Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Technické novinky >> Rosatom vyvinul superocel pro jaderné elektrárny v tropech

Rosatom vyvinul superocel pro jaderné elektrárny v tropech


13.09.2017

Nová nerezová ocelová slitina pro systém pasivního odvodu tepla z jaderného reaktoru úspěšně prošla testy v drsném tropickém prostředí. Vyvinuli ji jaderní inženýři z ruské korporace pro atomovou energii Rosatom.

Tropické prostředí je známo vysokými teplotami, vlhkostí a vzduchem kontaminovaným chlorem, což přispívá k tomu, že zde koroze probíhá výrazně rychleji než v oblastech s mírným klimatem. Avšak současný vývoj jaderného průmyslu ukazuje, že jaderné elektrárny budou stavěny z nemalé části právě v tomto prostředí. Ruští jaderní inženýři si uvědomují, že koroze má velký vliv na jadernou bezpečnost, takže materiáloví vědci z výzkumného ústavu CNIITMAŠ (součást AEM Group, strojírenské divize Rosatomu) vyvinuli novou ocelovou slitinu pro tropické podnebí, která má vynikající tepluvzdorné a vlhkuvzdorné vlastnosti.


Deštné pralesy

Nová ocelová slitina s označením 08H14MF je navržena k výrobě teplosměnných trubek pro systém pasivního odvodu tepla (PHRS), který používají všechny nové ruské jaderné elektrárny. Jde o jeden z nejdůležitějších systémů jaderné elektrárny, protože zajišťuje bezpečné odstavení při nečekané události. PHRS byl instalován například v indické elektrárně Kudankulam (2x VVER-1000) a v ruské elektrárně Novovoroněžská II (2x VVER-1200) a bude jej mít i turecká jaderná elektrárna Akkuyu (4x VVER-1200).



Pro jadernou elektrárnu Kudankulam vyvinuli ruští jaderní inženýři technologii nanášení tenké vrstvy hliníku na ocel. Pro tureckou elektrárnu Akkuyu bude určena právě ocel 08H14MF.

Protože nebyl dostatek informací o průběhu koroze nové slitiny, musela před použitím v jaderné elektrárně projít testy, které by dokázaly, že je pro to vhodná. Zkoušky provedly podniky CNIITMAŠ a OKB Gidropress (také součást strojírenské divize Rosatomu) a simulace všech sezónních změn počasí trvala půl roku.


Na střeše reaktorové budovy JE Kudankulam je patrný tepelný výměník voda-vzduch systému PHRS

Zkoušky ukázaly, že při umělém působení solného roztoku nepostupuje koroze rychleji než 5,4 mikrometrů ročně, tedy že za 60 let (což je životnost systému PHRS) zkoroduje jen 0,3 milimetru tlustá vrstva nové slitiny. Dále bylo pomocí elektrochemických testů prokázáno, že vykazuje vynikající odolnost vůči vlhkému mořskému klimatu. Pro simulaci životnosti systému PHRS s novou slitinou byl vyvinut také speciální software, který využívá data z různých korozních testů.

Zdroj: Tisková zpráva Essential Communication.

Zpracováno redakcí.

 



Nomenklatura

Energetické strojírenství

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky













Sledujte nás na sociálních sítích: