Uživatel s nasazenými brýlemi se ocitne ve virtuálním prostředí. Z nabídky připravených digitálních modelů si vybere stroj, který si chce prohlédnout, a ten se před ním zobrazí. Uživatel pak může virtuálně procházet nejen kolem daného stroje, ale dokonce vstoupit do jeho pracovního prostoru a prohlédnout si jej zevnitř. Další možností je stroj virtuálně částečně rozebrat – například odstranit krytování a prohlédnout si konstrukci bez kapotáže. Části modelů mohou být i pohyblivé, nebo dokonce interaktivní. Jelikož jde o vlastní systém, vytvořený týmem vývojářů z VUT, neexistují žádná licenční omezení – jakoukoli funkcionalitu, kterou se (třeba na základě požadavku uživatelů) rozhodnou doplnit, také mohou sami naprogramovat. Jediné omezení spočívá v omezeném výpočetním výkonu hardwaru obsaženého v brýlích. Modely strojů, získané od výrobce ve formě výrobní dokumentace, jsou pro tento účel příliš podrobné a brýle na zpracování tak obrovského množství dat nemají dostatečný výkon. Proto je třeba modely pro zobrazení v brýlích poněkud zjednodušit – odstranit z nich zbytečné detaily.