Tradice výroby strojů
Průmyslová revoluce nezačala, jak si mnozí myslí, vynálezem parního stroje. Ten byl poprvé použit k odvodňování dolů. Na začátku moderní velkovýroby však ještě před obdobím páry byly první mechanické tkalcovské stroje. Textilní stroje proto staví na dlouhé tradici, která trvá více než dvě stě let. Během této doby se z nich staly značně složitá a často i obrovská zařízení, která dodávají látky pro téměř neomezený sortiment oděvů, jež si dnes můžeme koupit v obchodních řetězcích nebo online na internetu. Velikost těchto strojů ostře kontrastuje s jemným materiálem, který zpracovávají: vlákna lehká jako peříčko se spřádají do nití a příze, někdy tenké jako vlas. Z příze se tkají čtvereční kilometry textilu – z latinského textilis = příst. Při tom se zpracovává nespočetné množství cívek s navinutou přízí.
Polotovary na cívkách
Cívky se pochopitelně nejprve musí někde navinout. To se dělá na dopřádacích strojích, kde se z přástů či pramenů surových vláken vyrábí příze. Příze se zde navíjí na velké cívky zvané potáče. Potáče jsou však pro tkalcovské stroje příliš velké. Tkalcovský stroj vyžaduje cívky menší, často s různou přízí. Příze je proto převíjena z velkých potáčů na menší cívky. K tomu jsou určeny soukací stroje. Již dříve, během skaní, se jednotlivé nitě, z nichž se příze skládá, zakrucují dohromady, což přízi dává objem a pevnost. Během téměř každého kroku zpracování je příze znovu a znovu navíjena a rozvíjena. Správné navíjení přispívá ke zvýšení kvality textilních polotovarů, a v důsledku i hotových výrobků. Každý, kdo si někdy přišíval knoflík nebo opravoval šev, si asi všiml pravidelných obrazců, které tvoří šicí niť navinutá na špulce. Cívky s přízí používané v textilním průmyslu jsou podobné, ale větší, a na cívce mohou být vytvořeny i jiné vzory návinu. Nejčastější vzor ve tvaru kosočtverců se vytváří tím, že příze je na cívku navíjena velmi přesným postupem pod daným úhlem mezi přízí a osou cívky. Úhel je obvykle stejný od jednoho čela cívky k druhému a změní se až při pohybu zpět. To zaručuje stejnoměrné rozložení příze na cívce a její bezproblémové odvíjení.
Rychlé oscilace
Mechanické navíjení je velmi rychlé. Při tomto procesu musí být příze navíjena konstantní silou a přitom velmi rychle mezi oběma konci cívky. Při změně úhlu navíjení nesmí dojít k žádnému zdržení. To je technický oříšek, protože očko rozvaděče příze se pohybuje tam a zpět 400krát za minutu, přičemž jím za tuto dobu projde 1 500 metrů příze. Existují sice pasivní mechanické rozvaděče, ale motorizované jsou pro tento účel mnohem lepší. V moderních soukacích strojích jsou tyto rozvaděče standardem. Motor, který se stará o rychlé oscilace, musí navíc zajistit rychlé změny směru navíjení, bez zpoždění, a co nejdéle pracovat stejnou rychlostí a bez poruch. Pro tuto úlohu se jako ideální osvědčily motory s kotoučovými magnety, jako např. DM52. Rotor těchto motorů je tvořen tenkým kotoučovým magnetem s 25 pólovými páry. Disk se otáčí mezi dvěma statory s vinutími uspořádanými odpovídajícím způsobem. Rotor je extrémně lehký a jeho moment setrvačnosti je opravdu velmi malý. To umožňuje změnit směr otáčení motoru z plné rychlosti na plnou rychlost za pouhých pět milisekund, a tedy je možné u rozvaděče příze bleskově měnit pohyb vpřed a vzad.