3D simulace celé soustavy formy
Moldex3D je simulační software, který představuje špičku CAE produktů pro průmysl vstřikování plastů. Vyniká 3D technologií založenou na objemové hybridní síti a vysoce výkonné metodě konečných objemů (HPFVM). Umožňuje tak analyzovat nejen optimálně navržené díly s rovnoměrnou tloušťkou stěny, ale i díly s extrémní změnou tloušťky stěny a díly s velmi komplikovanou geometrií. S využitím všech dostupných fyzikálních a reologických rovnic přináší Moldex3D plastikářskému průmyslu rychlé, spolehlivé a přesné výsledky simulací. Jako jediný na trhu nabízí 3D simulaci celé soustavy formy včetně vtokové soustavy, chladicí soustavy, zálisků, vložek ve formě i celé formy.
Ačkoliv Moldex3D umožňuje provádět simulaci i ve 2,5 D, soustřeďují se vývojáři firmy CoreTech (autor softwaru) hlavně na zlepšování jeho 3D technologií. To umožňuje zahrnout do výpočtů i 3D efekty, které hrají při vstřikování svou důležitou roli, jako např. fontánový tok, rohový efekt, prostorovou orientaci plniva, vznik asymetrie teplotního pole ve vtokové soustavě, prostorové teplotní pole ve formě apod. Díky podchycení těchto 3D efektů simulace umožňuje spolehlivě predikovat plnění dutiny formy, přehřívání materiálu při toku vtokovou soustavou a dutinou formy, optimalizovat pozice a dimenze vtoků, predikovat nedostřiky, vznik studených spojů a místa s uzavíráním vzduchu, vyhodnotit design chlazení, minimalizovat cyklus, správně určit výsledné deformace apod.
Moduly softwaru Moldex3D pro „pokročilou" analýzu nabízejí simulaci technologie RIM, vstřikování se zálisky, vícekomponentní vstřikování, kaskádové vstřikování, vstřikování s použitím plynu a technologie enkapsulace mikročipů. Je také možné předpovědět optické vady dílů z transparentních materiálů (dvojlomný obrazec), simulovat časově závislé teplotní pole (moderní technologie Rapid Heat and Cool) nebo získat kvalitní výstupy do softwarů pro pevnostní analýzy.
Výhody hybridních 3D sítí
Výkon a stabilita tohoto programu jsou založeny na jeho vysoce kvalitním síťování, při němž je zejména nutné zajistit dobrou rozlišovací schopnost 3D sítě přes tloušťku stěny dílu. Kromě čtyřstěnů jsou pro plnoobjemové sítě používány také šestistěny, prizmatické hranoly a jehlanové elementy. Kombinací těchto typů elementů je možné vytvářet hybridní sítě, které přesně reprodukují původní geometrii, a přitom umožňují rychlé přechody k lokálnímu zjemňování sítí (to je důležité např. v povrchové vrstvě blízko stěny formy, kde je tavenina vysoce smykově namáhána). Pouze hybridní sítě kombinují výhody 2,5D (dobré rozlišení přes tloušťku stěny a rychlost výpočtu) s plnohodnotnou 3D analýzou (zachycení všech 3D jevů, přesná reprodukce geometrie dílu bez zjednodušení).