Základní podstatou zpracování CFB-QP výkovků je využití některých vlastností rozpadu austenitu na strukturu bainitického typu při jeho podchlazení do oblasti nosu bainitické transformace. Při uvažování konvenčních druhů kovářských ocelí pro vysokopevnostní výkovky, jako je například ocel 42CrMoS4, dochází při transformaci austenitu na bainit k následující reakci:
austenit → bainitický ferit + cementit
Z hlediska termodynamického má uvedená soustava nulový počet stupňů volnosti a měla by tak být obdobou perlitické eutektoidní transformace austenitu, kterou doprovází silná exotermická reakce spojená s prodlevou na teplotě rozpadu austenitu na perlit. Na základě zmíněné výrazné podobnosti perlitické a bainitické reakce u konvenčních druhů ocelí lze předpokládat, že bainitická přeměna bude vykazovat rovněž exotermický charakter. V případě CFB-QP výkovků je situace rozpadu austenitu na bainit z termodynamického pohledu velice podobná, avšak liší se od výše uvedeného produkty rozpadu austenitu:
austenit → bainitický ferit + zbytkový austenit
Z toho je zřejmé, že rovněž CFB struktury by měly při svém vzniku vykazovat exotermické zabarvení doprovázené uvolňováním vnitřního tepla. Toto teplo by mohlo být následně efektivně využito pro samotné zpracování CFB-QP výkovků, čímž lze výraznou měrou redukovat výrobní časy a energetickou náročnost zpracování výkovků po kování. Velmi důležitým se rovněž stává vývoj struktury CFB-QP výkovků, která je tvořena převážně bainitickým feritem, QP martenzitem a zbytkovým austenitem, který na rozdíl od cementitu, resp. komplexních karbidů vznikajících u konvenčních druhů bainitu není zdrojem zhoršení plastických vlastností, a naopak přispívá ke zlepšení houževnatosti CFB výkovků v důsledku efektu TRIP.