Články od: Roman Dvořák

Globální svět má za sebou celkem náročné dva roky a neméně složité období před sebou. Inovační lídři a ti japonští především, v každé abnormalitě vždy hledají výzvy. Hovoříme s Petrem Šimáčkem, branch manažerem společnosti Yamazaki Mazak Central Europe. Retrospektiva předchozích měsíců, které se staly novým etalonem současné doby, dává nahlédnout právě do oněch výzev, které japonský lídr a jeho světové lokace vnímaly a přetavovaly do reality.

Evropa se během relativně krátké doby proměnila z technologicky, ekonomicky i vojensky nejrozvinutějšího regionu planety v turistický skanzen s otevřeným zbytnělým sociálním systémem, na který se snaží napojit vlny přicházejících z celého světa.

Společně s Českou asociací interim managementu připravujeme v průběhu celého roku sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek jako své hosty zve kolegy ze společných projektů. V úvodním rozhovoru s ním novinářka a tisková mluvčí Jana Dronská hovořila o smyslu podnikání a strategii firmy. Ve druhé a třetí části společně s pozvanými hosty diskutovali o vzniku nových produktů a zavádění inovací do praxe, čtvrtá část byla věnována aspektu obchodování a péče o zákazníka, pátá pak plánování a průchodu zakázky firmou a šestá část nákupu a logistice. Dnes se zaměříme na oblast ekonomiky.

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Technologická společnost TGS nástroje-stroje-technologické služby zrealizovala dodávku technologie obrábění podvozků kolejových vozidel pro společnost Alstom v České Lípě. Hodnota celého projektu, kterému dominovala tři portálová obráběcí centra Correa, přesáhla 100 mil. korun. Slavnostní předání tohoto jedinečného inženýrského díla se konalo za účasti významných zástupců zainteresovaných společností, včetně Josého Ignacia Nicoláse Correy, majitele společnosti Nicolás Correa, a ekonomického a obchodního rady Velvyslanectví Španělska v ČR Josého Manuela Revuelty.

Aspekt globalizace, implementace technologických inovací a rostoucí konkurence vyvíjí na firmy stále větší tlak v oblasti efektivity veškerých jejich činností. Klíčovou cestou k jejímu dosažení je digitální transformace.
Často jsou v této otázce vítězi menší firmy, neboť velké společnosti kvůli nepružnosti provozního modelu a zastaralých IT systémů často nedokážou změny implementovat dostatečně rychle.

Co vám v současné době dělá především v operativě řízení firmy největší vrásky na čele? Jsou to ceny energetických a materiálových vstupů, nedostatek surovin, plnění termínů zakázek, personální otázka či něco jiného? A jak se s tím potýkáte? Co se vám již podařilo stabilizovat?

Společně s Českou asociací interim managementu připravujeme v průběhu celého roku sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek jako své hosty zve kolegy ze společných projektů. V úvodním rozhovoru s ním novinářka a tisková mluvčí Jana Dronská hovořila o smyslu podnikání a strategii firmy. Ve druhé a třetí části společně s pozvanými hosty diskutovali o vzniku nových produktů a zavádění inovací do praxe, čtvrtá část byla věnována aspektu obchodování a péče o zákazníka, pátá pak plánování a průchodu zakázky firmou. Dnes se zaměříme na oblast nákupu a logistiky.

Plán REPowerEU s přívlastkem cenově dostupné, bezpečné a udržitelné energie pro Evropu, je cestovní mapou, která má náš kontinent do pěti let vyvézt ze závislosti na ruském plynu. Mj. zde nalezneme mapy, dle nichž je solární potenciál jižní Moravy vyšší než španělské Andalusie a vítr kolem Prahy prý fouká intenzivněji než na Baltu. Prostě ideální země pro obnovitelný život.

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Povědomí o bývalém vojenském prostoru Stříbro v západní části naší republiky přinášejí buď vzpomínky osobního rázu, nebo přicházejí skrze narukované, kteří zde společně, převážně s romskými spoluobčany z tehdejšího východu Československa, v tankových praporech chránili naši republiku proti vpádu západních imperialistů. Doba se naštěstí změnila. Nyní je to rozvíjející se region jak díky blízkosti k Německu a hlavní dálniční tepně, tak i zásluhou generace techniků, kteří se zde kolem plzeňské Škody zrodili a po jejím rozpadu a rozmělnění se vydali na cestu soukromého podnikání ve strojírenském oboru. Do jedné z takových firem, nacházející se v Kladrubech u Stříbra, jsem se vypravil. Důvodem byla ukázka vzniku a růstu dalšího partnerství s dodavatelem technologií obrábění, společností Mazak.

Školící a tréninkové technické centrum společnosti Ceratizit ve Velkém Meziříčí netřeba našim čtenářům blíže představovat. Celou řadou publikovaných článků jsme reflektovali odborné akce zde pořádané. Vedle úzce technologicky zaměřených seminářů se na podzim loňského roku započala, doufáme že tradice, konferencí zaměřených na aspekty zavádění prvků inteligentní výroby do praktických aplikací. Druhý ročník akce Průmysl 4.0, tentokráte s podtitulkem Restart průmyslu se konal za spoluúčasti partnerů začátkem května.

Podle posledních makroekonomických prognóz se nám letos mělo dařit, ekonomika měla růst o 3 až 4 %. Ale aktuální inflace atakovala hranici 14 %, průmyslová dokonce 21 %, ekonomika stagnuje a přichází tzv. stagflace, a v případě větších problémů v produkčních řetězcích, nárůstu cen komodit a dalšího zvyšování úrokových sazeb může česká ekonomika poklesnout. Hrozba stagflace je reálná a neměli bychom ji podceňovat. Většina bezpečnostních expertů si před válkou také myslela, že k ní nedojde (…).

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Společně s Českou asociací interim managementu připravujeme v průběhu celého roku sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek jako své hosty zve kolegy ze společných projektů. V úvodním rozhovoru s ním novinářka a tisková mluvčí Jana Dronská hovořila o smyslu podnikání a strategii firmy. Ve druhé a třetí části společně s pozvanými hosty diskutovali o vzniku nových produktů a zavádění inovací do praxe, čtvrtá část byla věnována aspektu obchodování a péče o zákazníka. Dnes se zaměříme na plánování výroby.

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Na nový vůz čekají tuzemští zákazníci od března letošního roku průměrně o dva měsíce déle. Vyplývá to z dostupných údajů oslovených automobilek. Na nový Volkswagen budou řidiči u vybraných modelů čekat až deset měsíců. Hyundai má u některých modelů čekací dobu až rok a s vybranými konfiguracemi vozů Toyota budou moci zákazníci odjet až za rok a čtvrt. Prodloužení dodacích lhůt souvisí podle zástupců oslovených automobilek s nedostatkem komponentů i s omezením výroby v přidružených závodech v souvislosti s válkou na Ukrajině. 

U skupiny Škoda si finská společnost Tampereen Raitiotie Oy objednala dalších 5 moderních a udržitelných tramvají ForCity Smart Artic. Tento provozovatel tramvají využil opci ke smlouvě, kterou s výrobcem podepsal v roce 2017. Opce má hodnotu téměř 34 milionů eur. Nyní objednané vozy jsou totožné s 20 tramvajemi dodanými v letech 2020 a 2021. Tampere si již dříve objednalo 20 tramvají s 10tiletou údržbou. Původní smlouva zahrnovala také tři dodatečné opce až na 46 nových vozů.

Baterie MEB určené k pohonu čistě elektrických vozů Škoda Enyaq a Enyaq Coupé iV vznikají na výrobní lince v hlavním závodě v Mladé Bolesaly ve třech verzích. Liší se počtem bateriových modulů (8, 9 či 12), a tedy i celkovou kapacitou. Kromě elektrických SUV značky Škoda jsou určené i pro další vozy koncernu Volkswagen postavené na platformě MEB.