Zde bude nutné volit priority, chovat se k těžce vydobytým prostředkům jako k soukromým domácím rozpočtům. Rozumný hospodář si koupí jenom to, na co má, co potřebuje a nebude žít na dluh. Jinými slovy řečeno, podniky se budou chovat tržně a kupovat jenom takovou službu, ze které bude oboustranný užitek.
Vznik platformy TPSVT
Jako velmi účelné se ukázalo souběžně s VCSVTT zřídit jiný subjekt, který by nebyl přímo na akademické půdě, ale soustřeďoval a organizoval celé spektrum lidí a firem z oboru nejenom obráběcích strojů. A tak vznikla v roce 2008 Technologická platforma pro strojírenskou výrobní techniku (TPSVT). Je to logický celek, který doplňuje vhodným způsobem VCSVTT a ve větší šíři komunikuje i mimo ČR s partnery sobě rovnými.
Tím, že TPSVT má v sobě kromě výrobních podniků a vysokých škol integrován i Svaz strojírenské technologie SST, stává se akceschopným tělesem, které, jak je patrné, by mohlo nahradit do jisté míry zaniklé VÚOSO.
Přínos pro průmysl obráběcích a tvářecích strojů lze spatřovat zejména v tom, že byla vytvořena strategie oboru výrobních strojů.
Dále je zpracováván Implementační akční plán, který udává směry a nasazení perspektivních oblastí strojařiny do praxe. V tom lze spatřovat hodně velký přínos pro průmysl. Existuje totiž velmi malý počet lidí, kteří dokážou poskládat souvislosti do akceschopného celku. Předpokládám, že do budoucna nebude činnost TPSVT soustředěna pouze na tuto oblast a šíře záběru bude daleko větší.
Závěr
Tento historický exkurz s poukázáním na významnou roli TPSVT jsem volil záměrně, aby si čtenář dokázal sám udělat názor na současný stav aplikovaného výzkumu v oboru obráběcích a tvářecích strojů. Jak plyne z předešlého textu, jsou zde dvě tělesa, a sice VCSVTT a TPSVTT, která když potáhnou stejným směrem a za jeden provaz, vyvinou dostatečnou sílu k posunutí aplikovaného výzkumu výrobních strojů vpřed.