Témata
Reklama

Tungaloy International Seminar 2012, Den nultý

15. 05. 2012

Před necelými šesti týdny jsme vám v této rubrice on-line den po dni představili slavnostní otevření nových supermoderních výrobních prostor firmy TaeguTec a dalších doprovodných akcí, které byly pro účastníky připraveny. Tento jihokorejský výrobce řezných nástrojů je od roku 2004 vlastněn americkým miliardářem Warren Buffetem (investiční skupina Berkshire Hathaway).

Tatáž skupina vlastní od roku 2008 prostřednictvím IMC Group i trojku na japonském trhu, výrobce řezných nástroju, společnost Tungaloy. I do této firmy pan Buffer zásadně zainvestoval a nechal zde vybudovat nové výrobní prostory. Ke slavnostnímu otevření i za přítomnosti tohoto investičního velikána došlo na podzim loňského roku a stručně jsme vás o tom na stránkách MM Průmyslového spektra informovali.

Nyní jednatel české pobočky firmy Tungaloy Petr Galuška přivezl do japonské prefektury Fukušima významné zákazníky z ČR a ze Slovenska. Tu čest být členem této skupiny má i naše redakce MM.

Pondělí je první den, kdy se všichni setkáváme v blízkosti města Iwaki (zde se nachází firma Tungaloy), konkrétně na pobřeží pacifiku v luxusním hotelu Onahama Ocean Hotel. Vedle česko-slovenské skupiny čítající 9 účastníků jsou zde s námi významní zákazníci z Austrálie, Polska a Švédska. Celkem na cca 50 osob.

Úterým začíná oficiální program v nových prostorech, od bloků odborných přednášek, přes ukázky obrábění, až po exkurze v jednotlivých provozech. O tom vás budeme informovat příště. Nyní jako malé přiblížení více než 20-ti hodinové cesty a následujícího pobytu zde mi dovolte malou fotoreportáž.

Pokračování zítra.

Roman Dvořák,
Fukušima, Japonsko

Let z Prahy do Vídně byl realizován malým vrtulovým strojem, z jehož bezproblémového doletu měli pasažéři smíšené pocity....
To jsme již bezpečně přistáli na vídeňském letišti a za necelou hodinu nás čeká dlouhý let na tokijské letiště Narita. Japonští občané budou mít v letadle bezpochyby převahu.


I tento let byl se šťastným koncem a my opouštíme útroby letounu Boeing 777.


Informační tabule v Naritě. Japonské nápisy jsou zobrazovány nekonečně dlouho, naopak anglické pouze probliknou.

Následně jsme se přesunuli severně do cca 250 km vzálene Iwaki v prefektuře Fukušima. Díky neštěstí, které tuto část Japonska postihlo, ji není třeba představovat. Konkrétně toto pobřeží zasáhly 5-ti metrové ničící vlny.

A již jsme v našem hotelu Onahama Ocean Hotel. I zde řádila vlna tsunami, ale hotel je naštěstí vystavěn na vyvýšeném skalním srázu pobřeží a tudíž byly zatopeny pouze suterény. Avšak okolí již nenese téměř žádné viditelné stopy po neštěstí. Náš hotel se nachází 20 km od jaderné elektrárny Fukušima (...).


Dnešní fotoreportáž ukončíme pohledem na obrovské hromady dřevěné suti a stromů, které jednak oceán vyvrhl na pobřeží, ale i ničivá vlna "vytvořila" ve vnitrozemí. Dřevo je sváženo na centrální místa, kde se suší a následně pravděpodobně použije jako topivo.

Firmy
Související články
O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

MM Glosa: Eine große Katastrophe

V Německu to stále vře. Vedle obav z politických iniciativ a churavějící ekonomiky řeší naši západní sousedé i otázky rasismu. Skupina vědců, jejichž úkolem bylo zkoumat, jak kdysi dávno žili dinosauři, se raději zabývá otázkou, zda jména dinosaurů odpovídají dnešnímu duchu doby. Zatímco dinosauři kdysi obývali Zemi bez zájmu o politickou korektnost, jejich jména jsou nyní předmětem vášnivých debat, zdali nejsou rasistická nebo sexistická…

Související články
Kristova léta

Ke svému závěru se nachýlil rok, ve kterém stále rezonovaly všechny krize, které si Evropa nashromáždila za předchozí období. Některé státy se jejich důsledky popraly celkem se ctí, jako například Polsko, další se vrátily do předcovidové úrovně a bohužel Česká republika jako jediná stále lapá po dechu. Proč? Co je důvodem?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

MM Podcast: Glosa - Nároková ekonomika

Aplikovaný výzkum musí ekonomiku primárně posouvat k vyšší přidané hodnotě. Je však třeba stávající přístup hodnocení změnit optikou dlouhodobé efektivity a rentability investovaných prostředků, a to jak účelově, tak do místa určení. Mám tím na mysli například tvorbu dopravní, energetické či digitální infrastruktury nebo transformaci hospodářství na nízkouhlíkové. Bez dotací se totiž firmy na zelenou ekonomiku nepřetransformují.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

MM Podcast: Glosa - Sedmnáctá země spolková na kolečkách

Problémy koncernové automobilky jsou vážnější, než si většina lidí umí představit. Kombinace emisního skandálu DieselGate, změny trhu a návyků spotřebitelů, inflace a neschopnosti na to všechno pružně reagovat je pro VW smrticí koktejl. Může jí dokonce hrozit osud finské Nokie či amerického Kodaku, které před lety nedokázaly zachytit nastupující disruptivní změny a se svým ikonickým byznysem skončily. Jak zásadní problém by podobný osud znamenal pro Německo, potažmo celou subdodavatelskou Evropu, se můžeme jen domýšlet.

Fórum výrobních manažerů

Jaké zkušenosti máte s produktovými/subdodavatelskými dodávkami do obranného průmyslu? Jak bylo náročné se do tohoto sektoru dostat? Jedná se o oblast, která je pro vás v současné době důležitá nejen v rámci vaší výrobní diverzifikace, ale i případných státních garancí?

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Jiří Mašek, ČZU v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.

MM Podcast: Glosa - (Po)citová investice

Kolikrát již v době růstu ekonomiky došlo k nenadálému, často nevysvětlitelnému zlomu? Kdo tahal za konce nití, aby změnil otáčení zeměkoule? Proč se to již stalo součástí naší životní cesty a začali jsme to brát jako samozřejmost, bez hlubšího pátrání po příčinách, navíc s ignorací všech hoaxů a cílené propagandy?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit