Témata

Regulační pohony v posuvech NC strojů

Autor: doc. ing. Pavel Souček, CSc.
Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii, ČVUT v Praze

Obsah

II Úvod
IV Motory v pohonech posuvů
VIII Základní fyzikální zákony a omezení
X Řízení proudů
XII Oteplení motorů
XIV Vložené převody
XVIII Regulace
XXIII Součinnost dvou pohonů na stroji
XXVI Rozdíly v regulaci přímých a elektromechanických pohonů
XXVIII Vliv mechanické stavby na regulaci
XXXI Závěr aneb Je chyba na straně stroje nebo pohonáře?
XXXII Měrové jednotky

Příloha je součástí časopisu MM Průmyslové spektrum č. 1,2/2010. (ISSN 1212-2572)
Přetisk povolen pouze s písemným souhlasem redakce, s uvedením pramene a se zachováním všech autorský práv.

Pro on-line publikaci "Regulační pohony v posuvech NC strojů" klikněte zde.


Regulační pohony v posuvech NC strojů

Obor polohových servomechanismů (regulačních pohonů pro tzv. „vlečnou regulaci polohy“) využívá široké spektrum fyzikálních poznatků z mechaniky, silno- i slaboproudé elektrotechniky, sdělovací techniky a hlavně teorie řízení, která se postupem času vyvinula v samostatné specifické odvětví matematiky. Možná že právě pro svůj široký záběr jde o poměrně nepopulární studijní obor, který bývá nespravedlivě obestřen mlhou složitých a přitom nepodstatných souvislostí vzbuzujících zbytečný respekt. Nejvyššího stupně dokonalosti (v civilní oblasti) dosáhly servomechanismy v pohonech posuvů u dráhového řízení NC obráběcích strojů. Přesnost řízení pohybu nástroje vůči obrobku v tisícinách milimetrů při rychlostech posuvů v desítkách metrů za minutu může nezasvěceného diváka na strojírenské výstavě ohromit a respekt k těmto zařízením dále prohloubit. K pochopení jejich činnosti přitom stačí (slovy jednoho z nestorů čs. výzkumu obráběcích strojů Ing. J. Zeleného, CSc.) správně porozumět několika základním jednoduchým vztahům, které ale všechny mezi sebou navzájem souvisejí.

Bývá též častým zvykem používat pro servomechanismy zamlžující synonymum „mechatronické systémy“. Tento termín není dostatečně přiléhavý a potvrzuje bohužel vyjadřovací zlozvyk moderní doby schovávat se za příliš zobecňující formulace. Přidržíme se proto termínu původního, kterým již před více než půlstoletím pojmenoval svoji vynikající a nadčasovou učebnici Servomechanismy průkopník tohoto oboru u nás – prof. Ing. Dr. Zdeněk Trnka. Tato publikace je určena čtenářům, kteří sice pracují v oboru NC strojů, ale pohony nejsou jejich hlavní profesí. Snahou autora je proto osvětlit pohled na návrh pohonu posuvu jednoduše a pokud možno bez vyšší matematiky na spíše středo- než vysokoškolské úrovni. Některým početním operacím se bohužel nelze zcela vyhnout a autor doufá, že se čtenář nenechá zastrašit pojmy „derivace“, „integrace“, „přenos“, „propustné pásmo“ aj., a slibuje, že je ve výkladu bude používat co nejméně. Podrobnější a teoretičtější výklad nalezne případný zájemce v knize Servomechanismy ve výrobních strojích, jejíž stručný a aktualizovaný výtah je předložen právě v této publikaci. I když jde o nepopulární téma, je třeba upozornit hlavně na závěrečnou kapitolu této přílohy „Měrové jednotky“, kde si čtenář připomene jednotu přírodních věd a uvědomí si, že striktní rozdělení sfér činnosti při vývoji NC stroje mezi profese „strojař“ a „elektrikář“ není na místě.