Témata

Výroba a technologie

Postupný vývoj nových technologií ovlivňuje vznik a dostupnost profesí a způsobu práce, nových podnikových organizačních struktur, byznys modelů a v neposlední řadě díky novým technologiím dochází k prolnutí různých průmyslových odvětví a sektorů.

Kolébka českého inženýrství: Hranice možného - Ústav letadlové techniky

Letadlo je úloha, v níž se desítky inženýrských oborů musí setkat a udržet pohromadě. Aerodynamika určuje tvar, pevnostní analýza jej zpochybňuje, hmotnostní rozpočet omezuje, výrobní technologie rozhoduje o nákladech. Každá z těchto disciplín má vlastní optimum a tato optima si vzájemně odporují.

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

11. 11. 2026
Roman Dvořák

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Jaký byl 67. brněnský "strojírák"

Letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, konaný ve dnech 6.–9. října, podle závěrečné zprávy organizátorů přivítal více než 55 000 návštěvníků. Ti měli možnost zhlédnout expozice 1 379 vystavujících firem z 39 zemí a zúčastnit se bohatého doprovodného programu. My se k této stěžejní akci vracíme shrnutím z pohledu našich redaktorů, kteří na brněnském výstavišti strávili celý týden.

Lakovna ještě dříve, než se začne stavět

11. 11. 2026

Výrobní hala ještě nemusí stát, a zákazník se už může projít budoucí lakovací linkou. Díky 3D projektování, cloudovému sdílení a virtuální realitě lze návrh technologie společně zkontrolovat a připomínkovat a odhalit tak případné kolize ještě před zahájením výroby a montáže.

Právní aspekty AI ve výrobě

11. 11. 2026
Ivan Heisler

Umělá inteligence proniká do konstrukce, plánování výroby, prediktivní údržby i automatizované kontroly kvality. Vedle nesporných provozních výhod však přináší i zásadní otázky, které nelze vyřešit pouhým nákupem softwarové licence. Kdo nese právní odpovědnost za chybná rozhodnutí algoritmu? Komu patří výsledky vygenerované umělou inteligencí a jak efektivně chránit cenné výrobní know-how či výkresovou dokumentaci před únikem? O právních úskalích, dopadech evropského AI Actu i praktických krocích při zavádění AI ve strojírenských podnicích hovoříme s Mgr. Petrou Stupkovou, spoluzakladatelkou advokátní kanceláře Legitas a České asociace umělé inteligence.

Příklady táhnou: Vývoj nezastavíš

11. 11. 2026
Hana Janišová

Vyrůstal mezi součástkami v rodinné garáži, aby se posléze přes studium fyziky plazmatu stal uznávaným vývojářem, manažerem a od 1. ledna příštího roku také novým ředitelem šumperské společnosti SHM. Hovoříme o Mojmíru Jílkovi mladším a jeho životní cestě od studia na „matfyzu“, spálených laboratorních sond přes vývoj patentovaných vrstev až po jeho způsob vedení lidí i zajímavé koníčky.

Zákony robotiky, na které jsme zapomněli

11. 11. 2026
Hana Janišová

Kdyby tak Karel Čapek či Isaac Asimov tušili, co přinese začátek 21. století! Díky společnostem, jako je Schaeffler, již téma, o němž oba slavní autoři psali, není sci-fi. Tradiční ložisková legenda se změnila v producenta moderní mechatroniky a na letošním MSV předvedla, že má k dispozici klouby i mozek pro humanoidní robotiku. Nejen o tom jsme si na letošním MSV povídali s Lukášem Rosůlkem, ředitelem Schaeffler CZ.

Normované díly, na které je spoleh

11. 11. 2026
Anna Jirásková

Takřka každý stroj, který vznikne v montážních halách společnosti ELVAC, je originálem přizpůsobeným konkrétnímu výrobnímu úkolu. Konstruktéři se však mohou opírat o osvědčené standardní prvky, které usnadňují vývoj, nákup i servis a přispívají k udržení požadované spolehlivosti. Právě tuto roli zde dlouhodobě plní široké portfolio komponent Elesa+Ganter.

AI ve školství? Pro a proti: Umělá inteligence je realita

11. 11. 2026
Hana Janišová

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, školství nevyjímaje. Postupně proto oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes přinášíme názor Ing. Tomáše Vančury, učitele odborných předmětů a zástupce ředitele pro projektové řízení na Střední průmyslové škole strojní a stavební v Táboře.

Jak v Haluzicích vyřešili potíže s lepením

11. 11. 2026
Jan Kaše

Ve společnosti Stabila ČR v Haluzicích se na jedné z nejstarších linek závodu nasazují na skládací metry papírové manžety. Potíže s lepením tu vyřešila výměna tavné jednotky za sestavu Robatech od Kaletechu spolu s novým nízkoteplotním lepidlem. Lepidla se teď spotřebuje zhruba polovina a samotné lepidlo je přibližně o polovinu levnější.

Ve znamení kvality: Proměny průmyslové kontroly

11. 11. 2026
Anna Jirásková

Zajišťování kvality se v průběhu staletí proměnilo z osobní odpovědnosti řemeslníka v komplexní disciplínu, která prostupuje celým výrobním procesem. Za tímto vývojem stojí nejen technologický pokrok, ale také zásadní změny v organizaci práce, rozvoj statistických metod a nové přístupy k řízení průmyslových podniků.

Aditivní výroba v Lipsku

11. 11. 2026

Evropský výrobní průmysl čelí dvojí výzvě: zatímco tlak na větší efektivitu zdrojů a na flexibilnější dodavatelské řetězce roste, mezinárodní konkurence vyžaduje co nejvyšší přesnost za dostupné ceny. Tím spíše narůstá význam aditivní výroby. 3D tisk v kombinaci s klasickým kovoobráběním je i jedním z hlavních témat lipských veletrhů Intec a Zuliefermesse.

Laser jako nástroj: Světlem proti nečistotám

11. 11. 2026
Anna Jirásková

Laser lze použít i v situacích, kdy je potřeba zbavit povrch nežádoucích vrstev, např. při přípravě svarových ploch, při čištění forem nebo při odstraňování starého nátěru. Díky přesně řízenému působení umožňuje lokální a opakovatelné čištění bez abraziv či chemických lázní. Zásadní je přitom rovnováha mezi účinným odstraněním nečistot a ochranou podkladu.

Vysokoteplotní pára z lehkovodních SMR

11. 11. 2026
Petr Neuman

Pokročilé reaktory IV. generace slibují páru o teplotách 500 °C a vyšších, do komerčního provozu se však dostanou nejdříve kolem roku 2050. Lehkovodní malé modulární reaktory (SMR) budou k dispozici o deset i více let dříve, jejich pára ale dosahuje jen necelých 300 °C. Mezeru mezi oběma generacemi může překlenout sekundární stupeň mechanické komprese páry. Článek představuje koncept multiaplikačního teplárenského a průmyslového komplexu MASMRaK a ukazuje jej na reaktorech NuScale VOYGR a NUWARD 400 i na příkladech konkrétních českých tepláren.

Odolnost jako součást DNA

11. 11. 2026
Lucie Filová

V posledních letech se bezpečnost dodávek posunula z úrovně strategické úvahy mezi klíčové požadavky na fungování moderních podniků. Geopolitické napětí, obchodní omezení, narušení dodavatelských řetězců a bezprecedentní kolísání cen surovin odhalily zranitelnost mnoha průmyslových odvětví. Pro výrobní společnosti nejsou dnes největším rizikem pouze vyšší náklady, ale i možnost, že se výroba zcela zastaví.

Jaderné dny 2026: Ohlédnutí za letošním ročníkem

11. 11. 2026
Jan Zdebor

Letošní, již 16. ročník Jaderných dnů zahajovala dvoudenní mezinárodní konference s názvem Jaderná energetika – cesta k energetické soběstačnosti Evropy. Konference, kterou otevřel svým vystoupením rektor Západočeské univerzity v Plzni prof. Lávička, nabídla během dvou konferenčních dnů a navazujícího dne technických exkurzí pohled na celý životní cyklus jaderné energetiky. Diskuze během konference zahrnovala témata od evropské strategie a přípravy nových zdrojů přes SMR, přípravu nových odborníků a výzkum, dlouhodobý bezpečný provoz a konec palivového cyklu až po vyřazování jaderných elektráren z provozu.

Modulární frézovací systém s PKD břity

11. 11. 2026

Nový frézovací systém Horn DM40 cílí na vyšší hospodárnost, stabilitu procesu a opakovatelné výsledky při frézování neželezných a nekovových materiálů. Kombinuje opakovaně použitelný tvrdokovový držák s výměnnou ocelovou hlavičkou osazenou PKD břity, což uživatelům umožňuje vyměnit opotřebenou část přímo na místě a pokračovat v práci bez dalšího seřizování.

Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.