Témata
Zdroj: archiv M. Roseckého

Na cestě ke zrození stroje, část 6: Projekce

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje výrobu obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a jež po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Tento článek je součástí seriálu:
Na cestě ke zrození stroje
Díly
Reklama

V dnešní části se zaměříme na realizaci dokumentace pro výrobu prototypového stroje s důležitými okolními aspekty. Jednoduše řečeno, začínáme zadáním do konstrukce a končíme vydáním dokumentace do výroby.

Začínáme na linii, kde se informace z obchodního úseku předávají do konstrukce, a to je samo o sobě rizikový úkon, který už jsme řešili. Nicméně realita je taková, že ne vždy jsou na prezentaci u zákazníka a na jednáních zástupci i z technického úseku, a proto budu teď hovořit o této situaci. Je nutné se oboustranně ujistit, že si strany rozumí, a i přesto, že obchodník ví všechno, zpravidla ihned vyplyne několik otázek, na něž nezná odpověď a které obratem musí konzultovat se zákazníkem. Tím začíná nenápadný, ale bolavý časový skluz. Od předání zadání je plánován čas na zpracování v konstrukci, a že se čeká týden na ujasnění zásadních věcí, které obchodník opomněl, nikoho nezajímá.

Michal Rosecký
Začínal jsem jako překreslovač výkresů, následně jsem pokračoval jako strojní konstruktér a poté jsem dosáhl úrovně technického ředitele. Dnes podnikám v tomto krásném a kreativním oboru výrobních strojů, kterému se plně věnuji. Podrobnější informace si můžete přečíst na mém webu. S přibývajícími roky mám čím dál bližší vztah k literatuře, a proto si vážím prostoru, který mi byl redakcí poskytnut ke sdílení mých názorů. Někteří z vás si možná pomyslí, že moje dosavadní 10letá praxe představuje v tomto složitém strojírenském oboru malý krok. Souhlasím. Vím, že v MM Průmyslovém spektru publikují zkušení a vzdělaní lidé s praxí xnásobně delší, kteří se možná u čtení těchto řádků jen usmívají. Zároveň ale vnímám i odpovědnost za dobře odvedenou práci. Protože se však věnuji vývoji nových strojů a vím, že dobrý výsledek vzniká v týmu, rozhodl jsem se otevřít prostor diskuzi a v závěrečné 10. části oslovím odborníky a manažery, aby se k mým předchozím tvrzením vyjádřili a obohatili svými názory tento seriál. Následně bych s nimi jejich náměty rád prodiskutoval na workshopu. Jsem přesvědčen, že recenzovaný materiál je kvalitnější než čistě subjektivní, a věřím, že se tak najdou i nová témata k diskuzi.

Už z koncepce je předurčeno, co se bude konstruovat jako vývojový uzel, a co se použije nebo modifikuje ze stávajících řešení. Obě kapitoly mají svá pro i proti. I když mne osobně mnohem víc láká tvůrčí práce, musím uznat, že je to pohled celkem úzký. Nesporná výhoda modifikování není jen v časové úspoře a řádově nižším riziku nefunkčnosti, ale taky ve vysokém potenciálu dovést daný uzel k technické dokonalosti. Každý konstruktér věří svým nápadům, je to tak dobře a musí to tak být, ale racionálně mají prvotní myšlenky k této dokonalosti daleko. Vidím kolem sebe mnoho precizních konstruktérů, ale nejlepším soudcem pro každý stroj je čas a zkušenost z dlouhodobého provozu, což je něco, co se zkrátka do vývoje nedá zanést. Logickou snahou o eliminaci tohoto nedostatku je testování prototypů, ale to nikdy nemůže plnohodnotně nahradit ostrý provoz. Například i zacházení obsluhy se zařízením má vliv na jeho životnost, a spousta dalších faktorů, které zkrátka nenasimulujete.

Stojíme-li před kreativním vývojovým úkolem, vidím tři důležitá hlediska. Prvním je variantnost. Když se vymyslí, jak dosáhnout požadovaného výstupu, je dobré se odsunout od stolu a podívat se trochu z dálky. Skutečně je přínosné si v kolektivu probrat výhody a nevýhody každé koncepce. Výsledkem není shoda v tom, čí koncepce je nejlepší. Každý návrh má dobrý nápad jinde a výstupem bývá sloučení těchto dobrých míst. Druhé hledisko je ekonomičnost. V konstrukci se moc nenosí, hlavně u mladších kolegů, ale peníze jsou vždy až na prvním místě. A konečně třetí hledisko, a to je čas. Je chybou se nechat příliš unést nebo podcenit náročnost, nemluvě o dodacích termínech nakupovaných dílů.

Reklama

Při inovativních návrzích je často potřeba ověřit návrh výpočtem. Netroufám si hodnotit, kolik konstruktérů je schopno správně si ověřit svůj návrh výpočtem, ale určitě ne všichni. Podle sebevědomí oddělení a náročnosti úkolu se využívají externí firmy, které se zaměřují na danou problematiku, avšak rozhodně se nejedná o levnou záležitost. Další alternativou je spolupráce s vysokou školou, s čímž se setkáváme hlavně u dotovaných projektů, kde je to někdy vlastně povinné. Za zmínku stojí i spolupráce s designovým studiem, zvláště pokud se od výrobku očekává estetická hodnota. U stroje se neočekává, nicméně design u obráběcích strojů není rozhodně passé.

Poslední a nepopulární nutnou náležitostí stroje je návod. Někde se návody píší svépomocí, což není asi nic špičkového. Chce to alespoň analýzu rizik, ze které se dají důležitá rizika a jejich eliminace vytáhnout. Jinak psaní návodů je samostatná disciplína, které se věnují profesionální tvůrci, a není to nic levného. Významné je prohlášení o shodě CE potvrzující záruku, že výrobek splňuje bezpečnostní, zdravotní i environmentální požadavky EU. Za toto prohlášení nese výlučnou zodpovědnost výrobce. Není na to potřeba žádná licence, zato je nutné splnit několik podmínek:

  • zajistit shodu výrobku se všemi požadavky EU;
  • určit, zda můžete výrobek posoudit sami, nebo o to musíte požádat subjekt k tomu určený;
  • vytvořit technickou dokumentaci, která shodu dokládá;
  • vytvořit a podepsat prohlášení o shodě.

V případě, že o posouzení žádáte, musí být u prohlášení uvedeno i identifikační číslo tohoto subjektu. Toto prohlášení musí být umístěné na viditelném místě, dobře čitelné a odolné smazání. Běžně ho najdeme na kovovém štítku na rámu stroje nebo jeho krytu.


Příště: Realizace

Související články
Pavel Sobotka: Příležitost je nutné v pravý čas chytit za pačesy

Píšeme první kapitolu knihy příběhů, v níž chceme představit úspěšné české podnikatele, kteří něco dokázali a kteří se za svou práci rozhodně nemusejí stydět. I když v České republice má slovo „podnikatel“ spíše pejorativní význam – a zasloužili se o to tzv. „rychlí podnikatelé“, kteří ostrými lokty dokázali rychle zbohatnout na úkor ostatních –, tento seriál ukazuje druhou stranu mince. Nápad, záměr, tvrdá práce, stanovení filozofie firmy, vztah k lidem. Pro mnohé to nebylo jednoduché a my chceme představit právě ty, kteří svou usilovnou prací dokázali, že Česká republika má stále na to, aby se pohybovala na špičce nejen v technologiích, ale i v managementu. Nechť vám tento seriál slouží jako příklad toho, jak nelehká cesta na samotný vrchol v určitém oboru mnohdy vede.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Související články
Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Inteligentní výroba obráběcích strojů

Německo-japonská společnost DMG Mori pokračuje v postupném rozvoji svých výrobních závodů po celém světě. Vlastní výroba strojů je též příležitostí, jak prakticky ověřit vlastní řešení pro zajištění potřebné produktivity a přesnosti pomocí inteligentní výroby.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Fórum výrobních průmyslníků

Máte ve své výrobě stroje integrovány do sítě, monitorujete jejich provoz? Pokud ano, jaká data z jejich provozu získáváte a jaký mají pro vás význam? V opačném případě, je pro vás otázka monitoringu výrobních zařízení (výrobního procesu) v blízkém horizontu důležitá? Co od něj očekáváte?

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Na cestě ke zrození stroje, část 3:
Cenová nabídka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje,
část 2: Koncepce

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit