Témata
Reklama

O aplikovaném výzkumu v oboru obráběcích strojů

14. 12. 2010

Aplikovaný výzkum je důležitým doplňkem základního výzkumu a tvoří jeho nedílnou součást. Na rozdíl od základního výzkumu měl by být předpoklad ve výsledcích aplikovaného výzkumu spatřován prakticky s důrazem na komerční výstup.

Prof. Jiří Marek

Je profesorem na Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky FSI VUT v Brně. Zastával manažerské pozice ve výrobních společnostech Toshulin, KŠ Kuřim a TOS Kuřim. V praktické a pedagogické činnosti je zaměřen především na konstrukci obráběcích strojů a obráběcích center pro rotační i nerotační obrobky, teorii konstrukčního procesu a životního cyklu produktu a v neposlední řadě na systémovou metodologii. Jeho dlouholetou snahou je spojovat teorii s praxí do vzájemně se respektujícího celku. Je členem řady odborných organizací, členem redakční rady MM Průmyslového spektra a spoluzakladatelem MM Science Journal. Je autorem celé řady monografií, mj. i legendární knižní edice Konstrukce CNC obráběcích strojů (MM publishing).

V oboru, ve kterém se pohybuji (konstrukce obráběcích strojů), neexistuje v České republice koordinovaný aplikovaný výzkum, který by soustavně a systematicky zapojoval do vzájemné spolupráce výrobní firmy, školy, případně vědecké instituce. Hlavní překážku koordinovaného aplikovaného výzkumu lze spatřovat v neschopnosti výrobních firem domluvit se na jednotném postupu - mnohé si konkurují, v mnohých přetrvává falešný pocit dávno zašlé slávy spočívající v tom, že jsou to právě oni, kdo určují trend (a tím mají evidentně klapky na očích, které jim brání postupovat jinak).

Reklama
Reklama
Reklama
1. Pohled do žebrování stojanu svislého soustruhu SKIQ 16 (Toshulin)

Další překážkou je skutečnost, že strojní fakulty tuto roli evidentně nezvládají tak, jak by si výrobci představovali. A pokud zvládají, tak s dlouhými, přímo až agrotechnickými dodacími lhůtami. Realitou strojních fakult je fakt, že zde existuje převaha akademiků, jež nejsou schopni flexibilně reagovat na požadavky dnešní dynamické doby.

2. Vrtání otvorů na stroji SKIQ 25 (Toshulin)

Historická role VÚOSO

Výzkumný ústav obráběcích strojů a obrábění měl velký zvuk v dobách své existence. Byl zde za podpory tehdejšího státu koordinovaně a systematicky řízen výzkum a vývoj obráběcích strojů. Pokud pročítám řadu výzkumných zpráv, které u nás v podniku Toshulin zůstaly, mnohdy se mi tají dech, co všechno tito „borci" dokázali změřit a udělat pro to, aby posunuli káru aplikovaného výzkumu v oboru dál. Osobně znám několik členů z bývalého „VUOSa" - s některými je i dnes dobré popovídání o obráběcích strojích a někteří si naopak nevidí na špičku svého nosu, neustále kritizují vše, všechno a všechny za všech okolností. Přitom podepsáno jejich jménem jsem nic praktického nikdy nečetl. Realita dnešní dynamické doby je však posunuta jinam a není dobré příliš vzpomínat na staré časy, ale je nutné dívat se do budoucna a také žít každý okamžik v přítomnosti. Na VÚOSO můžeme jenom vzpomínat a snažit se vybudovat podobnou instituci, která by dosáhla podobného věhlasu.

3. Zásobník nástrojů stroje PowerTurn (Toshulin)

Vznik centra VCSVTT

Profesor Jaromír Houša založil v roce 2001 Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (VCSVTT). Své výzkumné programy toto centrum tvořilo dohromady s výrobními podniky, s cílem řešit to, co podniky potřebují a kde je jejich slabina. Postupem doby došlo k tomu, že pod jeho vedením výzkumné centrum získalo takové informace, že je schopno je částečně přetvořit ve znalosti, a tím se pak tato instituce stává zajímavou pro průmysl. Jméno a renomé VCSVTT je nyní na dobré úrovni a centrum je uznávaným partnerem strojírenského průmyslu, zejména oboru obráběcích strojů. Převládá mezi průmyslníky a lidmi z vysokých škol názor, že stát dělá pro podporu aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací málo ve srovnání s „vyspělým" světem. Mám osobně názor, že je to adekvátní situaci, chápání společenské prestiže povolání strojaře. Pan premiér Nečas mluvil na letošním strojírenském veletrhu o významnosti strojařiny při tvorbě hrubého domácího produktu, při vývozu. Mám však pocit, že větší důraz je kladen na jiné spektrum průmyslu, než je čistá strojařina. Vinu na situaci nesou také podniky svým přístupem k učňovskému školství, středním a vysokým školám.

V tomto pojetí je „Houšovo strojírenské výzkumné učiliště" jistým světlem na konci tunelu. I když je státní podpora takových center do budoucna nejistá, nelze přes vynikající renomé v praxi spoléhat na to, že průmysl obráběcích strojů bude podporovat vše v celém spektru záběru VCSVTT.

4. Výkonné soustružení na stroji PowerTurn 20 (Toshulin)

Zde bude nutné volit priority, chovat se k těžce vydobytým prostředkům jako k soukromým domácím rozpočtům. Rozumný hospodář si koupí jenom to, na co má, co potřebuje a nebude žít na dluh. Jinými slovy řečeno, podniky se budou chovat tržně a kupovat jenom takovou službu, ze které bude oboustranný užitek.

Vznik platformy TPSVT

Jako velmi účelné se ukázalo souběžně s VCSVTT zřídit jiný subjekt, který by nebyl přímo na akademické půdě, ale soustřeďoval a organizoval celé spektrum lidí a firem z oboru nejenom obráběcích strojů. A tak vznikla v roce 2008 Technologická platforma pro strojírenskou výrobní techniku (TPSVT). Je to logický celek, který doplňuje vhodným způsobem VCSVTT a ve větší šíři komunikuje i mimo ČR s partnery sobě rovnými.

Tím, že TPSVT má v sobě kromě výrobních podniků a vysokých škol integrován i Svaz strojírenské technologie SST, stává se akceschopným tělesem, které, jak je patrné, by mohlo nahradit do jisté míry zaniklé VÚOSO.

Přínos pro průmysl obráběcích a tvářecích strojů lze spatřovat zejména v tom, že byla vytvořena strategie oboru výrobních strojů.

Dále je zpracováván Implementační akční plán, který udává směry a nasazení perspektivních oblastí strojařiny do praxe. V tom lze spatřovat hodně velký přínos pro průmysl. Existuje totiž velmi malý počet lidí, kteří dokážou poskládat souvislosti do akceschopného celku. Předpokládám, že do budoucna nebude činnost TPSVT soustředěna pouze na tuto oblast a šíře záběru bude daleko větší.

Závěr

Tento historický exkurz s poukázáním na významnou roli TPSVT jsem volil záměrně, aby si čtenář dokázal sám udělat názor na současný stav aplikovaného výzkumu v oboru obráběcích a tvářecích strojů. Jak plyne z předešlého textu, jsou zde dvě tělesa, a sice VCSVTT a TPSVTT, která když potáhnou stejným směrem a za jeden provaz, vyvinou dostatečnou sílu k posunutí aplikovaného výzkumu výrobních strojů vpřed.

Profesor Jiří Marek již 10. rokem zastává post technického ředitele Toshulin, kde pod jeho spoluvedením doposud vzniklo 210 strojů pracujících u zákazníků v celkové hodnotě cca 7,1 miliardy Kč. Je autorem či spoluautorem 6 patentů a čtyř užitných vzorů. Pravidelně přednáší na VUT v Brně konstrukci obráběcích strojů a na Mendelově univerzitě v Brně v Institutu celoživotního vzdělávání oblast expertního inženýrství. Je členem oborové rady doktorského studijního programu Konstrukční a procesní inženýrství na VUT v Brně, členem vědecké rady Institutu celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně, členem vědecké rady FS VŠB-TU Ostrava, členem rady Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky FSI VUT v Brně. Dále je místopředsedou řídícího výboru a členem výkonného výboru Technologické platformy strojírenské a výrobní techniky, členem mezinárodní skupiny MANTYS (výzkum a vývoj obráběcích strojů), členem rady Výzkumného centra pro strojírenskou a výrobní techniku a technologii a členem Společnosti pro obráběcí stroje. Osobně znám několik členů z bývalého Výzkumného ústavu obráběcích strojů a obrábění VÚOSO. S některými z nich je i dnes zajímavá diskuse o oboru, naopak jiní si nevidí ani na špičku svého nosu, neustále za všech okolností kritizují vše a všechny. Přitom podepsáno jejich jménem jsem nic praktického nikdy nečetl.

