Témata

MSV 2026: České strojírenství hledá nové příležitosti na světových trzích

Rostoucí konkurence asijských výrobců, tlak na ceny energií, nedostatek kvalifikovaných pracovníků i proměnlivé podmínky zahraničního obchodu. To jsou některé z hlavních výzev, o nichž se diskutovalo na tiskové konferenci Svazu strojírenské technologie (SST), která se uskutečnila v rámci letošního Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. 

Tento článek je součástí seriálu:
MSV – Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně 2026
Díly
Anna Jirásková

Vystudovala umělecko-průmyslovou střední školu v Turnově a následně strojírenský management na Vyšší odborné škole ve Strakonicích. Většinu svého profesního života se věnuje překladatelství z angličtiny, ve volném čase pak například literatuře, počítačům, řemeslné tvorbě či vzdělávání se v dalších jazycích. V MM Průmyslovém spektru pracuje jako redaktorka od roku 2024.

Reklama

Prezident SST a generální ředitel společnosti TOS Varnsdorf Jan Rýdl v úvodu představil aktuální situaci českých výrobců obráběcích a tvářecích strojů. Mezi aktuálně nejvýznamnější exportní trhy pro ně patří Německo, Spojené státy americké a Indie. Podle údajů SST přesáhla hodnota českého vývozu těchto strojů za první pololetí roku 2026 sedm miliard korun, přičemž i celoroční výsledky budou důležitým ukazatelem dalšího vývoje odvětví.

Na rostoucí import pak upozornil ředitel SST Ivo Červenka. Za jednu z perspektivních exportních destinací označil americký trh, na němž mají čeští výrobci podle jeho slov dobré jméno. Příležitost pro evropské dodavatele představuje mimo jiné snaha Spojených států omezovat závislost na asijské konkurenci; nevýhodou však zůstává obtížná předvídatelnost americké obchodní politiky. Červenka zároveň poukázal na příznivé signály, které by mohly naznačovat postupné zlepšování situace v odvětví.

Podpora exportu a férové konkurence

David Müller, vrchní ředitel sekce Evropské unie a zahraničního obchodu Ministerstva průmyslu a obchodu, představil priority exportní strategie České republiky do roku 2033. Mezi její hlavní cíle patří zachování konkurenceschopnosti českého průmyslu a podpora tuzemských podniků při jejich expanzi do zahraničí. Významnou roli přitom hraje organizace společných národních expozic na mezinárodních veletrzích, například na americkém IMTS v Chicagu nebo na připravovaném veletrhu IMTEX v indickém Bengalúru. Pro příští rok se počítá s českou národní účastí na přibližně padesáti zahraničních veletrzích.

Müller rovněž zdůraznil potřebu důslednější ochrany spravedlivých podmínek mezinárodního obchodu. "Firem, které se snaží soutěžit férově, ubývá. Je to něco, s čím si stát musí poradit," uvedl. Rostoucí počet konkurentů, kteří nedodržují srovnatelná pravidla hospodářské soutěže, podle něj představuje problém, který přesahuje samotné strojírenství. Úlohou státu proto musí být také aktivní prosazování zájmů českých podniků a upozorňování na nekalé obchodní praktiky.

Účastníci konference SST (zleva doprava) - Jan Rýdl, Monika Šimánková, Ivo Červenka, David Müller, Rudolf Klepáček a moderátorka Ilona Smělík. (Foto: A. Jirásková)

Možnosti podpory českých podniků přiblížil také Rudolf Klepáček, generální ředitel nově vzniklé agentury CzechBusiness, která spojuje dosavadní činnosti CzechTrade a CzechInvest. Integrace obou organizací nemá znamenat omezení jejich agend, ale naopak vytvoření komplexnějšího systému služeb pro podnikatele. Zatímco CzechTrade se tradičně zaměřuje na podporu exportu, CzechInvest se věnuje investicím, rozvoji podnikatelského prostředí a podpoře startupů.

Cílem nové agentury je nabídnout firmám jedno kontaktní místo, jehož prostřednictvím získají přístup k jednotlivým nástrojům státní podpory. „Jako agentura na sebe bereme úlohu přenášet vaše podněty v policy-making, a být partnerem růstu českých firem," uvedl Rudolf Klepáček. Konzultanti by měli být schopni identifikovat potřeby konkrétního podniku a pomoci mu zorientovat se v dostupných možnostech. Agentura chce zároveň aktivně promítat získané zkušenosti z podnikatelské sféry do přípravy hospodářských opatření.

Klepáček upozornil také na rozdílnou dynamiku světových trhů. Zatímco evropská ekonomika vykazuje zpomalující tempo růstu, v Asii se hospodářská aktivita rozvíjí rychleji. Českým výrobcům by proto měla být dostupnější podpora účasti i na méně tradičních zahraničních veletrzích. Zejména pro menší podniky totiž mohou být náklady na přepravu a prezentaci rozměrných strojírenských výrobků například v Mexiku zásadní překážkou vstupu na nový trh.

Čína, energetika a nové výrobní příležitosti

Opakovaným tématem diskuse byla rovněž konkurence čínských výrobců. Podle Jana Rýdla připadá na Čínu přibližně 34 % světové spotřeby obráběcích a tvářecích strojů, což z ní činí trh, který by čeští výrobci neměli zcela opouštět. Současně je však nutné přistupovat k obchodním vztahům obezřetně, zejména pokud jde o ochranu vlastního technologického know-how. Ivo Červenka v této souvislosti nicméně dodal, že je nutné přistupovat k těmto obchodním vztahům obezřetně a s důslednou ochranou vlastního technologického know-how, čímž poukázal na rizika spojená s předáváním klíčových znalostí čínským partnerům.

Reklama
Reklama
Reklama

Na další překážku konkurenceschopnosti upozornila Monika Šimánková, ředitelka společnosti ITS Group a místopředsedkyně představenstva SST. Podle ní hrají významnou roli rozdíly v cenách energií, které evropské výrobce znevýhodňují vůči konkurentům z regionů s výrazně levnějšími energetickými vstupy. Ani technologicky vyspělý podnik totiž nemůže dlouhodobě soutěžit pouze cenou, pokud jsou jeho výrobní náklady podstatně vyšší.

Šimánková zároveň zmínila zkušenosti z veletrhu AMB ve Stuttgartu, kde bylo podle jejích slov patrné úsilí německého průmyslu podporovat přechod podniků tradičně orientovaných na automobilový sektor také do obranného průmyslu. Diverzifikace výroby tak může představovat jednu z cest, jak reagovat na změny poptávky a využít stávající technologické kapacity.

Bez odborného vzdělávání se průmysl neobejde

Vedle ekonomických a obchodních podmínek se diskuse dotkla také odborného vzdělávání. Ivo Červenka připomněl aktivity SST zaměřené na podporu středních technických škol, jejichž rozvoj však omezuje nedostatek kvalifikovaných pedagogů. Jako příklad odlišného přístupu zaznělo Finsko, kde se učitelské povolání těší vysoké společenské prestiži a odpovídajícímu finančnímu ohodnocení.

Problematická je rovněž podoba veřejných zakázek na vybavení školních dílen. Pokud při výběru obráběcích strojů rozhoduje především nejnižší pořizovací cena, mohou školy upřednostnit levnější dovážené zařízení bez dostatečného zohlednění kvality, dostupnosti servisu a dlouhodobých provozních nákladů. Takový postup může ve výsledku nejen znevýhodňovat tuzemské výrobce, ale také komplikovat praktickou výuku.

Z vystoupení jednotlivých zástupců průmyslu a státních institucí tak vyplynulo, že udržení konkurenceschopnosti českého strojírenství nezávisí jen na technologické úrovni výrobků. Stále větší význam budou mít podmínky mezinárodního obchodu, dostupnost nových trhů, náklady na výrobu i schopnost zajistit další generaci kvalifikovaných odborníků.

Seriál
Související články
Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Fórum výrobních průmyslníků

V jaké profesní náladě přijíždíte na letošní MSV do Brna a jaká témata byste zde chtěli se svým týmem v rámci setkání jak s obchodními partnery tak i příp. s představiteli státu diskutovat? Část 2.

Související články
Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum výrobních průmyslníků

Pomůže vám integrace reálných prvků digitalizace a robotizace do vaší firmy zajistit vyšší produktivitu ve výrobě a dosažení vyšší efektivity všech vnitropodnikových procesů - od přijetí zakázky, přes konstrukci, výrobu, až po její expedici a v neposlední řadě nahradí tyto prvky scházející pracovní sílu?

Strojírenské fórum 2018: Inteligentní výroba

Další z již tradičních setkání odborníků (nejen) z oblasti výroby – podzimní Strojírenské fórum – se odehrálo 8. listopadu, tentokrát v prostorách Ústavu výrobních strojů a zařízení a RCMT FS ČVUT v Praze.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Jak budeme podnikat v roce 2017?

Bude světová, potažmo česká ekonomika navzdory turbulentním geopolitickým změnám a nejistým trhům dále růst? Obstojí český podnikatel v těžké světové konkurenci? Měl by přidat? A v čem? Jaké jsou trendy zdravého podnikání? Doplácejí ženy na genderové stereotypy? O tom všem a dalších aspektech světového a českého podnikání jsme si povídali s vedoucí partnerkou EY v České republice Magdalenou Souček.

Sektor obráběcích a tvářecích strojů doma i ve světě

Výroba obráběcích a tvářecích strojů představuje tradiční obor, který se po dlouhá desetiletí u nás těší velké oblibě a zastává zde jednu ze zásadních rolí inovačních procesů. Zároveň je to ale i obor (zejména sériově vyráběné stroje), který s minimálním zpožděním kopíruje celosvětový vývoj ekonomiky. 

66. MSV v Brně – živoucí dějiště velkých věcí

Letošní, už 66. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu je za námi. Věříme, že málokdo z našich čtenářů si jeho návštěvu nechal ujít, a řada z nich jej dokonce spoluvytvářela v roli vystavovatelů. Zdaleka ne všichni návštěvníci však měli celé čtyři dny na to, aby mohli zhlédnout stánky ve všech pavilonech. Jednodennímu návštěvníkovi mohlo leccos uniknout, a vystavovatelé, ač na výstavišti strávili třeba celý týden, měli zpravidla povinnosti v rámci svých expozic a na prohlídku celého veletrhu jim čas nezbyl. Jestliže patříte do některé z těchto dvou skupin nebo jste se na veletrh vůbec nedostali, možná uvítáte tento článek.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

Pokrok je fajn za humny, nás s ním neobtěžujte

Symptomem dnešní doby je, že žijeme nárokově, a to nejen jako stát, ale i na úrovni rodin a domácností. Míra zadlužení, fenomén spotřebního půjčování a nákupů na dluh, splátky, to vše znamená, že pryč je doba, kdy jsme si museli na cokoli nejdřív vydělat, a pak to teprve koupit. Mnoho domácností je ještě o krok dál – spotřebovávají a půjčují si více, než dokážou splatit. Tomáš Prouza však největší rizika, která nás ohrožují, spatřuje v klimatické změně, protože jde o něco, co nedokážeme vyřešit. A ani předpovědět, co všechno způsobí.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit