Témata
Foto: H. Janišová

66. MSV v Brně – živoucí dějiště velkých věcí

Letošní, už 66. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu je za námi. Věříme, že málokdo z našich čtenářů si jeho návštěvu nechal ujít, a řada z nich jej dokonce spoluvytvářela v roli vystavovatelů. Zdaleka ne všichni návštěvníci však měli celé čtyři dny na to, aby mohli zhlédnout stánky ve všech pavilonech. Jednodennímu návštěvníkovi mohlo leccos uniknout, a vystavovatelé, ač na výstavišti strávili třeba celý týden, měli zpravidla povinnosti v rámci svých expozic a na prohlídku celého veletrhu jim čas nezbyl. Jestliže patříte do některé z těchto dvou skupin nebo jste se na veletrh vůbec nedostali, možná uvítáte tento článek.

Tento článek je součástí seriálu:
MSV – Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně 2025
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Anna Jirásková

Vystudovala umělecko-průmyslovou střední školu v Turnově a následně strojírenský management na Vyšší odborné škole ve Strakonicích. Většinu svého profesního života se věnuje překladatelství z angličtiny, ve volném čase pak například literatuře, počítačům, řemeslné tvorbě či vzdělávání se v dalších jazycích. V MM Průmyslovém spektru pracuje jako redaktorka od roku 2024.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Ivan Heisler

V redakci časopisu MM Průmyslové spektrum zastává pozici odborného redaktora. Vystudoval obor Stavební údržba a rekonstrukce tratí na Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině. Po ukončení studia pracoval jako projektant ve Státním ústavu dopravního projektování, poté jako redaktor odborných publikací pro uživatele osobních počítačů a jako šéfredaktor časopisu Počítač pro každého. Do MM Průmyslového spektra nastoupil v roce 2021.

Reklama

Také my (tedy všichni členové naší redakce) jsme byli v Brně po celou dobu veletrhu, celý čas jsme však věnovali návštěvám jednotlivých expozic. Měli jsme tak možnost vidět víc než běžný návštěvník, i než většina vystavovatelů, a mohli jsme si dovolit ten luxus, abychom se zúčastnili také některých akcí pořádaných v rámci doprovodného programu. Něco z toho se vám pokusíme zprostředkovat na následujících čtyřech stránkách, i když jsme si vědomi toho, že na ucelený obraz veletrhu by zdaleka nestačilo ani celé vydání časopisu. Nabízíme vám alespoň výběr z našich dojmů a to, co nás letos na MSV nejvíce zaujalo. Další střípky do skládačky najdete na internetových stránkách našeho časopisu, a to v sekci Technické novinky, kde jsme v průběhu veletržního týdne a krátce po něm zveřejňovali krátké zprávy o navštívených expozicích.

Zahajovací večer s manažery roku

V rámci zahajovacího večera veletrhu sice letos na rozdíl od předchozích let nebyly udíleny tradiční Zlaté medaile pro nejlepší exponáty, ale byly předány dvě zvláštní ceny. Premiéru měla Cena generálního ředitele, kterou obdržel Thomas Alijew, majitel švýcarské společnosti Alfleth Engineering, za nepřetržitou účast na 50 posledních ročnících MSV. Ocenění za celoživotní přínos rozvoji československého strojírenství následně z rukou šéfredaktora našeho časopisu převzal profesor František Pochylý, který stojí za vývojem nového typu tzv. vírové turbíny, významně přispívající k výrobě elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Rozhovor s panem profesorem najdete v tomto vydání na stranách 12–14. V druhé části večera zástupci České manažerské asociace předali ocenění vítězům soutěže Manažer roku 2024.

Cenu za průmyslový design si vysloužil frézovací systém od firmy Wakemaster. (Foto: A. Jirásková)

Snad ani sebevíce zvídavý návštěvník by fyzicky nestihl prohlédnout si vše, přinejmenším má-li v úmyslu věnovat jednotlivým expozicím takovou pozornost, jakou by zasloužily. Přesto však, ať vkročil do kteréhokoliv z pavilonů, ocitl se plný dojmů.

Sejdou-li se jednotliví tvůrci a vývojáři k tomu, aby si navzájem představili to nejlepší, projeví se to i na atmosféře. Svým způsobem je osvěžující už to, že před zahájením každého z veletržních dnů areál žije čilým ruchem a že v odpoledních hodinách se u jednotlivých stánků vedou dlouhé, živé rozhovory sebevíce početných lidských hloučků. A zatímco zprvu možná člověk takříkajíc neví, kam se dívat dřív, a podobné „drobnosti“ mu tak snadno uniknou, při dalších příležitostech už si tím spíše všímá těchto jevů, a tím spíše je jimi sám povzbuzen.

Expozice vysokých škol

Zřejmě nejvýrazněji v tomto smyslu i letos působily expozice vysokých škol. Poučné rozhovory bylo možné navázat například s mladými zástupci ČVUT v Praze, jejichž autonomní monopost eForce Prague Formula nepřehlédnutelně dominoval výstavní ploše pavilonu A. Jejich inovativní plně funkční vůz, výsledek odborného výzkumu a vývoje za podpory průmyslových partnerů, je pražským příspěvkem do konstrukční soutěže Formula Student (nebo též Formula SAE). Té se každý rok účastní více než 800 školních týmů po celém světě a jejím cílem je navrhnout, postavit a otestovat co nejlepší závodní auto.

Na stánku Fakulty strojní ČVUT v Praze samozřejmě nesměla chybět ani populární studentská formule - autonomní monopost eForce Prague Formula. (Foto: H. Janišová)

Studenti s těmito vozidly – namísto lidského pilota opatřenými autonomním systémem kamer, důmyslné elektroniky a řídicích prvků – následně objíždějí evropské okruhy, kde jejich schopnosti testují v dynamických jízdních disciplínách. A stejně jako jsou tradiční závody Formule 1 nejen kláním pilotů, ale především technologickým soubojem jejich tvůrců a provozovatelů, i studentské závody těchto autonomních vozidel jsou především soubojem znalostí, důvtipu, zručnosti a technologické zdatnosti jejich tvůrců. Věděli jste například, že právě formule studentů ČVUT se dokázala hladce navigovat i v deštivém počasí a na mokré lesknoucí se vozovce, kde vozy studentů z jiných zemí selhávaly? Je zkrátka příjemné na vlastní oči sledovat elán těchto mladých konstruktérů.

FS ČVUT v Praze: Revoluční motor i „lovec“ vody

Letošní MSV bezesporu patřil k těm nejzajímavějším ročníkům, mimo jiné i díky expozicím technických univerzit, které představily neuvěřitelné produkty, jež jsou společným dílem studentů a jejich pedagogů. Vynikajícím příkladem invence univerzitních týmů byla expozice Fakulty strojní ČVUT v Praze. Zdejší exponáty nás doslova vtáhly do světa zítřka.

Výborným příkladem využití 3D tisku, tentokrát pro oblast zdravotnictví, jsou ortopedické implantáty tištěné z beta titanové slitiny s DCL povlakem. V rámci expozice FS ČVUT v Praze jsme mohli vidět například náhradu pěstního kloubu nebo náhradu křížové kosti. (Foto: H. Janišová)

Dominantou expozice byl model revolučního turbovrtulového motoru Catalyst. Fakulta strojní ČVUT v Praze se zásadně podílela na 10letém vývoji tohoto motoru nové generace pro společnost Avio Aero. A výsledky? Naprosto ohromující.

Reklama
Reklama
Reklama

Catalyst je prvním zcela nově vyvinutým evropským turbovrtulovým motorem 21. století. Má ve své třídě nejlepší tlakový poměr (16 : 1), který je příčinou o 18 % nižší spotřeby paliva a současně o 10 % vyššího tahu. Osobně mě však velmi zaujal zejména fakt, že část dílů vznikla pomocí 3D tisku.

Prof. Michael Valášek, vedoucí Centra leteckého a kosmického výzkumu, a Libor Beránek, vedoucí Ústavu technologie obrábění, projektování a metrologie FS ČVUT v Praze, u motoru Catalyst. (Foto: H. Janišová)

Rozsáhlý výzkum a testování motoru Catalyst probíhaly ve čtyřech pozemních a jedné létající zkušebně, které byly vybudovány v rámci projektu CAAT s podporou vlády ČR. Tvrdá práce se zúročila – Catalyst letos v únoru získal certifikaci amerického FAA. Navíc vojenská verze motoru už v roce 2022 zaujala Airbus, který ji vybral pro pohon bezpilotního systému Eurodrone.

Voda z pouště i výcvik astronautů

Kromě letectví fakulta ukázala i svou angažovanost v řešení globálních problémů. Představila zde mobilní zařízení EWA (Emergency Water from Air), třetí generaci systému pro získávání vody ze vzdušné vlhkosti, které navázalo na úspěšnou technologii S.A.W.E.R. Tento „lovec vody“, vyvinutý ve spolupráci s UCEEB ČVUT v Praze, dokázal v pouštním prostředí vygenerovat 25 až 35 litrů vody denně, a ve vlhčím prostředí dokonce 50 až 70 litrů! Testování v Austrálii a zisk ceny pro nejlepší inovativní řešení na výstavě Future Forces 2024 hovoří za vše.

Fakulta představila též mobilní zařízení EWA, třetí generaci systému pro získávání vody ze vzdušné vlhkosti, které navázalo na úspěšnou technologii S.A.W.E.R. (Foto: H. Janišová)

Vesmírný výzkum zde zastupoval model stanice Hydronaut H03 DeepLab. Tato výzkumná a výcviková stanice sloužila k simulaci analogických misí v extrémním a rizikovém prostředí (ICE), od mořských hlubin až po polární oblasti, což je zásadní i pro vesmírné lety.

Reklama

Studentský talent a Průmysl 4.0

Fakulta dává velký prostor studentským týmům, což bylo z expozice jasně patrné. Tým CTU Robotics předvedl novou generaci svého Mars roveru Perun. Jeho robustní konstrukce s podvozkem typu rocker-bogie zaručuje vynikající prostupnost terénem. Rover, vybavený umělou inteligencí, hloubkovou kamerou, lidarem a IMU, zvládá autonomní jízdu a vyhýbání se překážkám.

Tým CTU Robotics předvedl novou generaci svého Mars roveru Perun. (Foto: H. Janišová)

Dalším skvělým exponátem byl robotický manipulátor, který vznikl jako diplomová práce. Slouží jako skvělá výuková platforma pro robotiku a aditivní technologie. Studenti se na něm učí komplexně řešit reálné úkoly automatizace, včetně programování a využívání rychle vyměnitelných pracovních hlavic. Ukázalo se, že na „strojárně“ vychovávají odborníky, kteří jsou připraveni na výzvy Průmyslu 4.0.

Výborným příkladem využití 3D tisku, tentokrát pro oblast zdravotnictví, jsou ortopedické implantáty tištěné z beta titanové slitiny s DCL povlakem. V rámci expozice FS ČVUT v Praze jsme mohli vidět například náhradu pěstního kloubu nebo náhradu křížové kosti. (Foto: H. Janišová)

Aditivní výroba

V témže pavilonu bylo možno prohlédnout si také impozantní 3D Expo, výstavu profesionálních tiskáren, materiálů a příslušenství pro aditivní výrobu. Tato doslova barvitá expozice zaplnila téměř půl pavilonu a čítala jak špičkové výrobní stroje nejrůznějších provedení i velikostí, tak i ukázky jejich využití v praxi – ať už šlo o výrobky z plastu, kovu i dalších, například elastických materiálů, nebo unikátní a zdokonalené součásti pro strojírenství, letectví či medicínu.

Expozice věnovaná 3D tisku byla opět jednou z nejpestřejších výstav veletrhu. (Foto: A. Jirásková)

Sdružené expozice zahraničních firem

A když je řeč o centrálních expozicích, pavilonu V dominovaly naopak stánky mezinárodních partnerů, kteří své expozice zkoncentrovali do těsné řady minimalistických stánků. Vedle národních expozic Slovenska, Polska, Rakouska nebo Indie tak bylo příjemné navštívit i tu japonskou, zaujímající místo v samém středu budovy. Jazykovou bariéru zde přítomní vystavovatelé více než kompenzovali projevovanou vstřícností a ochotou. Záběr napříč obory tu přitom byl na tak malém prostoru dozajista působivý – vedle výrobců brusných, frézovacích či řezných nástrojů například sídlil designér kompletně integrovaných výrobních systémů, poblíž stánku skláře zase konstruktéři umožňující naživo si vyzkoušet osobní manipulační exoskelet. Tento prostor tak představoval další ilustraci toho, kolik schopností, zkušeností, nadšení i technologické excelence lze koncentrovat na fyzicky nevelký prostor – tedy v podstatě totéž, co ve větším měřítku lze říct i v případě brněnského výstaviště a veletrhu.

Vystavovatelé sdružení v expozici organizace JETRO (Japan external trade organization) patřili k japonskému zastoupení na veletrhu. (Foto: A. Jirásková)

Digitální továrna 2.0

Své pevné místo v pavilonu F si během několika let (přesněji už od roku 2019) vybudoval projekt Digitální továrna 2.0. V rámci této speciální expozice věnované aktuálním trendům digitální transformace průmyslu i letos řada menších i velkých firem, organizací a škol představovala své produkty a služby z této oblasti. Mezi nimi nechyběli velcí hráči tohoto oboru, společnosti Siemens a T-Mobile, Elektrotechnická asociace ČR, výrobce robotů KUKA nebo skupina QPAG, která zde předváděla automatizovanou kontrolu kvality. Stranou nezůstal ani akademický výzkum – svoji expozici s robotickými aplikacemi tu mělo experimentální a vývojové pracoviště pro Průmysl 4.0 (RICAIP testbed) z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT v Praze. Po celou dobu veletrhu na zdejší scéně, nazvané Digi stage, probíhaly zajímavé přednášky a diskuze, věnované startupům, digitalizaci výroby, využití sítí 5G nebo energetickým úsporám.

Na ukázku robotické aplikace, která točila pivo, lákala návštěvníky Digitální továrny expozice RICAIP testbed z pražského ČVUT. (Foto: I. Heisler)

Sítě 5G a vizualizace dat z výroby

Svoje řešení podporující digitalizaci firemních procesů, sběr dat z výroby a jejich vizualizaci předváděl telefonní operátor T-Mobile. Zájemci si mohli prohlédnout sady čidel, jež komunikují prostřednictvím technologie internetu věcí (IoT), vyzkoušet systém lokalizace uvnitř výrobních hal a dovědět se více o privátních sítích 5G a o systému vysokorychlostního bezdrátového přenosu dat prostřednictvím tzv. datové sprchy.

V rámci expozice společnosti T-Mobile byly k vidění sady čidel IoT a systém pro sběr dat a jejich vizualizaci. (Foto: I. Heisler)

Modulární výukový obráběcí stroj

Společnost VOPSS Řepeč, která se zabývá zejména servisem, repasováním a inovací obráběcích strojů, představila jedinečné zařízení v podobě patentovaného modulárního výukového obráběcího stroje VOSA 450. Jde o adaptivní stroj, jakousi stavebnici, z níž si uživatel spojením několika lineárních os do funkčního celku vytvoří podle potřeby funkční vertikální nebo horizontální frézku, nebo dokonce portálové obráběcí centrum. Stavebnice tak může sloužit při praktické výuce konstrukce, montáže, programování a automatizace, a to pomocí přenosného kompaktního zařízení. Nejen střední či vysoké školy, ale i výcviková střediska výrobních firem nebo výzkumná a vývojová centra mohou tento stroj využít ve svých učebnách a laboratořích k praktickému procvičování mechanické montáže a zapojení pohonů, snímačů a elektroniky, seřizování geometrie, nastavování parametrů pohonů, diagnostických postupů a k měření různých veličin. VOSA 450 je plnohodnotný CNC systém, který podporuje průmyslové i otevřené řídicí systémy a umožňuje také integraci robotického pracoviště. Lze jej tedy využít nejen pro výuku a vývoj, ale také v dílně jako cenově dostupný standardní CNC obráběcí stroj.

Modulární výukový CNC obráběcí stroj VOSA 450 od společnosti VOPSS je stavebnice, z níž si uživatel podle potřeby vytvoří funkční vertikální nebo horizontální frézku, případně portálové obráběcí centrum. (Foto: I. Heisler)

Roboty všude, kam se podíváš

Jedním ze společných jmenovatelů letošního „strojíráku“ byla bezesporu automatizace a robotizace. Tento trend, který na veletrhu sledujeme už několik let, neustále sílí. Většina vystavených strojů byla vybavena nějakým automatickým obslužným systémem. Zaujaly nás i prezentace integrátorů, kteří představovali komplexní řešení automatizované výroby šitá na míru konkrétním aplikacím, k vidění byla robotická pracoviště pro povrchové úpravy, pro svařování, automatické balicí linky či systémy vizuální kontroly kvality. Výrobci prezentovali také řadu autonomních manipulačních prostředků pro oblast logistiky, různá autonomní vozítka nebo kráčející roboty jsme potkávali v uličkách mezi stánky i na komunikacích v areálu výstaviště.

Většina vystavených obráběcích strojů byla vybavena automatizací – v tomto případě společnost Misan prezentovala robotizované pracoviště sestavené ze dvou strojů a dvou spolupracujících průmyslových robotů. (Foto: I. Heisler)
Společnost Ideal-Trade Service prezentovala mimo jiné svůj robotický lakovací systém ArtiCoating. (Foto: I. Heisler)

III. Business den CAIM v Brně

Česká asociace interim managementu, CAIM, uspořádala již třetí ročník svého Business dne. Konal se ve středu 8. října na MSV v Brně v prostorech Regionální hospodářské komory Brno. Mediálním partnerem akce bylo MM Průmyslové spektrum.

Dopolední ekonomické diskuze se účastnili Eva Svobodová (generální ředitelka AMSP ČR), Ondřej Votruba (výkonný ředitel AFI), Jiří Balcar (ekonom trhu práce, VŠB-TUO) a Iva Hovadová (předsedkyně CAIM). (Foto: H. Janišová)

Interim management představuje efektivní řešení dočasného poskytnutí externích, zkušených manažerských kapacit v situacích, kdy firma nemá dostatečné interní zdroje nebo nehledá trvalého kandidáta.

Mezi průmyslovými lídry byli v rámci debaty přítomni Miloslav Mahut (do července 2025 generální ředitel skupiny MSM Group, zaměřené na výrobu munice), Kateřina Beránková (majitelka a členka správní rady Awec Group, strojírenství) a Roman Dvořák (šéfredaktor MM Průmyslové spektrum, viceprezident Inženýrské akademie ČR). (Foto: H. Janišová)

Program se soustředil na dvě hlavní tematické linie, které se zabývaly aktuálními ekonomickými a manažerskými výzvami v průmyslu.

1. Ekonomická debata:
Jak zajistit ekonomický růst a zvýšit konkurenceschopnost?

První blok proběhl dopoledne. Moderování se profesionálně zhostila Jana Dronská, členka výboru CAIM. Panelisté se zaměřili na širokou škálu okruhů, včetně:

  • aktuální kondice a konkurenceschopnost firem v ČR;
  • největší problémy, které trápí firmy;
  • adaptace malých a středních podniků (MSP) na technologický pokrok, digitalizaci, automatizaci a AI;
  • hodnocení podnikatelského prostředí investory a hlavní bariéry růstu;
  • otázky týkající se trhu práce, nedostatku lidí, vztahu pozic a vzdělání;
  • potenciál růstu produktivity a doporučení pro úspěch;
  • role soft skills, work-life balance a podpory státu pro podnikatelské prostředí.

2. Debata s průmyslovými lídry:
Manažerské výzvy a trendy v průmyslu aneb co se osvědčilo.

Po polední přestávce, kterou účastníci mohli využít jak ke společnému networkingu, tak i návštěvě veletrhu, probíhala druhá debata, kterou moderovala Radka Šušková, členka výboru CAIM, jež se své role zhostila s velkou profesionalitou. Tato diskuze se soustředila na manažerské výzvy a trendy. Panelisté diskutovali ve třech tematických blocích:

  • Výzvy současnosti: co firmám dělá největší starosti (lidi a procesy), jak se změnil tlak na manažery (technologie, zákazníci, inovace) a kde firmy chybují při adaptaci na změny;
  • Trendy a budoucnost: který trend (např. AI, udržitelnost, nedostatek lidí) bude mít největší dopad v příštích 3–5 letech, jak se mění role lídra a jak firmy ovlivní tlak na udržitelnost a regulace EU;
  • Co se osvědčilo v praxi: konkrétní příklady a přístupy, které přinesly výsledky, překvapivé novinky, které fungovaly, a klíčová věc pro dlouhodobou prosperitu firmy.

Akce III. Business den, která také nabídla celodenní networking se členy CAIM, potvrdila význam asociace jako platformy pro sdílení znalostí a řešení aktuálních problémů českého byznysu.

Program se soustředil na dvě hlavní tematické linie, které se zabývaly aktuálními ekonomickými a manažerskými výzvami v průmyslu. (Foto: H. Janišová)

Šedesátý šestý ročník MSV 2025 se bezpochyby i letos stal dějištěm velkých věcí – skvělých nápadů, jedinečných setkání, prestižních ocenění, velkých příslibů i významných prvenství. Jen v pavilonu P, kde měla tradičně stánek naše redakce, jsme taková měli hned tři – společnost Wakemaster, která získala Cenu MSV za průmyslový design pro kompaktní frézovací systém, největší exponát veletrhu v podobě obráběcího centra výrobce WFL v expozici společnosti LMTS či stánek švýcarské firmy Alfleth, jež se v roli vystavovatele brněnského strojírenského veletrhu každoročně účastní již půl století. A lze doufat, že do budoucna bude podobných milníků, konstrukčních skvostů, setkání, nápadů i úspěchů jen přibývat.

Pavilon B patřil již tradičně velkým strojům určeným na řezání a ohýbání plechů. (Foto: I. Heisler)
Nejen techniku na upínání nástrojů a dílů, ale také širokou nabídku chapadel a dalšího příslušenství k robotům v rámci své expozice prezentovala společnost Schunk. (Foto: I. Heisler)
Seriál
Firmy
Související články
CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

Související články
Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Jarní setkání strojařů v Plzni

Více než 30 vystavovatelů, téměř 50 řečníků, tři výstavní haly a jeden nezapomenutelný strojírenský zážitek. Akce Strojírenská inspirace 2024 se konala v Plzni od 4. do 6. června 2024 a zaměřila se na digitální výrobu, automatizaci a inovace ve strojírenství. Letos poprvé se toto setkání uskutečnilo v areálu Depo2015, který se stal centrem pro sdílení zkušeností a nápadů mezi odborníky z průmyslu a digitalizace.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Další veletržní postřehy z EMO 2019

Z pohledu technika lze veletrh EMO v roce 2019 považovat za zdařilý, protože byl více o invenci, kreativitě, vylepšování stávajícího i hledání nových cest. Na veletrhu bylo možné vysledovat několik řekněme fenoménů, které se objevovaly napříč veletrhem. Přitom bych je přímo nepovažoval za trendy, protože obdobné počiny, technika, software i smýšlení byly (u asijských výrobců) k vidění o šest měsíců dříve na veletrhu obráběcích strojů v Pekingu. Nedávám tímto záminku k mezikontinentální diskusi o tom, kdo trendy určuje. V tomto textu zazní několik dalších veletržních postřehů.

CIMT Peking, Část 2. Win Together

Podtitul veletrhu CIMT 2019 byl: 融合共赢 智造未来. Musíte uznat, že motto veletrhu je v této pro nás exotické podobě zahaleno značným tajemstvím. Dáte-li větu do automatického překladače, výsledná myšlenka zní: fúze a výhra. Jednoduchá slova, divný obsah - tento způsob nalezení významu věty opravdu není žádná výhra. Proto se o nápravu "ztráty v překladu" pokusíme v druhém vstupu z veletrhu, ve kterém se tentokrát podíváme i za technikou.

Strojírenské fórum 2018: Inteligentní výroba

Další z již tradičních setkání odborníků (nejen) z oblasti výroby – podzimní Strojírenské fórum – se odehrálo 8. listopadu, tentokrát v prostorách Ústavu výrobních strojů a zařízení a RCMT FS ČVUT v Praze.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

EMO 2025: Inovace, AI a cesta k udržitelné výrobě

Ve dnech 22. až 26. září 2025 se po dvou letech v německém Hannoveru konal další ročník veletrhu EMO, přední světové exhibice výrobních technologií, která letos oslavila své 50. výročí. Pod mottem „Innovate Manufacturing“ veletrh představil celý hodnotový řetězec obrábění kovů, zahrnující obráběcí stroje, výrobní systémy, aditivní procesy, přesné nástroje a automatizaci. S účastí 80 000 odborných návštěvníků z celého světa poskytlo EMO důležité inovační impulzy pro posílení konkurenceschopnosti v globálním průmyslu.

EMO 2025 – očima vystavovatele & návštěvníka

Letošní veletrh obráběcích strojů EMO 2025 vyhlíželi jak lidé pohybující se v oboru výrobní techniky – výrobci strojů, tak i lidé spojení s výrobou jako takovou – uživatelé strojů, s velkým očekáváním. Každý si pak z Hannoveru odvážel své postřehy. V tomto příspěvku se podíváme na některé aspekty veletrhu ze dvou pohledů: právě výrobce a uživatele. Předložené informace vycházejí z volně dostupných zdrojů, dále pak z archivních podkladů autora a jeho vzpomínek. Reportážní výstup šéfredaktora Romana Dvořáka se zaměřil na vybrané expozice, exponáty, firmy a v závěru pak na porovnání evropských a asijských výrobců obráběcích strojů, zde budeme poněkud „klouzat“ po povrchu.

CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit