Témata
Reklama

Siemens na MSV

04. 10. 2018

Letošní ročník MSV je jubilejní, šedesátý. Společnost Siemens je jednou z mála, která nevynechala ani jediný ročník. Její letošní expozice byla zaměřena na komplexní řešení pro zvýšení efektivity výroby, které pokrývá celý životní cyklus výrobku, tj. od návrhu přes výrobu až po servis.

Eduard Palíšek, generální ředitel společnosti Siemens, s. r. o., zahajuje tiskovou konferenci ve veletržní expozici.

Představeno bylo digitální dvojče velké horizontální vyvrtávačky HCW 4S od Škoda Machine Tool, současně s funkčním 15x zmenšeným modelem stroje. Reálný stroj, model i digitální dvojče ovládá stejný řídicí systém Sinumerik 840D sl. Virtuální podoba stroje tak má stejné funkce jako jeho reálné dvojče. Díky tomu lze předem ověřit, zda stroj bude vyhovovat svými parametry a zvládat požadovanou rychlost a kvalitu výroby a jedná se i o výhodný způsob prezentae stroje zákazníkům. Prostřednictvím virtuálního zprovoznění digitální podoby stroje je možné systém předem odladit, což přináší časové a finanční úspory při následném uvádění reálného stroje do provozu.

Funkční model horizontální vyvrtávačky HCW 4S a digitální dvojče stroje prezentované na monitoru v pozadíFilozofii ucelené správy životního cyklu produktů představil Siemens na montážním stroji pro chytré telefony. Tento stroj před nedávnem vznikl v Číně, a protože jej výrobce potřeboval uvést do provozu v extrémně krátké době, pomohlo mu s jeho konstrukcí a oživováním digitální dvojče, které mezitím paralelně vyvíjeli softwaroví odborníci ze společnosti Siemens v Německu. Odzkoušení všech funkcí stroje a výrobního taktu linky nanečisto ve virtuální podobě společně s novými funkcemi prostředí TIA Portal ušetřilo více než 30 % času oproti standardnímu postupu.
Stroj pro montáž mobilních telefonů byl vyvinut a otestován s pomocí digitálního dvojčete.Společnost Siemens představila také příklad z oblasti údržby strojních zařízení, a to propojení systému pro údržbu Comos MRO se svou modulární aplikací Condition monitoring, která slouží ke sběru provozních dat ze strojů, jejich vyhodnocování a údržbě. Praktické uplatnění jistě najde i aplikace pro chytré hodinky, která zajistí, že servisní technik se v reálném čase dozví o poruše zařízení a může ihned zjednat nápravu, což sníží prostoje ve výrobě.

Další veletržní premiérou je platforma pro internet věcí MindSphere. Tento globální partnerský program otevírá partnerům nové obchodní příležitosti jak v České republice, tak na globálních trzích a zákazníkům zajistí dostupnost špičkových služeb a řešení na míru.

Jedním z magnetů expozice je zadní křídlo sportovního vozu Bugatti Chiron vyrobené s pomocí aditivní technologie. Zadní křídlo Bugatti Chiron je největší funkční hybridně sestavenou součástkou na světě. Základ tvoří 3D tištěné tenkostěnné titanové komponenty a keramickou vrstvou pokryté karbonové trubky. Spolu vytvářejí extrémně lehký a současně mimořádně pevný systém pro jízdu a nastavování přítlačného křídla.

Zadní křídlo Bugatti Chiron - porovnání konvenční konstrukce a konstrukce využívající aditivní technologii

Sportovní vůz Bugatti Chiron může dosahovat rychlosti přes 400 kilometrů v hodině, což je více, než je vzletová rychlost letadla Boeing 747 (280 km/h), přesto musí zůstat bezpečně na zemi. Extrémně vysoké příčné a podélné dynamické nároky zvládá díky aktivní aerodynamice vozidla. Za pomoci důmyslného hydraulického systému je vzdálenost automobilu od vozovky neustále velmi přesně korigována zadním křídlem, které se rozšiřuje a přizpůsobuje tomu, jak se otvírají a zavírají klapky difuzoru. Tento systém je v automobilovém světě zcela unikátní a svou komplexitou je srovnatelný pouze s konstrukcí letadel. Zadní křídlo se dříve skládalo z mnoha dílů, které bylo nutné montovat dohromady, a tím vznikal prostor pro chyby nebo drobné nepřesnosti. Změnou výrobní technologie na aditivní se desetkrát snížil počet potřebných dílů, navíc klesla hmotnost zadního křídla Bugatti Chiron o polovinu. Společnosti Siemens a Bugatti založily celý inovační proces – od virtuálního větrného tunelu až po prvotní design komponentů – na jedné softwarové PLM platformě Teamcenter.

-Mk-

Firmy
Související články
Stavme na pozitivním a fungujícím

Česko patřilo ke konci roku 2023 k zemím, jejichž ekonomika stále nedosáhla předcovidové úrovně. Hospodářský růst bude podle většiny ekonomů i v tomto roce velmi pomalý. Situaci komplikují nepříliš optimistické faktory, jako je nestabilita veřejných financí, výroba postavená na subdodávkách, nedostatečná infrastruktura a další. Když k tomu připočteme vnější geopolitické okolnosti, není situace příliš příznivá. A o tom, jak toto vše ovlivňuje automobilový průmysl a jak se zbavit stigmatu subdodavatelské země, jsme hovořili s Petrem Knapem, odborníkem společnosti EY pro automobilový průmysl.

MM Glosa: Sem se mi dívejte

Filmový a televizní dabing byl naší pýchou. František Filipovský nechť je toho důkazem. Úspěch rolí legendárního francouzského herce Louis de Funès, jehož vlastní hlas nikterak neupoutá, je z velké části právě dán mistrovským dabingem. Osobně bych se s ohledem na výuku jazyků tohoto pomyslného dabingového prvenství klidně vzdal a jménem Husákovy generace ho vyměnil za možnost zhlédnout černobílé upozornění ČST například před legendárním seriálem Profesionálové, že: „Pořad je v původním znění s titulky“, a agenty z CI5 slyšet v originále, a dostávat tak pod kůži hovorové fráze a výslovnost.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Související články
Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
MM Glosa: Eine große Katastrophe

V Německu to stále vře. Vedle obav z politických iniciativ a churavějící ekonomiky řeší naši západní sousedé i otázky rasismu. Skupina vědců, jejichž úkolem bylo zkoumat, jak kdysi dávno žili dinosauři, se raději zabývá otázkou, zda jména dinosaurů odpovídají dnešnímu duchu doby. Zatímco dinosauři kdysi obývali Zemi bez zájmu o politickou korektnost, jejich jména jsou nyní předmětem vášnivých debat, zdali nejsou rasistická nebo sexistická…

Kristova léta

Ke svému závěru se nachýlil rok, ve kterém stále rezonovaly všechny krize, které si Evropa nashromáždila za předchozí období. Některé státy se jejich důsledky popraly celkem se ctí, jako například Polsko, další se vrátily do předcovidové úrovně a bohužel Česká republika jako jediná stále lapá po dechu. Proč? Co je důvodem?

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

MM Podcast: Glosa - Nároková ekonomika

Aplikovaný výzkum musí ekonomiku primárně posouvat k vyšší přidané hodnotě. Je však třeba stávající přístup hodnocení změnit optikou dlouhodobé efektivity a rentability investovaných prostředků, a to jak účelově, tak do místa určení. Mám tím na mysli například tvorbu dopravní, energetické či digitální infrastruktury nebo transformaci hospodářství na nízkouhlíkové. Bez dotací se totiž firmy na zelenou ekonomiku nepřetransformují.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

MM Podcast: Glosa - Sedmnáctá země spolková na kolečkách

Problémy koncernové automobilky jsou vážnější, než si většina lidí umí představit. Kombinace emisního skandálu DieselGate, změny trhu a návyků spotřebitelů, inflace a neschopnosti na to všechno pružně reagovat je pro VW smrticí koktejl. Může jí dokonce hrozit osud finské Nokie či amerického Kodaku, které před lety nedokázaly zachytit nastupující disruptivní změny a se svým ikonickým byznysem skončily. Jak zásadní problém by podobný osud znamenal pro Německo, potažmo celou subdodavatelskou Evropu, se můžeme jen domýšlet.

Fórum výrobních manažerů

Jaké zkušenosti máte s produktovými/subdodavatelskými dodávkami do obranného průmyslu? Jak bylo náročné se do tohoto sektoru dostat? Jedná se o oblast, která je pro vás v současné době důležitá nejen v rámci vaší výrobní diverzifikace, ale i případných státních garancí?

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit