Témata
Reklama

110 let TOS Varnsdorf

16. 05. 2013

Ve středu 15. května 2013 se v areálu společnosti TOS Varnsdorf uskutečnilo slavnostní setkání partnerů a spolupracujících subjektů při příležitosti jubilea 110 let od založení firmy. To se datuje do roku 1903, kdy Arnold Plauert zde zaháji výrobu jednoduchých soustruhů, vodorovných obrážeček, hoblovek a vrtaček. Rok 1915 je pak přelomovým, který určil další směr firmy – výrobu vyvrtávaček, v této době vodorovných, ale horizontální na sebe nedávají dlouho čekat. Těch se následně ročně vyrábí stovka, společně se 600 soustruhy, 150 frézkami, 40 vrtačkami a dalšími stroji, jako jsou automaty, pily na kov či shapingi.

Rok 1950 přináší zřízení samostatného subjektu TOS Varnsdorf, jehož nosným programem se stává výroba horizontálních vyvrtávacích strojů. Tento název s několika kratšími obměnami je používán dodnes. Během následující doby firma svůj program zužuje na výrobu horizontek. V roce 1995 dochází k privatizaci státního podniku přímým prodejem. Další období je pak ve znamení posilování svého postavení na světových trzích, jsou zakládány společnosti v Německu, Kanadě, Indii, Šangaji, společný výrobní závod TOS Kunming v Číně, jenž v současné době ročně produkuje na 40 strojů.

Doposud historicky nejvyšší obrat byl dosažen v roce 2008 a činil téměř 3 mld. Kč. Firma v loňském roce vyrobyla 140 strojů, kapacita stávajícín výroby a možnosti firmy je až 200 kusů ročně. V současné době se výrobní program skládá z vodorovných frézovacích a vyvrtávacích strojů stolových a deskových, vodorovných a portálových obráběcích center a speciálních strojů. Výroba se rozkládá na ploše 80 tisíc metrů čtverečních, převážně v nových moderních halách.

Ing. Jan Rýdl, předseda představenstva TOS Varnsdorf, a hlavní akcionář, jenž realizoval privatizaci firmy v roce 1995, ve svém úvodním proslovu k přítomným uvedl, že jeho filosfie podnikání vychází z přesvědčení, že dlouhodobou perspektivu lze zajistit pouze získáním a udržením pozice světového výrobce ve své komoditě, využití tvůrčího potenciálu zaměstnanců, jenž jsou nejcenějším kapitálem firmy a vztahem k zákazníkům, kteří jsou středem pozornosti a cílovým objektem firemních aktivit. Neopomněl dále i vyzvihnout vztah k region, který jeho firma chápe jako svoji základnu, odkud čerpá nové zdroje a proto ji také rozvijí a propaguje.

Po úvodním proslovu se účastníci z řad ředitelů spolupracujícíh firem a partnerů odebrali na prohlídku výrobních a montážních prostor. Společnost investuje nemalé částky do modernizace všech výrobních, měřicích a montážních vybavení. Za 20 let, od privatitace společnosti, to činilo přes 2 miliardy Kč.

Oslavy byly zakončeny slavnostním obědem ve varnsdorfském Pivovaru Kocour. Tento pivovar s mottem: "Nevaříme pivo jen pro kočku", si vytyčil nelehký úkol – ukázat domácímu konzervativnímu pivaři, že pivo nerovná se jen chlazená desítka v lednici, že pivo je víc než český ležák, že pivo se báječně skloubí s gastronomií, že se pivo dá pít podle ročního období, nálady…že pivo je prostě víc než to, jak je u nás všeobecně vnímáno. Jak se mu to povedlo? Účastníci byli velmi spokojeni. Měli možnost ochutnat z nabízených 12-ti druhů piv.

-dvo-

Firmy
Související články
O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

MM Glosa: Eine große Katastrophe

V Německu to stále vře. Vedle obav z politických iniciativ a churavějící ekonomiky řeší naši západní sousedé i otázky rasismu. Skupina vědců, jejichž úkolem bylo zkoumat, jak kdysi dávno žili dinosauři, se raději zabývá otázkou, zda jména dinosaurů odpovídají dnešnímu duchu doby. Zatímco dinosauři kdysi obývali Zemi bez zájmu o politickou korektnost, jejich jména jsou nyní předmětem vášnivých debat, zdali nejsou rasistická nebo sexistická…

Související články
Kristova léta

Ke svému závěru se nachýlil rok, ve kterém stále rezonovaly všechny krize, které si Evropa nashromáždila za předchozí období. Některé státy se jejich důsledky popraly celkem se ctí, jako například Polsko, další se vrátily do předcovidové úrovně a bohužel Česká republika jako jediná stále lapá po dechu. Proč? Co je důvodem?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

MM Podcast: Glosa - Nároková ekonomika

Aplikovaný výzkum musí ekonomiku primárně posouvat k vyšší přidané hodnotě. Je však třeba stávající přístup hodnocení změnit optikou dlouhodobé efektivity a rentability investovaných prostředků, a to jak účelově, tak do místa určení. Mám tím na mysli například tvorbu dopravní, energetické či digitální infrastruktury nebo transformaci hospodářství na nízkouhlíkové. Bez dotací se totiž firmy na zelenou ekonomiku nepřetransformují.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

MM Podcast: Glosa - Sedmnáctá země spolková na kolečkách

Problémy koncernové automobilky jsou vážnější, než si většina lidí umí představit. Kombinace emisního skandálu DieselGate, změny trhu a návyků spotřebitelů, inflace a neschopnosti na to všechno pružně reagovat je pro VW smrticí koktejl. Může jí dokonce hrozit osud finské Nokie či amerického Kodaku, které před lety nedokázaly zachytit nastupující disruptivní změny a se svým ikonickým byznysem skončily. Jak zásadní problém by podobný osud znamenal pro Německo, potažmo celou subdodavatelskou Evropu, se můžeme jen domýšlet.

Fórum výrobních manažerů

Jaké zkušenosti máte s produktovými/subdodavatelskými dodávkami do obranného průmyslu? Jak bylo náročné se do tohoto sektoru dostat? Jedná se o oblast, která je pro vás v současné době důležitá nejen v rámci vaší výrobní diverzifikace, ale i případných státních garancí?

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Jiří Mašek, ČZU v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.

MM Podcast: Glosa - (Po)citová investice

Kolikrát již v době růstu ekonomiky došlo k nenadálému, často nevysvětlitelnému zlomu? Kdo tahal za konce nití, aby změnil otáčení zeměkoule? Proč se to již stalo součástí naší životní cesty a začali jsme to brát jako samozřejmost, bez hlubšího pátrání po příčinách, navíc s ignorací všech hoaxů a cílené propagandy?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit