Unikátní nezávislý diskuzní online pořad osobností českého průmyslu s názvem Barometr českého průmyslu uspořádalo letos 13. ledna Národní centrum průmyslu 4.0
Současně vydalo i stejnojmennou publikaci, kde se o své názory podělily další osobnosti. Diskutující se shodli, že stěžejní jsou nyní investice, především do technologií a že stát by měl klást větší důraz na pomoc malým a středním firmám.
Přímo v rámci pořadu vystoupili:
Karel Havlíček, místopředseda vlády ČR pro hospodářství
Karel Dobeš, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR)
Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
Vladimír Mařík, vědecký ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky, ČVUT
Tomáš Salomon, prezident České bankovní asociace
Otázky, o nichž se diskutovalo v prostorách Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky, ČVUT, kde se pořad natáčel, byly:
• „Proinvestovat se z krize“ – jak, kam, do čeho, za co?
• Státní podpora firem – která opatření jsou skutečně efektivní, a která s sebou naopak v konečném důsledku nesou více negativ než pozitiv?
• Narůstající rozdíly mezi malými a středními podniky a velkými firmami – jak stabilizovat pro český průmysl klíčový segment malých a středních firem?
• Vývoj v automotive – turbulence pro české dodavatele – konsekvence, řešení?
• Kdo z krize vyjde jako vítěz? Jak využít negativní aktuálno pro pozitivní budoucnost?
Vzhledem k turbulencím a změnám, kterým aktuálně český průmysl musí čelit, se Národní centrum Průmyslu 4.0 rozhodlo monitorovat očekávaný vývoj jeho základních parametrů (tržby, zisk, zakázky, kapacity, investice) na kvartální bázi. Každé čtvrtletí tedy prostřednictvím nového vydání Barometru českého průmyslu přinese aktuální data, predikce a názory o vývoji segmentu výrobních firem.
V aktuálním vydání bylo možné se dozvědět například:
Očekávaný vývoj tržeb výrobních firem:
83 % firem očekává pokles
81 % firem očekává růst
Propouštět bude pětina firem, v průměru 8,3 %. Zároveň se snížil i průměrný objem propuštěných pracovníků, a to z 11,5 % na aktuálních 8,3 %. Své zaměstnance nejsou schopné udržet mnohem více malé a střední firmy (27,6 %) než firmy velké (16,7 %). Investiční aktivita firem se začíná obnovovat, ohroženy jsou však malé a střední firmy, Pouze 15,8 % z nich si bude moci v příštím období dovolit vyšší investice.
V rámci diskuze řekl například Karel Havlíček: „V nejbližší době se dá očekávat nedostatek odborníků a také to, že bude více upřednostňována hybridní forma práce.“
„Koronakrize řadu podniků ‚nakopla‘ k inovacím a v mnoha případech i k rozšíření svého zaměření, a tím ke zvyšování své produktivity,“ sdělil k tématu Vladimír Mařík.
„Globální náraz do zdi,“ tak nazval koronakrizi Tomáš Salomon a dodal: „Na jaře však byla nutná velká dávka improvizace a ukázali jsme, že jsme v tom mistři. Ještě měl však lépe fungovat systém.“
Ze stránky financí situaci zhodnotil Radek Špicar. Řekl: „Pokles tržeb byl v roce 2020 oproti předchozímu období nižší o 10 %, což je více než dobré. Vláda se naštěstí do zavření průmyslových podniků nepustila, proto se letos, jak věřím, dokonce vrátí růst.“
K otázce, jak se proinvestovat přes krizi, se vyjádřil Karel Havlíček. Podle jeho slov je nutná inovace technologií a je také třeba zapracovat na finančních zdrojích. Informoval posluchače, že brzy bude vypsána další výzva, a to na program Trend. Podle jeho slov mají nyní problémy především malé a střední firmy, ty velké jsou na tom dobře, přičemž na tom, že se rozevírají nůžky mezi malými a velkými firmami, se shodli všichni diskutující.
Karel Dobeš k tomu řekl: „Malé a střední firmy, na rozdíl od velkých, nemají finanční ‚deku‘. Problémem je také osobní vztah vedení těchto firem k jejich zaměstnancům, který jim brání propouštět. Ani digitalizace pro ně není jednoduchá, vzhledem k tomu, že v mnoha případech nemají popsané firemní procesy.“ Podle jeho slov je na tom velmi špatně také letecký průmysl, přestože má špičkové technologie.
Vladimír Mařík pak hovořil na téma školství a koronakrize. Podle jeho slov školy musí mladé lidi učit nejen konkrétní odbornost, ale také je připravit na to, jak podnikat.
K problematice malých firem se vyjádřil také Tomáš Salomon, který vyjádřil názor, že pro malé firmy stát ani zdaleka nedělá dost: „Tyto firmy se snažily, rostly a nyní, kdy na ně dolehla tíže situace, si zaslouží pomoci. Jde i o to, aby se lidé nezačali bát podnikat,“ řekl Salomon.
Karel Dobeš v této souvislosti zmínil také rodinné firmy, i ty, které patří mezi větší. Domnívá se, že právě ty je velmi důležité podporovat. K jeho slovům se přiklonil i Karel Havlíček s názorem, že rodinné firmy se v těžké době dokážou semknout a bojovat.
V diskuzi zaznělo i kontroverzní téma „umělci a restauratéři do fabrik“. Proti této myšlence se ostře postavil například Radek Špicar, který mimo jiné uvedl, že tím by se jen zvyšoval podíl nekvalifikované práce, což rozhodně není cílem. Naopak – potřebujeme kvalifikované odborníky, kteří vytvářejí přidanou hodnotu.