Články od: Roman Dvořák

Co podle vás pomůže zvýšit konkurenceschopnost České republiky na světových trzích? Jakou nápravu nedostatků, jak ze strany státu, tak i „zažitých“ firemních zvyklostí a kultury, shledáváte jako klíčové pro další rozvoj podnikání?

V loňském roce (viz. www.mmspektrum.com/170744) jsme přinesli rozhovor Jána Košturiaka s renomovaným slovenským designérem Patrikem Paulem. Rozprava se týkala 3D tištěného eBiku, jehož výjimečnost konstrukce spočívá v customizovaném řešení rozměrových a materiálových parametrů kola pro optimální potřeby jezdce.

Jste spokojeni se stávající dotační politikou státu pro produktové inovace či technologické vybavení, případně jaký jiný způsob podpory byste ze strany státu, namísto dotačních titulů, přivítali?

Analytická a výzkumná společnost CEEC Research opět po roce realizovala průzkum, který se zabýval mapováním potenciálu českého strojírenství. Vznikla Studie českého strojírenství 2017/H2, která přináší výsledky 101 uskutečněných osobních a telefonických interview realizovaných s klíčovými představiteli vybraných strojírenských společností. Studie byla slavnostně představena opět v prostorách Pražského hradu, tentokrát v Míčovně, za účasti generálních ředitelů českých firem, zástupců profesních svazů a organizací a politické sféry.

Jakým způsobem řešíte nedostatek pracovníků ve výrobě, aby tento aspekt nebyl limitujícím faktorem pro přijímání nových zakázek a neovlivnil realizaci stávajících?

Aktuálním tématem současné doby jsou diskuze o lokálních ekonomikách, jejich vlivu na inovační potenciál, vytváření firemní kultury a rozvoj podnikatelského prostředí. Jejím velkým zastáncem a propagátorem je profesor Milan Zelený. Učíme se od Baťů a jejich metody bychom měli s potřebnou modifikací upravovat pro naši dobu. Nedávno jsem měl možnost navštívit německého výrobce obráběcích strojů, společnost Hermle, která mojí optikou pohledu splňuje znaky lokální výroby s globální působností. Na každém kroku to bylo znát.

V České republice a na Slovensku existuje celá řada úspěšných firem, které svým produktem překonaly hranice svých zemí jak z pohledu teritoriálního, tak i myšlenkového. Přicházejí s novými produkty, které iniciují vznik nových trhů a přitahují nové zákazníky. Jejich byznys modely jsou originální, často nemají ve světě srovnání.

Digitalizace v oblasti obráběcích strojů je poměrně nový fenomén. Svět digitalizace se stává svébytným ekosystémem a Siemens jako jediný má pro jeho vytvoření a fungování potřebnou škálu nástrojů – od simulačních programů pro plánování a virtuální zprovoznění strojů, výrobků i procesů přes řídicí systémy a další prvky průmyslové automatizace po monitoring a sběr dat, cloudová úložiště i manažerské nadřazené systémy. Jaké výhody digitalizace přináší, ukázal Siemens na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně mimo jiné také na prototypu multifunkčního obráběcího centra MCU450 společnosti Kovosvit MAS.

Profesor Stanislav Hosnedl se celý svůj odborný život věnuje oboru konstruování výrobních strojů a zařízení. Značným podílem přispěl k rozvoji konstrukční vědní disciplíny Engineering Design Science and Methodology, ve které se stal uznávaným odborníkem nejen u nás, ale i v zahraničí. K jeho pedagogické a vědecké činnosti jej přivedly kroky z výrobní praxe. Tak by tomu mělo být. Stanislav Hosnedl je Plzeňák tělem i duší s aktivními kontakty po celém světě. Bylo nám ctí, že jsme mu mohli na letošním MSV v Brně předat Zlatou medaili za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Inspirace, kontakty a trendy. To jsou tradičně tři hlavní pilíře konference zaměřené na výrobní management. Další, v pořadí již sedmý ročník pořádala společnost IPA v žilinském hotelu Holiday Inn. Setkalo se zde přes 220 odborníků z řad výrobních firem v poměru SK:CZ 60:40. Počet zájemců by byl ještě mnohem vyšší, ale kapacita jak sálu samotného, tak především přilehlých prostor to nedovolila – pořadatelé tak vyslyšeli připomínky účastníků loňského ročníku.

Po třech letech se v Šumperku ve společnosti Dormer Pramet konal další ročník tradičních Dnů obrábění. Od konání těch posledních došlo ve společnosti k celé řadě zásadních změn – od nového managementu v čele s Markem Kotrlým přes dokončení spojení se společností Dormer až po realizaci nové budovy výzkumného a školicího centra.

Druhé zastavení cyklu Strojírenské fórum 2017 s podnázvem Aspekty rodinných firem se konalo 7. září v prostorách hotelu Holiday Inn v Brně. Akce tak navázala na květnovou ostravskou konferenci věnovanou aditivním technologiím. Završení letošní triády Strojírenského fóra se uskuteční v polovině listopadu v Praze a bude věnováno oblasti digitalizace ve výrobním procesu. Pojďme se nyní v kontextu brněnského Strojírenského fóra zaměřit na aspekty generační obměny ve vedení firem.

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Konferencí s tímto názvem organizovanou společnostmi IPA Slovakia, Fosfa, Nadace ZET od mediální záštitou MM Průmyslového spektra bylo připomenuto životní jubileum globálního ekonoma profesora Milana Zeleného. Akce byla zvláštní tím, že své inspirativní příběhy zde vyprávěli právě žáci tohoto výjimečného člověka a naslouchalo jim přes 60 účastníků konference. Stalo se tak na konci května v překrásných prostorech zámku Vilémov nedaleko Golčova Jeníkova a my bychom rádi alespoň částečně přiblížili atmosféru tohoto setkání.

První ze tří konferencí letošní série Strojírenského fóra je již minulostí. Konala se poslední květnový den za přítomnosti více než 80 posluchačů a 12 přednášejících na půdě Vysoké školy báňské – TU Ostrava a tématem byly aditivní technologie ve strojírenství. Dopolední blok byl věnován kovovým materiálům, odpolední pak aplikacím nekovových materiálů – plastů a především kompozitů – v moderních konstrukcích. Smyslem akce byla osvěta aktuálních trendů v oblasti aditivních technologií a jejich postavení po boku konvenčních výrobních technologií, především obrábění a slévání.

Opět po dvou letech se v Pekingu konal jeden z největších světových veletrhů obráběcích a tvářecích strojů a technologií CIMT (China International Machine Tool), který lze velikostně přirovnat k hannoverskému EMO a který rozlohou a počtem návštěvníků zdaleka předčí jeho milánské zastavení, tokijský Jimtof či chicagský IMTS. Celá světová liga (i ti, kteří třeba na EMO nevystavují) se zde prezentuje po boku domácích producentů oboru obráběcí stroje, nástroje a příslušenství. Letos se termín konání kryl s velikonočním týdnem a křesťanský svět musel tento fakt přijmout.

Česká expozice společné účasti na veletrhu CIMT je stejně jako v předchozích ročnících realizovaná specializovaným úsekem a. s. Veletrhy Brno a organizovaná pod patronací Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Nutno podotknout, že letošní expozice, i když po dlouhé době beze strojů, byla po designové stránce s ohledem na její kompaktnost velmi povedená. Možná právě proto, že ji netříštily volné otevřené plochy kolem stroje.

Žijeme ve světě akcelerující kvalitativní změny. Nejde o běžnou změnu z příruček podnikového řízení, ale o bezprecedentní, nejrychlejší a nejhlubší proměnu výroby, spotřeby, hodnot i chování – způsobu a stylu života jedinců, skupin i národů. Vše bude jinak, nic se nevrátí do starých kolejí. Vstupujeme do věku podnikatelství nebo podnikání, chcete-li. V něm zaujímá největší význam rozvoj podnikatelského myšlení.

V seriálu MM Průmyslového spektra oslovujeme naše top manažery a hledáme u nich tajemství jejich úspěchu, jež by mohlo být inspirací pro ostatní, kteří se na podobnou dráhu vydávají nebo po ní již jdou. Strategie prvního kroku často bývá přelomová – iniciuje další, následující kroky. Rozhoduje a ovlivňuje činy budoucí a v žádném případě ji nelze podcenit.

Počínaje květnem loňského roku 2016 jsme v celkem osmi částech seriálu prezentovali na stránkách MM Průmyslového spektra nejen manažerské obci, ale i dalším zájemcům z řad průmyslových podniků a akademických i profesních institucí podstatu potřeby maximálního zhodnocování kapitálu a důvody k tomu vedoucí. (Míra zhodnocování kapitálu, angl. Return on Investment, nebo-li ROI). Autory byli profesor Milan Matějka a ing. Petr Zavoral, kteří informační systém PPROI integrují do výrobních podniků. Tento rozhovor by měl přiblížit dílčí milníky na cestě obou pánů, která je přivedla až do současného stádia.