Témata
Reklama

CIMT China International Machine Tool 2017, díl 2.

19. 04. 2017

Jsme v Pekingu, v pulsujícím megaloměstě, kde během celého dne se musíte obalit trpělivostí, pokud se chcete dostat z místa A do místa B. Pro Evropana působící chaos na křižovatkách, který však pro domestic má svůj řád (ťukance s pomačkanými plechy jsou zde výjimkou, téměř žádný incident). A pokud pak jako chodec přecházíte na zelenou, jste doslova odtlačován a musíte uhýbat přijíždějícím autům ve čtyřech proudech. Źádná přednost zde neplatí. Hustota provozu rok od roku stoupá, každým rokem se v Pekingu prodá na 400 tisíc nových aut – velká výzva pro výrobce strojů a technologií potřebných k jejich zhotovení, špatná zpráva pak pro ekologii. I když je téměř 30 stupňů, sluníčko na obloze zde prostě neuvidíte.

Dnes je druhý den veletrhu, cesta nebyla tak adrenalinová jako včera, přesto 6 km náš shuttle bus z hotelu na výstaviště absolvoval téměř ¾ hodiny.
Dnes je Czech Business Day. Česká expozice, která je realizovaná v rámci oficiální účasti ČR na veletrhu, se nachází ve čtvrté hale východní části výstaviště, v těsné blízkosti vedle nevídané, rozsahem a pojetím, japonské expozice.

V letošním roce žádný český výrobce nevystavuje stroj, po velmi dlouhé době. Přesto a možná právě proto společná expozice působí kompaktně, netříští ji volné otevřené plochy kolem stroje. Stánky jsou centralizovány kolem společněho, “občerstně zásobovací” místa. Celkem se zde prezentuje 11 tradičních firem, které mají dlouhou historii svého působení na čínském trhu. Jmenujme Žďas, Škoda Machine Tool, TOS Varnsdorf společně s TOS Olomouc, Fermat, Toshulin, Šmeral, TOS Kuřim a ČKD Blansko, PIlana, Gearspect, Strojírna Tyc. Všichni zde mají své čínské obchodní zástupce či na místě operující Čechy. Bez znalosti čínštiny nedojde ani k prvotnímu jednání, natož k řešení možného obchodního případu. Naše komodita obráběcích a tvářecích strojů je v Číně velmi žádaná a český vývoz zde má více než šedesátiletou tradici. Konkurence však každým rokem sílí a sílí a polevení v aktivitách znamená ztrátu pozice, ratingu.

Škoda Machine Tool, plzeňský výrobce velkých soustruhů a horizontálních vyvrtávaček, má zde na čínském trhu více než 25-ti letou tradici působení, a to díky aktivitám bývalého ředitele ing. Janouška, který zde tehdy našel partnera, se kterým začala silná spolupráce, během níž byly na čínský trh dodány desítky strojů především do energetického a lodního sektoru. V roce 2007 byla založena dceřiná firma pod názvem Eastern Škoda Machine Tool Modernization Co., Ltd. působící ve městě Dalian. Ing. Janoušek v současné době na čínském trhu zastupuje zájmy firmy Fermat, která je též za léta znalým subjektem čínského trhu (spolupráce s SMTCL), I když poslední dva/tři roky zdejší activity polevily. Naopak TOS Varnsdorf svoji výrobu v joint-venture společnosti v Kunmingu vloni prodloužil o dalších deset let a letos v lednu zahájil výrobu obráběcích center na Taiwanu ve společné firmě TOS Lic. Hulínský výrobce karuselů Toshulin své zájmy zde haji díky erudovanému Petru Příkopovi, který svojí brilantní znalostí čínštiny je v jednáních taktní a zároveň nekompromisní. Toshulin má svoji kancelář v Šanghaji a postupně dokončují dodávku několika strojů pro zdejší výrobu pro Airbus. Stanislav Hrdina z firmy Žďas na čínském trhu operuje od roku 2000 a za tu dobu sem jejich firma dodala desítky strojů a řešení pro technologie tváření a lisování.

A ve výčtu bychom mohli pokračovat – karusely z Blanska, portály z Kuřimy, lisy ze Šmeralu. Všechny tyto firmy zde v Pekingu na výstavišti mají své zástupce, dobrodruhy, kteří se vydávají do tvrdého konkurenčního boje se zahraničními nadnárodními koncerny a zejména se stále zkušenějšími čínskými výrobci, kteří si osvojují moderní technologie.

Jsou zde k vidění čínští výrobci jednodušších strojů a komponent, ale i obrovské koncerny zahrnující moderní stroje a řešení, například firmy z tzv. velké pětky, státem vlastněné kolosy. Ale o nich někdy jindy.

Vraťme se na českou expozici veletrhu CIMT 2017 a fotografiemi si ji přibližme spolu se zahájením úterního byznys dne.

Roman Dvořák
Peking

Společná účast 11 českých firem na pekingském veletrhu CIMT 2017, které mají dlouholetou tradici na zdejším čínském trhu. Paradoxně největší česká účast (výstavní plochou a i co do počtu firem) byla před šesti lety, kdy se nejednalo o tzv. oficiální účast. Za stavbu expozice, stejně jako ročníky předešlé, zodpovídá společnost Veletrhy Brno, která v čele s vedoucím příslušné skupiny Michalem Čechurou zde odvádí opět velmi profesionální práci, za který jí patří dík a uznání.
Zástupce MPO Vladimír Bomerovič zahajuje Czech Business Day a předává slovo viceprezidentovi čínské asociace CMTBA profesoru Wang Limingovi. Úvodního proslovu obchodního rady Lukáše Opatrného se zdejší čeští pondikatelé a jejich hosté nedočkali, díky dopravní situaci se na výstaviště dostavili se značným zpožděním, kdy již byly ukončeny veškere slavnostní úvodní oficiality.
Profesor Liming ve své krátké řeči uvedl postavení veletrhu CIMT ve světovém srovnání a jeho důležitost pro vzájmenou spolupráci a rozvoj čínského průmyslu. Vzpomenul i konkrétní české výrobce, kteří se historicky na dílčích milnících podíleli.
Třetí, neméně důležitý řečník byl Bedřich Musil ze Svazu strojírenské technologie, matador a znalec čínského trhu a prostředí, který své začátky zdejších aktivit a působení datuje před třiceti lety. Čínským hostům představil komoditu českých výrobců, jejich zdejší aktivity a dosažené úspěchy a závěrem pak zdůraznil důležitost takových akcí, jako je právě CIMT.
Přítomní hosté z řad českých firem a jejich hostí, ale I samozřejmě kolemjdoucích návštěvníků. Pro ty všechny bylo následně zajištěno občerstvení. Ne všichni se však kvůli obchodních jednáních mohli zahájení byznys dne účastnit.
Firmy
Související články
O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

MM Glosa: Eine große Katastrophe

V Německu to stále vře. Vedle obav z politických iniciativ a churavějící ekonomiky řeší naši západní sousedé i otázky rasismu. Skupina vědců, jejichž úkolem bylo zkoumat, jak kdysi dávno žili dinosauři, se raději zabývá otázkou, zda jména dinosaurů odpovídají dnešnímu duchu doby. Zatímco dinosauři kdysi obývali Zemi bez zájmu o politickou korektnost, jejich jména jsou nyní předmětem vášnivých debat, zdali nejsou rasistická nebo sexistická…

Související články
Kristova léta

Ke svému závěru se nachýlil rok, ve kterém stále rezonovaly všechny krize, které si Evropa nashromáždila za předchozí období. Některé státy se jejich důsledky popraly celkem se ctí, jako například Polsko, další se vrátily do předcovidové úrovně a bohužel Česká republika jako jediná stále lapá po dechu. Proč? Co je důvodem?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

MM Podcast: Glosa - Nároková ekonomika

Aplikovaný výzkum musí ekonomiku primárně posouvat k vyšší přidané hodnotě. Je však třeba stávající přístup hodnocení změnit optikou dlouhodobé efektivity a rentability investovaných prostředků, a to jak účelově, tak do místa určení. Mám tím na mysli například tvorbu dopravní, energetické či digitální infrastruktury nebo transformaci hospodářství na nízkouhlíkové. Bez dotací se totiž firmy na zelenou ekonomiku nepřetransformují.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

MM Podcast: Glosa - Sedmnáctá země spolková na kolečkách

Problémy koncernové automobilky jsou vážnější, než si většina lidí umí představit. Kombinace emisního skandálu DieselGate, změny trhu a návyků spotřebitelů, inflace a neschopnosti na to všechno pružně reagovat je pro VW smrticí koktejl. Může jí dokonce hrozit osud finské Nokie či amerického Kodaku, které před lety nedokázaly zachytit nastupující disruptivní změny a se svým ikonickým byznysem skončily. Jak zásadní problém by podobný osud znamenal pro Německo, potažmo celou subdodavatelskou Evropu, se můžeme jen domýšlet.

Fórum výrobních manažerů

Jaké zkušenosti máte s produktovými/subdodavatelskými dodávkami do obranného průmyslu? Jak bylo náročné se do tohoto sektoru dostat? Jedná se o oblast, která je pro vás v současné době důležitá nejen v rámci vaší výrobní diverzifikace, ale i případných státních garancí?

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Jiří Mašek, ČZU v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.

MM Podcast: Glosa - (Po)citová investice

Kolikrát již v době růstu ekonomiky došlo k nenadálému, často nevysvětlitelnému zlomu? Kdo tahal za konce nití, aby změnil otáčení zeměkoule? Proč se to již stalo součástí naší životní cesty a začali jsme to brát jako samozřejmost, bez hlubšího pátrání po příčinách, navíc s ignorací všech hoaxů a cílené propagandy?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit