Témata
Reklama

Jak silná koruna, růst energií, tlak na mzdy, úrokové sazby a inflace ovlivňují vaši konkurenceschopnost na světových trzích? Které regiony světa začínají podle vás na „evropské realitě“ profitovat?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum výrobních průmyslníků
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Lucie Vehovská
obchodní ředitelka a spolumajitelka, Strojírna Vehovský

Jedná se o velice aktuální problém, který významně trápí i naši rodinnou firmu, protože jsme primárně proexportně zaměřeni. Tím, že nemáme svůj vlastní výrobní produkt, zabýváme se kooperacemi, snad tlak cítíme ještě více. Obrovským problémem je silná koruna. Se zákazníky máme často vyjednány rámcové smlouvy, jsme nuceni někdy držet prodejní ceny řadu měsíců. Rozdíly v kalkulacích jsou tedy i přes 10 %. Problematická je dále zejména kombinace všech těchto faktorů současně. Již loni jsme investovali významné částky, abychom byli více energeticky nezávislí. S tlakem na mzdy se potýkáme již několikátým rokem. Inflace dále snižuje naši konkurenceschopnost. Ač si dovolím tvrdit, že jsme technologicky na špičce, nejsme cenově ani zdaleka schopni konkurovat východním trhům, zejména Číně a Indii, se kterými jsme, bohužel, denně porovnáváni. Přestáváme být cenově zajímaví i pro západní trhy, což už je alarmující.


Otto Daněk
předseda představenstva, ATAS elektromotory Náchod

Protože Česká republika je proexportně orientovanou ekonomikou, zejména silná koruna dusí nejen exportéry, ale velmi negativně ovlivňuje i HDP. Jen pro zajímavost, posílením koruny o jednu korunu oproti euru přijdou exportéři o 240 mld. Kč a HDP o 5 mld. Kč. I naše firma je bytostně závislá na exportu. Dlouhodobě podíl exportu činí více než 75 %. Kombinace silné koruny, nárůst cen energií až na pětinásobek, inflace mezi 15 až 20 %, mzdové požadavky zaměstnanců a nárůst úroků až na 10násobek hodnot předchozích období vedou ke ztrátě konkurenceschopnosti českého průmyslu. Zaznamenal jsem letos v únoru, že nabídkové ceny slévárenských výrobků byly levnější z Německa, a dokonce i Švýcarska, než z ČR! Z naší nekonkurenceschopnosti nejvíc profituje Německo a USA.


Jiří Rosenfeld
předseda správní rady, Slovácké strojírny

Na první otázku je jednoduchá odpověď – zásadně. Komentář k tomu, podle mě, není třeba. V současné době jde zejména o to, jak tato situace bude dlouho trvat a jaké bude její směrování. Jak na to reagovat? Samozřejmě úsporami ve výdajích, racionalizací výrobních postupů a organizačními opatřeními směřujícími k úsporám. To ale má svůj strop. Globální provázání ekonomik na nás dopadá velmi silně. Evropské firmy, a tím i my, jsou například v platbách za energie naprosto nekonkurenceschopné vůči americkému trhu. U nových projektů budeme zvažovat, jestli vyrábět doma (v Evropě), nebo v Číně, Indii. Přesun stávající/aktuální výroby je prakticky nemožný a nerentabilní kvůli drahému testování, poplatkům atd. Pro další období se zamýšlíme nad naší výrobní strukturou, zejména z hlediska nákladovosti, ale také jak bude efektivní odbyt finální produkce.


Jan Rýdl ml.
generální ředitel a člen správní rady, TOS Varnsdorf

Ingredience v podobě dramatického nárůstu cen materiálových vstupů, cen energií, požadavků na růst mezd v kombinaci se silnou korunou představují již ve střednědobém horizontu skutečně smrtící koktejl. Je patrné, že výrobci, kteří těmto tlakům vystaveni nejsou nebo jsou, ale v menší míře, musí zákonitě získávat konkurenční výhodu oproti nám. Jasnými vítězi jsou asijští výrobci. Nicméně ani v rámci Evropy není všude situace stejná. Bohužel, čeští exportéři vycházejí z tohoto porovnání pravděpodobně nejhůře. Nezbývá nám nic jiného než hledat způsoby, jak se s tímto negativním trendem vypořádat. Cesta k udržitelnému rozvoji dle mého názoru vede jen skrze investice do inovací výrobků a služeb a optimalizace všech podnikových procesů. Nespoléhejme na to, že nám někdo pomůže. Opět si budeme muset pomoci sami.


Vojtěch Toul
generální ředitel, Toshulin

Odpověď je velmi jednoduchá. Komplikuje, a to docela výrazným způsobem. Zákazníci již z podstaty věci nechtějí akceptovat a pochopit, že nyní není možné několik let držet stejnou cenovou hladinu. Na druhou stranu se však stejná problematika ve větší či menší míře týká i všech našich hlavních evropských konkurentů, a tak reagovat na vzniklou a dále se vyvíjející situaci promítnutím zvýšených nákladů do cen musíme všichni. Profitovat ze vzniklé situace pravděpodobně může především konkurence z východu. Vzhledem k rychle se měnícím podmínkám nám však na tuto otázku odpoví až čas.


Vydání #3
Kód článku: 230310
Datum: 08. 03. 2023
Rubrika: Redakce / Názory
Seriál
Firmy
Související články
CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Související články
O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

USA: Sázka na stabilní trh

Spojené státy americké se řadí mezi největší vývozce na světě. Pro naše firmy představuje nejúspěšnější exportní destinaci z mimoevropských trhů. Za poslední období dochází k postupnému nárůstu našeho exportu, v roce 2019 poprvé v historii přesáhl 100 mld. Na trh USA vyvážíme zboží s nejvyšší inovační hodnotou, jako jsou např. letecké motory, zdravotnická zařízení či mikroskopy. Tyto komodity by se nyní mohly rozšířit o další sektory, jako například výrobní stroje pro high-tech výrobu.

Na cestě ke zrození stroje: Část 8. Logistika

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

MM Glosa: Když kýchne soused, odskáčeme to horečkou

Existuje staré přísloví, že když kýchne soused, měli bychom se obléknout. My jsme se však neoblékli. Stáli jsme v rozhalence u otevřeného okna a skrze růžové brýle sledovali, jak soused kýchá. Rok co rok jsme přesvědčovali sami sebe, že ho to nakonec stejně vždy přejde a na nás nic nepřenese. Nepřešlo. Přenesl.

MM Glosa: Na hraně starého světa

Evropský strojírenský průmysl, a automobilový obzvláště, prochází největší strukturální proměnou za poslední dekády. Vytratila se předvídatelnost a garance dlouhodobého růstu. Pojmem dneška se stala nejistota, kterou na mnoha trzích doprovází pokles ziskovosti, propouštění a rekordní vlna insolvencí – především v Německu, tradičním centru evropského průmyslu, tedy u našeho klíčového partnera. Jen v první polovině roku zde vzrostl počet velkých firemních bankrotů o pětinu.

Fórum výrobních manažerů

Jaké zkušenosti máte s produktovými/subdodavatelskými dodávkami do obranného průmyslu? Jak bylo náročné se do tohoto sektoru dostat? Jedná se o oblast, která je pro vás v současné době důležitá nejen v rámci vaší výrobní diverzifikace, ale i případných státních garancí?

MM Podcast: Glosa - (Po)citová investice

Kolikrát již v době růstu ekonomiky došlo k nenadálému, často nevysvětlitelnému zlomu? Kdo tahal za konce nití, aby změnil otáčení zeměkoule? Proč se to již stalo součástí naší životní cesty a začali jsme to brát jako samozřejmost, bez hlubšího pátrání po příčinách, navíc s ignorací všech hoaxů a cílené propagandy?

Fórum výrobních manažerů

S čím se v současné době v rámci operativy řízení firmy nejvíce potýkáte? Přetrvává stále nedostatek subdodavatelských komponent ve vaší oblasti a s tím související komplikace s plněním termínů zakázek? Ovlivňují vaši ekonomiku provozu cenové úrovně energetických a materiálových vstupů, nedostatek technického personálu či něco jiného? Jak tuto situaci řešíte a podařilo se vám již některé problémy stabilizovat?

MM Podcast: Glosa - Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky

Krize je selektivním očistným procesem. Je to její zákon a řád, po generace prověřený a v důsledku vždy přijímaný. Není jiné možnosti. Někdy přijde v menší vlně, jindy s větší vervou, než bychom si přáli. Je na světě jiné spravedlnosti?

Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit