Témata
Zdroj: EMO Hannover

Letošní veletrh obráběcích strojů EMO 2025 vyhlíželi jak lidé pohybující se v oboru výrobní techniky – výrobci strojů, tak i lidé spojení s výrobou jako takovou – uživatelé strojů, s velkým očekáváním. Každý si pak z Hannoveru odvážel své postřehy. V tomto příspěvku se podíváme na některé aspekty veletrhu ze dvou pohledů: právě výrobce a uživatele. Předložené informace vycházejí z volně dostupných zdrojů, dále pak z archivních podkladů autora a jeho vzpomínek. Reportážní výstup šéfredaktora Romana Dvořáka se zaměřil na vybrané expozice, exponáty, firmy a v závěru pak na porovnání evropských a asijských výrobců obráběcích strojů, zde budeme poněkud „klouzat“ po povrchu.

Tento článek je součástí seriálu:
Světové veletrhy obráběcí techniky
Díly
Lubomír W. Novotný

Vystudoval konstrukci obráběcích strojů na FSI VUT v Brně. Zde rovněž absolvoval nástavbové studium Technického znalectví a obhájil disertační práci. Více než 16 let pracuje ve firmě Toshulin, a. s., kde se nejprve věnoval konstrukčním a vývojovým činnostem, inovacím, pevnostním výpočtům a byl několik let vedoucím detašovaného pracoviště a oddělení Vývojové projekty této firmy. Šest let je vedoucím úseku Technická podpora prodeje. Vedle hlavních profesních činností byl asistentem Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky na FSI VUT v Brně, vedoucí a oponent diplomových a disertačních prací, a je spolupracovníkem a přednášejícím na dalších moravských technických a ekonomických vysokých školách, dopisovatelem významných vydavatelství technických publikací a poradcem firem pro oblast dodávek CAD/FEM software. Aktuálně je například činný ve výkonném výboru Společnost pro obráběcí stroje či pracovní skupině „Metodika mapování budoucích kompetencí - KOMPETENCE 4.0“ při MPSV.

Reklama

Byl bych rád, aby následující text nebyl chápán jako kritika něčeho, co není vhodné kritizovat, ani jako obdiv k něčemu, co současný bonton doporučuje neobdivovat. Prostě to berme tak, že to tak ve světě je. A taky si naivně nemysleme, že si jej přečtou ti, kteří jsou placeni z veřejných prostředků, a nejen ke strojírenským veletrhům by měli mít nemalý vztah. Příspěvek je zároveň částečnou rekapitulací historie, a to proto, že je velmi pravděpodobné, že se veletrh EMO do města Hannover už nikdy nevrátí. Začněme statistikami, které, jak říká klasik, poskytují cenné údaje.

Hra s čísly

V posledních letech se dost se statistikami „žongluje“. Ani dění okolo veletrhů se tomuto fenoménu (zlozvyku) nevyhnulo. V tomto případě se jedná o velikost výstavní plochy, velikost výstaviště a počet návštěvníků. Netto zastavěnou plochu stánků, na kterých je opravdu výrobní technika, se obvykle nedozvíme. Větší stánek je jistým předpokladem pro více exponátů a pro více opravdové techniky – to je zřejmé. Na nákresu zcela zaplněná hala nic neznamená – kdo by čekal, že mezi stroji bude třeba vinařství. A co se týká návštěvníků a jejich množství přítomných na veletrhu? Prošel návštěvník skrz turniket jednou, nebo dvakrát, či dokonce třikrát? I zde vidíme snahu pořadatelů neztratit na významnosti toho či onoho veletrhu. A cesty, jak toho dosáhnout, jsou čím dál víc marketingové než matematické či ekonomické.

Počet vystavovatelů (levá osa) a návštěvníků (pravá osa) veletrhu EMO za poslední tři desetiletí. Hodnoty jsou zaokrouhleny. (Zdroj: archiv autora)

Graf č. 1 ukazuje souhrnné počty návštěvníků a vystavovatelů za období od roku 1997. Jestli lze hovořit o novodobé historii této akce, těžko usuzovat. Výstaviště v Miláně (platí i o novém) bývalo vždy o něco méně využíváno, byť využitelná plocha hal v Miláně i Hannoveru je podobná. Na covidové období snad ani nemá smysl poukazovat. Propad veletrhu šel ruku v ruce s propadem ekonomiky. V případě ČR statistiky hovoří o poklesu cca 5,3 % v prvním covidovém roce. Propad veletrhu EMO ve všech ukazatelích v následujícím roce 2021 o polovinu je doslova šílený. A troufnu si soudit, že větší podíl na tomto „neúspěchu“ měly nadřazené restrikce a byrokracie než neochota firem a jejich zaměstnanců riskovat onemocnění. Při pohledu na graf je zřejmé, že v roce 2025 jsou počty firem na veletrhu přítomných optimističtější. Ale za jakou cenu? Na to se zaměříme hned v následujícím odstavci.

Porovnání počtu firem podle zemí původu a roku účasti na EMO. (Zdroj: archiv autora)

Analýza vystavovatelů

Dostáváme se k o něco exaktnějšímu popisu skutečnosti veletržního dění v oblasti výrobní techniky. Graf č. 2 dává do souvislosti EMO v roce 2011 a v roce 2025. Data jsou uspořádána od největšího počtu vystavovatelů po nejmenší. Vystavovatelé ze země, kterou reprezentovalo méně než šest firem, nejsou zahrnuti. Můj soukromý archiv udává, že v roce 2011 se EMO zúčastnilo přesně 41 států a 2 037 firem. Počet účastnických zemí, jež je dlouhodobě přibližně stejný, přirozeně kolísá, jak ukazuje předchozí graf č. 1. Tedy, počet firem původem z Německa na veletrhu pořádaném v Německu klesl z 819 v roce 2011 na 508 v roce 2025. Co zachránilo optimistické statistiky necovidového roku, je účast Číňanů. Nárůst čínských firem mezi roky 2011 a 2025 je přesně o 232.

Jak se to projevilo v praxi letos v Hannoveru? Zejména v pondělí byly haly 11, 12 a 13 v obležení Asiatů. Návštěvy přicházející na náš stánek, firmy Toshulin, jsou složené ze zástupců obchodních partnerů, přátel z průmyslu a univerzit „držících se za hlavu“ a říkajících „kde se to tady vzalo“. Uvedené statistiky, nechť jsou toho odpovědí. Další dny již byly opticky lepší. Číňané nejspíš zjistili, že všechny podstatné firmy už viděli na jaře v Pekingu na veletrhu CIMT, a tak se šli podívat do města Hannover a přilehlého okolí. Následující dny již začali ve značné míře chodit návštěvníci z Evropy.

Globální srovnání

Dostáváme se k další rozvaze nad statistickými daty. Dlouho jsem zvažoval, zda veletrhu EMO dát přesah směrem ke světovému veletržnímu a konkurenčnímu prostředí zároveň. Doplnil jsem tedy do téhož grafu počet firem, které se z dané země zúčastnily veletrhu CIMT 2025 v Pekingu. Celkově se čínské výstavy zúčastnilo 2 416 firem. Podrobnější analýzu veletrhu CIMT 2025 naleznete v červencovém vydání MM Průmyslového spektra a v online výstupech přímo z veletrhu. Tedy, kdybychom od celkového počtu vystavovatelů 1 634 odečetli čínské vystavovatele, dostaneme, že na zbytek světa připadá 1 303 firem. Když navíc odečteme Tchaj-wan, Koreu a Japonsko, dostaneme 1 077 na veletrhu participujících firem. Ještě poslední matematické operace – Německo, Španělsko, Itálie a Švýcarsko „vyslaly“ na letošní EMO 779 výrobních firem. Ve srovnání s těmito čísly se veletrhu CIMT zúčastnilo 1 549 firem původem z kontinentální Číny. Odhad, kolik producentů výrobních strojů a techniky, komponent, řídicích systémů se nachází v Číně, naleznete rovněž v odkazovaném článku.

Reklama
Reklama
Reklama

Poslední parametr veletrhu, na který se zaměříme, je jeho plocha. Statistiky uvádějí, že výstaviště Milano má vnitřní rozlohu hal 345 000 m2, Hannover 392 453 m2. Grafika pavilónů výstaviště Hannover ukazuje jeho obsazenost veletrhem EMO v letech 2011 až 2025. Hloubkovou analýzou pomocí AI jsem se dozvěděl, že poměr hal šedivých (neobsazených) vs. hal obsazených je přibližně 1 : 1. AI ovšem dodala obligátní poznámku – „obsah generovaný pomocí AI může být nesprávný“. Přesto jí budeme věřit a nad obsazeností výstaviště EMO 2025 si nebudeme zoufat. Furt lepší než v roce 2021, řekl by zajisté Moravák.

Dodejme, že na veletrhu CIMT 2025 Peking bylo obsazeno plně a bezezbytku všech 17 hal s celkovou plochou 441 400 m2. Daly by se samozřejmě podnikat další hrátky s dostupnými čísly a daty. Ty však ponechme marketérům ze strany pořadatelů i vystavujících firem, aby obhájili racionálnost investic výrobních firem do příští účasti na veletrhu. Ekonomickými daty nelehce obhajitelné sousloví: „je nutné být viděn“, je důležitý vzkaz pro všechny výrobce. A ne všechny výrobní firmy mají ekonomickou a marketingovou sílu pořádat si vlastní veletrhy a tzv. events jako např. Mazak, Trumpf, Avic nebo tuzemský Tajmac-ZPS a další.

Porovnání obsazenosti hal veletrhu EMO v letech 2011, 2013, 2017, 2019, 2025. (Zdroj: archiv autora)

Čeští reprezentanti

Ještě se vrátíme k datům platným k roku 2025, tj. roku teoretické postcovidové ekonomické stability, a srovnáme je s daty z postkrizového roku 2011. Nepřehlédnutelný byl v Hannoveru významný pokles výrobců z Itálie a Švýcarska, a to ve stejné míře jako z Německa (40 %). Veletrhu CIMT 2025 se zúčastnilo 178 firem. Jedná se bezpochyby o velké „hráče“ nejen na německém trhu. Podpora německých výrobců výrobní techniky je značná a v posledních letech poněkud bázlivá ze strany německé vlády. Švýcaři na CIMT rovnou poslali prezidenta země. Další statistiky oboru výrobní techniky zájemcům nabízí Svaz strojírenské technologie prostřednictvím oborového časopisu či na seminářích.

Českých vystavovatelů bylo letos na veletrhu 26. Zde je jejich výčet: Anaj Czech, Belis, Bomar, Bucovice Tools, Exactcut, Fermat, Fermat Machine Tool, Frigera, GSP, Hestego, ITS Group, KSK, M&V, Narex, Pegas-Gonda, Pilana, Pocket Virtuality, ŠMT, TOS Hostivař, Toshulin, TOS Kuřim, Viking CNC, ZPS-FN, 4DOT a asociace SST. Perlička z veletrhu. Na místě se rozšířila informace, že je na veletrhu vystaven pouze jeden český výrobní stroj, a to od firmy Hestego. Tímto po vzoru Kanceláře pro uvádění románových příběhů na pravou míru (Saturnin) uvádíme na pravou míru, že druhý exponát přivezla firma TOS Hostivař (není v českém vlastnictví). Podrobnějšímu popisu exponátů se věnuje Roman Dvořák ve svém reportážním výstupu. Pohledem na tento seznam je obdivuhodné, kolik firem v oboru zůstává, je úspěšných a zároveň kolik vítáme nově příchozích do klubu reprezentantů českého strojírenství. A vám, kdo jste se EMO 2025 nemohli zúčastnit, držíme palce do let budoucích. Za firmu Toshulin, a s ohledem na situaci (viz pokles 40 %), rád konstatuji, že veletrh byl velmi vydařený a jakožto technicky orientovaný veletržní evangelista (pouhé hobby) jsem se po dobu veletrhu „nezastavil“.

Realita obráběcích hal

Nyní se dostáváme k samotnému veletrhu. Trochu objektivně a trochu subjektivně, a snad i zajímavě. Hala 13 byla plná bardů zaměřujících se na větší/těžké obráběcí stroje. Na webu v online verzi této reportáže naleznete galerii právě z této haly. Technici, kteří kolekci viděli, se zamýšleli, jak to že na fotkách nejsou žádní lidé. Pro koho se EMO vlastně pořádá? Celá galerie je záměrně focena před otevřením bran výstaviště – jistá výhoda být členem vystavovatelské sekce. Pavilónu dominovaly zejména portálky a další větší frézovací stroje. Byly zde známé značky jako Nicolas Correa, Petro Carnaghi, Zimmerman, Zayer, Toshulin a ŠMT, WFL a další. Malý svislý karusel vystavoval You-Ji. Další svislá obráběcí centra (na rotační součástky) byla v hale 14 z produkce tchajwanských a čínských firem. Atmosféra v hale panovala německy decentní a poklidná.

Reklama

V hale 12 bylo výrazně více strojů. Expozice byly plné menších obráběcích center. Tato hala je tradičně „domovskou“ známých firem, jako jsou Grob, Starrag, Heller, Fila a další, a taky řady vystavovatelů komponent, např. firmy Kessler. Atmosféra v hale byla výrazně živější – mnohé exponáty byly v pohybu, expozice byly výrazně dynamičtější. Čínských firem zde bylo více než v hale předchozí. Důraz se zde kladl na automatizaci výroby i montáže – u malých obrobků lze zdařile realizovat, provozovat a prezentovat. Taky objemy výroby malých dílců jsou jiné než ty, které umí vyrábět firmy z haly 13. Marketingový pojem Průmysl 4.0, byť elementárně podložený nějakou technikou, už nikdo neprotežoval. A úplně bych nesouhlasil s článkem uveřejněným na internetových stránkách veletrhu s názvem „EMO 2025 is pushing AI and automation for greater competitiveness in global industry“. Evropa nemá svou vlastní AI, jak tedy může být v oblasti AI tahounem čehokoli v jakékoli oblasti? Evropa by ani nedokázala energeticky uživit datová centra s AI spojená. A pokud se pasuje do lídra globální automatizované výroby, na prvních příčkách rozhodně není. Statistiky počtu vyrobených a instalovaných robotů ve světě jsou běžně dostupné.

V hale 11 se nacházeli výrobci brousicích a honovacích strojů, elektroerozivního obrábění a firmy spojené s aditivní výrobou. Nacházel se zde i „koutek“ zastřešující 3D tisk. Cca 20 firem prezentovalo svůj um. Dále zde své expozice měli mimoevropští výrobci. Stav by se dal vystihnout pojmem „čínská všehochuť“. Haly 3, 4 a 5 musely být tímto živlem velmi zaplněny. Ale do nich jsem se vůbec nedostal. Obrázek jsem si trochu udělal z haly 17 (Index, Porta, BTB, Buffoli), kde bylo mnoho firem vyrábějících stroje pro hromadnou až masovou výrobu (rotary transfer machines a další). Vedle nich bylo nepřeberné množství výrobců z Asie, již se zabývají výrobou strojů pro dělení a manipulaci s plechovými a tyčovými polotovary. Ruch v hale bych přirovnal k něčemu mezi německým a čínským vlakovým nádražím. Stejně tak byly asijské konkurenci vystaveny evropské a americké firmy v hale 14, 15 i 16. Ve zmíněném článku o CIMT 2025 jsem pro EMO očekával větší nárůst výrobců z Turecka. Nestalo se.

Budoucnost EMO

Veletrh EMO se za dva roky uskuteční v Itálii. Italský veletrh bývá přehlídkou italského hospodářství, hannoverský býval národní přehlídkou německého hospodářství. Je řada klenotů z oblasti výrobní techniky, jež se na EMO již neobjeví. Např. německý Hüller Hille je v insolvenci, Kovosvit MAS už je o kousek dál a již „slyšel“ poslední úder soudního kladívka. A stále dobře prosperující firma Pietro Carnaghi už není italská rodinná firma a národní poklad. Chyběla např. obří investiční skupina FFG a z řad německých výrobců jich ubylo 300. Doufejme, že je to pouze veletržní propad spojený s rokem 2025.

Avšak jak statistiky ukazují, nastal posun produkce výrobní techniky do zeměpisných regionů, kde mají k východu slunce blíže než my. Doufejme, že i v roce 2027 zbude v evropských výrobních firmách někdo, kdo o veletrhu podá svědectví. Bude se opájet umem evropských výrobců s vědomím toho, že EMO je tím nejlepším místem pro cestu za špičkovou technikou. Protože pořád platí, že do výrobních hal výrobců letadel, automobilů a dalších se jen tak nedostane.

Obrazová reportáž veletrhu EMO 2025 je zaměřena na firmy umístěné v hale 13. Snímky jsou pořízeny před otevírací dobou, proto jsou exponáty bez návštěvníků. (Foto: L. W. Novotný)

EMO 2025: Inovace, AI a cesta k udržitelné výrobě

Ve dnech 22. až 26. září 2025 se po dvou letech v německém Hannoveru konal další ročník veletrhu EMO, přední světové exhibice výrobních technologií, která letos oslavila své 50. výročí. Pod mottem „Innovate Manufacturing“ veletrh představil celý hodnotový řetězec obrábění kovů, zahrnující obráběcí stroje, výrobní systémy, aditivní procesy, přesné nástroje a automatizaci. S účastí 80 000 odborných návštěvníků z celého světa poskytlo EMO důležité inovační impulzy pro posílení konkurenceschopnosti v globálním průmyslu.

Vydání #11
Seriál
Firmy
Související články
EMO 2025: Inovace, AI a cesta k udržitelné výrobě

Ve dnech 22. až 26. září 2025 se po dvou letech v německém Hannoveru konal další ročník veletrhu EMO, přední světové exhibice výrobních technologií, která letos oslavila své 50. výročí. Pod mottem „Innovate Manufacturing“ veletrh představil celý hodnotový řetězec obrábění kovů, zahrnující obráběcí stroje, výrobní systémy, aditivní procesy, přesné nástroje a automatizaci. S účastí 80 000 odborných návštěvníků z celého světa poskytlo EMO důležité inovační impulzy pro posílení konkurenceschopnosti v globálním průmyslu.

CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

CIMT a Čína v roce 2023

Počínaje Velikonočním pondělím se v Pekingu, téměř tradičně v tomto čase, po pět dnů konal další ročník veletrhu výrobních strojů CIMT 2023. Pro cizince byla poslední výstava jednoduše dostupná na jaře roku 2019. Od ledna 2020 se přestalo do Číny létat a události nabraly nečekaný spád. V tomto krátkém textu se podíváme na výstavu i před brány výstaviště.

Související články
CCMT 2026: Veletržní dění ve znamení čínské výrobní síly

V roce 2026 je veletržní dění v oblasti výrobních strojů a technologií velmi pestré. Pokud jde o Evropu, proběhlo, a ještě proběhne, několik veletrhů lokálního i regionálního významu, včetně víceoborového MSV v Brně. V Paříži se v březnu konal veletrh Global Industrie, v Moskvě se v květnu uskutečnila Metalloobrabotka a v září se ve Stuttgartu uskuteční AMB. Souběžně s ní pak v Chicagu proběhne zámořský IMTS a o měsíc později v Tokiu asijský Jimtof. Všechny tyto akce bezesporu poskytují hluboký a strategický vhled do stavu výrobní techniky v daném teritoriu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Důraz na udržitelnost, digitalizaci a 3D tisk

Japonsko je zemí, kde se rodí nejmodernější technologie a kde se dbá na udržitelný způsob života. Je kolébkou průmyslu a domovem největších průmyslových firem. Každé dva roky mají návštěvníci z celého světa možnost nahlédnout prostřednictvím veletrhu Jimtof (Japan International Machine Tool Fair) pod pokličku nejnovějších inovací v oboru obráběcích strojů a jejich příslušenství. Díky pozvání Japonské asociace výrobců obráběcích strojů JMTBA jsme měli možnost zúčastnit se tohoto veletrhu osobně. V následující reportáži se vám pokusíme zprostředkovat alespoň pár nejzajímavějších témat, která zde zazněla.

IMTS Chicago 2026: Pro nový rytmus strojírenství

Veletrh International Manufacturing Technology Show, který se koná od 14. do 19. září 2026 v krásném chicagském centru McCormick Place na břehu Michiganského jezera, potvrzuje svoji roli nejvýznamnější události v oblasti výrobních technologií na západní polokouli. Na výstavní ploše přesahující 110 000 čtverečních metrů představí na1 800 vystavovatelů nejnovější trendy v obrábění, automatizaci, aditivní výrobě, metrologii a softwaru. Veletrh, organizovaný asociací AMT tradičně přitahuje pozornost více než 90 000 odborníků z celého světa a reflektuje silný růstový moment transatlantického průmyslového sektoru.

Inteligentní ekosystém a materiálová alchymie

Současná podoba strojírenského průmyslu prochází transformací, která svou hloubkou připomíná spíše technologickou revoluci než postupnou evoluci. Zatímco v uplynulých dekádách byl vývoj výrobních technologií primárně diktován snahou o zvyšování mechanického výkonu, otáček vřeten a hrubé síly strojů, dnešní paradigma se dramaticky posouvá k jemnějším, avšak komplexnějším hodnotám. Středobodem zájmu se stává schopnost garantovat naprostou přesnost a opakovatelnost procesu v prostředí, které je čím dál proměnnější a náročnější. Tento přerod k inteligentní výrobě, definované nejen rozměrovou integritou, ale i vnitřními vlastnostmi materiálu a digitální stopou, tvoří základní pilíř konkurenceschopnosti pro nejnáročnější sektory, jako jsou letectví, energetika, e-mobilita nebo personalizovaná medicína.

USA: Sázka na stabilní trh

Spojené státy americké se řadí mezi největší vývozce na světě. Pro naše firmy představuje nejúspěšnější exportní destinaci z mimoevropských trhů. Za poslední období dochází k postupnému nárůstu našeho exportu, v roce 2019 poprvé v historii přesáhl 100 mld. Na trh USA vyvážíme zboží s nejvyšší inovační hodnotou, jako jsou např. letecké motory, zdravotnická zařízení či mikroskopy. Tyto komodity by se nyní mohly rozšířit o další sektory, jako například výrobní stroje pro high-tech výrobu.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit