Třískové obrábění plastů zůstává i v současnosti nezastupitelnou zpracovatelskou technologií pro jejich aplikace. Přichází v úvahu především u kusové a malosériové výroby, kde výroba forem pro klasické plastikářské technologie je nerentabilní, u výroby velkorozměrných dílů, přesahujících kapacitu zpracovatelských strojů, a při použití plastů, jejichž chemická struktura neumožňuje použít obvyklé zpracovatelské postupy. V praxi jde např. o modely, prototypové ověřovací díly pro pozdější přechod na sériovou výrobu a součásti unikátních zařízení, zejména výrobní sféry. Velmi žádaná je i výroba náhradních plastových dílů pro havarovaná zařízení nebo těžko dostupné součástky zahraničních strojů.