Témata
Foto: Jan Hrdý

MM Glosa: Sem se mi dívejte

Filmový a televizní dabing byl naší pýchou. František Filipovský nechť je toho důkazem. Úspěch rolí legendárního francouzského herce Louis de Funès, jehož vlastní hlas nikterak neupoutá, je z velké části právě dán mistrovským dabingem. Osobně bych se s ohledem na výuku jazyků tohoto pomyslného dabingového prvenství klidně vzdal a jménem Husákovy generace ho vyměnil za možnost zhlédnout černobílé upozornění ČST například před legendárním seriálem Profesionálové, že: „Pořad je v původním znění s titulky“, a agenty z CI5 slyšet v originále, a dostávat tak pod kůži hovorové fráze a výslovnost.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Tento pohled do historie se mi namanul v mysli v kontextu zakladatelů firmy ElevenLabs, kteří v nadsázce tvrdili, že jedním z důvodů, proč se pomocí umělé inteligence pustili do vývoje nástroje umožňujícího vytvářet hlasové syntézy reálných hlasů, byla bídná úroveň jejich polského dabingu. Tento technologický startup založený dvěma Poláky má aktuální hodnotu přesahující miliardu dolarů. Za jejich spanilou jízdou nepochybně stojí boom umělé inteligence, který na konci roku 2022 spustila služba ChatGPT. O správnosti klonování lidského hlasu je možné vést dlouhé diskuze, po covidových a energetických samozvaných specialistech se aktuálně stáváme odborníky na umělou inteligenci a její dopady při tvorbě fake news, třeba s názorem, že slovy „klasika“…skláři nebudou mít co žrát, v tomto případě tzv. neviditelní herci zmizí z povrchu zemského. Každá disruptivní inovace vytváří kolem sebe tvůrce překážek, tak tomu bylo, je a bude, každopádně žádné firmy z tradičního průmyslu, a strojírenství obzvláště, nemají takové ohromné byznysové úspěchy s tahem na branku, jakých jsme svědky u současných technologických startupů. Ať se nám to v oboru líbí, či nikoliv, nastává období deindustrializace a firmy, jako je ona zmíněná ElevenLabs či francouzská Mistral AI, hrají prim a bourají i mýty o tom, že vše důležité kolem umělé inteligence se odehrává v Silicon Valley.

Bohu díky za takové evropské firmy, i když je jich jako šafránu. Bruselští úředníci neustále upřednostňují regulace před inovacemi, a jakmile se o takové firmě dozvědí, již ji deklarují jako stájového šampiona hodného následování. Avšak případné následovníky čeká Taxisův příkop hned za první zatáčkou dostihové dráhy pod správou EU. Stačí se podívat na statistiky výdajů na podporu výzkumu a vývoje, a porovnat je například s těmi americkými. Svého času jsem v přednáškách na tento fakt upozorňoval a efektivitu veřejných dotací jsem deklaroval počty patentů či průmyslových vzorů z nich vzešlých, a to v porovnání se zahraničními firmami; a byl jsem zástupci MPO upozorňován, že porovnávám jablka s hruškami. Ale já to vidím investiční optikou efektivity návratnosti financí zpět do systému, např. prodejem licencí či zakládáním společných joint venture. Amazon investuje ročně do inovací víc, než dá do vědy a výzkumu celá francouzská vláda a zdejší soukromý sektor, akcionáři Alphabetu, mateřské společnosti Google, schvalují ročně vyšší částky než italská vláda na podporu jejich výzkumu a vývoje. A jak je tomu v našich luzích a hájích? Pro zajímavost, paní ministryně vědy a výzkumu Langšádlová, která má podnikatelské zkušenosti z provozování penzionu, kde kromě průzkumu spokojenosti hostí, se pravděpodobně žádný výzkum nikdy nerealizoval, si u elektrotechnika z Opavy pro české výzkumníky „vybojovala“ částku shodnou s tou, kterou na inovace ročně vynakládá automobilka Ford. Tak nějak v očekávání a bláhové naivitě jsem si přál, že současná vláda udělá právě z podpory inovací a rozvoje technologií své hlavní téma. Nestalo se, vlastně ani náznakem. Například podíl výdajů státu na vědu a výzkum je podle aktuálních dat Českého statistického úřadu nejnižší od roku 2010.

Brečíme oprávněně, ale na špatném hrobě. Evropa postupně podřazuje na nižší převodové stupně a my se vezeme s ní. Ti, kteří byli součástí úpadku a nesou spoluvinu na současném stavu, neslyšeli hrozby, na které je osvícení upozorňovali, jsou teď strůjci neustále omílané ekonomické transformace. Jak úsměvné a zároveň absurdní. 

Buďte zdrávi na těle i na duchu, a přesto přese všechno si s nadějí jarního období symbolizujícího lásku, plodnost a hojnost i nadále udržujte zdravý rozum. Požehnané dny.



Vydání #4
Kód článku: 240440
Datum: 03. 04. 2024
Rubrika: Redakce / Názory
Firmy
Související články
Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Fórum výrobních průmyslníků

Dnešní téma anketní otázky se týká oblasti procesů neustálého zlepšování, které zvyšuje efektivitu činností a samozřejmě - finanční úspory. Jakým způsobem jsou vaši zaměstnanci do těchto procesů (např. podávání zlepšovacích návrhů) přizváni a jak na dosaženém výsledku participují?

Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Deset zastavení s JK, Fraunhofer & IPA

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Nastal čas očisty a posílení

V rámci našeho seriálu podnikatelských příběhů vám představujeme lidi s mozkem a srdcem na pravém místě, kteří celý svůj profesní život věnují tvorbě firemního ekosystému pro společenské uspokojení a profesní realizaci svých zaměstnanců podílející se na vzniku produktu, jež zajistí stabilitu a perspektivu pro další léta existence firmy. Tentokráte jsme hovořili s ing. Lubošem Švecem, který před 27 lety zprivatizoval tehdejší Teslu Vráble nedaleko slovenské Nitry, kde nyní naleznete špičkový strojírenský provoz.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Na cestě ke zrození stroje, část 7: Realizace

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje,
část 2: Koncepce

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje,
Část 1. Průzkum trhu

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje postup výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, v jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu a návratnost investic.

Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit