Témata
Reklama

MSV 2023: VUT v Brně vyvíjí virtuální showroom

Stánek Vysokého učení technického v Brně na letošním strojírenském veletrhu prezentoval řadu zajímavých projektů. Kromě ultralehkého letounu TL-5000 Sparker od královéhradecké firmy TL-Ultralight, na jehož vývoji spolupracovali odborníci z Leteckého ústavu Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně a který získal Zlatou medaili MSV, tu tým vývojářů z Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky téže fakulty představil takzvaný virtuální showroom.

AROS Virtual Showroom je aplikace, kterou programátoři z VUT připravili ve spolupráci s průmyslovými partnery TOS Čelákovice a TOS Hulín. Cílem je umožnit uživateli, aby si ve virtuální realitě prohlédl něco, co nemůže vidět ve skutečnosti. V tomto případě jde o 3D modely obráběcích strojů, jejichž fyzický převoz za potenciálním zákazníkem nebo třeba na výstavu by byl časově i finančně náročný, a často je dokonce nemožný. Jednodušší a levnější je k zákazníkovi přivézt brýle pro virtuální realitu, jejichž prostřednictvím si lze stroj (lépe řečeno jeho digitální model) prohlédnout. Příslušný digitální 3D model stroje je spolu s aplikací nahrán do paměti brýlí.

Reklama
Reklama
Reklama
Ing. Jiří Kroupa, Ph.D. z Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně, člen týmu Twineality, předvádí použití aplikace AROS Virtual Showroom. (Foto: I. Heisler)

Interaktivní virtuální prohlídka stroje

Uživatel s nasazenými brýlemi se ocitne ve virtuálním prostředí. Z nabídky připravených digitálních modelů si vybere stroj, který si chce prohlédnout, a ten se před ním zobrazí. Uživatel pak může virtuálně procházet nejen kolem daného stroje, ale dokonce vstoupit do jeho pracovního prostoru a prohlédnout si jej zevnitř. Další možností je stroj virtuálně částečně rozebrat – například odstranit krytování a prohlédnout si konstrukci bez kapotáže. Části modelů mohou být i pohyblivé, nebo dokonce interaktivní. Jelikož jde o vlastní systém, vytvořený týmem vývojářů z VUT, neexistují žádná licenční omezení – jakoukoli funkcionalitu, kterou se (třeba na základě požadavku uživatelů) rozhodnou doplnit, také mohou sami naprogramovat. Jediné omezení spočívá v omezeném výpočetním výkonu hardwaru obsaženého v brýlích. Modely strojů, získané od výrobce ve formě výrobní dokumentace, jsou pro tento účel příliš podrobné a brýle na zpracování tak obrovského množství dat nemají dostatečný výkon. Proto je třeba modely pro zobrazení v brýlích poněkud zjednodušit – odstranit z nich zbytečné detaily.

Takto se v aplikaci AROS Virtual Showroom zobrazují digitální modely strojů. (Zdroj: VUT)

Komunikace na dálku

Virtuální brýle nabízejí ještě jednu funkci, a to možnost na dálku (prostřednictvím internetu) komunikovat s dalším uživatelem. V tomto případě však lze nejen telefonovat, ale oba účastníci hovoru mohou společně prohlížet týž model stroje, a to bez ohledu na to, na kterém místě zeměkoule se oba právě fyzicky nacházejí. Podmínkou je jen internetové připojení. Uživatelé se vzájemně vidí jako virtuální postavy (avatary).

Související články
Přesnější a úspornější ložiska pro největší teleskopy světa

Odborníci na tribologii z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně v poslední době pracují na ještě modernějších hydrostatických ložiscích, tedy součástech, které snižují tření pomocí maziva uvnitř ložiska. Nová ložiska by mohla být energeticky až o pětinu úspornější a díky vylepšené technologii je lze uplatnit například v divadelních točnách či špičkových teleskopech.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
FSI VUT v Brně povede letec

Akademický senát Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně zvolil na svém zasedání 25. listopadu 2021 kandidáta na děkana pro funkční období od února 2022 do konce ledna 2026. Tím je stávající proděkan FSI docent Jiří Hlinka z Leteckého ústavu. Hlinka byl jediným kandidátem, získal 26 hlasů od 32 přítomných senátorů. Zvoleného kandidáta na děkana ještě musí do funkce jmenovat rektor školy.

Auto jako digitální platforma

Každý druhý vůz na evropských silnicích by v polovině příštího desetiletí mohl být autonomní. Studie společnosti Ericsson se zabývá tím, co všechno by takový systém zahrnoval, včetně infrastruktury podél silnic založené na konceptu IoT a neustálé vzájemné komunikace nejen mezi auty samotnými, ale s celým dopravním ekosystémem.

Technologické trendy 2021 #2 Revitalizace core systémů

Transformace stávajících technologií a vznik nových je tak rozsáhlý a rychlý, že ten, kdo chce držet krok a sledovat veškeré změny, se stává v podstatě celoživotním lovcem nových objevů a poznání. Technologický pokrok jde ruku v ruce s růstem ekonomickým a v některých případech stojí za průlomovými změnami. Společnost Deloitte každoročně připravuje studii Deloitte Tech Trends. Nejinak tomu i letos. Pojďme tentokráte nahlédnout do druhého trendu a to Revitalizace core systémů.

Technologické trendy 2021 #1 Vliv technologií na obchodní strategie

Transformace stávajících technologií a vznik nových je tak rozsáhlý a rychlý, že ten, kdo chce držet krok a sledovat veškeré změny, se stává v podstatě celoživotním lovcem nových objevů a poznání. Technologický pokrok jde ruku v ruce s růstem ekonomickým a v některých případech stojí za průlomovými změnami. Společnost Deloitte každoročně připravuje studii Deloitte Tech Trends. Nejinak tomu i letos. Pojďme postupně nahlédnout na vybrané trendy 2021.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit