Témata
Reklama

Blíže studentům, blíže praxi

07. 10. 2009

V září t. r. bylo otevřeno detašované pracoviště Toshulin na půdě FSI VUT v Brně. Po devíti letech se tak místní technika stala zázemím konstrukčního týmu soustruhů karuselového typu, který doposud měl své pracoviště v centru Brna, na Čechyňské ulici.

V roce 2000 se zakládalo brněnské detašované pracoviště z důvodu posílení vývoje, v té době s těžištěm na těžké karusely řady SKG. V průběhu následujících devíti let se pak role pracoviště dílčím způsobem měnila a stalo se pevnou součástí celé konstrukce firmy Toshulin. Brněnský region na konci devadesátých let disponoval řadou kvalitních konstruktérů. Nabídka pracovníků a vedle toho potřeba firmy uspokojovat přání a požadavky náročných zákazníků byly impulzem k založení místního detašovaného pracoviště. Postupem času pak byl konstruktérský tým rozšířen i o schopné absolventy zdejší techniky.

Reklama
Reklama
Reklama
„Vývoj je obtížné zhmotnit do konkrétního efektu, ten se odrazí za několik let v podobě komerčního úspěchu. Je málo firem, které si mohou dovolit dotovat samostatné vývojové pracoviště, jehož práce není zatížena kontinuálním komerčním vlivem," řekl mimo jiné při zahájení fungování detašovaného pracoviště Toshulin, a. s., na půdě FSI VUT v Brně generální ředitel hulínského výrobce karuselů Ing. Kamil Čejka (první zprava).

Důvodem změny sídla během letošního roku byly jak kroky ke snížení nákladů v rámci stávající restrukturalizace firmy Toshulin, tak i prohloubení dosavadní spolupráce s technickým školstvím. Jelikož technický ředitel firmy Toshulin prof. Marek velmi úzce spolupracuje s Ústavem výrobních strojů, systému a robotiky FSI VUT v Brně a vedoucí brněnského detašovaného pracoviště dr. Novotný zde přednáší, byla volba této akademické půdy nasnadě. Díky existenci pracoviště zabývajícího se vývojem i zákaznickým řešením strojů budou mít místní studenti na zdejší akademické půdě výjimečnou možnost setkávat se s konstrukční praxí tzv. tváří v tvář.

Tým brněnského detašovaného pracoviště Toshulin pod vedením dr. Novotného (první zleva) v současné době čítá 6 konstruktérů. Na fotografii při slavnostním zahájení jeho působení na VUT v Brně společně s technickým ředitelem profesorem Jiřím Markem (vpravo) a konstruktérem z hulínské kanceláře ing. Frkalem (druhý zleva).

Podle slov generálního ředitele ing. Čejky bude mít spolupráce více úrovní. Jednak firma bude blíže k jejím potenciálním zaměstnancům, tím, že zde profesor Marek přednáší, má možnost si již během studia tipovat schopné budoucí spolupracovníky. Druhá linie se dotýká skutečnosti, že v běžné vývojové praxi jsou ryze vývojové projekty vytlačovány komerčními, které firmě přinášejí okamžitý ekonomický efekt. V tomto případě díky tomuto pracovišti, které je a priori zaměřeno na dlouhodobý vývoj a bývá zatěžováno komerční stránkou věci, získává firma obrovský potenciál do budoucna na koncepční řešení vytčených úkolů. Podstatnou skutečností je i fakt úzké spolupráce mezi výrobní a akademickou sférou, která je v celé řadě projektů dotovaných jak z MPO, tak i z EU strukturálních fondů vyžadována.

Roman Dvořák

Slavnostního zahájení otevření detašovaného pracoviště Toshulin na FSI VUT v Brně se účastnil děkan a proděkani této fakulty. Při této příležitosti jsme o krátký rozhovor požádali jejího děkana docenta Miroslava Doupovce.

MM: Jakou spatřujete kvalitu současného absolventa technické fakulty a jaké možnosti jejího zvýšení zapojením pracovníků z výrobní sféry jak do výuky, tak do společného řešení úkolů?

Doc. Doupovec: Kvalitu absolventů technických fakult ovlivňuje celá řada parametrů. Prvním z nich je „kvalita vstupního materiálu", tj. úroveň středoškolského studia, která se postupně snižuje. Přitom klesají znalosti zejména z matematiky a fyziky, které jsou klíčové pro následné studium technických fakult. V ČR dokonce došlo k paradoxní situaci, kdy zavedení státem garantované úrovně maturitní zkoušky přerostlo v politický problém, který ovlivňují sami středoškoláci. Dalším problémem je, že vysoké školy musí stále více suplovat úlohu středních škol a naučit studenty elementární pravdě, že i studium je práce, která vyžaduje úsilí a která někdy bolí. Mám rovněž pochybnosti o tzv. „masifikaci" VŠ studia, jejímž důsledkem bylo povinné zavedení bakalářského studia pro všechny technické obory.

Fakulta se však přizpůsobila dané situaci a snaží se - věřím, že úspěšně - vychovávat studenty, kteří dobře najdou uplatnění. K tomu je klíčová spolupráce s průmyslovými podniky. S uspokojením proto konstatuji, že celá řada firem je ochotna převzít část spoluzodpovědnosti za výchovu svých budoucích zaměstnanců. Svědčí o tom např. zapojení pracovníků firem do výuky, vedení diplomových prací v podnicích, průmyslové projekty pro studenty apod.

Začátek mé odpovědi byl možná pesimistický, takže raději skončím v jiném duchu. I v době probíhající krize je o absolventy naší fakulty velký zájem. Jedním z důvodů je skutečnost, že intenzivně spolupracujeme s průmyslovými podniky.

MM: Druhá otázka se týká financování aplikovaného výzkumu na VŠ ze strany komerční sféry. Stanovte ideální poměr financování (státní peníze - komerční peníze).

Doc. Doupovec: Z této otázky jsem poněkud rozpačitý. Momentální situace je totiž taková, že aplikovaný výzkum na VŠ je téměř výhradně financován ze státního rozpočtu (buď přímo nebo prostřednictvím projektů výzkumu a vývoje) a podíl komerční sféry je zanedbatelný. Komerční sféra například dokrývá vlastní prostředky u společných projektů s VŠ, toto však nelze nazvat přímým financováním aplikovaného výzkumu.

V této souvislosti musím konstatovat, že některé politické strany před volbami pravidelně slibují legislativní změny, které by komerční sféře umožnily část daní cíleně směrovat na podporu aplikovaného výzkumu na VŠ. Na tyto legislativní změny (včetně vytvoření ministerstva pro výzkum, vývoj a VŠ) však dosud marně čekáme. Co se týče optimálního poměru financování, domnívám se, že bychom měli dosáhnout cíle stanoveného evropskou strategií výzkumu a vývoje: směrovat minimálně 3 % HDP na podporu výzkumu, z toho dvě třetiny z komerční sféry.

Z výše uvedeného je snad jasné, že za daný stav nekritizuji komerční sféru. Vysoké školy s průmyslovými podniky samozřejmě spolupracují, o čemž svědčí celá řada společných projektů. Systém financování výzkumu a vývoje (včetně podílu komerční sféry) však v ČR dosud značně zaostává za vyspělými zeměmi jako například Německem, Finskem či Francií.

-dvo-

Reklama
Související články
Účinná spolupráce v projektu Horizon 2020

Účinná spolupráce mezi Ústavem výrobních strojů, systémů a robotiky FSI VUT v Brně a výrobní firmou Toshulin probíhá v současné době v rámci mezinárodního projektu. Tento projekt je financován z programu Evropské komise Horizont 2020, Výzkumný program v rámci grantové dohody č. 869991 s akronymem Level-Up.

Jet jako pila

Řezání materiálů pomocí pily patří k nejstarším technologiím dělení materiálů a je používáno napříč širokým spektrem odvětví průmyslu, bez ohledu na nárůst potřebnosti v řadě domácností v časech řádění kůrovce či přiškrcení energetických zdrojů. Ve strojírenství se tato technologie vyskytuje nejčastěji v přípravách výroby nebo výrobě polotovarů a již tady předznamenává výrobní náklady svou produktivitou a přídavky na obrobení.

HiPIMS – technologie pro tvorbu odolných povlaků

V dentální chirurgii používaný amalgám vynalezli kolem roku 1370 Arabové a po staletí ovládli umění účinně vyspravovat zubní dutiny. Smíchaná pasta stříbra a rtuti dobře vyplňovala zub a ztuhla do potřebného tvaru, během tuhnutí nabývala na objemu, a bránila tak průniku bakterií. Podobné principy vyplnění různých materiálových vrubů jsou vysoce ceněny i dnes, protože tyto ostré vruby bývají nukleačním místem řady trhlin a koroze, a v případě tahové napjatosti vedou k rozevření boků trhlin a lomovému porušení namáhaných dílců.

Související články
Vírová turbína: řešení pro malé elektrárny

Vírová turbína vznikla kolem roku 2000 jako reakce na požadavky malých investorů snížit náklady na výstavbu říčních vodních elektráren. Důvodem byla značná konstrukční složitost klasických vodních turbín.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Důraz na udržitelnost, digitalizaci a 3D tisk

Japonsko je zemí, kde se rodí nejmodernější technologie a kde se dbá na udržitelný způsob života. Je kolébkou průmyslu a domovem největších průmyslových firem. Každé dva roky mají návštěvníci z celého světa možnost nahlédnout prostřednictvím veletrhu Jimtof (Japan International Machine Tool Fair) pod pokličku nejnovějších inovací v oboru obráběcích strojů a jejich příslušenství. Díky pozvání Japonské asociace výrobců obráběcích strojů JMTBA jsme měli možnost zúčastnit se tohoto veletrhu osobně. V následující reportáži se vám pokusíme zprostředkovat alespoň pár nejzajímavějších témat, která zde zazněla.

Vdechnout obrovi duši

Obráběcí stroje o průměrech upínací desky 800-4 000 mm, které se vyrábějí v moravské společnosti Toshulin, nejsou, fyzicky vzato, obři. Obrovské však jsou svým přínosem pro ty, kde je užívají. Jsou totiž dokonale přizpůsobeny jejich individuálním potřebám, a to do nejmenších detailů a v těch nejnáročnějších aplikacích. Integrují různé technologie třískového obrábění a poskytují komplexní řešení na nejvyšší úrovni. Aby to však bylo skutečně možné, potřebují mít duši - dokonalý řídicí systém. A tím je Sinumerik z produkce společnosti Siemens. (Nejen) o tom jsme měli možnost hovořit s Pavlínou Křepelkovou, obchodní ředitelkou Toshulin.

EBM - průlomová technologie výroby exponovaných součástí

Tvarově složité součásti přímo z výchozích materiálů. Vysoká produktivita. Kvalitní struktura. Výborné mechanické vlastnosti. Redukovaná zbytková napjatost. Žádné opotřebené nástroje, upínací prvky. Různé materiály. Přímá tvorba montážních sestav. Sjednocení více součástek do jedné. Úspora energie, času, nákladů. Bez odpadu. Energeticky efektivní a ekologické. To je EBM!

Zcela jiné možnosti s aditivními technologiemi

Nadnárodní společnost General Electric napříč všemi svými dceřinými společnostmi neustále prohlubuje obrovské know-how. Vlastní zkušenosti s vývojem aditivně vyráběných částí zejména pro potřeby leteckého průmyslu přesahující již dvě dekády daly podnět ke vzniku zákaznického centra. GE Additive otevřela v roce 2017 zákaznické centrum (Customer experience center – CEC) kousek od Mnichova, kde firmám nabízí pomoc s nelehkými začátky s aditivními technologiemi.

Pro ty opravdu dobré

Vytvořit technologický postup a naprogramovat výrobu aromalampy. Tak znělo zadání letošního, již šestého ročníku soutěže Siemens Sinumerik Cup v CNC programování pro střední školy a odborná učiliště. Letošní ročník lze právem označit za výjimečný.

Dny obráběcích strojů, nástrojů, robotů a softwaru

Dny otevřených dveří firmy Grumant se staly tradicí, letos proběhl již 6. ročník. Návštěvníkům byly k dispozici novinky od předních světových výrobců nástrojů a obráběcích strojů. Zajímavá byla také prezentace průmyslového robotu. Zájem zákazníků potvrzuje návštěvnost, která pravidelně stoupá s každým dalším ročníkem, a letos byl zaznamenán její rekordní nárůst.

Strojírenské fórum 2019: Zaostřeno na inteligentní výrobu

Letošní podzimní, v pořadí již 10. Strojírenské fórum, bylo opět příležitostí pro setkání špičkových odborníků (nejen) z oblasti výroby. Odehrálo se 19. listopadu v prostorách FEKT VUT v Brně.

Nový závod na výrobu CNC brousicích strojů

Asi před půl rokem, když jsem připravoval rozhovor o unikátní brusce na sklo (viz MM Průmyslové spektrum č. 7-8/2019), jsem navštívil výrobní závod společnosti Fermat Machine Tool v pražské Hostivaři. Dnes bychom však v této lokalitě montážní linku s rozpracovanými CNC brousicími stroji hledali marně. Společnost totiž 24. října slavnostně otevřela svůj nový výrobní závod v Radějovicích, malé obci jižně od Prahy.

Než obr dosedne

Dva hangáry – jeden obrovský, architektonicky unikátní, druhý menší, zbrusu nový a též architektonicky výjimečný. A u nich potřebné zázemí. To je velmi stručně řečeno dnešní podoba sídla plně české společnosti Job Air Technic, kterou jsme měli možnost navštívit v severomoravském městě Mošnov.

Další veletržní postřehy z EMO 2019

Z pohledu technika lze veletrh EMO v roce 2019 považovat za zdařilý, protože byl více o invenci, kreativitě, vylepšování stávajícího i hledání nových cest. Na veletrhu bylo možné vysledovat několik řekněme fenoménů, které se objevovaly napříč veletrhem. Přitom bych je přímo nepovažoval za trendy, protože obdobné počiny, technika, software i smýšlení byly (u asijských výrobců) k vidění o šest měsíců dříve na veletrhu obráběcích strojů v Pekingu. Nedávám tímto záminku k mezikontinentální diskusi o tom, kdo trendy určuje. V tomto textu zazní několik dalších veletržních postřehů.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit