Témata
Reklama

České hutní firmy mají za sebou náročný rok

06. 06. 2017

Na začátku června se v prostorách MPO konal odborný seminář „Budoucnost ocelářství v Česku“. Jeho cílem bylo zhodnocení loňského roku a výhled vývoje českého ocelářského průmyslu. Semináře se zúčastnilo na šest desítek odborníků z oboru.

Samotné konferenci předcházelo setkání ministra průmyslu a obchodu Ing. Jiřího Havlíčka, MBA s vrcholnými představiteli českých ocelářských podniků, kde byla diskutována důležitá aktuální témata včetně reformy EU ETS, ochrany před dumpingem ze třetích zemí mimo EU a podoby trhu s elektřinou.

Konferenci zahájilo shrnutí aktuální situace na ocelářském trhu. V roce 2016 celosvětově klesly ceny ocelářských výrobků o 7,9 %, což pro české ocelárny znamenalo pokles tržeb o 5,4 %, na necelých 80 mld. Kč. Experty byla také zevrubně diskutována aktuální témata, mezi něž patří celosvětová nadprodukce oceli pocházející především z Číny. Z pohledu evropského ocelářství jsou velmi zásadní aktuálně vedená jednání o budoucnosti antidumpingových nástrojů, které chrání EU před nekalým dovozem oceli z Číny, Iránu a dalších zemí.

Na snímku zleva Jiří Havlíček – ministr Průmyslu a obchodu, Jan Czudek – předseda správní rady Ocelářské unie a generální ředitel a předseda představenstva Třineckých železáren, Dmitrij Ščuka – generální ředitel Vítkovice Steel a člen správní rady Ocelářské unie, Ashok Patil – generální ředitel, předseda představenstva ArcelorMittal Ostrava a člen správní rady Ocelářské unie a Jan Rafaj – statutární ředitel Ocelářské unie a místopředseda představenstva ArcelorMittal Ostrava

Velkým tématem uplynulého roku byl boj proti udělení statusu tržní ekonomiky Číně, které by zásadně oslabilo ochranu EU před dumpingem subvencované oceli. Čeští oceláři se zapojili do celoevropské kampaně spojující politiky, podniky i odbory z ocelářství, ale i z jiných odvětví. Čína se kvůli rozhodnutí EU neudělit jí status tržní ekonomiky obrátila se stížností na WTO. Spor bude trvat minimálně rok, a tak i nadále bude na straně evropských firem přetrvávat nejistota související s účinnou obranou proti praktikám čínských firem.

Problém dumpingu se ale netýká jen Číny. Odhadovaná nadkapacita ve světě je 400–500 milionů tun oceli. Mnohé státy se proto cíleně a dlouhodobě snaží o podporu domácího průmyslu a jejich vlády zemí uměle chrání své trhy před dovozem ze třetích zemí a významné národní podniky podporují pomocí levných úvěrů či laxních environmentálních předpisů. Pro české a evropské ocelářské firmy je velmi obtížné v takovém prostředí konkurovat.

Další obrovskou hrozbou je probíhající revize evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Pokud revize dopadne tak, že české ocelářské firmy budou nuceny dokupovat kolem roku 2030 až 40 % povolenek na volném trhu, stoupnou místní výrobní náklady nad únosnou míru. Výsledkem revize EU ETS tak může být únik uhlíku, tedy situace, kdy se průmyslová výroba přesune do zemí třetího světa, které na tunu vyrobené oceli vypouštějí až o 50 % více CO2 než evropské firmy.

S ohledem na proměnu prostředí a nové výzvy se členové asociace rozhodli, že oborové sdružení Hutnictví železa projde transformací. Na konci května došlo na zasedání valné hromady Hutnictví železa, a.s. k transformaci na nový subjekt, Ocelářskou unii a.s. Dosavadní duální systém řízení, kdy byla společnost řízena představenstvem a dozorčí radou, se změnil na nový, monistický systém se správní radou.


Ta byla valnou hromadou společnosti zvolena na dobu 5 let ve složení:

Jan Czudek (Třinecké železárny)
Ashok Patil (ArcelorMittal Ostrava)
Ing. Dmitrij Ščuka (Vítkovice Steel)
Peter Zima (US Steel Košice)
Prof. Ing. Jana Dobrovská, CSc. (VŠB-TU Ostrava)
František Červenka (Šroubárna Kyjov)
Daniel Urban (ArcelorMittal Ostrava)

Jan Czudek byl následně zvolen do funkce předsedy správní rady Ocelářská unie, a.s. a  Jan Rafaj (ArcelorMittal Ostrava) byl jmenován statutárním ředitelem společnosti.

Ocelářská unie, a.s. navazuje na čtvrtstoletí fungování Hutnictví železa, a.s. a bude pokračovat v zastupování zájmů českého a slovenského ocelářství a klade si za cíl poskytovat aktuální a relevantní informace z ocelářského odvětví svým členům a také spolupracovat s mezinárodními organizacemi, veřejnou správou, jinými odvětvovými sdruženími i širší veřejností a i nadále bude hájit zájmy ocelářů jak v České republice, tak na půdě evropských institucí. Na první pohled je viditelná změna názvu na Ocelářská unie a zcela nové logo asociace. Dochází také k nutné generační výměně pracovníků asociace.

-GJ-

Firmy
Související články
Stavme na pozitivním a fungujícím

Česko patřilo ke konci roku 2023 k zemím, jejichž ekonomika stále nedosáhla předcovidové úrovně. Hospodářský růst bude podle většiny ekonomů i v tomto roce velmi pomalý. Situaci komplikují nepříliš optimistické faktory, jako je nestabilita veřejných financí, výroba postavená na subdodávkách, nedostatečná infrastruktura a další. Když k tomu připočteme vnější geopolitické okolnosti, není situace příliš příznivá. A o tom, jak toto vše ovlivňuje automobilový průmysl a jak se zbavit stigmatu subdodavatelské země, jsme hovořili s Petrem Knapem, odborníkem společnosti EY pro automobilový průmysl.

MM Glosa: Sem se mi dívejte

Filmový a televizní dabing byl naší pýchou. František Filipovský nechť je toho důkazem. Úspěch rolí legendárního francouzského herce Louis de Funès, jehož vlastní hlas nikterak neupoutá, je z velké části právě dán mistrovským dabingem. Osobně bych se s ohledem na výuku jazyků tohoto pomyslného dabingového prvenství klidně vzdal a jménem Husákovy generace ho vyměnil za možnost zhlédnout černobílé upozornění ČST například před legendárním seriálem Profesionálové, že: „Pořad je v původním znění s titulky“, a agenty z CI5 slyšet v originále, a dostávat tak pod kůži hovorové fráze a výslovnost.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Související články
Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
MM Glosa: Eine große Katastrophe

V Německu to stále vře. Vedle obav z politických iniciativ a churavějící ekonomiky řeší naši západní sousedé i otázky rasismu. Skupina vědců, jejichž úkolem bylo zkoumat, jak kdysi dávno žili dinosauři, se raději zabývá otázkou, zda jména dinosaurů odpovídají dnešnímu duchu doby. Zatímco dinosauři kdysi obývali Zemi bez zájmu o politickou korektnost, jejich jména jsou nyní předmětem vášnivých debat, zdali nejsou rasistická nebo sexistická…

Kristova léta

Ke svému závěru se nachýlil rok, ve kterém stále rezonovaly všechny krize, které si Evropa nashromáždila za předchozí období. Některé státy se jejich důsledky popraly celkem se ctí, jako například Polsko, další se vrátily do předcovidové úrovně a bohužel Česká republika jako jediná stále lapá po dechu. Proč? Co je důvodem?

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

MM Podcast: Glosa - Nároková ekonomika

Aplikovaný výzkum musí ekonomiku primárně posouvat k vyšší přidané hodnotě. Je však třeba stávající přístup hodnocení změnit optikou dlouhodobé efektivity a rentability investovaných prostředků, a to jak účelově, tak do místa určení. Mám tím na mysli například tvorbu dopravní, energetické či digitální infrastruktury nebo transformaci hospodářství na nízkouhlíkové. Bez dotací se totiž firmy na zelenou ekonomiku nepřetransformují.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

MM Podcast: Glosa - Sedmnáctá země spolková na kolečkách

Problémy koncernové automobilky jsou vážnější, než si většina lidí umí představit. Kombinace emisního skandálu DieselGate, změny trhu a návyků spotřebitelů, inflace a neschopnosti na to všechno pružně reagovat je pro VW smrticí koktejl. Může jí dokonce hrozit osud finské Nokie či amerického Kodaku, které před lety nedokázaly zachytit nastupující disruptivní změny a se svým ikonickým byznysem skončily. Jak zásadní problém by podobný osud znamenal pro Německo, potažmo celou subdodavatelskou Evropu, se můžeme jen domýšlet.

Fórum výrobních manažerů

Jaké zkušenosti máte s produktovými/subdodavatelskými dodávkami do obranného průmyslu? Jak bylo náročné se do tohoto sektoru dostat? Jedná se o oblast, která je pro vás v současné době důležitá nejen v rámci vaší výrobní diverzifikace, ale i případných státních garancí?

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit