Témata
Reklama

Around the world - Den čtvrtý

05. 11. 2012

V neděli ráno se po jedné noci odhlašujeme v kyotském hotelu Westin Miyako a odjížíme na prohlídku dvou významných pamětních zdejších míst, které patří bezesporu k tomu historicky nejcenějšímu, co může Japonsko svým turistům nabídnout – soustava chrámů Kiyomizu z osmého století a úchvatných 1001soch v chrámu Sanjusangendo.

Kiyomizu Temple představují jednu z nejdůležitějších soustav chrámů v Kyoto (celkem jich v tomto městě a okolí naleznete přes 400 (!). Námi návštívený, který se rozprostírá na prudkém srázu pochází z 8 století. Hlavní vstupní chrám, který podpírá 139 obrovských pilotů byl postaven v 17. století. Celý areál zaujímá plochu 130 tisíc metrů čtverečních.

Návštěvníci tohoto komplexu zde mají bezpočet možností, jak zaplacením určité částky a následným dotekem čehokoliv na daných symbolech a sochách mohou získat štěstí, lásku, peníze, odvahu, dlouhý život, atd…

Obr. 10 až…16

Chrám Sanjusangendo je proslulý díky svými 1001 Senju Kannon`zo, což jsou sochy “tisícirukých” bohyní soucitu, každá z nich má mnoho rukou. I když na první pohled se zdají totožné, není tomu tak. Každá z nich má odlišnou tvář a oděv. Před celou “armádou” pak stojí sochy představující svým výrazem a postojem sílu a dynamiku. Celý objekt a tyto sochy, jež jsou předmětem uctívání v tomto chrámu, jsou považovány za národní poklad. Hlavní prostor byt postaven ve 12 století.

Jelikož nebylo možné uvnitř fotit, pro částečnou představu obrovské rozsáhlosti této sestavy soch, přinášíme reprodukci fotografii ze zakoupené knihy.

Po shlédnutí tohoto monumentu odjíždíme na osacké letiště Kansai Int. Airport, kde se společností United Airlines odlétáme do San Francisca. Přes vědomí každého o časových pásmech si teprve člověk na vlastní kůží vyzkouší skutečnou realitu tohoto faktu. Je neděle 18.20 navečer a my usedáme do letounu Boeing 777. Máme před sebou necelých 10 hodin letu. Do San Francisca přilétáme opět v neděli, ale v 11 hodin dopoledne. Časový posun 17 hodin zažíváme naplno včetně dvou snídaní, dvou obědů a dvou večeří v jeden den, který pro nás trval 41 hodin.

Cestování v čase, resp. proti času napříč celou zeměkoulí představuje rozdíl např. mezi Londýnem a Sao Paulem 21 hodin.

V pondělí se opět vracíme do “technického prostředí” a čeká nás návštěva dvou firem, významných zákazníků firmy DMG/Mori Seiki v Kalifornii.

Roman Dvořák
Kyoto, San Francisco

Zpráva z prvního dne

www.mmspektrum.com/navsteva/around-the-world-den-prvni.html

Zpráva z druhého dne

//www.mmspektrum.com/navsteva/around-the-world-den-druhy.html

Zpráva z třetího dne

//www.mmspektrum.com/navsteva/around-the-world-den-treti.html

Zpráva ze črvtého dne

//www.mmspektrum.com/navsteva/around-the-world-den-ctvrty.html

Zpráva z pátého dne

//www.mmspektrum.com/navsteva/around-the-world-den-paty.html

Zpráva z šestého dne

//www.mmspektrum.com/navsteva/around-the-world-den-sesty.html

Zpráva ze sedmého dne

//www.mmspektrum.com/navsteva/around-the-world-den-sedmy.html

Firmy
Související články
O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

MM Glosa: Eine große Katastrophe

V Německu to stále vře. Vedle obav z politických iniciativ a churavějící ekonomiky řeší naši západní sousedé i otázky rasismu. Skupina vědců, jejichž úkolem bylo zkoumat, jak kdysi dávno žili dinosauři, se raději zabývá otázkou, zda jména dinosaurů odpovídají dnešnímu duchu doby. Zatímco dinosauři kdysi obývali Zemi bez zájmu o politickou korektnost, jejich jména jsou nyní předmětem vášnivých debat, zdali nejsou rasistická nebo sexistická…

Související články
Kristova léta

Ke svému závěru se nachýlil rok, ve kterém stále rezonovaly všechny krize, které si Evropa nashromáždila za předchozí období. Některé státy se jejich důsledky popraly celkem se ctí, jako například Polsko, další se vrátily do předcovidové úrovně a bohužel Česká republika jako jediná stále lapá po dechu. Proč? Co je důvodem?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

MM Podcast: Glosa - Nároková ekonomika

Aplikovaný výzkum musí ekonomiku primárně posouvat k vyšší přidané hodnotě. Je však třeba stávající přístup hodnocení změnit optikou dlouhodobé efektivity a rentability investovaných prostředků, a to jak účelově, tak do místa určení. Mám tím na mysli například tvorbu dopravní, energetické či digitální infrastruktury nebo transformaci hospodářství na nízkouhlíkové. Bez dotací se totiž firmy na zelenou ekonomiku nepřetransformují.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

MM Podcast: Glosa - Sedmnáctá země spolková na kolečkách

Problémy koncernové automobilky jsou vážnější, než si většina lidí umí představit. Kombinace emisního skandálu DieselGate, změny trhu a návyků spotřebitelů, inflace a neschopnosti na to všechno pružně reagovat je pro VW smrticí koktejl. Může jí dokonce hrozit osud finské Nokie či amerického Kodaku, které před lety nedokázaly zachytit nastupující disruptivní změny a se svým ikonickým byznysem skončily. Jak zásadní problém by podobný osud znamenal pro Německo, potažmo celou subdodavatelskou Evropu, se můžeme jen domýšlet.

Fórum výrobních manažerů

Jaké zkušenosti máte s produktovými/subdodavatelskými dodávkami do obranného průmyslu? Jak bylo náročné se do tohoto sektoru dostat? Jedná se o oblast, která je pro vás v současné době důležitá nejen v rámci vaší výrobní diverzifikace, ale i případných státních garancí?

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Jiří Mašek, ČZU v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.

MM Podcast: Glosa - (Po)citová investice

Kolikrát již v době růstu ekonomiky došlo k nenadálému, často nevysvětlitelnému zlomu? Kdo tahal za konce nití, aby změnil otáčení zeměkoule? Proč se to již stalo součástí naší životní cesty a začali jsme to brát jako samozřejmost, bez hlubšího pátrání po příčinách, navíc s ignorací všech hoaxů a cílené propagandy?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit