(Selective Laser Coating Removal)Ke všem těmto postupům odstraňování vrstev nebo čištění povrchu se většinou používá pulzních laserů s mikrosekundovou, případně i nanosekundovou délkou trvání paprsku, kdy jeho absorbcí v povrchové vrstvě a odpaření nežádoucích částic, nemůže ještě dojít k tepelnému ovlivnění struktury základního materiálu. Energií pulzu paprsku, jeho délkou a pohybem samotného laseru je možné ovládat hloubku odpařované vrstvy i průběh celkového rozsahu úpravy.
Od technologie čištění má leštění laserem přece jen ale některé odlišnosti. Spočívá v přetavení sice také tenké povrchové vrstvy (≤ 100 µm) ale s cílem jejího povrchového leštění a vyhlazení za působení povrchového pnutí. Většinou jde o leštění kovových materiálů, zvláště pak nástrojových ocelí za použití pevnolátkových Nd:YAG a Nd:YVO4 laserů. K určitým procesním odlišnostem dochází za provozu těchto laserů buď v trvalém nebo pulzním režimu, kde při pulzním vedle přetavení vrstvy se částečně nejvyšší nerovnosti povrchu odpaří. Laserovým leštěním se dosahuje výrazného snížení drsnosti obráběných povrchů s Ra 1 - 3 µm na přibližně Ra 0,1 až 0,2 µm, bezdefektního povrchu a povrchu bez mikroskopických zbytků lešticích prostředků, což bývá obvyklé při mechanickém leštění. Výhodou je i možnost selektivního leštění ploch a možnost vícestupňového procesu, po ekonomické stránce vyšší produktivita procesu a možnost jeho automatizace. Dobrých praktických výsledků se s laserovým leštěním dosáhlo např. u tvářecích nástrojů a forem při zpracování plastů, pryže nebo skla. Přetavená vyleštěná povrchová vrstva u takové nástrojové oceli (ozn. 1.2343) dosahuje tvrdosti 60 HRC a je bez trhlinek. Pokud je třeba dojít ještě k vyššímu snížení drsnosti, než kterého se dosáhne samotným laserovým leštěním, lze postup laserového leštění považovat za základní a v hybridním procesu ho kombinovat s dodatečným krátkým manuálním postupem a dosáhnout tak drsnosti povrchu Ra až 0,05 µm.
V Německu, kde se rodí většina průmyslových laserových technologií, je hledání vhodné laserové metody leštění povrchu námětem projektu Polar, podporovaného Spolkovým ministerstvem pro výzkum a vzdělávání BMBF. Nositelem úkolu je Forschungszentrum Karlsruhe a předním realizátorem úkolu pak Fraunhofer Institut für Lasertechnik ILT, kde za spolupráce některých dalších organizací byl vyvinut i automatizovaný postup leštění za užití laseru, laserového skeneru a systému řízení s napojením na data CAD/CAM. Za základ využívá provedení frézovacího centra firmy Hemrle, kde jsou vestavěné všechny nutné další prvky systému, včetně pracovní komory, kde k leštění povrchu může dojít pod ochrannou atmosférou pracovního plynu, bránící oxidaci leštěného povrchu. Na úkolu se podílí i firma EdgeWave s vývojem pevnolátkových „slab" laserů (jejich krystal má deskovou formu, oproti válečkovité formě u klasických pevnolátkových laserů, což dává dobrou možnost chlazení) s kvalitou laserového paprsku vhodnou i pro leštění velmi jemných, filigránských dílů. V konkrétním řešení sytému je použit „slab" laser Nd:YVO4 o stálém výkonu 150 W.
Leštění laserem není metodou, určenou ale jen pro kovové materiály. Dobrých výsledků se dosáhlo při leštění pulzním laserem u titanových implantátů, např.u materiálu TiAl6V4, kde kromě vynikající jakosti povrchu s drsností Ra 0,08 µm se dosáhlo i vynikající povrchové biokompatibility. Vděčným materiálem pro leštění laserem je i sklo, zvláště díly optických systémů. Tady je z hlediska absorpce paprsku laseru vhodnější používat CO2 laserů. Je však třeba dávat pozor na to, aby nadměrným tepelným působením laseru nedošlo k poškození geometrie povrchu leštěné čočky. V Laserzentrum Hannover vyvinuli proto při potřebě laserového leštění vysocepřesných asférických čoček hybridní laserovou metodu s předehřevem celé čočky vysokofrekvenčním mikrovlnným zářičem. Předehřev snižuje při působení laseru a následném chladnutí povrchu teplotní gradienty a zabraňuje tak jak změnám struktury materiálu, tak i narušení geometrie povrchu. Postup probíhá automaticky s řízením přes pyrometr.
autor: Šmíd