Témata

Materiály

Rychlost přenosu nových vědeckých poznatků do výrobní praxe je kritickým faktorem, který ovlivňuje konkurenceschopnost podniků v oboru strojírenství. Materiálové inženýrství patří mezi úhelné kameny, které tvoří pevné základy této stavby spojující poznatky z chemie a fyziky a nacházející primární aplikace v letectví, kosmonautice či medicíně.

Made in Česko: Tam, kde věří, že sníh má budoucnost

11. 11. 2026
Hana Janišová

Příběh podkrkonošské značky Lusti se začal psát již v ranných 90. letech. Dnes, po více než 30 letech, ukazuje, že když se spojí manuální zručnost, láska k zimním sportům a nekompromisní lpění na tradiční konstrukci, může i v malém krkonošském městě vzniknout moderní výrobní podnik, jehož produkty konkurují největším světovým hráčům. Milan Luštinec, zakladatel a majitel firmy z Žacléře, vybudoval rodinnou manufakturu, která si i při roční produkci kolem 6 000 párů lyží zachovává charakter poctivé malosériové rukodělné práce.

Zlaté medaile MSV 2026: Comagrav Notus Plus – karbon pro CNC routery

08. 10. 2026
Ivan Heisler

Mezinárodní strojírenský veletrh 2026 v Brně předvedl špičku české průmyslové inovace. Jedním z finalistů prestižní soutěže o Zlatou medaili MSV 2026 se stal 3D frézovací a řezací CNC router Comagrav Notus Plus Carbon od společnosti Comac. Přelomový stroj s unikátním kompozitovým portálem nám představil její generální ředitel Rudolf Hladík.

Dělejte to jinak: Jak propojit tisíce tun oceli s inteligencí?

01. 10. 2026

Výroba hřebíků a spojovacího materiálu se může zvenčí zdát jako neměnné řemeslo. Pohled do zákulisí společnosti Hašpl, předního českého výrobce, však ukazuje zcela jinou realitu. Tradiční strojírenství je dnes úzce propojeno s automatizací, robotizací a pokročilým digitálním řízením procesů. Firma, která ročně zpracuje tisíce tun oceli a patří k významným evropským dodavatelům, úspěšně dokazuje, že i zdánlivě obyčejný produkt vyžaduje hi-tech zázemí.

EuroBlech 2026: Za silnější budoucnost

01. 10. 2026

Registrace návštěvníků 28. ročníku mezinárodního veletrhu technologií pro zpracování plechu EuroBlech byla oficiálně spuštěna. Prestižní událost tohoto odvětví se uskuteční od 20. do 23. října 2026 na výstavišti v německém Hanoveru. Pod ústředním heslem "Za silnější budoucnost - chytrá a udržitelná výroba" nabídne odborníkům i zástupcům průmyslu pohled na nejnovější inovace, které utvářejí budoucnost moderního strojírenství.

Fajne zprávy z Ostravy: Detail, který rozhoduje

01. 10. 2026
Veronika Horvath

Metalografická laboratoř na Fakultě strojní VŠB – Technické univerzity Ostrava, která je součástí Katedry mechanické technologie, je místem, kde vědecko-výzkumní pracovníci i studenti zkoumají vlastnosti materiálů a hledají příčiny jejich poškození. Díky moderním přístrojům dokážou nahlédnout do vnitřní struktury kovů a získat informace důležité pro vývoj, výrobu i kontrolu kvality strojních součástí.

Vývoj elektromotorů v digitální éře

02. 09. 2026
Ivan Heisler

Společnost Innomotics, která vznikla vyčleněním výroby a vývoje elektromotorů z koncernu Siemens, patří k předním evropským výrobcům elektrických pohonů. V jejích českých závodech se však motory nejen vyrábějí, ale také vyvíjejí. Sešli jsme se s Michalem Strakou, vedoucím vývoje nízkonapěťových motorů v Mohelnici a v Brně, a Igorem Majerem, který vede vývoj nízkonapěťových motorů ve Frenštátě pod Radhoštěm a v Ostravě, abychom se dozvěděli, kam se obor posouvá v éře umělé inteligence, tlaku na extrémní účinnost a hledání nových materiálů.

Made in Česko: Dřevo - historie i budoucnost stavebnictví

02. 09. 2026
Hana Janišová

Když se řekne montovaná dřevostavba, většině české veřejnosti se i po více než 50 letech automaticky vybaví lidové označení „okál“. Tento fenomén, který po desetiletí definoval tvář českého venkova i předměstí, má své pevné kořeny na severní Moravě. Avšak proměna, kterou české dřevostavby za tu dobu prošly, je neuvěřitelná...

Sedmdesát pět let technické preciznosti

Společnost VÚTS, původně Výzkumný ústav textilních strojů, si v roce 2026 připomíná významné jubileum 75 let od svého založení. Tato liberecká výzkumná a vývojová organizace prošla od roku 1951 hlubokou transformací; z pracoviště úzce specializovaného na podporu textilního a sklářského průmyslu se vyvinula v moderní centrum aplikovaného výzkumu pro široké spektrum zpracovatelského průmyslu. Tato změna identity byla stvrzena i úpravou loga, ze kterého byl odstraněn název Liberec, což symbolizuje otevřenost firmy světovému trhu a její ambice působit jako globální partner pro inovace.

Efektivní obrábění moderních materiálů

24. 06. 2026

Dnešní výrobní legislativa klade důraz na používání bezolovnatých materiálů, což znamená, že na výhody typicky spojené s příměsí olova – například menší opotřebení nástroje, lepší tvorba třísky či nižší teplota a tření v místě řezu – nadále nelze spoléhat. Výrobci se proto musejí tím spíše zaměřit na správnou volbu nástrojů pro konkrétní aplikaci.

Drahé kovy v průmyslu

02. 06. 2026

Implantáty, katalyzátory a snubní prsteny jsou předměty, které zdánlivě nikterak nesouvisejí. Jedno však mají společné: vyrábějí se z drahých kovů. Zlato a platina plní důležité funkce v průmyslových procesech, v elektronice i ve šperkařském průmyslu a společnost Paul Horn nabízí široký výběr přesných nástrojů pro ekonomické obrábění těchto kovů.

Nový vrták pro medicínské aplikace

29. 05. 2026

Výroba komponent pro medicínské využití klade vysoké nároky na přesnost i efektivitu obrábění. Projekt společnosti Rotana realizovaný s vědci z Fakulty strojní ČVUT v Praze přinesl zajímavé řešení v podobě pilotního vrtáku, který umožňuje vrtání do tvarových ploch bez nutnosti předchozích technologických operací.

3D tisk v rukou robotů

29. 04. 2026
Hana Janišová

V diskuzní fórum a současně i živou laboratoř se na jeden den proměnil RICAIP Testbed pro Průmysl 4.0, jenž je součástí CIIRC ČVUT v Praze. Seminář Robotický 3D tisk, který zde proběhl 25. března 2026, ukázal, že aditivní výroba už dávno není jen o „tištění plastových figurek“, ale o robustních průmyslových řešeních, při nichž hlavní role hrají umělá inteligence, precizní monitoring a digitální simulace.

Depoziční zařízení s vyšší ionizací magnetronu

Spolupráce firmy SHM s akademickými partnery plní důležitou úlohu při vývoji nových povlaků, ale i technologií. Příkladem mohou být úspěšně dokončené projekty např. s Masarykovou univerzitou, výzkumným centrem laserových technologií HiLase a Vysokým učením technickým. Nejnověji firma pokračuje v této strategií i s Univerzitou obrany (UNOB). Tato spolupráce vyvrcholila úspěchem ve výběrovém řízení na dodání nejnovějšího povlakovacího zařízení IONA.

Laser jako nástroj: Kovy pod palbou fotonů

29. 04. 2026
Anna Jirásková

Předchozí díly popisovaly nastavení stroje a kontrolu procesu, jako by laserový paprsek byl univerzálním skalpelem. V praxi je však určujícím faktorem materiál, podle něhož se odvíjí nejen volba vlnové délky, ale i celková strategie obrábění. V tomto díle bude proto řeč o kovových materiálech a jejich proměnlivé kapacitě pohltit energii dopadajících fotonů.

Kolébka českého inženýrství: Ústav materiálového inženýrství

29. 04. 2026
Ladislav Cvrček

Ústav materiálového inženýrství na Fakultě strojní ČVUT v Praze představuje klíčové pracoviště pro výzkum, vývoj a testování materiálů. Svým širokým záběrem, od pokročilých kovových slitin přes inteligentní polymery až po inovativní povrchové úpravy, nabízí průmyslovým partnerům komplexní zázemí pro řešení aktuálních technických výzev.

Správná geometrie pro náročné materiály

29. 04. 2026
Martin Horváth

Volba správné geometrie břitové destičky je jedním z klíčových faktorů úspěšného obrábění obtížně obrobitelných materiálů. Geometrie zásadně ovlivňuje řezné síly, kontrolu třísek i životnost nástroje, a tím i celkovou efektivitu procesu.

Výkonné nástroje pro obrábění hliníku

29. 04. 2026

V sériové výrobě vyžaduje obrábění hliníku vysoce výkonné nástroje, stabilní procesy a přesné odladění všech parametrů. Hliníkové slitiny kombinují nízkou hmotnost s vysokou pevností, vynikající odolností proti korozi a recyklovatelnost, ale přinášejí i specifické výzvy pro výrobu. Zejména při frézování je proto volba nástroje klíčová.

Inovace pro obranu: Mobilní systém balistické ochrany

29. 04. 2026

Fakulta chemická Vysokého učení technického v Brně se dlouhodobě zaměřuje na vývoj pokročilých materiálů určených pro ty nejnáročnější průmyslové podmínky. Její vědecké týmy se zabývají především materiálovým inženýrstvím v oblasti funkčních povrchů, kompozitních struktur a speciálních procesních médií. To jsou materiály, které zvyšují efektivitu a odolnost v moderní strojírenské výrobě. Právě hluboké znalosti chování jednotlivých materiálů při extrémním mechanickém namáhání umožnily fakultě ve spolupráci s průmyslovými partnery vyvinout unikátní řešení pro obranný sektor.