Témata
Zdroj: archiv redakce

V říjnu tohoto roku se prof. Stanislav Hosnedl dožívá významného životního jubilea 80 roků. V roce 1964 dokončil studia v oboru Konstrukce obráběcích strojů na VŠSE FST v Plzni. Roku 1984 získal vědecko-akademický titul CSc., který po revoluci, později v roce 1990, obhájil také na ČSAV Praha. V roce 1992 se habilitoval a konečně v roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor Strojní inženýrství.

Prof. Jiří Marek

Je profesorem na Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky FSI VUT v Brně. Zastával manažerské pozice ve výrobních společnostech Toshulin, KŠ Kuřim a TOS Kuřim. V praktické a pedagogické činnosti je zaměřen především na konstrukci obráběcích strojů a obráběcích center pro rotační i nerotační obrobky, teorii konstrukčního procesu a životního cyklu produktu a v neposlední řadě na systémovou metodologii. Jeho dlouholetou snahou je spojovat teorii s praxí do vzájemně se respektujícího celku. Je členem řady odborných organizací, členem redakční rady MM Průmyslového spektra a spoluzakladatelem MM Science Journal. Je autorem celé řady monografií, mj. i legendární knižní edice Konstrukce CNC obráběcích strojů (MM publishing).

Reklama

Stejně jako je bohaté jeho akademické působení, tak je bohatá i jeho průmyslová praxe. Po dokončení studií v roce 1964 začínal na pozici vývojového pracovníka v konstrukci firmy Škoda Obráběcí stroje, kde pracoval až do roku 1981. Posléze byl ve stejném roce jmenován vedoucím výzkumným pracovníkem ve stejné firmě v Ústředním výzkumném ústavu Škoda. Poté využil možnosti stát se vedoucím Katedry konstruování strojů, kam odešel v roce 1990. V této vedoucí funkci zůstal až do roku 2000, než se stal proděkanem pro vnější vztahy a rozvoj FST, ZČU v Plzni. Tuto akademickou funkci vykonával do roku 2006.

Z dob, kdy působil na Katedře konstruování strojů, si ho mnozí kolegové pamatují jako člověka, který vynikal obrovskou empatií ke svému okolí. Nezištně předával své znalosti nabyté praxí ve „Škodovce“, dělil se o své zkušenosti v začínajícím oboru CAD, kde prováděl řadu aplikovaných i teoretických výzkumů, a jím vytvořené CADovské softwary byly nadčasové, některé závěry jsou používány dodnes. On sám to však prezentuje zdrženlivě, protože pokora, respekt a skromnost patří mezi jeho charakterové vlastnosti.

Celoživotní poznání, které nosí v srdci profesor Hosnedl a aplikuje jej do svého konání v osobní i profesní rovině, zní: „Olivový olej, který používáme, je ze sadů, jež sázeli dědové těch, kteří dnes olivy sklízejí, a ti už dnes zase musejí sázet olivovníky, z nichž budou sklízet jejich vnuci. Sázejme tedy olivovníky, ať mají naši potomci co sklízet.“ (Zdroj: archiv redakce)

Stanislav Hosnedl, jak mnozí víme a jak ho charakterizoval i děkan jeho domovské fakulty doc. Edl, celý svůj dosavadní profesní život zasvětil výchově mladých strojařů a vědecké činnosti v oboru konstruování. Značným podílem přispěl k rozvoji Engineering Design Science (EDS) a v této oblasti se stal uznávaným odborníkem nejen u nás, ale i v zahraničí. EDS je relativně nový vědní obor, rozvíjející se ve světě teprve od 40. let minulého století. Po řadě vývojových etap dospěl vývoj poznatků EDS pro konstruování v posledním období do kvalitativně nové úrovně, označované jako znalostmi integrované systémové konstruování. Pan profesor se neúnavně věnuje studentům, jimž předává nejnovější poznatky z tohoto oboru. V oblasti vědecké činnosti je stále aktivní, a i na tomto poli zanechal svoji významnou a hlubokou stopu.

To je jeho obrovský počin a s hrdostí poznamenávám, že EDS výrazným způsobem ovlivnila i moje konstruktérské myšlení. „Hubkoviny“ a „Hosnedloviny“, jak jim říkám, jsem se snažil předat, za jeho vydatné pomoci, i konstruktérům firmy Toshulin, kde jsem působil. Rád vzpomínám na ty doby, kdy jsme se pod Stanislavovým vedením snažili vnášet systém do hulínského konstruování. Jistěže mezi námi byly někdy hromy a blesky, a to více z mé strany, protože Standa, pokud mu tak mohu říkat, je povahy mírné, ale vždy jsme nakonec k sobě nalezli cestu a dokázali se domluvit pro dobro věci.

Reklama

Myslím si a jsem přesvědčen o tom, že ZČU v Plzni má jedinečnou možnost, jak pokračovat v rozvíjení oboru, jenž se nazývá EDS a jehož obrovsky hluboké, stabilní a mohutné základy položil právě prof. Hosnedl. A na těch by se mělo v Plzni stavět a EDS nadále rozvíjet, protože komplexita řešených konstrukčních úloh to vyžaduje. Věřím tomu, že jeho konstruktérská škola jenom tak nezapadne a neztratí se.

Stanislav má též velkou zásluhu na zřízení vědeckého titulu MM Science Journal. Tento impaktovaný časopis je jediným v České republice, který umožňuje smysluplně publikovat zejména technikům. Mimo jiné za nastavení hodnocení publikací vděčí právě prof. Hosnedlovi.

Prof. Hosnedl je autorem nebo spoluautorem mnoha knih (USA, ČR), vynálezů, publikací výzkumných zpráv, průmyslových projektů v praxi a trvale aktivně spolupracuje s průmyslovými podniky a vývojovými institucemi. Jeho přednáškami prošly tisíce studentů a vychoval více než desítku doktorandů. Bývá jmenován předsedou nebo členem komisí pro jmenovací a habilitační řízení, státní doktorské zkoušky, komisí pro obhajoby disertačních prací a komisí pro státní závěrečné zkoušky na ZČU v Plzni, ČVUT v Praze, VUT v Brně, TU v Liberci, VŠB-TU v Ostravě, TU Košice a na TU v Žilině.

Stanislav je zdatným cyklistou a má rád přírodu. Jeho další velkou láskou je ale práce, a dokáže jí obětovat opravdu hodně. Nemohu zde dále vypisovat zásluhy a bohatou činnost „našeho Standy“, protože by nám nestačil vymezený prostor, ale myslím si, že jeho hlavní rysy byly popsány dostatečně. Přejme prof. Stanislavu Hosnedlovi do jeho dalších let mnoho pohody, nezbytného zdraví a jeho smyslu pro humor.

Za kolektiv spolupracovníků
prof. Jiří Marek, jeho žák i kolega

Vydání #10
Kód článku: 221011
Datum: 27. 09. 2022
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Firmy
Související články
Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Inovace. Co to vlastně je?

Vděčné sexy téma, o kterém rádi všichni mluví, ale nikdo pořádně neví, jak je skutečně realizovat. Celá řada hvězdiček, jimž se podařilo inovovat sebevětší pitominu a s ní nějak uspět na našem malém hladovém lokálním trhu se cítí být vyvoleni rozdávat moudra. Zasvěcený člověk se pak nestačí divit.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Související články
Digitalizujeme svět obrábění

Digitalizace v oblasti obráběcích strojů je poměrně nový fenomén. Svět digitalizace se stává svébytným ekosystémem a Siemens jako jediný má pro jeho vytvoření a fungování potřebnou škálu nástrojů – od simulačních programů pro plánování a virtuální zprovoznění strojů, výrobků i procesů přes řídicí systémy a další prvky průmyslové automatizace po monitoring a sběr dat, cloudová úložiště i manažerské nadřazené systémy. Jaké výhody digitalizace přináší, ukázal Siemens na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně mimo jiné také na prototypu multifunkčního obráběcího centra MCU450 společnosti Kovosvit MAS.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Na cestě ke zrození stroje, část 6: Projekce

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje výrobu obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a jež po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje, část 3:
Cenová nabídka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Válka technologií a myšlení v krabici

Strategické myšlení předchází strategickému řízení, které je jen nástrojem. Bez skvělého strategického myšlení (proč a kam jdeme) nemůže být skvělé strategické řízení. Poučíme se z minulosti i ze slabých signálů budoucích trendů?

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vydavatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Více propojujme vysoké školy s praxí

Profesor Jaroslav Kopáček patří zcela bez pochyb mezi nestory oboru hydrauliky a pneumatiky v naší zemi ve druhé polovině 20. století, a proto mu byla na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2019 v Brně udělena po zásluze Zlatá medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a inovační činy. Při příležitosti ocenění práce pana profesora jsme připravili malý medailonek tohoto skromného a entuziastického člověka. Pan profesor nám při této příležitosti sdělil i několik svých zajímavých postřehů.

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit