Vrátíme se po odeznění hygienických opatření v souvislosti s covid-19 do „normálního stavu“, jaký byl před krizí, nebo se firemní procesy a postupy trvale změní? Pokud ano, jaké změny očekáváte?
Olga Kupec, jednatelka a majitelka, Abydos
Neočekávám, že se navrátíme do stejných vod, neb do stejné řeky se dá vstoupit pouze jednou. Výrazně se projeví prvky modernizace v rámci komunikace a sdílení dat. To, o čem se dlouhá léta mluvilo, teď nabralo na rychlosti. Využíváme aplikace, o kterých jsme dříve jen namátkou slyšeli. Výhodou bude, že ceny těchto aplikací půjdou dolů a stanou se dostupnějšími. Vidím obrovský pokrok v oblasti internetu věcí a bezkontaktních procesů. V této oblasti si nemyslím, že se budeme chtít vracet do stavu „před covidem“. Očekávám, že nastanou změny v dodavatelských řetězcích – just in time nebude modlou. Doba ukázala, že je dobré mít i zásoby, i když váží kapitál. Zároveň se budou upřednostňovat spíše regionální dodavatelé nebo podniky budou dbát alespoň na jejich diverzifikaci.
Otto Daněk, předseda představenstva, ATAS elektromotory Náchod
Pokud budeme považovat stav „před covidem“ za normální, tak plně se dle mého názoru do tohoto stavu zřejmě nevrátíme. Ale ten stav, který jsme začali budovat v průběhu roku 2020, bude možná za pár roků normální. Co očekávám, že se změní? Bude snaha o omezení závislosti na lidské práci, ale roboty vše nenahradí. Pravděpodobně bude snižována závislost na dodávkách ze vzdálených teritorií (zejména z Asie). Manageři budou muset mít v záloze vždy plán „B“, a možná i „C“, i když nebudou přesně vědět, na co se mají připravovat. A bude nutné ještě mnohem více než doposud věnovat se problematice cash flow a mít stále nějakou rezervu „v rukávu“. A stejně jako v přírodě nebudou vítězit nejsilnější ani nejrychlejší, ale ti nejpřizpůsobivější.
Josef Kadlec, generální ředitel, Wikov Sázavan
Předně bych chtěl i touto cestou popřát všem pevné zdraví v této nelehké době. Změny firemních procesů u jednotlivých firem v „normálním stavu“ nebudou určitě stejné. Hojně skloňovaný a využívaný home office a masivnější využívání výpočetní, digitální a video techniky nahrazující osobní kontakty (služební cesty, schůzky, výstavy, konference…) bude mít určitě své využití i v době po covidu. Pokud se bude v budoucnosti méně cestovat za businessem, mohlo by to mít příznivý ekologický dopad na naši planetu. U nás ve firmě, jejímž předmětem podnikání je realizace zakázkové výroby na obráběcích strojích, je využití home office v řádu jednotek, protože 5osou frézku si do obýváku nenastěhujete. Ale např. videokonference se zákazníky či jinými partnery jsou hojně využívány a v tomto trendu budeme pokračovat. Přeji úspěšný rok 2021.
Petr Novák, jednatel společnosti, Koyo Bearings Česká republika
Do tzv. normálního stavu se už dle mého názoru nevrátíme. Během pandemie byly firmy nuceny využívat online prostředí pro konání schůzek. To, co bylo pro většinu firem dříve nepředstavitelné, je nyní denním chlebem. Díky nakoupenému IT vybavení se bude většina z nich přiklánět k tomu, aby se online formou řešilo co nejvíce aktivit. V kombinaci s bankovní identitou, v rámci níž je možné elektronicky podepisovat dokumenty či předvyplňovat formuláře, tak firmy ušetří nejen náklady na služební cesty, ale především čas.
Pavel Sobotka, generální ředitel, Frentech Aerospace
Možná jsem trochu konzervativní a stále se snažím používat zdravý rozum. Ano, za stávající situace bohužel musíme jinak žít, jinak komunikovat, mnohdy nemůžeme normálně pracovat, cestovat, abychom dojednávali spolupráci a navazovali obchodní vztahy. Ano, v zájmu zdraví akceptujeme různá omezení jak v profesním, tak i v soukromém životě. Osobně bych byl velmi rád, abychom se co nejdříve mohli vrátit k normálnímu životu a k normálnímu způsobu práce, jak jsme byli donedávna zvyklí. Doma pracující jsou rušeni dětmi, partnery a běžnými domácími povinnostmi, takže o jejich 100% výkonnosti a efektivitě lze pochybovat. Také nás z toho bolí v zádech, jak nám ochabuje zádové svalstvo. Osobně se těším, až se v co největší míře vrátí normální režim do škol, a i do provozu firem. Věřím, že se tak stane, jen jak se problém s covid-19 vyřeší. Některé změny budou trvalé. Vše se vyvíjí a my se musíme přizpůsobovat. Musíme ale stále posuzovat, co je rozumné a co dává smysl, a co ne. Nesmíme podlehnout myšlenkám, že se vše vyřeší online.
Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.
Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.
Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.
Ing. Jiří Rosenfeld, CSc. vloni oslavil sedmdesáté narozeniny a je znám svými velmi zajímavými, až kontroverzními názory, které ale mají svou logiku. Stojí v čele společnosti Slovácké strojírny ve funkci generálního ředitele od roku 1997, v roce 1999 se stal předsedou představenstva, v dozorčí radě ale působil již od roku 1993. Za přínos regionu a podnikání v něm se stal v roce 2014 Osobností roku Zlínského kraje a v roce 2017 se pak dostal do finále soutěže EY podnikatel roku.
Pavel Holubář je ředitelem průmyslové společnosti SHM. Tato zkratka značí Super Hard Materials, a to je přesně to, o co tu jde. Zjednodušeně řečeno jde principiálně o fyzikální metody nanášení tenkých vrstev na nástroje, kdy nanesená několikamikronová vrstva dává materiálu zcela jiné mechanické vlastnosti. Především podstatně prodlužuje jeho životnost. Jaká byla 25 let trvající cesta až na samotný vrchol, kdy technologie firmy SHM jsou v současné době rozesety ve 35 zemích světa? O tom – a nejen o tom – jsme si s Pavlem Holubářem povídali.
„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.
Při příležitosti konání MSV v Brně oslovila redakce MM Průmyslového spektra výraznou osobnost českého byznysu – prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka.Povídali jsme si s ním o tom, žese našemu průmyslu mimořádně daří, jaká jsou největší rizika pro další růst tuzemské ekonomiky, jak vnímá státní podporu v oblasti podnikání a proč fandí Evropské unii, přestože si myslí, že je to byrokratický moloch.
V jaké profesní náladě přijíždíte na letošní MSV do Brna a jaká témata byste zde chtěli se svým týmem v rámci setkání jak s obchodními partnery tak i příp. s představiteli státu diskutovat? Část 2.
Pomůže vám integrace reálných prvků digitalizace a robotizace do vaší firmy zajistit vyšší produktivitu ve výrobě a dosažení vyšší efektivity všech vnitropodnikových procesů - od přijetí zakázky, přes konstrukci, výrobu, až po její expedici a v neposlední řadě nahradí tyto prvky scházející pracovní sílu?
Je typ vaší výroby (klíčový výrobní úsek ve firmě) vhodný k tomu, abyste integrací inteligentních automatizovaných systémů a „chytrých“ technologií on-line propojenými zvýšili její efektivitu provozu? Je to pro vás v této chvílí „na programu dne“, nebo jsou pro vás aktuálnější investice do upgrade výroby?
Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.
Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.
Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?
Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.
Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem.
Proč jsme nejlepší?
a mnoho dalších benefitů.
... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou
