Témata

Vrátíme se po odeznění hygienických opatření v souvislosti s covid-19 do „normálního stavu“, jaký byl před krizí, nebo se firemní procesy a postupy trvale změní? Pokud ano, jaké změny očekáváte?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum výrobních průmyslníků
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde studuje kombinovanou formu doktorského studia. V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Olga Kupec, jednatelka a majitelka, Abydos

Neočekávám, že se navrátíme do stejných vod, neb do stejné řeky se dá vstoupit pouze jednou. Výrazně se projeví prvky modernizace v rámci komunikace a sdílení dat. To, o čem se dlouhá léta mluvilo, teď nabralo na rychlosti. Využíváme aplikace, o kterých jsme dříve jen namátkou slyšeli. Výhodou bude, že ceny těchto aplikací půjdou dolů a stanou se dostupnějšími. Vidím obrovský pokrok v oblasti internetu věcí a bezkontaktních procesů. V této oblasti si nemyslím, že se budeme chtít vracet do stavu „před covidem“. Očekávám, že nastanou změny v dodavatelských řetězcích – just in time nebude modlou. Doba ukázala, že je dobré mít i zásoby, i když váží kapitál. Zároveň se budou upřednostňovat spíše regionální dodavatelé nebo podniky budou dbát alespoň na jejich diverzifikaci.


Otto Daněk, předseda představenstva, ATAS elektromotory Náchod

Pokud budeme považovat stav „před covidem“ za normální, tak plně se dle mého názoru do tohoto stavu zřejmě nevrátíme. Ale ten stav, který jsme začali budovat v průběhu roku 2020, bude možná za pár roků normální. Co očekávám, že se změní? Bude snaha o omezení závislosti na lidské práci, ale roboty vše nenahradí. Pravděpodobně bude snižována závislost na dodávkách ze vzdálených teritorií (zejména z Asie). Manageři budou muset mít v záloze vždy plán „B“, a možná i „C“, i když nebudou přesně vědět, na co se mají připravovat. A bude nutné ještě mnohem více než doposud věnovat se problematice cash flow a mít stále nějakou rezervu „v rukávu“. A stejně jako v přírodě nebudou vítězit nejsilnější ani nejrychlejší, ale ti nejpřizpůsobivější.


Josef Kadlec, generální ředitel, Wikov Sázavan

Předně bych chtěl i touto cestou popřát všem pevné zdraví v této nelehké době. Změny firemních procesů u jednotlivých firem v „normálním stavu“ nebudou určitě stejné. Hojně skloňovaný a využívaný home office a masivnější využívání výpočetní, digitální a video techniky nahrazující osobní kontakty (služební cesty, schůzky, výstavy, konference…) bude mít určitě své využití i v době po covidu. Pokud se bude v budoucnosti méně cestovat za businessem, mohlo by to mít příznivý ekologický dopad na naši planetu. U nás ve firmě, jejímž předmětem podnikání je realizace zakázkové výroby na obráběcích strojích, je využití home office v řádu jednotek, protože 5osou frézku si do obýváku nenastěhujete. Ale např. videokonference se zákazníky či jinými partnery jsou hojně využívány a v tomto trendu budeme pokračovat. Přeji úspěšný rok 2021.


Petr Novák, jednatel společnosti, Koyo Bearings Česká republika

Do tzv. normálního stavu se už dle mého názoru nevrátíme. Během pandemie byly firmy nuceny využívat online prostředí pro konání schůzek. To, co bylo pro většinu firem dříve nepředstavitelné, je nyní denním chlebem. Díky nakoupenému IT vybavení se bude většina z nich přiklánět k tomu, aby se online formou řešilo co nejvíce aktivit. V kombinaci s bankovní identitou, v rámci níž je možné elektronicky podepisovat dokumenty či předvyplňovat formuláře, tak firmy ušetří nejen náklady na služební cesty, ale především čas.


Pavel Sobotka, generální ředitel, Frentech Aerospace

Možná jsem trochu konzervativní a stále se snažím používat zdravý rozum. Ano, za stávající situace bohužel musíme jinak žít, jinak komunikovat, mnohdy nemůžeme normálně pracovat, cestovat, abychom dojednávali spolupráci a navazovali obchodní vztahy. Ano, v zájmu zdraví akceptujeme různá omezení jak v profesním, tak i v soukromém životě. Osobně bych byl velmi rád, abychom se co nejdříve mohli vrátit k normálnímu životu a k normálnímu způsobu práce, jak jsme byli donedávna zvyklí. Doma pracující jsou rušeni dětmi, partnery a běžnými domácími povinnostmi, takže o jejich 100% výkonnosti a efektivitě lze pochybovat. Také nás z toho bolí v zádech, jak nám ochabuje zádové svalstvo. Osobně se těším, až se v co největší míře vrátí normální režim do škol, a i do provozu firem. Věřím, že se tak stane, jen jak se problém s covid-19 vyřeší. Některé změny budou trvalé. Vše se vyvíjí a my se musíme přizpůsobovat. Musíme ale stále posuzovat, co je rozumné a co dává smysl, a co ne. Nesmíme podlehnout myšlenkám, že se vše vyřeší online.

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit