Témata
Reklama

Proinvestovat se z krize?

19. 01. 2021

Unikátní nezávislý diskuzní online pořad osobností českého průmyslu s názvem Barometr českého průmyslu uspořádalo letos 13. ledna Národní centrum průmyslu 4.0

Současně vydalo i stejnojmennou publikaci, kde se o své názory podělily další osobnosti. Diskutující se shodli, že stěžejní jsou nyní investice, především do technologií a že stát by měl klást větší důraz na pomoc malým a středním firmám.

Přímo v rámci pořadu vystoupili:

Karel Havlíček, místopředseda vlády ČR pro hospodářství
Karel Dobeš, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR)
Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
Vladimír Mařík, vědecký ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky, ČVUT
Tomáš Salomon, prezident České bankovní asociace

Otázky, o nichž se diskutovalo v prostorách Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky, ČVUT, kde se pořad natáčel, byly:

• „Proinvestovat se z krize“ – jak, kam, do čeho, za co?
• Státní podpora firem – která opatření jsou skutečně efektivní, a  která s sebou naopak v konečném důsledku nesou více negativ než pozitiv?
• Narůstající rozdíly mezi malými a středními podniky a velkými firmami – jak stabilizovat pro český průmysl klíčový segment malých a  středních firem?
• Vývoj v automotive – turbulence pro české dodavatele – konsekvence, řešení?
• Kdo z krize vyjde jako vítěz? Jak využít negativní aktuálno pro pozitivní budoucnost?

Vzhledem k turbulencím a změnám, kterým aktuálně český průmysl musí čelit, se Národní centrum Průmyslu 4.0 rozhodlo monitorovat očekávaný vývoj jeho základních parametrů (tržby, zisk, zakázky, kapacity, investice) na kvartální bázi. Každé čtvrtletí tedy prostřednictvím nového vydání Barometru českého průmyslu přinese aktuální data, predikce a názory o vývoji segmentu výrobních firem.

V aktuálním vydání bylo možné se dozvědět například:

Očekávaný vývoj tržeb výrobních firem:
83 % firem očekává pokles
81 % firem očekává růst

Propouštět bude pětina firem, v průměru 8,3 %. Zároveň se snížil i  průměrný objem propuštěných pracovníků, a to z 11,5 % na aktuálních 8,3 %. Své zaměstnance nejsou schopné udržet mnohem více malé a střední firmy (27,6 %) než firmy velké (16,7 %). Investiční aktivita firem se začíná obnovovat, ohroženy jsou však malé a střední firmy, Pouze 15,8 % z  nich si bude moci v příštím období dovolit vyšší investice.

V rámci diskuze řekl například Karel Havlíček: „V nejbližší době se dá očekávat nedostatek odborníků a také to, že bude více upřednostňována hybridní forma práce.“

„Koronakrize řadu podniků ‚nakopla‘ k inovacím a v mnoha případech i  k rozšíření svého zaměření, a tím ke zvyšování své produktivity,“ sdělil k tématu Vladimír Mařík.

„Globální náraz do zdi,“ tak nazval koronakrizi Tomáš Salomon a dodal: „Na jaře však byla nutná velká dávka improvizace a ukázali jsme, že jsme v tom mistři. Ještě měl však lépe fungovat systém.“

Ze stránky financí situaci zhodnotil Radek Špicar. Řekl: „Pokles tržeb byl v roce 2020 oproti předchozímu období nižší o 10 %, což je více než dobré. Vláda se naštěstí do zavření průmyslových podniků nepustila, proto se letos, jak věřím, dokonce vrátí růst.“

K otázce, jak se proinvestovat přes krizi, se vyjádřil Karel Havlíček. Podle jeho slov je nutná inovace technologií a je také třeba zapracovat na finančních zdrojích. Informoval posluchače, že brzy bude vypsána další výzva, a to na program Trend. Podle jeho slov mají nyní problémy především malé a střední firmy, ty velké jsou na tom dobře, přičemž na tom, že se rozevírají nůžky mezi malými a velkými firmami, se shodli všichni diskutující.

Karel Dobeš k tomu řekl: „Malé a střední firmy, na rozdíl od velkých, nemají finanční ‚deku‘. Problémem je také osobní vztah vedení těchto firem k jejich zaměstnancům, který jim brání propouštět. Ani digitalizace pro ně není jednoduchá, vzhledem k tomu, že v mnoha případech nemají popsané firemní procesy.“ Podle jeho slov je na tom velmi špatně také letecký průmysl, přestože má špičkové technologie.

Vladimír Mařík pak hovořil na téma školství a koronakrize. Podle jeho slov školy musí mladé lidi učit nejen konkrétní odbornost, ale také je připravit na to, jak podnikat.

K problematice malých firem se vyjádřil také Tomáš Salomon, který vyjádřil názor, že pro malé firmy stát ani zdaleka nedělá dost: „Tyto firmy se snažily, rostly a nyní, kdy na ně dolehla tíže situace, si zaslouží pomoci. Jde i o to, aby se lidé nezačali bát podnikat,“ řekl Salomon.

Karel Dobeš v této souvislosti zmínil také rodinné firmy, i ty, které patří mezi větší. Domnívá se, že právě ty je velmi důležité podporovat. K  jeho slovům se přiklonil i Karel Havlíček s názorem, že rodinné firmy se v těžké době dokážou semknout a bojovat.

V diskuzi zaznělo i kontroverzní téma „umělci a restauratéři do fabrik“. Proti této myšlence se ostře postavil například Radek Špicar, který mimo jiné uvedl, že tím by se jen zvyšoval podíl nekvalifikované práce, což rozhodně není cílem. Naopak – potřebujeme kvalifikované odborníky, kteří vytvářejí přidanou hodnotu.

Jeden za všechny, všichni za jednoho

Jako poslední zazněla otázka, kdo z krize vyjde jako vítěz. K tomuto tématu se jako první vyjádřil Tomáš Salomon, který je přesvědčen, že buď z krize vyjdeme vítězně všichni, nebo nikdo. Na něj navázal Karel Dobeš s názorem, že by měla nastat renezance podnikání, která by znamenala řetězec: produkty – prodej – daně. K tomu dodal Karel Havlíček: „Je třeba se dívat do budoucna a předpokládat růst. A to bez ohledu na to, jaká bude vláda.“

„Dnešní média neustále hovoří o covidu, jak se kdo nakazil a podobně,“ řekl Vladimír Mařík. „Místo toho by měla ukázat světlo na konci tunelu, dodat lidem optimismus.“

Diskuzi uzavřel Radek Špicar. Podle jeho slov jede česká ekonomika nyní dobře kupředu, předhonili jsme již Španělsko či Itálii. Nyní se musíme začít dotahovat například na Německo. „Umíme vyrábět,“ řekl Špicar, „ale musíme také vyvíjet. Ti, kdo tohle dokážou, budou vítězové…“

Záznam diskuze můžete sledovat zde:
(Zdroj: NCP40)



Mgr. Hana Janišová

hanajanisova@email.cz

Firmy
Související články
Stavme na pozitivním a fungujícím

Česko patřilo ke konci roku 2023 k zemím, jejichž ekonomika stále nedosáhla předcovidové úrovně. Hospodářský růst bude podle většiny ekonomů i v tomto roce velmi pomalý. Situaci komplikují nepříliš optimistické faktory, jako je nestabilita veřejných financí, výroba postavená na subdodávkách, nedostatečná infrastruktura a další. Když k tomu připočteme vnější geopolitické okolnosti, není situace příliš příznivá. A o tom, jak toto vše ovlivňuje automobilový průmysl a jak se zbavit stigmatu subdodavatelské země, jsme hovořili s Petrem Knapem, odborníkem společnosti EY pro automobilový průmysl.

MM Glosa: Sem se mi dívejte

Filmový a televizní dabing byl naší pýchou. František Filipovský nechť je toho důkazem. Úspěch rolí legendárního francouzského herce Louis de Funès, jehož vlastní hlas nikterak neupoutá, je z velké části právě dán mistrovským dabingem. Osobně bych se s ohledem na výuku jazyků tohoto pomyslného dabingového prvenství klidně vzdal a jménem Husákovy generace ho vyměnil za možnost zhlédnout černobílé upozornění ČST například před legendárním seriálem Profesionálové, že: „Pořad je v původním znění s titulky“, a agenty z CI5 slyšet v originále, a dostávat tak pod kůži hovorové fráze a výslovnost.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Související články
Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
MM Glosa: Eine große Katastrophe

V Německu to stále vře. Vedle obav z politických iniciativ a churavějící ekonomiky řeší naši západní sousedé i otázky rasismu. Skupina vědců, jejichž úkolem bylo zkoumat, jak kdysi dávno žili dinosauři, se raději zabývá otázkou, zda jména dinosaurů odpovídají dnešnímu duchu doby. Zatímco dinosauři kdysi obývali Zemi bez zájmu o politickou korektnost, jejich jména jsou nyní předmětem vášnivých debat, zdali nejsou rasistická nebo sexistická…

Kristova léta

Ke svému závěru se nachýlil rok, ve kterém stále rezonovaly všechny krize, které si Evropa nashromáždila za předchozí období. Některé státy se jejich důsledky popraly celkem se ctí, jako například Polsko, další se vrátily do předcovidové úrovně a bohužel Česká republika jako jediná stále lapá po dechu. Proč? Co je důvodem?

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

MM Podcast: Glosa - Nároková ekonomika

Aplikovaný výzkum musí ekonomiku primárně posouvat k vyšší přidané hodnotě. Je však třeba stávající přístup hodnocení změnit optikou dlouhodobé efektivity a rentability investovaných prostředků, a to jak účelově, tak do místa určení. Mám tím na mysli například tvorbu dopravní, energetické či digitální infrastruktury nebo transformaci hospodářství na nízkouhlíkové. Bez dotací se totiž firmy na zelenou ekonomiku nepřetransformují.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

MM Podcast: Glosa - Sedmnáctá země spolková na kolečkách

Problémy koncernové automobilky jsou vážnější, než si většina lidí umí představit. Kombinace emisního skandálu DieselGate, změny trhu a návyků spotřebitelů, inflace a neschopnosti na to všechno pružně reagovat je pro VW smrticí koktejl. Může jí dokonce hrozit osud finské Nokie či amerického Kodaku, které před lety nedokázaly zachytit nastupující disruptivní změny a se svým ikonickým byznysem skončily. Jak zásadní problém by podobný osud znamenal pro Německo, potažmo celou subdodavatelskou Evropu, se můžeme jen domýšlet.

Fórum výrobních manažerů

Jaké zkušenosti máte s produktovými/subdodavatelskými dodávkami do obranného průmyslu? Jak bylo náročné se do tohoto sektoru dostat? Jedná se o oblast, která je pro vás v současné době důležitá nejen v rámci vaší výrobní diverzifikace, ale i případných státních garancí?

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit