Témata

Výroba a technologie

Postupný vývoj nových technologií ovlivňuje vznik a dostupnost profesí a způsobu práce, nových podnikových organizačních struktur, byznys modelů a v neposlední řadě díky novým technologiím dochází k prolnutí různých průmyslových odvětví a sektorů.

Lisovací systémy od Viega lze použít i v jaderných elektrárnách

07. 11. 2022

Po rozsáhlém testování a schvalovacím procesu byly instalační komponenty systému Viega Megapress schváleny i pro použití v jaderných elektrárnách. Díky rychlému, bezpečnému a nákladově efektivnímu procesu instalace může provozovatel PreussenElektra šetřit náklady i čas při vyřazování svých elektráren Unterweser a Isar 1 z provozu.

Dělejte to jinak: Prediktivní údržba

27. 09. 2022
Daniel Vitásek

Chce-li být firma stále konkurenceschopná, musí plnit své termíny a udržovat náklady a ceny. Dodržování termínů může ovlivnit řada faktorů, jako například spolehliví dodavatelé a schopní pracovníci. Neméně důležitým faktorem jsou ale také stroje a jejich udržitelnost a schopnost pracovat s co nejvyšší efektivitou a spolehlivostí. Aby tomu tak bylo, je kritická jejich prediktivní údržba.

Jako bájný pták Fénix

07. 09. 2022
Roman Dvořák

Česká republika měla ve své historii několik klenotů, které ji v třpytivém lesku prezentovaly ve světě. Velká řada z nich bohužel postupně zanikla, ale naštěstí jich několik přerod do tržního hospodářství ustálo a je dobře, že některé z nich jsou v českých rukách. Mezi toto málo patří TOS Kuřim – OS, společnost přes 80 let vyrábějící obráběcí stroje. Firma byla vždy průkopníkem v zavádění nových technologií do praxe, vychovávala generace techniků, mnoho zdejších konstrukčních řešení se následně stalo etalonem pro ostatní výrobce. Značka TOS Kuřim dříve ve světě něco znamenala. Jak je tomu nyní?

Bezkontaktní čištění laserem

07. 09. 2022

Jak zajistit co nejšetrnější čištění povrchů materiálu bez ekologické zátěže? A jak nahradit technologie, jako jsou pískování, chemické čištění, kdy vzniká nebezpečný odpad, nebo čištění s použitím drahého suchého ledu s vysokou produkcí CO2? To je v současné době důležité téma v oblasti čištění a odpovlakování povrchů.

Výzkum pro praxi: Hydrostatická uložení pohybových os strojů

29. 06. 2022

Spolupráce s praxí je jedním ze strategických cílů aktivit Ústavu výrobních strojů a zařízení a Výzkumného centra RCMT při FS ČVUT v Praze. Vizi 2030 Fakulty strojní naplňuje RCMT podporou konkurenceschopnosti tuzemských firem. Podněty z praxe jsou motivací výzkumu, jehož výsledky jsou uplatňovány v produktech a službách firem i v modernizaci oborové výuky. Postupně představujeme několik klíčových projektů, které byly ve spolupráci RCMT a konkrétních průmyslových firem v praxi v nedávné době řešeny. Dnes se zaměříme na problematiku návrhů hydrostatických uložení ve stavbě obráběcích strojů.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

01. 06. 2022
Roman Dvořák

Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.">Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.