prof. Dr. Ing. Jiří Marek

Reklama
Vydání #12
Kód článku: 101215
Datum: 14. 12. 2010
Rubrika: Servis / Věda a výzkum
Firmy
Související články
Mezi vědou a rodinou

S Mgr. Kseniyí Illkovou, Ph.D., mladou vědkyní působící v Praze, jsem se potkala při příležitosti předávání cen Wernera von Siemense. Získala totiž ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce. Na tom by jistě nebylo nic zarážejícího – vynikající práce byla oceněna, tak to bývá. Na první pohled však všechny přítomné zaujal doprovod mladé ženy – několikaměsíční miminko. A tak mě samozřejmě zajímalo, jak vlastně lze skloubit práci na špičkové úrovni a rodinu...

Modernizace laboratoře pro měření emisí

Od listopadu 2011 je v Roztokách u Prahy otevřen objekt VTP Roztoky. Objekt o celkové ploše 4 200 m2 využívá pro k realizaci svých aktivit zejména Centrum vozidel udržitelné mobility (CVUM), založené při ČVUT v Praze, Fakultě strojní. Budova vznikala právě na základě požadavků vědeckých a akademických pracovníků z ČVUT, kteří hledali nové laboratorní a kancelářské prostory se záměrem vytvořit špičkové výzkumné pracoviště a navázat tak na projekty Výzkumných center spalovacích motorů a automobilů Josefa Božka I, II, úspěšně řešené v  letech 2000 až 2011 pod vedením prof. Jana Macka. Záměr se podařilo realizovat také díky synergii projektů, využitých pro financování výstavby objektu a následně vybavení jednotlivých laboratoří. V loňském roce, sedm let po oficiálním otevření, byla realizována přístavba a obnova emisního vybavení v laboratoři s válcovou brzdou.

Podpora mezinárodního výzkumu

Inženýrská akademie České republiky, z. s., (IA ČR) je organizace sdružující odborníky, jejichž společným zájmem je podpora a rozvoj technických disciplín odrážející technické, ekonomické, sociální, environmentální a kulturní potřeby společnosti. Byla založena v roce 1995 a jedním z jejích hlavních úkolů je rozvíjet a propagovat technické vědy a sbližovat výzkumnou sféru se sférou průmyslovou. Toho dosahují mimo jiné naplňováním cílů projektů, jejichž jsou řešiteli. Jedním z těchto projektů je „Podpora mezinárodní spolupráce v inženýrském výzkumu“ programu EUPRO Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který bude ukončen koncem (byl ukončen v závěru???) roku 2016.

Související články
Inženýrská akademie ČR nabízí spolupráci, Sekce Czech Knowledge Transfer Office

Obecným posláním Inženýrské akademie ČR je odborná podpora rozvoje technických věd a technického školství a zejména využívání nových poznatků vědy a výzkumu a teoretických znalostí průmyslovou sférou. Cílem je přispívat k růstu ekonomického potenciálu a konkurenceschopnosti české ekonomiky. Specializované odborné sekce IA ČR sdružují přední specialisty daného oboru a poskytují expertní a poradenské služby. Vyjadřují se k závažným technickým řešením a rozhodnutím, která vycházejí z univerzitní oblasti, průmyslu, vládních i nevládních institucí. Během celého letošního roku jsme zde jednotlivé odborné sekce představovali, dnes tak činíme naposledy.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Inženýrská akademie ČR nabízí spolupráci, Sekce Strategie výzkumu a vývoje

Obecným posláním Inženýrské akademie ČR je odborná podpora rozvoje technických věd a technického školství a zejména využívání nových poznatků vědy a výzkumu a teoretických znalostí průmyslovou sférou. Cílem je přispívat k růstu ekonomického potenciálu a konkurenceschopnosti české ekonomiky. Specializované odborné sekce IA ČR sdružují přední specialisty daného oboru a poskytují expertní a poradenské služby. Vyjadřují se k závažným technickým řešením a rozhodnutím, která vycházejí z univerzitní oblasti, průmyslu, vládních i nevládních institucí. Na stránkách MM Průmyslového spektra jednotlivé odborné sekce představujeme.

Inženýrská akademie ČR nabízí spolupráci

Obecným posláním Inženýrské akademie ČR je odborná podpora rozvoje technických věd a technického školství a zejména využívání nových poznatků vědy a výzkumu a teoretických znalostí průmyslovou sférou. Cílem je přispívat k růstu ekonomického potenciálu a konkurenceschopnosti české ekonomiky. Specializované odborné sekce IA ČR sdružují přední specialisty daného oboru a poskytují expertní a poradenské služby. Vyjadřují se k závažným technickým řešením a rozhodnutím, která vycházejí z univerzitní oblasti, průmyslu, vládních i nevládních institucí. Na stránkách MM Průmyslového spektra jednotlivé odborné sekce představujeme.

Trendy v nabídce doprovodných služeb a v koordinaci podniku

V současné době se řada výrobních podniků snaží být konkurenceschopná ve využívání nejnovějších trendů, ale i vědeckých poznatků. Tyto jsou markantní zejména v oblasti technologické, ovšem nelze se upnout pouze na přijímání technologických novinek a přitom opomíjet ostatní obory, neboť i tyto mohou podnikatelům nabízet zásadní poznatky a mít vliv na celkovou úspěšnost daného podniku. O tom, že je prospěšné, jak pro zákazníka, tak pro samotný podnik nabízet doprovodné služby k dodávaným výrobkům (jako např. montáž, zaškolení, servis), je asi dnes už zbytečné hovořit. Tyto služby jsou dnes téměř všude samozřejmostí a nabývají na významu i v průmyslovém sektoru.

Inženýrská akademie ČR nabízí spolupráci - sekce Elektrotechnika

Obecným posláním Inženýrské akademie ČR je odborně podporovat rozvoj technických věd a technického školství a zejména využívání nových poznatků vědy a výzkumu a teoretických znalostí průmyslovou sférou. Cílem je přispívat k růstu ekonomického potenciálu a konkurenceschopnosti české ekonomiky. Specializované odborné sekce IA ČR, sdružující přední specialisty daného oboru, poskytují expertní a poradenské služby a vyjadřují se k závažným technickým řešením a rozhodnutím vycházejícím z univerzitní oblasti, průmyslu, vládních i nevládních institucí. Na stránkách MM Průmyslového spektra v průběhu roku 2016 postupně představujeme jednotlivé odborné sekce.

Inženýrská akademie ČR nabízí spolupráci Sekce stavebnictví a architektura

Poslání Inženýrské akademie ČR (IA ČR) spočívá v odborné podpoře a rozvoji technických věd a technického školství, jakož i aplikaci nových poznatků vědy a výzkumu. Naším cílem je přispívat k růstu ekonomického potenciálu a konkurenceschopnosti české ekonomiky. Tentokrát se zaměříme na stavebnictví a architekturu.

Mechanika na VŠ

V nynějším vydaní jsme o strukturovanou prezentaci požádali ústavy zaměřené na mechaniku a mechatroniku. Naši nabídku vyslyšelo pracoviště na Strojní fakultě v Brně.

Strojírenské konstruování na VŠ

V nynějším vydání jsme o strukturovanou prezentaci požádali ústavy zaměřené na výrobní stroje a komponenty. Naši nabídku vyslyšela pracoviště na strojních fakultách v Praze, Brně a Liberci.

Pořádná špona je dnes věda

S obráběním, vrtáním pomocí nástroje začali pravděpodobně jako první už staří Egypťané cca 4 000 let před naším letopočtem, přičemž využívali tětivu luku – základ smyčcového soustruhu. Potom přišel středověk, dále Leonardo da Vinci a návrh prvního soustruhu… Technologie třískového obrábění ale v porovnání s dnešní dynamikou vývoje postupovala jen pomalu.

Filozofie pro řezné nástroje

Řezný nástroj vzniká průnikem vlastností materiálů, potřeb výroby a možností technologií. Vznik nových řezných nástrojů pro budoucnost je oblastí, kde se stále více setkává fyzika s filozofií v souladu s tím, do jaké hloubky postupuje naše poznávání struktur materiálů a jaké jsou naše efektivní schopnosti je ovlivňovat a vytvářet.

Pokročilé mazání pro úspornost a spolehlivost

Věda a výzkum přinášejí zcela unikátní řešení i pro procesy zdánlivě zavedené a v oblastech, kde by inovace laik neočekával. Každý pozitivní a použitelný krok ke zlepšení klimatické situace naší planety je přínosem a jednou z nesmírně efektivních, užitečných, a vlastně poměrně snadných a finančně nenáročných záležitostí. Takovými by mohly být aplikace pokročilých tribologických řešení především pro dopravu, průmysl a výrobu energií.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit