Podle slov generálního ředitele ing. Čejky bude mít spolupráce více úrovní. Jednak firma bude blíže k jejím potenciálním zaměstnancům, tím, že zde profesor Marek přednáší, má možnost si již během studia tipovat schopné budoucí spolupracovníky. Druhá linie se dotýká skutečnosti, že v běžné vývojové praxi jsou ryze vývojové projekty vytlačovány komerčními, které firmě přinášejí okamžitý ekonomický efekt. V tomto případě díky tomuto pracovišti, které je a priori zaměřeno na dlouhodobý vývoj a bývá zatěžováno komerční stránkou věci, získává firma obrovský potenciál do budoucna na koncepční řešení vytčených úkolů. Podstatnou skutečností je i fakt úzké spolupráce mezi výrobní a akademickou sférou, která je v celé řadě projektů dotovaných jak z MPO, tak i z EU strukturálních fondů vyžadována.
Roman Dvořák
Slavnostního zahájení otevření detašovaného pracoviště Toshulin na FSI VUT v Brně se účastnil děkan a proděkani této fakulty. Při této příležitosti jsme o krátký rozhovor požádali jejího děkana docenta Miroslava Doupovce.
MM: Jakou spatřujete kvalitu současného absolventa technické fakulty a jaké možnosti jejího zvýšení zapojením pracovníků z výrobní sféry jak do výuky, tak do společného řešení úkolů?
Doc. Doupovec: Kvalitu absolventů technických fakult ovlivňuje celá řada parametrů. Prvním z nich je „kvalita vstupního materiálu", tj. úroveň středoškolského studia, která se postupně snižuje. Přitom klesají znalosti zejména z matematiky a fyziky, které jsou klíčové pro následné studium technických fakult. V ČR dokonce došlo k paradoxní situaci, kdy zavedení státem garantované úrovně maturitní zkoušky přerostlo v politický problém, který ovlivňují sami středoškoláci. Dalším problémem je, že vysoké školy musí stále více suplovat úlohu středních škol a naučit studenty elementární pravdě, že i studium je práce, která vyžaduje úsilí a která někdy bolí. Mám rovněž pochybnosti o tzv. „masifikaci" VŠ studia, jejímž důsledkem bylo povinné zavedení bakalářského studia pro všechny technické obory.
Fakulta se však přizpůsobila dané situaci a snaží se - věřím, že úspěšně - vychovávat studenty, kteří dobře najdou uplatnění. K tomu je klíčová spolupráce s průmyslovými podniky. S uspokojením proto konstatuji, že celá řada firem je ochotna převzít část spoluzodpovědnosti za výchovu svých budoucích zaměstnanců. Svědčí o tom např. zapojení pracovníků firem do výuky, vedení diplomových prací v podnicích, průmyslové projekty pro studenty apod.
Začátek mé odpovědi byl možná pesimistický, takže raději skončím v jiném duchu. I v době probíhající krize je o absolventy naší fakulty velký zájem. Jedním z důvodů je skutečnost, že intenzivně spolupracujeme s průmyslovými podniky.
MM: Druhá otázka se týká financování aplikovaného výzkumu na VŠ ze strany komerční sféry. Stanovte ideální poměr financování (státní peníze - komerční peníze).
Doc. Doupovec: Z této otázky jsem poněkud rozpačitý. Momentální situace je totiž taková, že aplikovaný výzkum na VŠ je téměř výhradně financován ze státního rozpočtu (buď přímo nebo prostřednictvím projektů výzkumu a vývoje) a podíl komerční sféry je zanedbatelný. Komerční sféra například dokrývá vlastní prostředky u společných projektů s VŠ, toto však nelze nazvat přímým financováním aplikovaného výzkumu.
V této souvislosti musím konstatovat, že některé politické strany před volbami pravidelně slibují legislativní změny, které by komerční sféře umožnily část daní cíleně směrovat na podporu aplikovaného výzkumu na VŠ. Na tyto legislativní změny (včetně vytvoření ministerstva pro výzkum, vývoj a VŠ) však dosud marně čekáme. Co se týče optimálního poměru financování, domnívám se, že bychom měli dosáhnout cíle stanoveného evropskou strategií výzkumu a vývoje: směrovat minimálně 3 % HDP na podporu výzkumu, z toho dvě třetiny z komerční sféry.
Z výše uvedeného je snad jasné, že za daný stav nekritizuji komerční sféru. Vysoké školy s průmyslovými podniky samozřejmě spolupracují, o čemž svědčí celá řada společných projektů. Systém financování výzkumu a vývoje (včetně podílu komerční sféry) však v ČR dosud značně zaostává za vyspělými zeměmi jako například Německem, Finskem či Francií.
-dvo-