Základem nové technologie je miniaturní křemíkový hrot o délce 500 nanometrů s vrcholkem o rozměrech několika nanometrů. Podobné hroty se používají například u mikroskopů atomárních sil - AFM, z anglického Atomic Force Microscope.
Velice ostrý hrot z křemíku, který je zhruba 100 000 krát menší než špička dobře ořezané tužky a umožňuje vytvářet na materiálových površích vzory a struktury o velikosti pouhých 15 nanometrů (15 miliardtin metru). Špička hrotu přejíždí po povrchu, snímá jeho nerovnost a v případě potřeby z něj odebírá materiál tak, aby se vytvořil požadovaný reliéf. Tak trochu to připomíná 3D obrábění frézkou či gravírování, ovšem s přesností několika nanometrů.
"Pokrok v nanotechnologiích je úzce spojen s existencí velmi kvalitních metod a nástrojů na vytváření vzorů a struktur na površích materiálů," říká fyzik Armin Knoll, který se na vývoji nové metody "nanoobrábění" významně podílel. Jak sám tvrdí, nová technologie "je velmi mocný nástroj na vytváření velice malých struktur".
Aby prozkoumali všechny možnosti nové technologie zpracování povrchu v nejmenších škálách, vytvořili výzkumníci z IBM hned několik rovinných a třídimenzionálních map, a to z různých materiálů. Mezi ně patří nejmenší úplná 3D mapa zemského povrchu o rozměrech 22 x 11 mikrometrů vyrobená z polymeru. Na zrnko soli se vejde tisíckrát, skládá se z 500 000 "pixelů", každý o ploše 20 nanometrů čtverečných, přičemž jeden kilometr nadmořské výšky odpovídá na mapě vertikálnímu rozměru 8 nanometrů. Mapa byla vyrobena za necelé tři minuty, což je ve srovnání s ostatními dostupnými technikami výroby nanostruktur opravdu jen okamžik.
Zdroj: technet.cz