Data profilu povrchu jsou zpracována prostorovou Fourierovou transformací. Výsledky analýzy zahrnují následující základní parametry: vlnovou délku povrchových stop v axiálním směru, frekvenci a směr stop v obvodovém směru (počet šroubovic na otáčku) spolu s průměrnou výškovou amplitudou (hloubka). Ze základních parametrů jsou potom odvozeny další, a to průměrná hodnota průřezu, gradient a úhel. Průměrný průřez je plocha vymezená sinusoidou dané vlnové délky a hloubkou. Gradient odpovídá stoupání jedné šroubovice měřeném v axiálním směru. Úhel označuje úhel šroubovice, jehož tangenta je dána poměrem stoupání k obvodu. Prostorovou představu o analyzovaném povrchu umožňují vytvořit axonometrické pohledy jednak na povrch po filtraci, jednak na povrch po autokorelační transformaci. Názorné je především zobrazení po autokorelaci, která zvýrazňuje všechny periodické složky povrchových stop po dokončovacích operacích.