S rostoucími prodeji baterií a akumulátorů ovšem ruku v ruce půjde i růst vysloužilých, odpadních baterií, s nimiž se bude potřeba vypořádat. Baterie a akumulátory patří mezi nebezpečný odpad, a jako takové nepatří do směsného odpadu a nesmějí se skládkovat. Pokud jsou vyhozeny do komunálního odpadu, hrozí únik škodlivých látek do okolního prostředí. „Baterie obsahují toxické látky, například těžké kovy jako olovo, rtuť či kadmium – poslední jmenované je přitom klasifikováno jako karcinogen. Zdraví člověka ohrožuje i jedovaté lithium, alkálie nebo hydroxid draselný či sodný, s nimiž se v bateriích a akumulátorech setkáváme. V přírodě se přitom baterie rozkládají dle odhadů 200 až 500 let,“ upozorňuje David Vandrovec, generální ředitel společností Rema, které v tuzemsku zajišťují zpětný odběr a recyklaci elektrozařízení, baterií a akumulátorů či solárních panelů.
Baterie a akumulátory je proto potřeba odevzdat na příslušných místech k recyklaci. Nejen, že se tak zabrání ohrožení přírody a lidského zdraví, ale navíc mohou baterie sloužit jako zdroj surovin, například železa, zinku, olova, mědi, lithia nebo kobaltu. Dobrou zprávou je, že sběr baterií k recyklaci roste jak v tuzemsku, tak i v celé Evropě. Zatímco v roce 2011 se podle dat Eurostatu v České republice vysbíralo 26 % všech prodaných baterií, roku 2015 to bylo již 36,3 % a v roce 2018 47,4 %, což zhruba odpovídá průměru Evropské unie. Zároveň roste i objem baterií, které se podaří úspěšně recyklovat. Kupříkladu u olověných baterií dosáhla v Česku v roce 2018 dle Eurostatu míra recyklace přes 80 %, u NiCd baterií se drží nad 90 %.