Témata
Reklama

Říše středu pod strojírenským drobnohledem

Před pětatřiceti lety přijala čínská komunistická strana plán na rozsáhlé ekonomické reformy, které začaly zavádět "socialistické" tržní hospodářství. Tyto ekonomické reformy stály za zrodem oslavovaného čínského hospodářského zázraku. To vše však na úkor politické svobody a lidských práv, bez ohledu na životní prostředí a za pomoci metod, které stály život mnoha lidí (...).

Tento článek je součástí seriálu:
Světové veletrhy obráběcí techniky
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec nedostudoval kombinovanou formu doktorského studia (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Centrální plánovaní zdejšího socialistického hospodářství došlo na pokraj kolapsu. Po téměř třiceti letech vlády Mao Ce-tunga se Čína nacházela v katastrofální situaci a patřila k nejchudším zemím světa, kde příjmy většiny z miliardy obyvatel nedosahovaly ani jednoho dolaru na den. Pouze každý třetí Číňan byl gramotný, lidé postrádali základní potraviny i oblečení, tížil je hladomor a přežívali v neuvěřitelných podmínkách. Neexistoval soukromý sektor, hospodářství se orientovalo na těžký průmysl.

Reklama
Reklama
Systematické zavádění tržních principů a současná politika otevření se globální ekonomice je pro čínské hospodářství dlouhodobě úspěšná. Ekonomika v posledních letech strmě roste stejně jako HDP. Za dynamickým rozvojem stojí obnova soukromého sektoru, který doposud profitoval z nízkých nákladů na pracovní sílu, což však již nebývá pravda; mzdy rostou i zde. Na rozkvětu se podílí velkou měrou vysoký příliv zahraničních investic, kdy v posledních letech je zde ročně investováno přes 10 miliard dolarů.

Nejen čínské zboží, ale i produkce v dalších rozvíjejících se ekonomikách se stává čím dál více konkurenceschopné vyspělé světové výrobě. Pokud ještě před 10 až 15 lety připadalo jako utopie uvažovat s čínskou konkurencí v automobilovém, elektrotechnickém nebo leteckém průmyslu, v kosmonautice, energetice či železniční dopravě, dnešní rychlý čínský vývoj všechny bezesporu zaskočil. Jak uvádí Studie konkurenceschopnosti čínských obráběcích a tvářecích strojů (autor Ing. Bedřich Musil, SST), obdobná situace nastane i v oboru obráběcích a tvářecích strojů, které za posledních deset let zaznamenaly prudký rozvoj. Již v dnešní době jsou v některých teritoriích u konvenčních, ale i univerzálních CNC strojů velkou konkurencí všech zavedených světových výrobců. Je jenom otázkou krátkého období, kdy budou čínské stroje masivně konkurovat v Evropě.

Pohled do historie

Čínskou výrobu obráběcích a tvářecích strojů doprovází několik historických milníků. Ten první spadá do období roku 1949, kde v pěti hlavních průmyslových městech se vyrábělo asi deset druhů jednoduchých obráběcích strojů. Následně po dobu 30 let postupně vznikaly firmy doslova jak houby po dešti. V té době se v Číně vyrábělo přes tři tisíce typů strojů, avšak s roční výrobou do 100 000 kusů. O deset let později v roce 1993 dosahovala výroba již přes 260 000 kusů strojů.

Do vzdělanosti čínských techniků a úrovně produkce jejich firem začaly zásadním způsobem promlouvat výzkumné ústavy obráběcích strojů, které vznikaly jeden za druhým a na přelomu 80. a 90. let jich bylo téměř dvacet. Zmiňme například v roce 1956 stranou a vládou založený První výzkumný ústav pro obráběcí stroje v Pekingu se sídlem v Miyunu, jenž velice aktivně funguje dodnes.

Ruku v ruce s konstrukcí obráběcích strojů jde i vývoj systémů řízení. Na konci devadesátých let ve zmiňovaném výzkumném ústavu obráběcích strojů v Miyunu byl vyráběn systém Fanuc Besk, jednoduchá licenční varianta v té době již překonaného modelu japonského výrobce. Následně došlo k osazování strojů různými evropskými a americkými systémy podle okamžité obchodní strategie jednotlivých výrobců. Od samého začátku u čínských zákazníků stále rostla obliba systémů Siemens, který si zde vybudoval rozsáhlé výrobní a servisní zázemí.

Desatero pro obchodování s Čínou

1. Bez aktivní přítomnosti na čínském trhu neprorazíte.
2. To, co by v Evropě trvalo hodinu, bude v Číně trvat i sedmkrát déle.
3. Čínský partner vám nikdy neřekne ne a zřídka vyjádří otevřeně svůj názor, aby neztratil tvář.
4. Nebuďte ve stresu a na obchodní jednání si vyčleňte dostatek času.
5. Ujistěte se (raději několikrát), že vám obchodní partner skutečně rozumí.
6. Naučte se pár čínských slovíček, nebojte se jídelních hůlek a alkoholu (časté přípitky u jídla).
7. Buďte zdvořilí a trpěliví.
8. Propagační materiály mějte v čínštině.
9. Nutné jsou časté cesty do Číny, osobní jednání je nutností.
10. Vytvořte si pozitivní vztah k Číně, obchodní partner to vycítí.

Zdroj: CzechTrade

Velký zlom nastal v průběhu devadesátých let, kdy zde začaly vznikat společné podniky (joint venture). Po roce 2000 pak čínské podniky skupují významné světové výrobce obráběcích strojů, které se začaly dostávat do existenčních problémů. Například Shenyanské sdružení SMTCL zakoupilo v roce 2004 německého výrobce Schiess AG a o rok později sdružení Beijing No. 1 Group německého výrobce Waldrich Coburg.

V současné době je v Číně přibližně 400 výrobců obráběcích a tvářecích strojů. Čína nadále zůstává jednou z mála zemí, kde se stále vyrábějí stroje, jejichž výroba již byla jinde ve světě ukončena – jako obrážečky, drážkovačky a další.

Sektorová prorůstová opatření

Čínská vláda zásadním způsobem podporuje místní produkci a spotřebu obráběcích a tvářecích strojů. V rámci stimulačního plánu byly v roce 2008 stanoveny prioritními tyto obory: automobilový průmysl, výroba lodí, výroba a zpracování oceli, petrochemický průmysl, elektronika, internet a logistika.
Zdejší automobilový průmysl je nejvíce se rozvíjejícím v měřítku tohoto odvětví na světě, i když podle analytiků čínské automobilky stále zaostávají o 10 let za tradičními světovými výrobci. První vozy pod čínskou značkou zde byly vyráběny v šedesátých letech podle ruského vzoru. Následovalo období expanze výroby světových značek ve společných podnicích a poté výroba automobilů pod čínskou značkou, kde můžeme spatřovat podobnost s celou řadou světových modelů. V současnosti jsme svědky toho, že čínské investice zachraňují světové skomírající koncerny, jako například General Motors (společný podnik SAIC) či Volvo Cars.

Železniční technika prodělává během posledních dvaceti let velmi prudký rozvoj. Ještě v roce 1989 byla Čína posledním státem na světě, která vyráběla ve velkém počtu parní lokomotivy. Na přelomu 21. století dochází k prudkému rozvoji stavby železničních tratí a modernizace železniční techniky.

Velmi silně se rozvíjející odvětví je Aerospace. Prvními zkušenostmi čínských techniků byly opravy vojenských letadel MIG dodaných pro čínskou armádu. Začátkem sedmdesátých let získali Číňané dokumentaci k výrobě leteckých motorů Rolls Royce. Na tuto výrobu navazuje výroba středně velkých proudových motorů ve výrobních závodech Xian Aero Engine a Shenyang Aero Engine.

Zbrojní průmysl není v žádných čínských materiálech zmiňován, jelikož oficiálně neexistuje a žádnou zbrojovku zde nenajdeme, na rozdíl např. od Indie, kde jsou tito výrobci oficiálně registrováni pod ministerstvem obrany. Přesto někteří čínští výrobci obráběcích a tvářecích strojů uvádějí reference svých strojů do „military“. Pokud některý zahraniční výrobce dodá do Číny stroj do odvětví automobilového, energetického, železničního nebo leteckého, může si rovněž uvést reference do zbrojního průmyslu. Bližší vysvětlení není pro znalce čínské strojírenské výroby nutné. Zdroj: ing. Musil, Studie konkurenceschopnosti čínských obráběcích a tvářecích strojů.

Stát pomáhá

Podpora čínského průmyslu je velmi propracovaná především v proexportní politice státu, jako například celní úlevy či výhodná exportní pravidla. Jsme svědky postupného posunu od exportně orientovaných investic na domácí investice směrované do infrastruktury a vybavení. Dochází k masové podpoře místní výroby finálních produktů a z toho plynoucí příležitost pro společné podniky a přímé zahraniční investice. Snahou je postupné snižování závislosti na zahraničních technologiích. Od roku 2004 platí pro čínské výrobce CNC obráběcích a tvářecích strojů výrazná redukce DPH v případech dodávek pro projekty financované vládou. Její výše je stanovena vládou a musí být investována do vědy a výzkumu.

Regionální výrobci z Japonska a Koreje mají výhodu zóny volného obchodu s Čínou. Pro ostatní svět je export strojů do Číny omezován celou řadou překážek. Existují zde tendence k preferování místní výroby a upřednostňování jejího nákupu. V minulosti uplatňovanou politiku naprosto volného trhu nahradila vládní opatření, která direktivně zakazují nové investice do vytipovaných oborů. Čínské úřady zavádějí celou řadu tzv. ochranných norem jako prevenci proti exportu zahraničních výrobků do Číny. Pro čínský trh se musejí výrobky přizpůsobit specificky čínským předpisům (China Compulsory Certificate CCC – povinná certifikace při exportu do Číny). Tyto předpisy však nevytvářejí nezávislé instituce. Další kapitolou je porušování průmyslových práv – evropské země mají neúčinnou a málo aktivní ochranu.

Statistiky vzájemného obchodu

Podle odhadu ředitele Svazu SST Petra Zemánka se bude v horizontu několika málo let na 70 % celosvětové produkce obráběcích strojů realizovat na čínském území. Nyní jsme svědky stagnace v dovozu strojů, ale předpokládá se, že volbou nového prezidenta a premiéra se trh s komoditou výrobních strojů opět oživí. Jak ředitel Zemánek dále uvedl, existuje zde skupina, která se dívá na ekonomiku finančníma očima čínského západu ryze byznysově, na druhou stranu jsou zde politici, kteří tvrdí, že nůžky se v Číně otevřeli více, než je zdrávo, a je potřeba postupovat rozumněji. A nová vláda s novým premiérem je pro investice do oblastí, kde jsou peníze potřeba především, a proti zbytečnému plýtvání. Proto například v poslední době nejsme v Číně svědky spousty bombastických doprovodných jevů při různých událostech.

Německé firmy byly jedny z prvních, které začaly svoji produkci přesouvat do Číny, a nyní tvrdí, že malý a střední segment upadá a je 30 % za očekáváním. Proto se zase postupně vrací zpět, a to z důvodu ekonomické rentability, kdy rostou náklady na pobyt jejich specialistů zde, výše mezd kvalifikovaných Číňanů je též vyšší a zejména lokální ceny jednotlivých komponent jsou na zdejším trhu dražší než například v EU.

Při příležitosti strojírenského veletrhu CIMT 2013 (viz podrobněji v dalších článcích) byly vydány statistiky obchodních bilancí, kde se mj. uvádějí objemy importu obráběcích a tvářecích strojů již za leden až březen 2013. Nejvíce za toto období bylo dovezeno z Japonska, a to za 572 mil. USD, hned v závěsu z Německa za 546 mil. USD. Třetí pozice již “jen” s 147 mil. USD náleží Itálii, následně pak Tajwanu s 135 mil. USD. Těsně pod 100 mil, konkrétně 95 mil. dolarů pak stroje z USA. Česká republika se nachází ve statistice na 18. místě s 3,8 mil. USD. V těchto statistikách se samozřejmě neobjevují objemy prodaných strojů pocházejících ze společných joint venture ze zdejší výroby. Tyto statistiky jsou za první kvartál 2013 a je otázkou, jak odpovídají skutečnostem. Celý rok bude samozřejmě vypadat v pořadí úplně jinak, ale obecně lze říci, že Japonsko a Německo již dlouhodobě patří k největším importérům na zdejší čínský trh. Čínský export tradičně představuje malou část jejich produkce, a to cca 10 %. Za první tři měsíce Číňané vyvezli své stroje za celkových 454 mil. USD (což je méně, než činil německý dovoz za stejné období), z toho nejvíce pak do USA za 70 mil. USD. Čínskou strategií totiž není exportovat, ale akvírovat světové konkurenční firmy, tam pak vyrábět a pod jejich původní značkou dodávat na trh.

Statistika vývozu a dovozu obráběcích a tvářecích strojů mezi ČR a Čínou v mil. EUR

Časovaná bomba

Před deseti lety se všichni na čínské obráběcí stroje dívali mezi prsty, vysmívali se jejich nízké technické úrovni, špatné kvalitě, provozní nepřesnosti, designu i dosahovaným parametrům, nemluvě o zajištění servisu a dalších služeb. Nízké dosahované parametry strojů se výrobci snažili následně zabalit alespoň do hezkého designérského hávu. Pak docházelo k osazování strojů západními komponenty a postupnými realizovanými sériemi se získávaly další zkušenosti. Čínští technici se totiž velice rychle učí. Zkušenosti získávají na vysokých sériích produkce. U nás je standardem, že rok a déle se vyvíjí stroj, pak se staví prototyp, ten se dolaďuje, a pak se teprve pustí do výroby. A Číňané? Jak uvádí Slávek Bednář ze Strojírny Tyc: „Ti okamžitě spouštějí 50- až 100kusové série a na nich získávají zkušenosti až téměř do dokonalosti.“ A že ty první desítky kusů nejsou optimální? Nevadí, čínský zákazník čínskému dodavateli hodně promine.

Jak autorovi sdělili zástupci několika čínských výrobců obráběcích strojů, netaji se tím, že jejich odborné znalosti pocházejí především z podrobné analýzy produktů světových firem, ale i z„legální“ cesty, kdy akvírují ve světě celou řadu z ekonomického důvodu krachujících konkurenčních firem a odsud pak získávají po desetiletí budované know-how, jenž následně implementují do svých firem. Spotřeba obráběcích strojů na čínském území je obrovská, proto místní výrobci nemají potřebu exportovat, tak činí pouze z 10 %. Na světové trhy se pak dostávají právě prostřednictvím zahraničních akvizic a investic. Zákazník nemá šanci poznat, že za jeho oblíbenou, léty prověřenou značkou nyní stojí čínský vlastník. Vadí to vůbec? Co se změní? Další z obvyklé praxe čínských investic je strategie nákupu akcií ve firmě. Mají zájem o slabou nadpoloviční většinu (50 až 55 %), ale vyžadují rozhodující pravomoce. Za „jedny“ peníze pak obdrží dvě firmy.

V současné době nejsou čínské stroje stále ještě na světové úrovni, ale to je záležitost dvou tří let. Všichni upínají své budoucí naděje na čínský trh, avšak je otázkou času, kdy budou soběstační. Slávek Bednář zná aktivně čínský trh již deset let, ještě ze svého působení v TOS Varnsdorf. „Na čínském trhu je obrovská konkurence. Prosadit se zde s dovezeným produktem bývá rok od roku těžší. Pro čínského zákazníka je naštěstí stále určitou společenskou prestiží, když má ve své výrobě japonský nebo evropský stroj, i když za něj zaplatí dvakrát víc než za korejský, tchajwanský či z domácí produkce. Mílovými kroky se blížíme do fáze, kdy domácí a tchajwanská produkce se přiblíží evropskému standardu, kdy rozdíl ve využití strojů nebude tak zásadní. Kdo chtěl dříveš větší přesnost například do leteckého průmyslu, o tchajwanské produkci neuvažoval, teď je však situace jiná,“ uvádí ředitel Bednář své zkušenosti.

Na čínském trhu vzniká mnoho malých firem, které mají silné know-how, jež získávají z místních výzkumných ústavů dotovaných státem. Buď si z centra koupí licenci na daný, jimi vyvinutý komponent a ten osazují do svých strojů, nebo výzkumnému centru odvádějí provize z prodeje strojů. Vidíte zde paralelu s fungováním Fraunhoferova institutu? Zde je to však tržní hospodářství v socialistickém systému.

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #6
Kód článku: 130654
Datum: 04. 06. 2013
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Seriál
Firmy
Související články
Jak na podnikání v Brazílii?

V dalším díle našeho putování po zajímavých exportních destinacích navštívíme Brazilii, největší ekonomiku Jižní Ameriky a představíme zdejší trh a perspektivní odvětví brazilského hospodářství.

Jak na podnikání v Kazachstánu?

Další díl našeho seriálu zabývající se možnými podnikatelskými aktivitami na zahraničních trzích se zaměřuje na region Kazachstánu. Mezi jeho hlavní lákadla patří silná a liberální ekonomika, dobře organizovaný a efektivní trh, otevřenost vůči zahraničním společnostem a politická stabilita. Jak však proniknout na tento atraktivní trh? Možné cesty se snaží nastínit specialisté ze společnosti Citibank.

Jak na podnikání v Číně?

Říše středu skýtá obrovský potenciál i pro české strojírenské podniky. Jaké jsou příležitosti a rizika čínského trhu a jak na tento trh úspěšně vstoupit? Další díl našeho seriálu zabývajícího se expanzí podnikání na zahraniční trhy se opět zaměřuje na Čínu. Ve první části jsme se zabývali právě příležitostmi a riziky čínského trhu a nyní přinášíme některé otázky související se vstupem na tento trh.

Související články
Jak na podnikání v Číně

Dnešní díl našeho seriálu zabývající se případnými podnikatelskými aktivitami na zahraničních trzích se zaměřuje na region Číny. Zdejší průmysl navzdory stále vysokému růstu v současnosti čelí mnohým výzvám. Jejich řešení vyžaduje zvýšení produktivity, nové technologie a postupy. Tato situace představuje příležitosti i pro české průmyslové společnosti jak uvádějí dále specialisté ze společnosti Citibank.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Jak na podnikání v Rusku

Další část našeho seriálu zabývající se možnostmi exportérů na zahraničních trzích se zaměřuje na region Ruska Současné dramatické hospodářské problémy nutí firmy k expanzi na nové trhy. Rusko je právě jedním z nejatraktivnějších. Více než polovina přímých zahraničních investic do této, nám geograficky i kulturně nejebližší země ze států BRICS, směřuje do průmyslu a strojírenství. Minule specialisti ze společnosti Citibank mj. popsali možná úskalí platebního styku, či existujících obchodních bariér při obchodování s Ruskem. Dnes se budeme v předávání zkušeností pokračovat.

Jak na podnikání v Indii

V minulém vydání jsme odstartovali nový serial, v němž vám příslušní odborníci Citibank představují zajímavé světové destinace, na které doporučují zaměřit vaší pozornost a to jak z úhlu pohledu exportního, tak investičního. Začali jsme Indií (viz. www.mmspektrum.com/120955) a v této zemí zůstáváme i nyní, ale náš pohled směřujeme na problematiku investování ve zdejším regionu.

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Nevyléčitelná nemoc českého průmyslu

V současnosti je realita České republiky, jako malé exportní země, která nemá mnoho domácích firem se svými vlastními finálními výrobky prodejnými do celého světa velmi nebezpečná, neboť zkrachují-li naši odběratelé, zkrachujeme s nimi. Jsme pouze zemí nádeníků a hrozí nám novodobé nevolnictví. Z pozice subdodavatele je dnešní výše přijímaného státního dluhu nesplatitelná.

Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

CzechTrade pomáhá strojařům – Švédsko

Agentura CzechTrade na stránkách MM Průmyslového spektra představuje zajímavé, potenciálně vhodné destinace pro export teritoriálně konkurenceschopné strojírenské produkce. Dnes se podíváme na švédský trh.

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Fórum výrobních průmyslníků

V jaké profesní náladě přijíždíte na letošní MSV do Brna a jaká témata byste zde chtěli se svým týmem v rámci setkání jak s obchodními partnery tak i příp. s představiteli státu diskutovat? Část 2.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Fórum výrobních průmyslníků

V jaké profesní náladě přijíždíte na letošní MSV do Brna a jaká témata byste zde chtěli se svým týmem v rámci setkání jak s obchodními partnery, tak i příp. s představiteli státu, diskutovat?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit