Témata

Konstruktér, který předběhl dobu

V České republice žije velké množství zajímavých lidí. Během letošních dnů otevřených dveří v Kovosvitu MAS, se nám naskytla příležitost setkat se s jedním z nich - konstruktérskou legendou panem Ladislavem Borkovcem.

Prof. Jiří Marek

Je profesorem na Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky FSI VUT v Brně. Zastával manažerské pozice ve výrobních společnostech Toshulin, KŠ Kuřim a TOS Kuřim. V praktické a pedagogické činnosti je zaměřen především na konstrukci obráběcích strojů a obráběcích center pro rotační i nerotační obrobky, teorii konstrukčního procesu a životního cyklu produktu a v neposlední řadě na systémovou metodologii. Jeho dlouholetou snahou je spojovat teorii s praxí do vzájemně se respektujícího celku. Je členem řady odborných organizací, členem redakční rady MM Průmyslového spektra a spoluzakladatelem MM Science Journal. Je autorem celé řady monografií, mj. i legendární knižní edice Konstrukce CNC obráběcích strojů (MM publishing).

Reklama

Proč o něm hovoříme

V dnešní době hýbou světem novinky v oblasti obráběcích strojů, které mají souhrnný název multifunkční obráběcí centra. S velkým úspěchem jsou nyní instalovány tyto stroje japonských výrobců obráběcích strojů, které přinášejí jejich uživatelům nemalé zvýšení produktivity práce.

Málokdo z nejenom české, ale i světové odborné technické veřejnosti ví, že myšlenka předchůdce těchto strojů se zrodila v tehdejší Československé socialistické republice v závodě Kovosvit MAS. V roce 1977 kovosvitský konstruktér Ladislav Borkovec poprvé vyslovil odvážnou myšlenku postavit stroj, který by spojoval výhody soustružnických a frézovacích strojů. Se svým týmem začal na této myšlence pracovat a vyvinul stroj pod názvem MCSY. Kovosvit MAS byl zcela evidentně první, kdo přišel s takovou koncepcí stroje. Celkem se vyrobilo 45 strojů a některé z nich dodnes pracují. Je třeba důrazně zmínit, že tehdejší světový trh na tuto převratnou myšlenku nebyl připraven, a tak o stroje postupně upadl zájem.

Reklama
Reklama

Životopis Ladislava Borkovce

Ladislav Borovec se narodil v roce 1926 v malé vesnici Slapsko na Mladovožicku. Začátkem března roku 1941 prováděli pracovníci nově budovaného závodu MAS nábor zájemců na učení ve strojírnách v Sezimově Ústí po školách táborského okresu. Ze 120 chlapců, kteří se celkem náročnému testu podrobili, bylo vybráno 38 a po následující lékařské prohlídce 19 přijato. Po čtyřleté učební době, tříletém školním vyučování a vykonání učňovské zkoušky, se stal absolventem Baťovy školy práce – ABŠ. V závodě skončil jako brusič v nástrojárně.

Ladislav Borkovec před soustruhem, který jako učeň sezimovských strojíren obsluhoval…


.. a zde se svojí pověstnou versatilkou nad dobovými nákresy MCSY a oceněními, které dostal.

Po skončení války v roce 1945 odešel ze závodu MAS a pokračoval ve studiu na Druhé průmyslové škole strojnické v Praze, kterou dokončil s vyznamenáním. Základní vojenskou službu nastoupil v roce 1950 u PTP – známých „černých baronů“ – do uhelných dolů v Ostravě a potom u stavební firmy Moravostav. Po propuštění koncem roku 1953 se vrátil zpět do Kovosvitu.

V roce 1954 začala jeho dráha v konstrukci. Nejprve prováděl úpravy soustruhu SN 20 jako konstruktér. V roce 1955 byl s Janem Vokounem poslán do VUOSO Praha, kde společně s TOS Čelákovice a VUOSO navrhoval řešení řady nových soustruhů SN 40 až 71. V konstrukci byl v roce 1958 pověřen k návrhu nového kopírovacího poloautomatu SP12, který se stal úspěšným strojem u mnoha zákazníků a stal se i základními soustružnickými stroji v mladoboleslavské automobilce. V roce 1960 navrhl stavebnici soustružnických strojů Ekonomat, která byla základem stavby soustružnických poloautomatů SPT20 a SPT32. V roce 1966 byly stroje poctěny dvěma zlatými medailemi. První z Lipského veletrhu a druhou z Mezinárodního veletrhu v Brně.

V roce 1971 vypracoval projekt nového menšího číslicově řízeného stroje SPT 16 N ve variantách pro hřídelové, přírubové součásti a obrobky vyráběné z tyče. Pro svoji všestrannost se stal nejžádanějším soustružnickým strojem. Byl vyhlášen Vynikajícím výrobkem roku 1974 a Institutem průmyslového designu označen CID. V roce 1974 navrhoval v Trenčíně společně s projektanty z VUOSO Praha, ZPS Gottwaldov a TOS Trenčín soustružnické stroje 3. vývojového stupně, vhodné pro výrobní systémy. V Kovosvitu se tyto stroje měly používat pro pružný výrobní systém na výrobu součástí z tyče.

Za úspěchy, na kterých se podílel jako konstruktér či jako hlavní projektant na vývoji více než dvou desítek typů soustružnických strojů, obdržel řadu uznání: státní vyznamenání Za zásluhy o výstavbu, odznak Nejlepší pracovník MAS, Nejlepší technik TST, Nejlepší pracovník TST, medaili Za budování okresu Tábor, čestná uznání za 1. místo v krajských soutěží technické tvůrčí práce a v soutěži vynálezců. Je autorem nebo spoluautorem 24 vynálezů a 2 průmyslových vzorů, na patnácti osvědčeních je jediným autorem.

Na návrh Úřadu pro vynálezy udělil 30. dubna 1986 prezident republiky Ladislavu Borkovcovi za koncepční vysoce progresivní konstrukční řešení soustružnického obráběcího centra MCSY 50A/80A Státní cenu Klementa Gottwalda s čestným titulem Laureát státní ceny Klementa Gottwalda. Posledním jeho projektem byl návrh bezobslužného obráběcího systému BOS pro automatické obrábění přírubových součástí bez potřeby obsluhy. Na toto řešení byl použit stroj MCSS, odvozený od MCSY. Dokončení výroby systému se už neuskutečnilo.

Jak se rodil stroj MCSY

V roce 1973 byl zahájen státní úkol, na nějž byla uvolněna 1 miliarda Kč – vývoj obráběcích strojů 3. vývojového stupně. V září tohoto roku byla v TOS Trenčín soustředěna skupina osmi konstruktérů (po dvou z VÚOSO Praha, ZPS Gottwaldov, TOS Trenčín a Kovosvitu Sezimovo Ústí) pod vedením VÚOSO.

Úkol zněl vypracovat projekční návrhy strojů třetího vývojového stupně pro obrábění přírubových, hřídelových a tyčových součástí během čtyř měsíců, tj. do konce roku 1973. Tento úkol nebyl dostatečně připraven a ani konstruktéři, kteří pracovali na tomto úkolu, nebyli náležitě seznámeni s jeho cíli. Po mnoha kontrolních dnech, kterých se zúčastňovalo velké množství lidí, byl v požadovaném termínu zpracován návrh jednotlivých strojů. Bylo provedeno rozdělení výroby do jednotlivých podniků následovně:
• v ZPS Gottwaldov výroba dvou prototypů přírubových strojů,
• v TOS Trenčín výroba dvou prototypů hřídelových strojů,
• v Kovosvitu Sezimovo Ústí výroba jednoho prototypu hřídelového stroje a jednoho prototypu univerzálního provedení.

Výroba tyčového provedení stroje byla pokládána za nejobtížnější. Byla rovněž rozdělena výroba skupin strojů mezi tyto podniky, aby se zajišťovaly společně pro všechny prototypy. V roce 1974 a 1975 probíhal vývoj jednotlivých strojů. Současně probíhalo jednání o nasazení strojů do pružných výrobních systémů (PVS). V ZPS Gottwaldov měl být vybudován PVS pro obrábění přírub, v TOS Trenčín PVS pro obrábění hřídelí, v Kovosvitu PVS pro obrábění z tyčí.

Před zahájením studijních prací byl GŘ TST dán Kovosvitu příkaz, že pro PVS tyče musí být použito strojů 3. vývojového stupně. V Kovosvitu byla zpracována studie v několika variantách na realizaci tohoto úkolu s použitím právě těchto strojů. Ze studie byla vybrána varianta tvořená trojicí strojů propojených manipulátorem. Na dvou krajních strojích probíhalo obrábění z tyče z prvé strany a po uchycení přenášejícím upínačem a upíchnutí byla součást manipulátorem přenesena do středního stroje, kde pokračovalo dokončování druhé strany a poté opět byla součást přenášena manipulátorem do odkládací stanice, kde byla odložena. PVS bylo sestaveno ze dvou takovýchto trojic.

Ukázalo se však, že tento způsob výroby a přenosu součásti má řadu úskalí, že bude těžké jej uvést do provozu a že nebude řešením pro opakovanou výrobu. V ZPS Gottwaldov a TOS Trenčín byl úkol postavení PVS ze strojů 3. vývojového stupně zrušen a změněn na postavení pouze jednoho stroje jako pracoviště. Tento stav nezajištění žádného PVS znamenal, že uvolněné prostředky ze státního rozpočtu na vývoj budou vynaloženy bez patřičného efektu, nebo se bude pokračovat v dalším dodělávání a předělávání strojů a čerpání dalších značných prostředků bez výrazného úspěchu.

Nepochopení a odmítání ho neodradilo

Na jedné z podnikových konferencí v r. 1977 Ladislav Borkovec tehdejšímu technickému náměstku na kus papíru načrtl myšlenku odlišného řešení stroje podle svých představ. Náměstek to tehdy komentoval slovy, že je to neuskutečnitelné, že má velkou fantazii. Přesto o tomto novém způsobu řešení stroje pan Borkovec dále přemýšlel a ideově ho načrtl. Poté VÚOSO přišlo s požadavkem, aby se zahájily studijní práce na novém státním úkolu. Při lázeňském léčení po operaci v říjnu 1977 v Karlových Varech neustále přemýšlel o novém řešení stroje a vytvářel stavebnici, kterou by se pokryla většina technologických operací na jednom stroji.

Po návratu z lázní byl překvapen návrhem, který předložil tehdejší technický náměstek. Vedoucím konstrukčního vývoje VÚOSO Praha byl pan Borkovec přesvědčován, aby pracoval na návrhu předloženém technickým náměstkem. Protože toto řešení nepovažoval za takové, které by řešilo požadavky na PVS a vykazovalo pokrokovost vývoje, odmítl tuto spolupráci.

Borkovcem ze dřeva vyrobený model multifunkčního stroje MSCY v měřítku 1:10 se všemi funkčními vlastnostmi a schéma jeho kinematiky

Jelikož nebylo pro jeho návrh a myšlenku nového stroje pochopení, pracoval doma po večerech i o víkendech na podrobnějším funkčním propracování jednotlivých skupin stroje a současně zhotovoval ze dřeva názorný model v měřítku 1:10 se všemi funkčními vlastnostmi. Přitom vypracoval univerzální integrovanou stavebnici, demonstrovanou i na modelu, která umožňovala splnit řešení stroje nejen pro PVS tyče v Kovosvitu, ale zajišťovala sestavení stroje pro přírubové, hřídelové, ale i skříňové součásti a tím pomoha splnit státní úkoly řešené v dalších podnicích trastu TST. Po dokončení modelu ho Ladislav Borkovec předvedl pracovníkům racionalizace, vedoucímu konstrukčního rozvoje a vedoucímu vývoje a seznámil je s možnostmi stavebnice a pracovními možnostmi. Vedoucí vývoje prohlásil, že se mu to líbí a že si to tak představoval. Následovala prohlídka modelu pracovníky Kovosvitu u něj doma a po podání zlepšovacího návrhu na řešení strojů, kterými by se splnily požadavky na stroje pro pružné výrobní systémy a které by zajistily opakovanou výrobu PVS, bylo v podniku prosazeno porovnání obou variant. Jednalo se o variantu A technického náměstka a variantu B – jeho návrhu podle podaného zlepšovacího návrhu. Bylo provedeno technicko-ekonomické hodnocení a výběr varianty.

Výhra za cenu osobních obětí

Řešení Ladislava Borkovce vyhrálo, avšak úkol byl nově specifikován. Kvůli urychlení realizace vývoje a uspíšení výroby funkčního vzorku ve velmi krátkém termínu vyhotovil a předal podle podrobného rozměrového modelu a funkcí skupin pracovníkům řešícím jednotlivé uzly rozměrové náčrty s rozměry a popisem jejich činnosti. Rovněž pro řešení zásobníku nástrojů, které bylo zadáno do VÚOSO Praha, předal podklady. Tím umožnil zahájit práce na vývoji hned od začátku více pracovníky. I když zhotovení modelu ani práci na konstrukčním propracování doma nikdo po Ladislavu Borkovcovi nepožadoval, právě to umožnilo návrh realizovat, neboť bez předvedení modelu by se realizace neprosadila, a po zpracování studií a návrhů doma se značně urychlila další práce na vývoji.

Uložené termíny vývoje byly plněny i přes různé další překážky související s finančním ohodnocením pana Borkovce. Na konstrukční řešení některých prvků stroje bylo pracovníkům uděleno nebo bylo využito 20 autorských osvědčení, průmyslový vzor a řada ocenění na výstavách a soutěžích, což svědčí o novosti a originalitě celého řešení.

Výroba funkčního vzorku

Po vydání funkčního vzorku MCSY 50A do výroby bylo navrženo nevyrábět dvě trojice strojů pro PVS a rozhodnuto postavit v PVS jen jednu trojici a zařadit tam dva stroje SPT 16 N-A a funkční vzorek MCSY 50 A. Výroba jedné trojice byla zastavena. Po úspěšném odzkoušení funkčního vzorku MCSY 50 A a neuspokojivých výsledcích a potížích při oživování a zkouškách trojice strojů bylo v r. 1983 rozhodnuto nepokrčovat dále ve stavbě a zkouškách se stroji 3. vývojového stupně. Další práce by znamenaly další značné náklady na předělávky a nakonec i nesplnění státního úkolu a nezajištění opakované výroby. Stroje 3. vývojového stupně byly demontovány a předány Západočeské univerzitě v Plzni ke studijním účelům.

Funkční vzorek stroje MCSY 50 A
Multiprofesní centrum MCSY 50 A Ladislava Borkovce je stále používáno v provozu Kovosvit MAS

PVS byl nově osazen stroji MCSY 50A a MCSY80A navrženými ve stavebnici obráběcích center pro řešení PVS a koncem roku 1984 po závěrečném řízení PVS uveden do provozu. Tím byl splněn i státní úkol a jsou splněny předpoklady pro opakovanou výrobu PVS i u dalších zákazníků.

Za konstrukci strojů MCSY 50A a 80A byla navržena cílová odměna, která však pracovníkům nebyla vyplacena. Stále však nebyl vhodný číslicový řídicí systém, který by pokryl všechny možnosti stroje. Určité řešení se však našlo. Poprvé bylo obráběcí centrum MCSY 80A představeno v roce 1983 na výstavě EMO v Paříži, kde nové řešení stroje zaujalo pozornost návštěvníků.

Ve stejném roce získal stroj v Brně zlatou medaili a další zlatou v Lipsku v roce 1986 s diplomem vedoucímu projektantovi. Stroj obdržel ohodnocení Technicky pokrokový výrobek, Nejlepší výrobek oboru 1985 a Nejlepší výrobek FMVS 1985.

Tab. 1 Hlavní technické údaje strojů MCSY

Pohled na stroj MCSY ve variantě pro obrábění hřídelových součástí
Postup obrábění probíhá u rotačních součástí z tyčí takto: tyč (29) se vloží neznázorněným nakladačem do vřetena (30) vřeteníku (5), podá se podle NC programu a upne se do sklíčidla (22). Následuje obrábění, po jehož skončení přijede vřeteník (4) a uchopí do svého sklíčidla (22) obrobenou část tyče (29). Pak se provede upíchnutí a pokračuje obrábění druhé strany součásti. Mezitím se provádí ve vřetenu (30) vřeteníku (5) další podání tyče (29). Po dokončení obrábění druhé strany součásti vřeteníku (4) se okamžitě začne obrábět nová součást ve vřeteníku (5) z první strany. Vřeteník (4) s hotovou součástí se odsune do zadní polohy a provede se vyhození součásti známým způsobem. Při obrábění hřídelí z tyčí se postupuje obdobným způsobem, přičemž podélné soustružení se provádí při současném upnutí a pohybu obou vřeteníků (4), (5).

Závěrem

Po vyrobení 45 strojů MCSY byla výroba zastavena z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky. Přestože Kovosvit MAS předběhl vývoj té doby, ale nedokázal jej dotáhnout do konce, stal se alespoň inspirací pro cizí firmy. Špičkoví světoví výrobci ve vývoji pokračovali a nyní prezentují takovéto stroje jako novou cestu k metodám obrábění jednadvacátého století. Po pětadvaceti letech se Kovosvit MAS vrátil k myšlence vzniku stoje MCSY a na podkladě nových možností a prvků sestrojil multifunkční soustružnické frézovací centrum řady Multicut. František Komárek, současný majitel a předseda představenstva firmy Kovosvit MAS, ocenil v letošním roce Ladislava Borkovce diplomem, čímž zvýraznil zásluhy tohoto konstrukčního vizionáře.

Prolog

Z výše uvedeného je čtenáři jistě patrné, jak složitá a trnitá cesta vedla k realizaci strojů řady MCSY, které lze právem pokládat za předchůdce multifunkčních obráběcích center vyvinutých ze soustružnických obráběcích center. Jednalo se zejména o osobní oběti, nezlomnou vůli a přesvědčení Ladislava Borkovce o správnosti jeho řešení. Tento výjimečný člověk nyní ve svých 87 letech dokončil studium virtuální univerzity třetího věku Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze a byl v květnu slavnostně promován.

Při naší osobní návštěvě bylo možné na vlastní oči vidět, jak má tento člověk v hlavě vše jasně a logicky srovnané. Systematicky a přehledně má zdokumentovanou celou historii vývoje nejenom strojů řady MCSY, ale i jiných soustružnických strojů z Kovosvitu MAS. Tento „baťovec“ nám ukazoval i své osobní dokumenty a na závěr dokázal bez přerušení přes pět minut zpívat jím osobně složenou písničku o životě soustružníka ani nevíme o kolika slokách. Kéž by existovalo takových lidí více…

prof. Dr. ing. Jiří Marek

jiri.marek@toshulin.cz

Uvedený příspěvek byl sestaven na základě materiálů pana Borkovce.

Tab. 2.Technologické možnosti strojů řady MCSY

Reklama
Vydání #6
Kód článku: 130611
Datum: 04. 06. 2013
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Firmy
Související články
Integrovaný obvod o tloušťce jedné molekuly

Lidstvo již zvládlo přeměňovat světlo na elektřinu a vytvořit akumulátory, v nichž nedochází k chemickým reakcím. Problémem však je, že tyto přístroje mají velmi nízkou účinnost. Nejlepších parametrů by se dosáhlo při použití polovodičů o tloušťce jediné molekuly. A ty se nyní naučili vyrábět vědci z ruského institutu MISiS, který je partnerem ruské korporace pro atomovou energii Rosatom.

Atraktivní projekty - Vojenská základna plná tajemství

V rámci pěstování vztahů s veřejností – public relations – se v Americe nejen soukromé firmy, ale i vládní organizace snaží vycházet zájemcům vstříc a pořádají různé dny otevřených dveří. Tak jsem měl možnost prohlédnout si například Pentagon, ale i vojenskou základnu v Novém Mexiku, kde se testovaly atomové bomby.

Oprava Karlova mostu: II. etapa

Jak již bylo uvedeno v článku v minulém vydání popisující I. etapu opravy, Karlův most je nejen historickou a kulturní památkou, ale také výjimečným technickým dílem, které slouží svému účelu 655 let. Je středem zájmu jak odborných institucí, tak i prostých občanů a je pochopitelné, že oprava vyvolala širokou, místy velmi kritickou diskuzi, vedoucí až ke sporům. Nebylo vždy snadné věnovat maximální úsilí opravě mostu a současně vyvracet šířené nepravdy.

Související články
Ohlédnutí za MSV 2018

Jubilejní strojírenský veletrh v Brně se i letos nesl ve znamení inovací, technických i technologických novinek (často také světových premiér), ale hlavně v duchu oslav stého výročí založení Československé republiky, takže se také vzpomínalo na historické úspěchy v technice v expozici 100RIES. A není tedy divu, že partnerskou zemí bylo letos Slovensko. Na následujících řádcích přinášíme malé ohlédnutí za veletrhem, kde připomeneme některé exponáty, které v očích naší redakce za zmínku a vzpomínku stojí.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
TOSmeet & TOSday 2018

Zákaznický den ve firmě TOS Varnsdorf tradičně patří k vyvrcholení půlročního maratonu open houses, které pořádají téměř všechny výrobní a obchodní společnosti v komoditě obráběcích strojů pro své zákazníky a obchodní partnery. Zejména u výrobních firem je neopakovatelnou příležitostí zavítat do jejich provozů, zhlédnout zdejší technologické možnosti, být přímo od zdroje informovaný o žhavých novinkách a technologických řešeních, a v neposlední řadě pak potkat a pohovořit se známými lidmi.

Sázejme olivovníky, ať mají naši potomci co sklízet

Profesor Stanislav Hosnedl se celý svůj odborný život věnuje oboru konstruování výrobních strojů a zařízení. Značným podílem přispěl k rozvoji konstrukční vědní disciplíny Engineering Design Science and Methodology, ve které se stal uznávaným odborníkem nejen u nás, ale i v zahraničí. K jeho pedagogické a vědecké činnosti jej přivedly kroky z výrobní praxe. Tak by tomu mělo být. Stanislav Hosnedl je Plzeňák tělem i duší s aktivními kontakty po celém světě. Bylo nám ctí, že jsme mu mohli na letošním MSV v Brně předat Zlatou medaili za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Diskutovaný Průmysl 4.0

Fenomén Průmysl 4.0, nastínění možných směrů vývoje a příprava společnosti na změny způsobené novými technologiemi – to jsou diskutovaná témata konferencí a seminářů současnosti. Podpora výzkumu a vývoje se musí soustřeďovat na technologicky významné oblasti vycházející z potřeb české průmyslové praxe. Odborníci zdůrazňují potřebu vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců.

Made in Asia

Třináctý ročník výstavy China International Machine Tool Show se opět nesl v duchu změn, které v Číně delší dobu probíhají. Čeští škarohlídi se ve zprávách „radují“, že růst Číny v minulém kvartále zpomalil. A hned udávají čísla ze 7,4 na 7 procent. Zajisté katastrofální – sarkasmus. V tomto textu se dostaneme k některým aspektům i konkrétním objektům vystavované výrobní techniky, kterých si letos stálo za to všimnout.

Inovace. Co to vlastně je?

Vděčné sexy téma, o kterém rádi všichni mluví, ale nikdo pořádně neví, jak je skutečně realizovat. Celá řada hvězdiček, jimž se podařilo inovovat sebevětší pitominu a s ní nějak uspět na našem malém hladovém lokálním trhu se cítí být vyvoleni rozdávat moudra. Zasvěcený člověk se pak nestačí divit.

Red Bull na území dlouhorohého skotu

V Evropě se toho poměrně málo ví o australských automobilových závodech Super V8, porovnáme-li to například s německými závody cestovních automobilů (DTM) nebo vozy formule 1. Ale pokud jde o uzavřené vypjaté závody, jen stěží se show V8 co vyrovná. Vítězným týmem roku 2013 je Red Bull, jehož sponzorem byla firma Triple Eight sídlící v Brisbane, ve státě Queensland v Austrálii. Během uplynulé sezony byla celá show V8 přepravena do Texasu, aby pobavila svou rozrůstající se základnu amerických fanoušků.

Obráběcí stroje na EMO Hannover 2013

Technická veřejnost měla velikou příležitost seznámit se v únoru se současným stavem vývoje a s výzkumnými a vývojovými trendy v oboru obráběcích strojů a obrábění na odborném semináři reflektujícím postřehy z výstavy EMO Hannover 2013, nejprestižnější a největší strojírenské události ve světě. Letošní seminář se navíc konal při příležitosti oslav 150. výročí založení Fakulty strojní ČVUT. Organizátoři akce přivítali na půdě FS ČVUT v Dejvicích 227 odborníků ze 40 firem a 10 škol.

Mládí nelze zastavit!

Pokud odhodlání tvrdě pracovat není dovedností, je to hned další nejlepší věc. Máte-li dobrou pracovní morálku, dovednosti a jste mladí, neexistují žádné hranice, kam vás vaše energie může posunout. Bryana Schmidta z firmy TGS Precision touha po tvrdé práci zavedla až do venkovské oblasti státu Tennessee, kde 6 dnů v týdnu provozuje CNC obráběcí dílnu a ve dnech volna jezdí na člunu nebo loví vysokou zvěř.

Step by step...but fast

Neexistuje mnoho komodit na světě, kde by výrobky, řekněme prvních TOP deseti firem, byly na tak podobně špičkové technické úrovni, jako je tomu v oblasti řezných nástrojů. Globalizace a fúze, jejíž jsme v poslední době svědky, hraje v těchto případech prim a pomáhá firmám těžit z celé řady výhod vyplývajících ze členství v nadnárodních korporacích. Od většího objemu financí do centralizovaného výzkumu a inovací, využívání dílčích know-how, přes snadnější přístup na trhy, kde jsou ostatní členové uskupení již dobře etablováni, až po upevňování vazeb se stávajícími a získávání nových zákazníků jenž reflektují jejich inovace a profesionální servisní služby vycházející z jejich globálního působení. Na druhou stranu však zákazníci nadnárodních koncernů mohou postrádat individuální přístup více se koncentrující na spokojenost konkrétního zákazníka v dané lokalitě a jsou "obětmi" dosažení každoročních nárůstů obratu, jenž stanovuje management působící na druhé polokouli světa. Pozitiva z globálního uskupení jsou bezesporu však převažující.

Lipsko letos jenom digitálně

Tradiční dvojice veletrhů pro oblast strojírenství a subdodavatelského průmyslu Intec a Z v Lipsku se letos uskuteční v termínu 2.–3. března 2021 výhradně digitálně pod názvem „Intec/Z connect“. Společnost Leipziger Messe, pořadatel veletrhu, se takto rozhodla, neboť současný vývoj koronavirové pandemie a s tím spojená omezení neumožňují takto velkou akci smysluplně realizovat klasickou ani hybridní formou

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit