Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Technické novinky >> Zasloužený pocit hrdosti

Zasloužený pocit hrdosti


08.01.2021

Již 27. Ročník soutěže Manažer roku byl skutečně napínavý. Do finále postoupilo 38 osobností, z nichž Hodnotitelská komise a Národní komise vybrala vítěze jednotlivých kategorií a TOP 10 manažerů. Vedle klasických oborů ČMA ocenila osobnosti např. v kategorii Manažer digitálního věku, Vizionář a Manažer malého a středního podniku. Mezi deseti nejlepšími manažery za rok 2019 se v TOP 10 umístil Ing. Josef Klíma, předseda ELAP výrobní družstvo, který se stal rovněž vítězem kategorie Manažer digitálního věku.


Josef Klíma říká: „Předpokladem úspěchu je zvládnutí neúspěchu.“ (Foto zdroj: ELAP)


Se sedmi spolupracovníky založil Josef Klíma v roce 1990 družstvo ELAP (elektronické aplikace), kde využil své znalosti absolventa VUT Brno v oboru elektronických počítačů. Od roku 1995 je předsedou družstva a tuto funkci zastává do dnešní doby. Současně zastává funkci realizátora a zajišťovatele obchodních činností. O automatizaci přednáší na ČVUT, ve firmách a institucích. Získal několik ocenění za přínos automatizace ve slévárenství a za vytvoření automatických linek. (Foto zdroj: ELAP)

MM: Jak se vaší firma  daří v podnikání – jednak v normálních časech a jednak v letošním roce poznamenaném anticovidovými opatřeními?

Život firmy ať již v konjuktuře nebo krizi je dán chutí a odhodláním řešit problém a to jak technický, tak existenční. Konjuktura rozmazluje a způsobí ztrátu střehu, krize stmeluje a nutí hledat jiné cesty, než jsou známé. Čím je období podnikatelského života vyvoláno není tak důležité jako tým, který ve vzniklé situaci řeší vzniklé úkoly a cíle.

MM: Co bylo hlavním důvodem vaší nominace do soutěže Manažer roku a proč právě pro tuto konkrétní kategorii?

Do soutěže jsem byl nominován SČMVD, kterého je naše družstvo členem. Nemohu znát přesné důvody rozhodnutí, ale předpokládám, že jsou to nejen technické, ale i hospodářské výsledky za 30 let podnikání. Družstvo získalo v roce 2006 ocenění v soutěži „Českých 100 nejlepších“. Kategorie „Manažer digitálního věku“ logicky vyplývá z podnikatelského zaměření  družstva a pravděpodobně i ze stavu, že jsme každý rok získali ocenění v rámci svazové soutěže „Inovace VD“.

MM: Přispělo vaše vítězství, k tomu, abyste získal další várku optimismu a energie? I když člověk úspěšný jako vy možná žádnou další energii navíc už nepotřebuje…?

Každé vítězství v čemkoli, a to nejen u mne, vyvolá pocit uspokojení a hrdosti, že jsem něčeho na tom světě dosáhl. Je jedno jestli se jedná o sport nebo podnikání. Každý i drobný úspěch vás posune vpřed a zmírní negativní dopady nejen na psychiku vzniklé řadou neúspěchů, které úspěchu předcházeli. Zastávám názor, že každý by se měl občas podívat „za sebe“ a zhodnotit, co za ním zůstává. Je pak jen otázkou sebekritiky a názoru okolí, zda jde o stopu kladnou nebo zápornou.

MM: Jak vidíte další fungování české ekonomiky a českého průmyslu v době pocovidové? V českém, evropském i světovém kontextu. Myslíte, že strojařina a informační technologie mají stejné vyhlídky?

Česká ekonomika, ale i ekonomika jiné země je taková, jaké má vedení. Jestli se jedná o covid, přírodní katastrofu nebo celosvětovou krizi, jsou to jen skutečnosti, které se do života společnosti odrážejí v sérii rozhodnutí „jak dál“. Můj věk mi již umožňuje zhodnotit vývoj v „české kotlině“. Zastávám názor, že jsme země bohatá a to po všech stránkách a máme dostatek a to nejen finančních prostředků k rozvoji.  Bohužel nemáme hospodáře. Chybí základní „selský rozum“ a poučení z chyb a úspěchů minulosti. A co vidím jako jednu z velkých společenských chyb je velké množství negativních, senzacechtivých a cíleně lživých informací, které se na nás ze všech nejen mediálních stran hrnou. 

MM: Co si myslíte o českém technickém školství, případně co byste poradil?

Krátce řečeno, úpadek. Postupně se vytrácí technické myšlení, protože není důvod přemýšlet, řešit realizační problémy, studovat nové věci. Je jednodušší žít ve virtuální realitě se čtyřmi životy, než snášet sérií neúspěchů a marných pokusů nalézt řešení. Myslím si, že školy s technickým zaměřením na všech úrovních jsou dobře vybaveny nejenom pomůckami, ale i kantory. Chybí však opravdový zájem společnosti motivovat děti a mladistvé k získávání znalostí a manuálních zručností. Generování vědomí prestiže povolání. Je třeba se zbavit předsudků, že být stolařem, zámečníkem nebo klempířem je poslední zoufalý pokus o obživu. Že strojní inženýr není přece na úrovni právníka. Nejsem zastánce tendencí, že „zákon trhu vše napraví“. Potřeba řemesel a inženýrů vzrůstá s rychlostí změn a inovací. Bohužel počet znalých řemeslníků a kvalifikovaných inženýrů nikoli. Za chvíli nastane doba, kdy nebudou odborníci na výuku technických předmětů.  Nejsem žádný odborník na problematiku školství, ale vidím úroveň znalostí našich ročníků a současných.  Začněme již zmíněnou motivací a sebevědomím. Analyzujme důvody, proč studenti nepokračují v oblastech, které studovali. Preferujme studia, která společnost potřebuje k dalšímu rozvoji.

Podrobnosti o vítězích 27. ročníku soutěže Manažer roku najdete zde https://manazerroku.cz/rocniky/rocnik-2019/

Hana Janišová



Nomenklatura

Management a řízení

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: