Jaký byl 67. brněnský "strojírák"

Brněnský MSV je mimořádně zajímavou akcí a dvojnásob to platí z pohledu novináře, jehož pracoviště je z podstaty proměnlivé a jehož úkolem je obsáhnout z veletržního dění vše podstatné. Expozice jednotlivých firem, odborné konference, tematické výstavy, přednášky a samozřejmě i vlastní dojmy – to vše se ve výsledku přirozeně skládá v celkový obraz, který se každý rok rýsuje v trochu jiných barvách.

Určitou proměnu lze pozorovat také v přístupu k problémům, jimž český a evropský průmysl čelí. Výzvy zůstávají do značné míry podobné jako v minulých letech; stále zřetelnější je však vědomí, že jejich pojmenování samo o sobě nestačí. Čím vzdálenější a abstraktnější se totiž problém jeví, tím snáze může člověk nabýt dojmu, že i řešení leží kdesi mimo jeho možnosti. A právě zde se zdá patrný určitý posun. Pozornost se od vnějších překážek, které podniky nemohou bezprostředně ovlivnit, stále výrazněji obrací k tomu, co skutečně mohou změnit vlastními silami. V prostředí veletržních hal, mezi lidmi a firmami, kteří tvoří základ našeho průmyslu, získává tento přístup velmi konkrétní podobu.

Technologický vývoj, jehož příklady zde byly k vidění, zřetelně reaguje na jednotlivé potřeby výrobního prostředí. Dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných pracovníků se promítá do rostoucího zájmu o alternativní koncepce výrobních a řídicích systémů, ať už na úrovni softwaru, nebo samotné konstrukce zařízení. Takřka ve všech oblastech je patrná snaha o neustálé zlepšování, zjednodušení a zefektivnění jednotlivých úkonů, případně větší důraz na uživatelskou přívětivost nebo i kompatibilitu s konkurenčními systémy.

Z veletržních setkání tak mnohdy vyplynulo, že odborníci jsou ochotni hledat řešení nejen pro sebe, ale i s ohledem na potřeby ostatních. V čím dál nemilosrdnějším konkurenčním prostředí světového trhu lze ostatně lokální součinnost považovat téměř za předpoklad přežití. Evropské firmy jsou tím spíše motivovány soustředit se na to, co skutečně mají – ať už jde o technologickou flexibilitu, schopnost přizpůsobení, možnosti nových trhů, spolupráci s partnery, nebo o efektivnější využívání dostupných zdrojů.

Přednášet o vizích je relativně snadné, něco jiného je však soustavně pracovat na jejich realizaci. Podobný kontrast byl patrný také mezi některými vystoupeními politických představitelů na jedné straně a rozhovory s lidmi z průmyslové praxe na straně druhé. Zatímco na pódiích občas zaznívaly (zejména z úst politiků) známé proklamace, případně poněkud svérázné interpretace skutečnosti, v rozhovorech i veřejných vystoupeních představitelů firem převládala konkrétnost, věcnost a snaha hledat uskutečnitelná řešení.

Realita si totiž nežádá opakování již vyřčeného. Nutí k iniciativě v praxi, ke konkrétním krokům, k hledání rovnováhy mezi efektivitou a flexibilitou. Tato iniciativa přitom nebyla ničím novým, letos však působila naléhavěji a zřetelněji – nikoliv pouze v rovině myšlenky, ale již „v provozu“.

Automatizace a robotizace výroby opět potvrdily, že jsou jedním z nejvýraznějších trendů posledních let. Většina vystavených strojů byla vybavena nějakou automatizací, návštěvníci mohli sledovat ukázky práce průmyslových i kolaborativních robotů v různých aplikacích a mezi stánky potkávali autonomní vozíky, robotické psy a také humanoidní roboty. Právě humanoidi se letos na výstavišti objevovali v míře dříve nevídané a nesloužili tu už jen jako „pouťové atrakce“, ale předváděli reálné využití v průmyslové praxi.

Středem našeho zájmu byly samozřejmě technologie kovoobrábění. Nemohli jsme minout expozice renomovaných světových výrobců obráběcích strojů, tedy například společností Hermle, Index, Makino, Mazak a United Machining Solutions, ani expozice významných tuzemských firem Misan, MRM Machinery, Teximp, Tajmac-ZPS a dalších. Zastoupena byla samozřejmě řada výrobců a prodejců obráběcích nástrojů, mezi nimi např. společnosti Iscar, SK Technik, Ceratizit a Walter. Navštívili jsme také stánky výrobců upínací a uchopovací techniky, pohonné techniky, měřicích přístrojů, laserových zařízení a strojů na zpracování plechu.

Veletrh však není věnován jen obrábění, tváření a roboty. I letos byly důležitými tématy také logistika, aditivní výroba, elektronika a zpracování plastů a další odvětví zpracovatelského průmyslu a stranou nezůstal ani průmysl obranný, jemuž je v posledních letech věnována potřebná pozornost.

Jednou z nejnavštěvovanějších expozic byla Digitální továrna, stejně jako v předchozích letech umístěná v pavilonu F. Zde se soustředily expozice firem a institucí, které se věnují transformaci výrobních procesů pomocí informačních a komunikačních technologií, digitalizace a robotiky a také například umělé inteligence. Do společné prezentace v konceptu nazvaném United by Innovation se letos zapojily Národní centrum průmyslu 4.0, RICAIP Testbed Praha a Brno a společnosti Siemens, KUKA, Česká spořitelna, Smart Informatics, Škoda Auto, T-Mobile, DEL a Murrelektronik. Na zdejším pódiu DigiStage probíhaly prezentace a diskuze věnované nejnovějším trendům a příkladům uplatňování konceptu průmysl 4.0.

Firmy potřebují dostupnější energie, rychlejší povolování a skutečně menší regulatorní zátěž – ne další strategie. Takové bylo hlavní poselství letošního Sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR. Zástupci českého a evropského byznysu na tomto setkání tradičně debatovali se členy vlády i s představiteli evropských institucí.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj upozornil na rozpor, se kterým se podniky potýkají: po firmách se chce, aby rychleji inovovaly a obstály v globální konkurenci, zároveň jim však stát i EU přidávají administrativní povinnosti a v Česku dlouhodobě slábne financování výzkumu a vývoje. Intenzita státní podpory pro VaV mezi roky 2020 a 2027 (podle Svazu průmyslu a dopravy ČR) klesla o 28 %; pokud by se výdaje zmrazily na 45 mld. Kč, dosáhl by pokles do roku 2029 až 34 %. Prezident Rafaj zároveň ocenil některé kroky vlády, např. v oblasti cen energií, nového stavebního zákona či podpory startupů a digitalizace.

Tuzemská část sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR se věnovala tomu, co může Česko udělat samo. Vedle cen energií pro energeticky náročná odvětví jde zejména o vzdělávání – o užší propojení škol s praxí, o rozvoj polytechnického a duálního vzdělávání a o podporu reskillingu a upskillingu zaměstnanců. Řeč byla také o dopravní infrastruktuře a o tom, jak skloubit dekarbonizaci s podmínkami, které firmám umožní dál investovat.

Evropský blok otevřel prezident BusinessEurope Maciej Witucki, podle něhož musí EU snížit regulatorní zátěž a ceny energií, posílit jednotný trh a pokračovat v ambiciózní obchodní politice. Závěrečná debata Jana Rafaje s premiérem Andrejem Babišem a francouzským delegovaným ministrem průmyslu Sébastienem Martinem se točila kolem otázky, zda Evropa dokáže svou silnou výzkumnou základnu proměnit v průmyslové aplikace a globální technologické lídry.

Pozorný účastník si však nemohl nevšimnout, že tón letošního Sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR byl vůči vládě nezvykle smířlivý. Zástupci tohoto svazu i členové vlády v panelové diskuzi „Jak udržet Česko konkurenceschopné“ převážně oceňovali přijaté kroky, a pokud zazněly výhrady, pak v obecné rovině – výzva „přidat tempo“ je spíše povzbuzením než kritikou. Na těchto setkáních přitom za působení předchozího prezidenta Jaroslava Hanáka bývalo zvykem pojmenovat nedostatky vládní politiky přímo a adresně. Pochvala má samozřejmě své místo tam, kde je za co chválit. Svaz jako hlas průmyslu by ale měl umět stejně zřetelně ukázat i na to, co nefunguje – a právě toho se letos v Brně nedostávalo. Přitom témat by se našlo dost, ostatně sám Svaz průmyslu a dopravy ČR upozorňuje na dlouhodobě klesající financování výzkumu a vývoje.

Součástí setkání bylo i předání ocenění Osobnost průmyslu 2026. Získal ho zakladatel společnosti Prusa Research Josef Průša, který během několika let vybudoval z projektu začínajícího prakticky od nuly globální značku 3D tisku.

Ve dnech 5.–7. října 2026 proběhlo v rámci MSV podzimní zasedání organizace ISTMA Europe, která zastupuje evropské výrobce pokročilých nástrojů a forem. Jednání, jehož se zúčastnili zástupci ze všech států EU a z Velké Británie, se zabývalo aktuálními globálními tématy – transformací automobilového průmyslu, obranou proti asijské konkurenci, rozvojem perspektivních výrobních technologií, ale i cenami energií.

Expozice MM Průmyslového spektra se v pavilonu P během letošního MSV proměnila v otevřené pódium. Připravili jsme jej společně s Veletrhy Brno a k jednomu stolu posadili výzkumníky, dodavatele technologií, zákazníky i učitele. Řeč byla o obrábění, svařování, materiálovém inženýrství a slévárenství, v pátek pak o umělé inteligenci ve výuce a o tom, jaký je skutečný život vysokoškoláka.

Přes dvacet hostů z pěti různých oborů se shodlo na jednom: technologie se mění rychle, ale klíčovou otázkou zůstávají lidé, kteří je budou obsluhovat. Každý blok proto končil stejnou výzvou: dát ministrovi školství nebo průmyslu jednu radu, a to vyjádřenou jednou větou.

Všechny diskuze, jejich dílčí témata i seznam hostů najdete na internetové stránce Technology stage 2026.

Navštívili jsme také nesmírně zajímavé a inovativní expozice předních českých technických univerzit.

Fakulta strojní ČVUT v Praze spojuje vědu, průmysl i nadšení

Expozice FS ČVUT jasně demonstruje, že fakulta nejen podporuje špičkový výzkum, ale je také systémem profesního vzdělávání a dává obrovský prostor talentovaným studentským projektům.

Důležitým tématem expozice byla i praktická aplikace digitálních dvojčat. Fakulta představila pokročilé digitální dvojče provozu přední české automobilky, a sice dvojče zaměřené na simulaci, optimalizaci a zefektivnění výrobních procesů v reálném čase. Pokud jde o obranný průmysl, vědci z FS ČVUT vyvinuli digitální dvojče určené pro armádu, které by mělo dokázat zajistit bezpečný výcvik operátorů a pyrotechniků při zneškodňování munice v simulovaném prostředí.

Významnou část tvoří výzkum v oblasti biomechaniky, biomedicínského inženýrství a vývoje implantátů. Pomocí aditivní výroby odborníci navrhují individualizované kostní náhrady a kloubní implantáty na míru pacientům. Porézní struktury tištěné z biofilních kovů (nitinol, slitiny titanu) napodobují přirozenou kostní tkáň, což zlepšuje hojení a podporuje regeneraci. Výzkumníci navíc vyvíjejí resorbovatelné kostní pasty s uvolňováním antimikrobiálních látek a také nanovlákenné chirurgické nitě.

V rámci EU projektu MechaTwing vznikl demonstrátor mechatronického křídla pro morfování a aeroelastické řízení.

„Problémem je, že morfování vyžaduje nízkou tuhost, ale aeroelasticita velkou; řeší to však mechatronická tuhost. Problémem je i vnesení tečných sil do potahu deformovaného křídla; řešením je však nový mechanismus upevnění potahu na žebra křídla. Změna tvaru křídla zmenší aerodynamický odpor o 30 % a také radarový obraz,“ vysvětlil prof. Michael Valášek z Centra leteckého a kosmického výzkumu FS ČVUT.

Studentský výzkum na MSV reprezentovaly také týmy eForce Prague Formula (elektrické monoposty s autonomním řízením určené pro soutěž Formula Student), CTU Space Research (sondážní rakety a komponenty pro vesmírný průmysl) a CTU AeroLab při Ústavu letadlové techniky (konstrukce, aerodynamika a testování bezpilotních letadel).

VUT v Brně předvedlo na MSV špičkovou českou vědu

Výzkumníci a studenti Vysokého učení technického v Brně předvedli v pavilonu A1 přes dvacet technologických inovací. Zlatou medaili MSV získala 3D tiskárna kovů BeamShape ElectronForge od univerzitního spin-offu. K tavení kovového prášku ve vakuu využívá elektronový svazek s vlastním 2kW elektronovým tubusem, navazujícím na brněnskou tradici elektronové mikroskopie, což umožňuje zpracovávat i těžko tavitelné kovy (měď, wolfram).

Výzkumníci z Fakulty strojního inženýrství (FSI) předvedli kompaktního robota RBit – první plně funkční humanoidní platformu této velikosti vzniklou kompletním 3D tiskem v Evropě. Energetický ústav FSI předvádí rotační absorbér schopný zachytit přes tunu CO2 denně. Odborníci na biomechaniku z VUT ve spolupráci s plastickými chirurgy z FN Brno vyvinuli simulační silikonové modely (za využití 3D skenování, CAD a 3D tisku), využitelné při nácviku rekonstrukčních operací rozštěpu rtu a patra u dětí.

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT) vystavuje zkušební turbocirkulátor s rotorem umístěným v aktivních magnetických ložiskách – turbocirkulátor je určen pro chladicí systém fúzní elektrárny označené jako Demo.

Tým prof. Radomila Matouška z FEKT představil finálový projekt soutěže Zlatá medaile, a to platformu AI.Fluidik. Její součástí je systém, který bezkontaktně otočí součástku za méně než sekundu, v čemž mu pomáhá 12 synchronizovaných fluidických oscilátorů, robot Fanuc a kamerové vidění.

Fakulta informačních technologií (FIT) zde předvedla chytré pracoviště s robotickým ovládáním zajišťovaným laserovým ukazovátkem a prostřednictvím AI.

Milovníky automobilové a motocyklové oblasti zaujal experimentální vůz Škoda Enyaq (vyvinutý ve spolupráci s firmami Škoda Auto, Valeo, Aurel a CEDA Maps), vybavený robotem pro řízení, lidarem, 12 kamerami a propojený s digitálním dvojčetem Brna (za účelem autonomního řízení).

Ústav soudního inženýrství ukázal přístrojově osazený motocykl jako pojízdnou laboratoř pro analýzu nehod.

Expozici doplnily ukázky robotického navařování kovu, 3D tištěná keramika i edukační sada k výrobě polovodičových čipů.

Do programu MSV se letos vrátila prestižní soutěž o zlaté medaile. Odborná komise toto ocenění udělila exponátům ve třech kategoriích.

Zazářil modulární stroj VOSA 450 od VOPSS

Zlatou medaili MSV 2026 za inovaci v průmyslu získal modulární výukový obráběcí stroj VOSA 450, který vyvinula jihočeská společnost VOPSS z Řepče u Tábora. Ocenění potvrdilo, že tento koncept představuje zásadní průlom v odborném vzdělávání a přípravě budoucích techniků.

Stroj VOSA 450 (výukový obráběcí stroj adaptivní s pojezdem 450 mm v ose X) sází na přiznanou konstrukci a modulární koncepci. Přeskupením dílů lze vytvořit vertikální i horizontální frézku nebo portálové centrum, díky čemuž studenti poznají stavbu strojů od mechanické montáže až po elektroniku a po fyzikální děje v reálném čase.

Klíčové bylo partnerství se společností Siemens. Stroj využívá řídicí systém Sinumerik One a disponuje plně funkčním digitálním dvojčetem v prostředí Run MyVirtual Machine. Na MSV si bylo možné stroj VOSA 450 prohlédnout v expozici výukového centra i v sousední expozici společnosti Siemens. V obou stáncích probíhaly soutěže mladých programátorů na reálném stroji i jeho digitálním dvojčeti. Spojení české strojařské praxe a špičkového softwaru tak mění budoucnost odborného školství.

Adaptivní laserové skenování svarové mezery od společnosti Pemamek

Zvláštní kategorie soutěže o zlaté medaile MSV je od letoška vyhrazena exponátům specializovaných veletrhů Plastex, Welding, Profintech a Fond-EX. Zlatou medaili technologických veletrhů 2026 komise udělila systému Pema Scan od finské společnosti Pemamek. Jde o software určený pro adaptivní laserové skenování svarové mezery při robotickém vícevrstvém svařování. Robotické svařovací pracoviště je vybaveno snímatelnou laserovou skenovací jednotkou, která nejprve změří reálné rozměry spáry v celém jejím průběhu a vytvoří přesný 3D profil skutečného svaru. Software následně profil analyzuje a zcela autonomně sestaví optimální plán vyplnění svarové mezery. Přípravu složitého vícevrstvého svařování dokáže systém Pema Scan zkrátit až desetinásobně. Jeho další výhodou je intuitivní uživatelské rozhraní. Zatímco běžné robotické systémy vyžadují pokročilé znalosti programování, software Pema Scan může snadno obsluhovat i běžný svářeč.

Brněnský průlom v 3D tisku kovů: BeamShape ElectronForge

Zlatá medaile MSV 2026 za mimořádný univerzitní projekt byla udělena nové 3D tiskárně kovů BeamShape ElectronForge. Za tímto inovativním zařízením stojí společnost BeamShape, což je spin-off Vysokého učení technického v Brně, založený absolventy VUT Petrem Marešem a Hynkem Štětinou.

Tiskárna namísto tradičního laseru využívá k tavení kovového prášku ve vakuu elektronový svazek (technologie EBM). Srdcem stroje je unikátní elektronový tubus o výkonu 2 kW vlastní konstrukce, který čerpá z brněnského know-how v oblasti elektronové mikroskopie. Metoda EBM umožňuje spolehlivě zpracovávat i těžko tavitelné a vysoce reflexní kovy, jako jsou měď, molybden či wolfram. Výsledkem jsou mimořádně čisté a pevné komponenty, využitelné v letectví, kosmonautice a zdravotnictví.

Vývoj probíhal za podpory TA ČR a ve spolupráci s průmyslovými partnery a studiem DesignNovak. Společně s veletržní premiérou zahajuje společnost BeamShape program early access pro výzkumné a průmyslové partnery.

Letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně nabídl ukázky moderních výrobních technologií i možnost setkat se s odborníky z firem a z akademické sféry. Organizátoři veletrhu už teď pracují na přípravě jeho 68. ročníku, který se uskuteční ve dnech 14.–17. září 2027.