Témata
Reklama

Japonsko-česká konstrukční spolupráce

Při příležitosti příprav světové konference ICDES 2014 zaměřené na nové postupy v konstruování navštívil předseda organizačního výboru prof. Tohru Kanada město Plzeň, kde se bude tato konference příští rok konat. Při této příležitosti jsem jej požádali o rozhovor.

MM: Pane profesore, představte prosím úvodem našeho rozhovoru konferenci ICDES – International Conference on Design Engineering and Science – z pohledu její historie, současnosti a budoucnosti.

Prof. Kanada: Konference ICDES je organizována japonskou společností JSDE (Japan Society for Design Engineering). Tato společnost vznikla v roce 1966 z iniciativy výzkumné skupiny Mechanical Design and Drafting. Během následujícího období docházelo ke změnám činnosti i názvu této původně výzkumné skupiny, až se v roce 1989 ustálil název JSDE – Japan Society for Design Engineering. V současné době představuje členskou základnu téměř 1 200 převážně akademických a vědeckých pracovníků a deseti procent odborníků z průmyslu. Tento poměr zaručuje, že JSDE považuje oblast vzdělávání a výzkumu v oblasti konstruování za důležitou.

Vraťme se však ještě ke konferenci ICDES. Její první ročník se konal ve Vídni v roce 2005, druhý pak za pět let v Tokiu. Třetí ročník díky výborným vztahům s profesorem Hosnedlem se uskuteční v Plzni ve spolupráci se Západočeskou univerzitou v Plzni, a to na přelomu srpna a září 2014. Podrobnější informace zájemce získá na //www.jsde.or.jp/icdes2014.

Reklama
Reklama
Reklama
Předseda organizačního výboru konference ICDES 2014 prof. Tohru Kanada, Kanto Gakuin University, Japonsko

Význam JSDE rychle narůstá v důsledku globalizace konstruování i souvisejících vědních oblastí vlivem rozvoje počítačových a informačních technologií. Systematizace a reorganizace v těchto oblastech samozřejmě probíhá v mnoha zemích na celém světě. Proto i nadále je hlavním tématem ICDES 2014 nová role konstruování a vědy.

MM: Na jaké platformě s průmyslovou praxí spolupracuje vaše domovská Kanto Gakuin University? Jaké konkrétní výsledky spolupráce s praxí máte?

Prof. Kanada: Přibližně před 40 lety byla na půdě naší univerzity založena firma zabývající se technologií pokovování. Následně se osamostatnila, přijala název Kanto Kasei Co., avšak stále je ve vlastnictví naší univerzity. Velmi úspešně podniká v oblasti povrchových úprav, například v elektrolytickém pokovování. Zákazníci jsou z automobilového průmyslu a výroby elektronických komponent. Vzpomeňme v této souvislosti na významného vědce světového formátu oblasti eletrochemické, profesora Hideo Honma z Kanto Gakuin University.

Další organizací, kterou bych v souvislosti s vaší otázkou zmínil, je Kanto Gakuin University Material a Surface Engineering Research institut, který byl v roce 2001 založen v naší prefektuře Kanagawa. Velmi úzce spolupracuje s naší univerzitou jak na výzkumu, tak i na výchově mladých vědců. Navíc tyto subjekty založily před dvěma lety společný výrobní podnik, vzdálený pět kilometrů od naší univerzity. Ten se zabývá zakázkovými povrchovými úpravami pro okolní firmy.

MM: Japonští konstruktéři patří stále k těm nejlepším na světě. Čím to je?

Prof. Kanada: Příznačná japonská obratnost a zručnost je předpokladem pro naši kvalitní produkci. Verbální i neverbální informace jsou vhodným způsobem předávány z oddělení konstrukce do výrobního procesu a naopak. To je bezesporu dáno komunitou lidí jednoho národa, nikoliv nesourodého organism, např. nadnárodních korporací. Po druhé světové válce japonský národ pracoval velmi tvrdě s cílem být nejlepší na světě. Takový duch u nás žije a přetrvává i nadále.

MM: Navštívil jste celou řadu výzkumných pracovišť v oblasti strojírenství. Která považujete za špičková s největším potenciálem zvýšení konkurenceschopnosti dané země?

Prof. Kanada: Ano, je tomu tak. V poslední době mám mnoho zahraničních služebních cest. Nicméně hlavní jejich účel jsou setkání ISO/TC213 dvakrát ročně, ISO/TC10 jednou ročně a prezentace na mezinárodní konferenci. Proto návštěvy výzkumných ústavů nejsou cílem mých cest, tudíž nemohu na tuto otázku bohužel adekvátně odpovědět.

Nicméně si myslím a z mého osobního pocitu získaného prostřednictvím zasedání ISO vychází, že Německo má v této oblasti velký potenciál být světovým leaderem. Jejich aplikace geometrické specifikace produktu a ověřování (GPS) do návrhu a vývoje produktu je hodnocena velmi pozitivně. To má za následek tvorbu vysoce kvalitních, praktických a ekonomických produktů.

A co si máme pod pojmem GPS představit? Jedná se o systematickou metodiku, jendnoznačně definovanou, vztahující se na specifikaci a verifikaci geometrie obrobku, jenž je matematicky konzistentní, přesně definovaný a popsaný v řadě vzájemně provázaných norem ISO. Dále, efektivní využívání GPS vede k lepší vhodnosti a funkci dílů, snížení výrobních nákladů, zlepšení kvality, zvýšení spolehlivosti výrobku, snížení odpadu při výrobě, snížení reklamací a rychlejšímu uvedení výrobku na trh.

MM: Jaký je inovační potenciál firem jako Sony v porovnání s korejským Samsungem, ale i v automobilovém sektoru (Toyota, Nisan vs. Hyundai, Kia)?

Prof. Kanada: Asociace JEITA – Japan Electronics and Industries Association (členy jsou Sony, Canon, Fuji Xerox a další), JAMA – Asociace japonských výrobců automobilů, Inc. (členy jsou Toyota, Nissan, Honda a další) a kontrolní orgán JSA – Japan Standardization Association vyvíjí standardy pro 3D digitální výrobu, jež využívá výstupní data z procesu plánování, vývoje a konstrukce, až po následný postprodejní servis. Japonsko se vydalo na cestu inovativního vývojového procesu (souběžného inženýrství) k dosažení spolehlivějších a kvalitnějších výrobků s rychlejším uvedením na trh a nižšími výrobními náklady. Myslím si, že toto právě bude velký rozdíl ve srovnání s korejskými výrobci.

MM: Co znamená pro budoucnost japonské jaderné energetiky tragédie ve Fukušimě?

Prof. Kanada: Současným názorem Japonců je zastavení a vyřazení z provozu všech japonských jaderných elektráren. Vláda se domnívá, že provoz elektráren je možný, ale s velkou obezřetností. Dochází u nás k obnově získávání energie z páry a hydraulických procesů. Urychluje se rozvoj výroby energie z přírodních zdrojů, jako jsou větrné a solární zdroje. Dále by měl být zaveden přístup navrhování zařízení zajišťující jejich bezpečnost proti selhání i za nepředpokládaných okolností.

MM: Děkuji vám za rozhovor.

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Související články
Moje osobní spotřeba je menší než leckterého mého zaměstnance

Kvido Štěpánek založil před 30 lety prosperující společnost. Dnes je její majetek odhadován na dvě miliardy korun. Za dobu své existence věnoval na dobročinnost více než 100 milionů korun. Tento nenápadný a skromný člověk inspiroval naši redakci, která ho požádala, aby se s ní podělil o své názory na filantropii, životní hodnoty a tradici dobročinnosti v Čechách.

Více propojujme vysoké školy s praxí

Profesor Jaroslav Kopáček patří zcela bez pochyb mezi nestory oboru hydrauliky a pneumatiky v naší zemi ve druhé polovině 20. století, a proto mu byla na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2019 v Brně udělena po zásluze Zlatá medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a inovační činy. Při příležitosti ocenění práce pana profesora jsme připravili malý medailonek tohoto skromného a entuziastického člověka. Pan profesor nám při této příležitosti sdělil i několik svých zajímavých postřehů.

Z manažera vlastníkem

V době recese koupila Olga Kupec od německého majitele slévárenský provoz a už více než 10 let jede její firma na plné obrátky. Tato přemýšlivá a empatická dáma dokázala svým přístupem ke klientům a kolegům vybudovat v českoněmeckém pohraničí prosperující firmu, která nemá nouzi, ani o zakázky, ani o zaměstnance.

Související články
České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
MSV představí svět budoucnosti

Mezinárodní strojírenský veletrh vstupuje do svého již 61. ročníku. Během let se z něj stal nejrenomovanější oborový veletrh. Je tedy jasné, že řídit jej tak, aby renomé neztratil, není nic snadného a vyžaduje to člověka nejen schopného, ale i zkušeného. Současný ředitel, Ing. Michalis Busios, bezesporu splňuje obojí. Dokladem je skutečnost, že pro veletrh úspěšně pracuje již od roku 2008.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Chceme se přiblížit průmyslové sféře, říká rektor Tomáš Zima

Před rokem založila nejstarší česká univerzita společnost Charles University Innovations Prague, s. r. o. Šlo o první počin, který se uskutečnil na české univerzitní půdě. O zkušenostech a prvním úspěchu z univerzitního podnikání jsme si povídali s rektorem Univerzity Karlovy profesorem Tomášem Zimou.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Rodinné podnikání v přesné strojařině

Brněnská firma VKV Horák se zabývá konstrukcí, vývojem a výrobou přístrojové mechaniky, přípravků, jednoúčelových strojů, forem pro vstřikování plastů, lití polyuretanových dílů a vakuovému tváření plastů. S jejím zakladatelem, panem Zdeňkem Horákem, jsme si povídali o aspektech podnikání v českém prostředí, o vzdělávání, kvalitě škol, průmyslu budoucnosti.

Na co aspiruje umělá inteligence?

Profesor Michal Pěchouček patří ke světové špičce ve výzkumu umělé inteligence. Je nejen vynikajícím vědcem, ale byl i úspěšným podnikatelem. Ale jak sám říká, „je ČVÚT srdcařem“. Proto se naplno rozhodl věnovat výzkumu a vývoji umělé inteligence a propojovat tento zajímavý a perspektivní obor s byznysem.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Nástrojáři sobě

V letošním roce slaví Svaz nástrojáren ČR své 20leté výročí. Při této příležitosti jsme požádali jejího předsedu představenstva doc. Ing. Václava Kličku, CSc., Ph.D., o rozhovor.

České tvářečky na čínském trhu

V minulém vydání jsme vám přinesli rozsáhlou reportáž ze šanghajského veletrhu obráběcích a tvářecích strojů CCMT 2018. Prezentované zkušenosti českých obráběcích firem na zdejším trhu dnes doplňujeme o postřehy z oblasti technologií tváření ústy Ing. Stanislava Hrdiny, ředitele klíčových projektů a zákazníků společnosti Žďas.

Aplikovaný vývoj a výzkum 3D technologií

CARDAM (Centre of Applied Research and Development for Additive Manufacturing) je unikátní výzkumně-vývojové pracoviště, které se zaměřuje na realizaci nových technicky a technologicky vyspělých řešení a produktů při využití aditivní výroby kovů. Poskytuje služby aplikovaného výzkumu a vývoje, kompletní inženýrské řešení pro tvorbu nových aplikací a výrobních procesů, pomáhá společnostem vytvořit potřebné vědomosti, znalosti a know-how v nové oblasti aditivního designu a výroby. Aditivní design a výroba patří mezi nejdůležitější technologické směry, celosvětově rozvíjené v rámci „Průmyslové revoluce 4.0“.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit