíru zruční, ale mají také rozvinuté tvůrčí myšlení.

Předávání ceny TAČR. Zleva: Stanislav Fiala, ředitel FINAL Tools, Ing. Karel Kouřil, Ph.D., projektový manažer FINAL Tools, doc. Ing. Milan Edl, Ph.D., děkan Fakulty strojní na ZČU v Plzni, Ing. Pavel Žlábek, Ph.D., ředitel laboratoří RTI při FS ZČU v Plzni

MM: Co plánujete do budoucna?

Stanislav Fiala: Budoucnost vidím právě v lidech. Byla doba, kdy jsem snil o strojích, ale stroje už dnes máme. Vlastníme technologické vybavení společnosti v hodnotě přes 80 milionů, včetně moderních CNC strojů, ale i konvenčních, vysoce přesných brusek s odpovídajícím metrologickým vybavením. Dnes sním o konstruktérech a technolozích. O lidech, kteří v sobě mají ten správný zápal a jsou hrdí na svou práci a na naše výrobky.

Dalším aspektem však je, že pokud chci uspět s naším výrobkem v zahraničí, potřebuji člověka znalého jazyka a současně dobrého technika. A najít v naší zemi technicky tvořivého a nadaného člověka, který navíc umí jazyk, to se mi nedaří. Takže musím posílat dva lidi. Kdybych měl člověka, který umí obojí, mohl by dostat prakticky dvojnásobný plat. Proto dnes nehledáme lidi jen na školách strojírenského zaměření, ale i mezi středoškoláky s obecným zaměřením. Takové, kteří se chtějí učit – třeba i ve 30 letech – nový obor. A také uvažujeme o ženách. Třeba švadlena, která je šikovná ve své současné práci, bude pravděpodobně šikovná i na práci u nás, ovšem za výrazně vyšší plat. Také se nám už v několika případech podařilo, že k nám přišly pracovat děti našich pracovníků. Takoví ti kovaní řemeslníci, které to baví, zde mohou dosáhnout vysoce nadprůměrné mzdy.

MM: Jak je možný takový platový nadstandard oproti jiným výrobním firmám?

Stanislav Fiala: To je tím, že při našem typu výroby se generuje velká přidaná hodnota. S trochou nadsázky říkám, že do krabice od bot nakoupíme materiál za tři sta tisíc korun a vyfakturujeme tři miliony. To je neuvěřitelný rozdíl v přidané hodnotě oproti třeba traktoru, kde potřebujete spoustu materiálu, obrovské výrobní haly, spoustu různých odlitků… My jsme jako hodináři – přidaná hodnota je v lidském umu, v přesnosti, ve znalosti. Navíc klíčové produkty máme patentově chráněny v ČR i v zahraničí. V letošním roce jsme oslavili 20 let od založení firmy. Naší vizí do budoucna je pokračovat v tom, co umíme nejlépe - vyvíjet, vyrábět a prodávat technická a technologická řešení pro obrábění velmi přesných děr.

Hana Janišová

hana.janisova@mmspektrum.com

Reklama
Související články
Modulárne mikrofabriky a modulárne roboty

V sieti Inovato vzniklo medzinárodné zoskupenie, ktoré vyvíja koncept modulárnej mikrofabriky. Mikrofabrika je malé až stredne veľké, vysoko automatizované a technologicky vyspelé výrobné zoskupenie so širokou škálou procesných možností. Mikrofabrika vyžaduje menej energie, menej materiálu a malú pracovnú silu, a to vďaka high-tech automatizovaným procesom.

Jako by byli přímo u stroje

Zlatá medaile udělená exponátu na MSV v Brně patří k neprestižnějším technologickým oceněním. Letos se jejím nositelem v kategorii Inovace v automatizační technice a Industry 4.0. stal tým z Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky (ÚVSSR) Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. Ocenění bylo konkrétně uděleno za inovativní využití neuronových sítí při konfiguraci řízení obráběcích strojů s využitím virtuální reality.
MM Půmyslové spektrum mělo možnost vidět působivou demonstraci řešení v činnosti v rámci expozice na MSV a současně se o něm dozvědět mnoho zajímavého od jeho tvůrců Ing. Michal Holuba, Ph.D., a Ing. Jana Vetišky, Ph.D.

O čem je toolmanagement?

Jednoho pošmourného listopadového dne jsem se vydal do Plzně, abych si popovídal s panem Oldříchem Bosmanem, jednatelem a zakladatelem společnosti BTS Technik.

Související články
Inovace pro cestu do oblak

Vrtulník – stroj, který obdivujeme v nejnapínavějších scénách akčních filmů, ale který především hraje často klíčovou roli ve skutečném životě. Ať už jde o záchranu životů, nebo o dopadení nebezpečných zločinců. MM Průmyslové spektrum mělo možnost na vlastní oči vidět místo, kde se tyto dokonalé stroje dokončují a také v případě potřeby opravují – prostory společnosti Bell Textron Prague na pražské Ruzyni. Zde jsme též měli možnost mluvit s panem Stanislavem Štefanovem, manažerem prodeje civilních vrtulníků.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Moje osobní spotřeba je menší než leckterého mého zaměstnance

Kvido Štěpánek založil před 30 lety prosperující společnost. Dnes je její majetek odhadován na dvě miliardy korun. Za dobu své existence věnoval na dobročinnost více než 100 milionů korun. Tento nenápadný a skromný člověk inspiroval naši redakci, která ho požádala, aby se s ní podělil o své názory na filantropii, životní hodnoty a tradici dobročinnosti v Čechách.

Z manažera vlastníkem

V době recese koupila Olga Kupec od německého majitele slévárenský provoz a už více než 10 let jede její firma na plné obrátky. Tato přemýšlivá a empatická dáma dokázala svým přístupem ke klientům a kolegům vybudovat v českoněmeckém pohraničí prosperující firmu, která nemá nouzi, ani o zakázky, ani o zaměstnance.

Prostor pro laserovou automatizace je stále obrovský

Česká společnost Lascam systems se zabývá zejména dodávkami laserových zařízení pro obrábění kovů a plastů. Byla včas u rozvoje moderních laserových technologií a dnes pomáhá firmám s integrací laserových aplikací do výrobních procesů. Podle slov obchodního ředitele společnosti Karola Flimela se považují spíše za dodavatele řešení než distributora jednotlivých zařízení a za největší výzvu považují složité inovativní projekty, které přinášejí nový způsob výroby.

Více propojujme vysoké školy s praxí

Profesor Jaroslav Kopáček patří zcela bez pochyb mezi nestory oboru hydrauliky a pneumatiky v naší zemi ve druhé polovině 20. století, a proto mu byla na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2019 v Brně udělena po zásluze Zlatá medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a inovační činy. Při příležitosti ocenění práce pana profesora jsme připravili malý medailonek tohoto skromného a entuziastického člověka. Pan profesor nám při této příležitosti sdělil i několik svých zajímavých postřehů.

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

MSV představí svět budoucnosti

Mezinárodní strojírenský veletrh vstupuje do svého již 61. ročníku. Během let se z něj stal nejrenomovanější oborový veletrh. Je tedy jasné, že řídit jej tak, aby renomé neztratil, není nic snadného a vyžaduje to člověka nejen schopného, ale i zkušeného. Současný ředitel, Ing. Michalis Busios, bezesporu splňuje obojí. Dokladem je skutečnost, že pro veletrh úspěšně pracuje již od roku 2008.

Chceme se přiblížit průmyslové sféře, říká rektor Tomáš Zima

Před rokem založila nejstarší česká univerzita společnost Charles University Innovations Prague, s. r. o. Šlo o první počin, který se uskutečnil na české univerzitní půdě. O zkušenostech a prvním úspěchu z univerzitního podnikání jsme si povídali s rektorem Univerzity Karlovy profesorem Tomášem Zimou.

Bez základních etiketních dovedností není byznys úspěšný, říká Ladislav Špaček

Ladislav Špaček je respektovaný odborník a dlouholetý propagátor etikety a protokolu. Je rád, že většina českých podnikatelů odložila fialová saka a bílé ponožky a že význam etikety v tuzemských firmách roste. V rozhovoru pro naši redakci také upozorňuje na některá zásadní faux pas, na to, že už nikdy nemáme šanci udělat první dojem a že etiketa není jen o oblečení.

Když čistí profesionálové

Čisté prostředí není důležité jen doma či ve venkovním světě kolem nás. Stejně podstatné je i tam, kde pracujeme. Nástroje a řešení pro nejrůznější typy úklidu a čištění přináší do našich životů společnost Kärcher. Není však pouze dodavatelem produktů pro domácnost, jak se možná laická veřejnost domnívá, ale nabízí i širokou paletu produktů a řešení pro profesionální, zejména průmyslový sektor. Na podrobnosti jsme se zeptali Michala Kettnera, Head of Dealers channel and ES department.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit