Témata
Reklama

Opět po dvou letech se v Pekingu konal jeden z největších světových veletrhů obráběcích a tvářecích strojů a technologií CIMT (China International Machine Tool), který lze velikostně přirovnat k hannoverskému EMO a který rozlohou a počtem návštěvníků zdaleka předčí jeho milánské zastavení, tokijský Jimtof či chicagský IMTS. Celá světová liga (i ti, kteří třeba na EMO nevystavují) se zde prezentuje po boku domácích producentů oboru obráběcí stroje, nástroje a příslušenství. Letos se termín konání kryl s velikonočním týdnem a křesťanský svět musel tento fakt přijmout.

Tento článek je součástí seriálu:
Světové veletrhy obráběcí techniky
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Akce se tradičně koná na pekingském výstavišti, které leží v blízkosti mezinárodního letiště a je obklopeno mnoha hotely. Pokračující a prudce se rozvíjející zástavba, často uprostřed kukuřičných polí, tak do příštího ročníku vytvoří kontinuální zástavbu dalších hotelů a nových byznys center.

Veletrh je organizován čínskou asociací CMTBA, která letos uvedla statistiku 130 tisíc metrů čtverečních výstavních ploch (vč. dodatečných šesti mobilních hal postavených na volném prostranství a obsazených k prasknutí čínskou druhou ligou „výrobců“ nástrojů a komponent), 1 652 vystavovatelů, z toho polovinu zahraničních ze 13 regionů a zemí světa. Tradičně největší počet vystavovatelů po čínských (812) byl z Německa (224), Tchaj-wanu (115) a Japonska (71) – což odpovídá i importní struktuře.

Reklama
Reklama
Reklama

Zahájení veletrhu proběhlo opět s velkou pompézností a  slávou, jak bývá zvykem. Za ČR se slavnostního ceremoniálu zúčastnil Bedřich Musil ze Svazu strojírenské technologie, odborník na čínský trh na slovo vzatý, o jehož postřehy a zkušenosti jsme se v reportážích z předešlých ročníků podělili.

Vstupní turnikety za šest dnů akce zaregistrovaly na 320 tisíc průchodů. V absolutním počtu se pak jednalo o 125 tisíc osob. Z toho vyplývá vyšší statistika vícedenní návštěvnosti, než jakou disponují světové veletrhy této komodity.

Velmi silnou stránkou CIMT je doprovodný program seminářů a workshopů – 120 akcí a přes 5,5 tisíce čínskému jazyku rozumějících posluchačů. S jiným jazykem se zde v podstatě ani nesetkáte, v expozicích místních velkých firem po delším pátrání narazíte na jedince, kteří anglicky „umí“, ale nerozumí... Situace u organizátorů se v oblasti komunikace oproti minulosti prý zlepšila, ovšem v tiskovém oddělení to neplatí ani v nejmenším.

Otevřenost čínských vystavovatelů

Návštěva asijského veletrhu skýtá pro účastníka dva úhly pohledu. Za prvé si můžete zmapovat aktivity zahraničních nadnárodních firem na zdejším trhu, jejich produktový i marketingový přístup. Ale cesta do tohoto teritoria především nabízí studii domácích výrobců, jejich periodické srovnání vývoje. Čínský personál expozice se k „oversee“ návštěvníkovi chová velmi vstřícně, a pokud se vám podaří sdělit, že jste novinář – často je to náročné, i přes fakt, že máte na krku čínskou novinářskou registraci, překvapí vás neuvěřitelnou ochotou. V expozici etablované čínské firmy se pak již setkáte s osobou, která porozumí vašemu důvodu návštěvy – v tomto ohledu spatřuji ročník od ročníku určitý progres. Sice obdržíte materiály pouze v čínštině, ale doprovodná grafika technikálií má bezesporu svoji vypovídající schopnost. Pokud porozumí, že jsem novinář z Evropy a hodlám následně psát o čínské produkci, vyjdou maximálně vstříc a o co mám zájem, je předvedeno. Problémem není otevření krytu stroje, natáčení videí těch nejmenších detailů a ukrytých míst. Chtějí dát najevo vyspělost jejich řešení a provedení stroje. Vývoj jde obrovským skokem dopředu. Před deseti lety byla čínská produkce velice podprůměrná vzhledem ke světovému standardu; dnes i ti největší „odpůrci“ čínského pokroku mění své názory, i když nezapomenou dodat, že na veletrzích představují to TOP, kdežto realita běžné výroby je stále jiná. To však pohotově vyvrátí prodejci, kteří se s čínskou produkcí ve výběrových trendech setkávají. Současná čínská produkce je srovnatelná se světovým standardem, nejen pokud jde o dosahované parametry, ale i konstrukčně – stroje jsou kvalitního provedení, osazeny komponenty renomovaných značek, krytovány moderním a uživatelsky přívětivým designem, který vídáme u světové špičky.
A právě tento trend nedává globálním firmám klidně spát. V sektoru obráběcích, tvářecích strojů a komponent pracuje v Číně v téměř 1 300 firmách přes půl milionu lidí, kteří ročně vyrobí stroje v hodnotě přes 24 miliard USD. Přitom téměř 20 mld. zůstává v domácí spotřebě, která nabízí světu import v hodnotě dalších 10 mld. USD k uspokojení celkové spotřeby 30 mld USD. Tedy stále zde existuje nezanedbatelný prostor pro zahraniční výrobce. Pro dokreslení statistiky, celková světová roční spotřeba strojů se pohybuje v objemu 70 mld. USD, tzn. že téměř polovina všech transakcí za nákup OS a TS je realizována na území Číny.

V čím dále větší míře se čínští výrobci zaměřují na design. Na zdejším trhu existuje celá řada etablovaných designových studií. Mezi nejvíce uznávané patří studio Prifying Desig (založeno 1993), které pracuje s celou řadou nejen místních firem, ale i globálních společností, a to napříč všemi obory. Od SMTCL přes Bank of Beijing, až po Shell či Coca-Colu. Ukázky jejich prací jsou k dispozici na www.runfutang.com.

Podpůrné vládní nástroje

Již od roku 2004 platí pro čínské výrobce CNC obráběcích a tvářecích strojů výrazná redukce DPH pro případy dodávek pro projekty financované vládou. Hodnota snížení DPH je určována vládou a tato úspora musí být investována do vědy a výzkumu. Pokračující snahou je snižovat závislost na zahraničních technologiích, ale na druhou stranu podporovat výrobu finálních produktů, z čehož právě plynou příležitosti pro společné podniky a přímé zahraniční investice.

Pokud porovnáme veletrh CIMT šest let zpět, pozorujeme značný ústup velkých strojů, kterých dříve bývaly plné pavilony. Nyní o tyto stroje není zájem, a naopak posiluje prezentace středních a menších strojů v automatizovaném procesu. Příklad za všechny: Jeden z aktuálních projektů i5 – Idea To Shape společnosti Shenyang Machine Tool, který inicioval i vnik nové kategorie strojů. Jedná se o podporu kreativního přístupu při navrhování high-tech produktů za použití nejmodernější techniky.

Čínská monstra

Špičku zdejšího pomyslného ledovce výrobců tvoří tzv. velká čínská pětka firem. Přesto, že jsme již čtenáře informovali v reportážích z předchozích ročníků veletrhu, o jaké společnosti se jedná, je nutné se v kontextu pohledu na čínskou produkci o ně opírat a zaměřit se na ně. Jsou to právě oni, kteří trend udávají a ostatní jsou v závěsu – Dalian Machine Tool Group (DMTG), Shenyang Machine Tool (SMTCL), Beijing No. 1 Machine Tool Plant (BYJC), Jier a Shaanxi Qinchuan Machine Tool&Tool Group Co.

Expozice Dalian Machine Tool Group (DMTG) tradičně patří bezesporu k těm nejrozsáhlejším, co pekingské výstaviště nabízí. Od svého vzniku v roce 1948 se firma stala plně soběstačnou (kompletní vývoj, výroba komponent a montáž strojů, rozsáhlé zkušebny, vlastní slévárny atd.), vyrostla v obrovský kolos, který má jenom v Číně jeden milion metrů čtverečních a dalších 2,5 milionu představují globální partneři ve stovce zemí světa. Jako každý správný čínský výrobce i tento celosvětově investuje a vlastní celou řadu světových firem, mj. např. Ingersoll či F. Zimmermann a řadu dalších. Vyrábí od horizontálních a vertikálních center přes frézovací a soustružnické CNC stroje a portálové stroje až po vyvrtávačky. Toto vše dodávají v moderních výrobních systémech a linkách. Dále produkují klíčové komponenty a zařízení nejen pro své stroje, ale i automobilové a transmisní linky.

Shenyang Machine Tool (skupina SMTCL) vznikla před 20 lety konsolidací několika tradičních čínských firem včetně China Czechoslovakia Friendship Works (věhlasný Závod Československo-čínského přátelství, farma založená v roce 1956). Současný sortiment je velmi rozsáhlý, zaměřuje se na vertikální soustruhy, horizontální vyvrtávačky a portálové stroje. SMTCL realizuje celou řadu zahraničních akvizic, např. německý klenot výrobce těžkých obráběcích strojů Schiess. Výroba se realizuje ve třech závodech v čínském Shenyangu a Kunmingu a v německém Ascherslebenu. Tuzemský výrobce TOS Varnsdorf již jedenáctým rokem provozuje s touto skupinou společný joint venture závod TOS Kunming.

Skupina SMTCL společně s DMG Mori patří v současné době k největším výrobcům této komodity s průměrným ročním obratem blížícím se 3 mld. USD. Pro informaci, roční produkce celé ČR v této komoditě představuje pouhou pětinu – 0,6 mld. USD.

V dalším výčtu uveďme Beijing No. 1 Machine Tool Plant (BYJC) neboli „Pekingskou jedničku“. Firma představuje rozsáhlou produkci strojů a zařízení – od CNC frézovacích strojů, obráběcích center, soustruhů, honovacích strojů či strojních komponent, jako např. vřeten či upínacích systémů, přes stavbu výrobních linek až po konstrukci a výrobu geologických vrtných strojů. I tato společnost za dobu své existence doposud realizovala na devět akvizic světových firem – za všechny jmenujme rok 2005, kdy koupila německou společnost Waldrich Coburg. Další společná aktivita je spojená s firmou Okuma, v jejíž licenci pro zdejší trh vyrábí stroje ozn. BYJC-Okuma. Koncern je stále ve vlastnictví státu a jeho aktivity jsou tudíž silně podporovány místní vládou, což je mezi ostatními výrobci bráno s nelibostí. Údajně tamní mistři výroby jezdí v cadilacích. Je považována za výkladní skříň čínské výroby pro osvojení a realizaci technologií pro vojenství a jaderný průmysl. To vše za cenu obrovských dotací.

QCMT&T Group neboli Shaanxi Qinchuan Machine Tool&Tool Group byla založena v roce 1965 a po třiceti letech byla restrukturalizována a stala se plně státem vlastněnou firmou. V současné době se její výrobní program skládá z CNC obráběcích strojů – od ozubárenských přes frézky, soustruhy, brusky až po velké portály. Dále se specializují na plastikářské stroje větších velikostí a odlévání odlitků celé škály tvarů a velikostí.

Poslední z výčtu je společnost Jier, firma s 80letou tradicí, zaměstnávající na ploše 1,2 milionu čtverečních metrů 5 000 lidí. Svoji produkcí se zaměřuje jak na stroje pro technologii tváření (objemové, plošné), tak na technologie slévání, obrábění a dělení materiálu laserem a plazmatem. Jde o neskutečně široký záběr. Toto vše samozřejmě staví do výrobních linek a nabízí kompletní technologie řešení na klíč.

Čínští výrobci, a nehovoříme pouze o výše uvedené „velké pětce“, pokrývají v rámci pobočných závodů jedné společnosti široké portfolio strojů od obráběcích přes tvářecí až po často i geologické. V rámci jednoho koncernu jsou soběstační i v dalších přidružených technologiích, jako např. slévárenství, výrobě krytování, veškerých komponent atd. A pokud tyto služby využívají od externího dodavatele, je jen otázkou času, kdy jej „zakvírují“. Taková globalizace nemá ve světě obdoby.

Průmysl 4.0 po čínsku

Čínská výroba ve svých provozech značně zaostává ve využívání robotů za průmyslovými zeměmi. Na tisícovku zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu připadá 3,6 robota. Do roku 2020 chce mít Čína 15 robotů na tisíc zaměstnanců, což znamená ročně prodat 100 000 průmyslových robotů, ale pozor – vyrobených v Číně. Taková je koncepce.

Snaha o větší robotizaci je především doménou velkých firem, kde se postupně investuje do modernizace výroby. Absolutně rozdílný pohled je pak u firem menších, lokálních, kde potřeba vekých investic a zajištění práce pro obrovské množství lidí těmto krokům logicky brání. To byl i postřeh ze setkání sesterského čínského časopisu MM se zástupci jak velkých koncernů, tak i malých firem.

Čínskému trhu stále dominují zahraniční výrobci robotů. Domácí výrobci však posilují a jejich podíl na trhu se zvýšil již na třetinu. Stále však vyrábějí hlavně malé a středně velké průmyslové roboty. Na veletrhu CIMT byly tyto roboty k vidění především v demonstraci automatizovaných pracovišť pro obrábění a následnou kontrolu komponent pro automobilový průmysl. Podle designové stránky věci a kvality provedení se tuzemské roboty řadily spíše k té nižší úrovni, ale to je otázkou času. Nejen akvizice pomohou technologickému zkvalitnění i v této oblasti. Čínský výrobce domácích spotřebičů Midea nedávno dokončil akvizici zbylé majoritní části v německé firmě Kuka za 4,5 miliardy eur. Čínská Weichai Power zvýšila svůj podíl na 40 % u německého výrobce vysokozdvižných vozíků Kion, který mimo jiné nabízí i produkty pro automatizaci skladů. Zájem Číňanů o významné německé průmyslové podniky vyvolal vážné obavy mezi německými politiky. Německá vláda bedlivě sleduje rostoucí vlnu čínských investic v zemi a čínské nabídky na převzetí německých firem bude posuzovat z hlediska rizika ztráty klíčových technologií. Skupina čínských investorů v čele s ChemChina se dohodla na koupi výrobce strojů pro zpracování plastů KraussMaffei Group, ta samá skupina má dále zájem o předního světového výrobce uhlíkových materiálů SGL Carbon, čínský fond Fujian Grand Chip Investment Fund se dohodl na koupi technologické firmy Aixtron a tak dále…

Sympatické hostesky patří i do čínských expozic.

Během cesty české delegace do Číny k nám dolehly informace o uvažování vstupu čínské banky do společnosti Vítkovice. Čínské subjekty hledají investiční příležitosti po celém světě...


Roman Dvořák, Peking

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #6
Kód článku: 170629
Datum: 07. 06. 2017
Rubrika: Servis / Reportáž
Seriál
Firmy
Související články
CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Související články
Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

CIMT Peking, Část 2. Win Together

Podtitul veletrhu CIMT 2019 byl: 融合共赢 智造未来. Musíte uznat, že motto veletrhu je v této pro nás exotické podobě zahaleno značným tajemstvím. Dáte-li větu do automatického překladače, výsledná myšlenka zní: fúze a výhra. Jednoduchá slova, divný obsah - tento způsob nalezení významu věty opravdu není žádná výhra. Proto se o nápravu "ztráty v překladu" pokusíme v druhém vstupu z veletrhu, ve kterém se tentokrát podíváme i za technikou.

Inteligentní výroba obráběcích strojů

Německo-japonská společnost DMG Mori pokračuje v postupném rozvoji svých výrobních závodů po celém světě. Vlastní výroba strojů je též příležitostí, jak prakticky ověřit vlastní řešení pro zajištění potřebné produktivity a přesnosti pomocí inteligentní výroby.

Obráběcí stroje pro produkční výrobu

Po sérii článků v minulém vydání se v posledním poohlédnutí po letošním hannoverském veletrhu EMO věnujeme důležité oblasti, a to jednoúčelovým strojům. I v letošním ročníku byla část expozic věnována této komoditě pro produkční výrobu a my se podíváme, co trh zákazníkům nabídl. Proč? Menším dílem proto, že se jim dlouhá léta autor (nejen) profesně věnuje, dílem podstatným proto, že jsou na nich „bytostně“ závislé veškeré obory nejen strojírenské či technické, ale i stavebnictví, telekomunikace, zdravotnictví a další.

Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

CIMT a Čína v roce 2023

Počínaje Velikonočním pondělím se v Pekingu, téměř tradičně v tomto čase, po pět dnů konal další ročník veletrhu výrobních strojů CIMT 2023. Pro cizince byla poslední výstava jednoduše dostupná na jaře roku 2019. Od ledna 2020 se přestalo do Číny létat a události nabraly nečekaný spád. V tomto krátkém textu se podíváme na výstavu i před brány výstaviště.

USA: Sázka na stabilní trh

Spojené státy americké se řadí mezi největší vývozce na světě. Pro naše firmy představuje nejúspěšnější exportní destinaci z mimoevropských trhů. Za poslední období dochází k postupnému nárůstu našeho exportu, v roce 2019 poprvé v historii přesáhl 100 mld. Na trh USA vyvážíme zboží s nejvyšší inovační hodnotou, jako jsou např. letecké motory, zdravotnická zařízení či mikroskopy. Tyto komodity by se nyní mohly rozšířit o další sektory, jako například výrobní stroje pro high-tech výrobu.

Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit