Témata
Reklama

Nevyléčitelná nemoc českého průmyslu

V současnosti je realita České republiky, jako malé exportní země, která nemá mnoho domácích firem se svými vlastními finálními výrobky prodejnými do celého světa velmi nebezpečná, neboť zkrachují-li naši odběratelé, zkrachujeme s nimi. Jsme pouze zemí nádeníků a hrozí nám novodobé nevolnictví. Z pozice subdodavatele je dnešní výše přijímaného státního dluhu nesplatitelná.

Dnešní kovidová doba a nastavená opatření nesmí zakrýt pravou příčinu aktuální hospodářské krize v České republice. Poučme se z historie. Tomáš Baťa řekl: „To, čemu jsme si zvykli říkat hospodářská krize, je jen jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek! V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku.“ Václav Havel ve svém prvním novoročním projevu v lednu 1990 uvedl, že naše země nevzkvétá, jelikož velký tvůrčí a duchovní potenciál našeho národa není smysluplně využit. Věhlasný citát amerického prezidenta J. F. Kennedyho „Neptejte se, co vaše vlast může udělat pro vás, ale co vy můžete udělat pro ni“, má v současné době x-násobný dopad.

Reklama
Reklama

Poslední šance

Po 50 letech absence soukromého podnikání v době socialismu a po nepovedené transformaci průmyslu kuponovou privatizací (vytunelování národního kapitálu) v 90. letech minulého století přichází s koronavirem pravděpodobně poslední napomenutí a s ním šance správně rozhodnout, co je tzv. český národní zájem a na čem postavit perspektivní hospodářskou politiku státu. Vzhledem k cca 80letému zpoždění, oproti tržně vyspělým zemím Evropy, máme dnes poslední šanci jít vstříc národní konkurenceschopnosti a je možné, že se dnes píší dějiny na další stovky let dopředu. Bohužel není vyloučeno, že se naši potomci budou hodně divit, co jsme to byli za pitomce.

V roce 1990 skončila 3. světová ekonomická válka. Válka, která se lišila od 2. světové války (samozřejmě mimo jiné) především tím, že vítěz na obsazeném území nezavedl vlastní společenský řád – tržní ekonomiku, ale otevřel prostor všeobecnému klientelismu (častokrát korupčnímu). Uspokojil a umožnil obohacení domácí „vládnoucí“ politické síle a ta za odměnu neprojevila snahu uspět v hospodářské soutěži vůči západu za cenu upřednostnění osobního obohacení a budoucího chudnutí celého domácího hospodářství.

Obojí neuvěřitelně posílilo vítězné země s rozvinutou tržní ekonomikou plné firem s vlastními finálními produkty, vysoké míry lidského umu prodejného do celého světa, pro které byla reálná východoevropská konkurence s její nízkou životní úrovní smrtící nebezpečí. Je třeba si uvědomit, že není ve světě byznysu nikoho, kdo by chtěl nezištně pomoci zrození a růstu možného úspěšného konkurenta. Za odměnu od vítězů dostáváme tu nejméně žádanou a nejméně placenou námezdní, případně subdodavatelskou práci v souladu s principem globalizace. Svým vlastním přičiněním si práci dnes již vytvořit neumíme.

Dnešní ekonomická situace potvrzuje, že rozdělení ekonomik světa na „finalisty” a „subdodavatele” přináší cyklicky nový druh světové hospodářské krize, a to, že finalisté nejsou schopni předávat stále většímu množství subdodavatelů dostatečné množství práce potřebné k dosažení udržitelné zaměstnanosti. Je zcela zřejmé, že lékem není větší zadlužování ekonomik, kterým se neřeší příčiny, ale pouze důsledky. Potvrzuje se tak odkaz Tomáše a Jana Bati, že hospodářský úpadek nelze sanovat penězi.

Únik z pasti

Abychom mohli zahájit úspěšnou léčbu, musíme stanovit a přijmout pravdivou diagnózu českého průmyslu. Ten se musí postavit na vlastní nohy, což nastane v okamžiku, kdy bude schopen vlastní finální produkty českých firem prodávat v zahraničí. Přinese to stabilitu pro celé hospodářství a budou pod kontrolou i finanční toky, resp. mnohem více investic zůstane v ČR, neboť nebudou obrovské prostředky odtékat ve formě dividend do zahraničí.


„Řemeslník se má vždy lépe než nádeník, rozuměj vlastník svého finálního výrobku či služby se má vždy lépe než subdodavatel,“ říká Ing. Ladislav Verner, majitel Soma Engineering. Foto: archiv L. Vernera

V současnosti jsme se posunuli z námezdní ekonomiky 90. let k ekonomice subdodavatelské. To není nic perspektivního. Je to stav s mnoha riziky ohromných výkyvů v hospodářství – dnešní situace umocněná koronavirem a probíhající transformací automobilového průmyslu, kde se donedávna stovky subdodavatelských firem nacházely pod tlakem svých odběratelů – dodávej, navyšuj kapacitu, investuj, ať mi můžeš dodávat víc. A když to nesplníš, budu muset hledat jinde. Dnes však poptávka, kterou měly předtím, z velké části vypadla.

Půjčka na špatnou investici

Nezbytná transformace českého průmyslu bude bolet a čím více se jí budou politici bránit a oddalovat, tím to bude horší. Chybou je, že stejně jako před koronavirem i teď v krizi sleduje vláda svými opatřeními především krátkodobé cíle. Základním pravidlem dobrého hospodáře je poznání, že v delší perspektivě musí každý vždy více vydělat než utratit, přičemž si je vědom, že pouhým šetřením se nedá zbohatnout. Na první pohled se může zdát, že vláda svým neustálým opakováním svého receptu – „musíme se z krize proinvestovat“ – naplňuje pravidlo dobrého hospodáře, ale i ona si musí uvědomovat, že špatná investice na dluh je to nejhorší, co si v krizi může kdokoliv dovolit. Dluhem, který zcela jistě nepřinese v budoucnosti vyšší výdělek, jsou ohromné výdaje na program Antivirus u těch firem, kde zaměstnanci nepracují z důvodu vyvolaných jejich odběrateli. Pokračuje plošné zvyšování platů ve veřejném sektoru v době bezprecedentního nárůstu státního dluhu. Rozpočtové deficity obcí jsou přenášeny na stát v době krize.

Výše zmíněné kategorie dluhů budou dodatečnou daní pro český domácí soukromý sektor (hrubý národní produkt), kterou nadiktovali současní politici prostřednictvím tlaku až vydírání ze strany subdodavatelských zájmů zahraničního, tolik opěvovaného a hájeného kapitálu. Zahraničního kapitálu, který v současnosti v jejich mateřských zemích dostává skutečně masivní podporu pro export jejich finálních výrobků, oproti až arogantní ignoraci podpory skutečným českým domácím exportérům v ČR.

To vše při vědomí, že veškeré prostředky státního rozpočtu mají původ v soukromém sektoru české ekonomiky a stát nedělá nic jiného, než z těmito prostředky hospodaří.

Absence státníků, ignorace politiků, mlčení slušné většiny ve společnosti oproti činům pár desítek lidí necharakterních je příčinou nerespektování velké moudrosti ve výrocích známých osobností v úvodu tohoto sdělení.

Ing. Ladislav Verner

Soma Engineering

Reklama
Vydání #10
Kód článku: 201023
Datum: 09. 10. 2020
Rubrika: Servis / Názory
Autor:
Firmy
Související články
Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

V on-line byznysu chybí lidská chemie

Online platforma se i díky pandemii koronaviru stala hitem posledních tří měsíců. Někteří podnikatelé dokonce tvrdí, že se velká část byznysu a obchodování přesune do online prostředí. Bude tento fenomén přetrvávat, změní se konečně české montovny na podniky s přidanou hodnotou, a proč by Čechům mohla i krize prospět? Na to jsme se zeptali ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy.

Související články
Fórum výrobních průmyslníků

V jaké profesní náladě přijíždíte na letošní MSV do Brna a jaká témata byste zde chtěli se svým týmem v rámci setkání jak s obchodními partnery tak i příp. s představiteli státu diskutovat? Část 2.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum výrobních průmyslníků

Pomůže vám integrace reálných prvků digitalizace a robotizace do vaší firmy zajistit vyšší produktivitu ve výrobě a dosažení vyšší efektivity všech vnitropodnikových procesů - od přijetí zakázky, přes konstrukci, výrobu, až po její expedici a v neposlední řadě nahradí tyto prvky scházející pracovní sílu?

Fórum výrobních průmyslníků

S jakými firemními předsevzetími vstupujete do nového roku? Jaký po obchodní stránce očekáváte letošní rok ve srovnání s předchozím?

Fórum výrobních průmyslníků

Je typ vaší výroby (klíčový výrobní úsek ve firmě) vhodný k tomu, abyste integrací inteligentních automatizovaných systémů a „chytrých“ technologií on-line propojenými zvýšili její efektivitu provozu? Je to pro vás v této chvílí „na programu dne“, nebo jsou pro vás aktuálnější investice do upgrade výroby?

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Fórum výrobních průmyslníků

Jakým způsobem se po 15 měsících od vypuknutí pandemie koronaviru tento stav projevuje ve vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a ekonomiky jako takové (např. vlivem navýšení cen vstupních materiálů, nedostatku některých komponent)? Dokážete predikovat, jak se bude situace ve vaší komoditě vyvíjet ve druhé polovině roku, na čem bude záviset?

Fórum výrobních průmyslníků

Vrátíme se po odeznění hygienických opatření v souvislosti s covid-19 do „normálního stavu“, jaký byl před krizí, nebo se firemní procesy a postupy trvale změní? Pokud ano, jaké změny očekáváte?

Jak vést firmu k prosperitě ve složité době,
Část 3. Od inovací k produktu

Pro letošní rok jsme společně s Českou asociací interim managementu připravili sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek zve své hosty. V minulém dílu k diskuzi s ním usedl Jiří Vaněk, bývalý kolega z Karosy Vysoké Mýto a v současné době zastávající post technického ředitele společnosti Ammann Czech Republic, a Petr Novague, průmyslový designer světového renomé.

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vydavatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit