Jedním z těchto nástrojů, který řešitelé projektu využili, je největší mezinárodní síť podporující vědecko-výzkumnou a technologickou spolupráci – Enterprise Europe Network. Inženýrská akademie má s touto sítí podepsané memorandum o spolupráci a využívá její služby zaměřené na rozvoj aktivit podporujících mezinárodní spolupráci ve vědě a výzkumu a hledání vhodných partnerů.
Členové řešitelského týmu se z důvodů získávání relevantních informací a kontaktů účastnili mezinárodních konferencí a domácích i zahraničních kooperačních setkání. Jednalo se zejména o identifikaci obecně přijímaných trendů v současném technologickém výzkumu, vývoji a inovacích na mezinárodní úrovni, přenos těchto informací do České republiky a navázání kontaktů se zajímavými mezinárodními experty z oblasti VaVaI. Nejčastěji šlo o akce soustředěné do sektorů jako ICT, biotechnologie, pokročilé strojírenství nebo energetika. Typickými příklady této aktivity jsou například kooperační setkání českých a arménských firem a výzkumných institucí ICT European Expedition: Auto Rally across Europe 2015, dále ICT-Nano-Bio Brokerage Event 2015 v Ostravě nebo mezinárodní kooperační setkání v čínském Čcheng-tu (Chengdu) EU-China Business & Technology Cooperation Fair.
Další aktivitou řešitelského týmu projektu byla aktivní účast na veletrzích FOR Industry a FOR Surface v Praze, kde IA ČR nabídla svůj výstavní prostor ústavům Akademie věd ČR, aby jejich zástupci mohli prezentovat výsledky svého výzkumu, představit svou spolupráci s průmyslem a nabídnout účast české Akademie věd v dalších projektech. Že se jedná o stěžejní aktivitu projektu, dokládá i fakt, že podpora kooperačních setkání vedla k navázání pěti mezinárodních spoluprací mezi českými výzkumnými institucemi a firmami se zahraničními partnery v sektorech ICT, strojírenství a energetiky.
Projekt se zabýval také naprosto zásadním tématem dalšího inženýrského vzdělávání v ČR. Je nepopiratelný fakt, že nízký počet inženýrů a techniků v českých průmyslových subjektech může mít za následek pokles technického inovačního potenciálu v technologicky vyspělé výrobě. Řešitelský tým ve spolupráci s externími partnery zpracoval studie Technické vzdělávání v ČR a Inženýrský výzkum a vývoj – publikační a patentová aktivita v ČR, které posloužily mimo jiné jako podklady pro výměnu zkušeností s technickým vzděláváním v ČR a na Tchaj-wanu na semináři v roce 2016.
Závěrem je vhodné zmínit, že řešitelé projektu věří, že i v následujícím období budou moci dále pracovat na výše zmíněných tématech pomocí návazného projektu. V případě zájmu ze strany čtenářů o mezinárodní spolupráci v inženýrském výzkumu, identifikování vhodných partnerů pro mezinárodní spolupráci nebo účast na kooperačním setkání firem a výzkumných institucí neváhejte kontaktovat autory článku, kteří setkání s každým takovým zájemcem velmi uvítají.