Témata
Reklama

Webináře o tvářecích technologiích

15. 05. 2020

Minulý týden jsme informovali o alternativě k sérii konferencí Technology days, pořádané společností Exinco, v podobě bezplatných webinářů. Tento týden se uskutečnily další dva.
V úterý 12.5. dostal slovo obchodní zástupce společnosti Sangiacomo Mauro Buriola a ve čtvrtek 14.5. Cristiano Ballerio, obchodní zástupce společnosti Galdabini. Byť se obě společnosti zabývají výrobou lisů na zpracování plechů, jejich portfolia se významně odlišují a stejně tak se lišili také jejich přednášky.

Produktivněji s lisy s H-rámem
Začneme pěkně popořádku, a to společností Sangiacomo. Tento severoitalský výrobce mechanických lisů se specializuje zejména na výrobu lisů s rámem ve tvaru písmene C a H. Těch již existuje celá řada v různých provedeních i tonážích, a přestože se jich vyrábí stovky ročně, až osmdesát procent lisů se vyznačuje nějakým zákaznickým řešením. To je možné zejména z důvodu, že veškeré díly, montáž i testování probíhají tzv. in house.

Mauro Buriola vysvětluje rozdíly v působení sil na rám lisu různé konstrukce. (Fotografie obrazovky v průběhu přednášky)Mauro Buriola se ve své přednášce zaměřil na řešení, která zvyšují produktivitu. Takovým řešením může být i náhrada lisu s C-rámem za lis s rámem ve tvaru písmene H. Oba typy lisů mají své výhody i nevýhody. A tak může-li být lis s C-rámem plnohodnotným, ekonomickým řešením pro menší série, pro větší série vyráběných dílů již může být vhodnější robustnější lis s rámem H. Na oplátku zase nebude nutný takový výkon a výrazně se sníží opotřebení nástroje. Na příkladu Buriola prezentoval výměnu lisu s C-rámem s pracovní silou 200 – 250 tun za lis s H-rámem s pracovním rozpětím sil od 50 do 300 tun. Uživateli se při této výměně nejenže rozšířily možnosti využití, ale výrazně se redukovalo opotřebení nástroje. Lisy s rámem ve tvaru písmene H se totiž lépe vypořádávají s deformací při lisování velkých forem.

Závěrem své přednášky Buriola ještě představil několik zákaznických řešení v podobě úpravy pracovního stolu pro plynulý odvod odpadu z pracovního prostoru. V tomto případě byl stůl opatřen otvory, kterými odpadával plechový odpad do sběrného koše či na dopravníkový pás. Takové řešení dokáže zvýšit produktivitu stroje o desítky procent.

Hluboké tažení v sérii

Také společnost Galdabini je původem ze severní Itálie a zabývá se výrobou lisů pro zpracování plechů. Hlavním tématem přednášky pana Ballaria byly hydraulické lisy pro hluboké tažení a jejich zapojení do série vč. patřičné automatizace. Speciální konstrukční uspořádání pak představuje řešení multipress.
Na začátku je ještě nutné dodat, že společnost Galdabini vznikla již přes 130 lety a tenkrát vyráběla hydraulické komponenty. Toto know-how uchovává dodnes a přestože dnes instaluje do svých lisů hydraulické komponenty Rexroth, znalosti hydrauliky s výhodou využívá při konstrukci lisů i různých zákaznických řešení.

Cristiano Ballario představuje jeden z největších lisů z portfolia společnosti Galdabini.

(Fotografie obrazovky v průběhu přednášky)

Svou přednášku Ballario doplnil o několik videí z automizovanýchkých řešení, které firma realizovala u renomovaných výrobců kuchyňského nádobí, tlakových nádob či komponent do automobilů. Například výrobu tlakových lahví zabezpečují čtyři čtyřsloupcové hydraulické lisy od sebe vzdálené dva metry. Každý lis provádí jednu fázi tažení vč. nutných ostřihů apod. Díly se mezi jednotlivými lisy pohybují pomocí automatických podavačů. Zcela unikátní řešení bylo použito na výrobu automobilových filtrů nazvané multipress. Opět se jedná o čtyřfázovou výrobu, kdy výrobek vzniká ve čtyřech na sebe navazujících operací tažení, avšak tentokrát řešení neobsahuje čtyři samostatné lisy zapojené v sérii, ale jeden rám v sobě nese čtyři lisy (berany). Díly se z jedné operace posunou na druhou za pouhé dvě sekundy. Výsledkem je 500 až 700 filtrů za hodinu. Takovéto řešení společnost Galdabini již realizovala v různých provedení i úpravách na přání zákazníka. Zájemcům doporučuje přímý kontakt či návštěvu společnosti.
-EB-

Další webináře na téma lisovacích technologií pro zpracování plechů se uskuteční příští týden v úterý a ve čtvrtek. Webinář je bezplatný. Pro účast na webináři kontaktujte řečníka (viz program níže).Přednášky jsou v anglickém jazyce s českým překladem.

Firmy
Související články
Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

MM Glosa: Eine große Katastrophe

V Německu to stále vře. Vedle obav z politických iniciativ a churavějící ekonomiky řeší naši západní sousedé i otázky rasismu. Skupina vědců, jejichž úkolem bylo zkoumat, jak kdysi dávno žili dinosauři, se raději zabývá otázkou, zda jména dinosaurů odpovídají dnešnímu duchu doby. Zatímco dinosauři kdysi obývali Zemi bez zájmu o politickou korektnost, jejich jména jsou nyní předmětem vášnivých debat, zdali nejsou rasistická nebo sexistická…

Související články
Kristova léta

Ke svému závěru se nachýlil rok, ve kterém stále rezonovaly všechny krize, které si Evropa nashromáždila za předchozí období. Některé státy se jejich důsledky popraly celkem se ctí, jako například Polsko, další se vrátily do předcovidové úrovně a bohužel Česká republika jako jediná stále lapá po dechu. Proč? Co je důvodem?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

MM Podcast: Glosa - Nároková ekonomika

Aplikovaný výzkum musí ekonomiku primárně posouvat k vyšší přidané hodnotě. Je však třeba stávající přístup hodnocení změnit optikou dlouhodobé efektivity a rentability investovaných prostředků, a to jak účelově, tak do místa určení. Mám tím na mysli například tvorbu dopravní, energetické či digitální infrastruktury nebo transformaci hospodářství na nízkouhlíkové. Bez dotací se totiž firmy na zelenou ekonomiku nepřetransformují.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

MM Podcast: Glosa - Sedmnáctá země spolková na kolečkách

Problémy koncernové automobilky jsou vážnější, než si většina lidí umí představit. Kombinace emisního skandálu DieselGate, změny trhu a návyků spotřebitelů, inflace a neschopnosti na to všechno pružně reagovat je pro VW smrticí koktejl. Může jí dokonce hrozit osud finské Nokie či amerického Kodaku, které před lety nedokázaly zachytit nastupující disruptivní změny a se svým ikonickým byznysem skončily. Jak zásadní problém by podobný osud znamenal pro Německo, potažmo celou subdodavatelskou Evropu, se můžeme jen domýšlet.

Fórum výrobních manažerů

Jaké zkušenosti máte s produktovými/subdodavatelskými dodávkami do obranného průmyslu? Jak bylo náročné se do tohoto sektoru dostat? Jedná se o oblast, která je pro vás v současné době důležitá nejen v rámci vaší výrobní diverzifikace, ale i případných státních garancí?

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Jiří Mašek, ČZU v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.

MM Podcast: Glosa - (Po)citová investice

Kolikrát již v době růstu ekonomiky došlo k nenadálému, často nevysvětlitelnému zlomu? Kdo tahal za konce nití, aby změnil otáčení zeměkoule? Proč se to již stalo součástí naší životní cesty a začali jsme to brát jako samozřejmost, bez hlubšího pátrání po příčinách, navíc s ignorací všech hoaxů a cílené propagandy?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit