Témata
Reklama

Jak silná koruna, růst energií, tlak na mzdy, úrokové sazby a inflace ovlivňují vaši konkurenceschopnost na světových trzích? Které regiony světa začínají podle vás na „evropské realitě“ profitovat?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum výrobních průmyslníků
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Lucie Vehovská
obchodní ředitelka a spolumajitelka, Strojírna Vehovský

Jedná se o velice aktuální problém, který významně trápí i naši rodinnou firmu, protože jsme primárně proexportně zaměřeni. Tím, že nemáme svůj vlastní výrobní produkt, zabýváme se kooperacemi, snad tlak cítíme ještě více. Obrovským problémem je silná koruna. Se zákazníky máme často vyjednány rámcové smlouvy, jsme nuceni někdy držet prodejní ceny řadu měsíců. Rozdíly v kalkulacích jsou tedy i přes 10 %. Problematická je dále zejména kombinace všech těchto faktorů současně. Již loni jsme investovali významné částky, abychom byli více energeticky nezávislí. S tlakem na mzdy se potýkáme již několikátým rokem. Inflace dále snižuje naši konkurenceschopnost. Ač si dovolím tvrdit, že jsme technologicky na špičce, nejsme cenově ani zdaleka schopni konkurovat východním trhům, zejména Číně a Indii, se kterými jsme, bohužel, denně porovnáváni. Přestáváme být cenově zajímaví i pro západní trhy, což už je alarmující.


Otto Daněk
předseda představenstva, ATAS elektromotory Náchod

Protože Česká republika je proexportně orientovanou ekonomikou, zejména silná koruna dusí nejen exportéry, ale velmi negativně ovlivňuje i HDP. Jen pro zajímavost, posílením koruny o jednu korunu oproti euru přijdou exportéři o 240 mld. Kč a HDP o 5 mld. Kč. I naše firma je bytostně závislá na exportu. Dlouhodobě podíl exportu činí více než 75 %. Kombinace silné koruny, nárůst cen energií až na pětinásobek, inflace mezi 15 až 20 %, mzdové požadavky zaměstnanců a nárůst úroků až na 10násobek hodnot předchozích období vedou ke ztrátě konkurenceschopnosti českého průmyslu. Zaznamenal jsem letos v únoru, že nabídkové ceny slévárenských výrobků byly levnější z Německa, a dokonce i Švýcarska, než z ČR! Z naší nekonkurenceschopnosti nejvíc profituje Německo a USA.


Jiří Rosenfeld
předseda správní rady, Slovácké strojírny

Na první otázku je jednoduchá odpověď – zásadně. Komentář k tomu, podle mě, není třeba. V současné době jde zejména o to, jak tato situace bude dlouho trvat a jaké bude její směrování. Jak na to reagovat? Samozřejmě úsporami ve výdajích, racionalizací výrobních postupů a organizačními opatřeními směřujícími k úsporám. To ale má svůj strop. Globální provázání ekonomik na nás dopadá velmi silně. Evropské firmy, a tím i my, jsou například v platbách za energie naprosto nekonkurenceschopné vůči americkému trhu. U nových projektů budeme zvažovat, jestli vyrábět doma (v Evropě), nebo v Číně, Indii. Přesun stávající/aktuální výroby je prakticky nemožný a nerentabilní kvůli drahému testování, poplatkům atd. Pro další období se zamýšlíme nad naší výrobní strukturou, zejména z hlediska nákladovosti, ale také jak bude efektivní odbyt finální produkce.


Jan Rýdl ml.
generální ředitel a člen správní rady, TOS Varnsdorf

Ingredience v podobě dramatického nárůstu cen materiálových vstupů, cen energií, požadavků na růst mezd v kombinaci se silnou korunou představují již ve střednědobém horizontu skutečně smrtící koktejl. Je patrné, že výrobci, kteří těmto tlakům vystaveni nejsou nebo jsou, ale v menší míře, musí zákonitě získávat konkurenční výhodu oproti nám. Jasnými vítězi jsou asijští výrobci. Nicméně ani v rámci Evropy není všude situace stejná. Bohužel, čeští exportéři vycházejí z tohoto porovnání pravděpodobně nejhůře. Nezbývá nám nic jiného než hledat způsoby, jak se s tímto negativním trendem vypořádat. Cesta k udržitelnému rozvoji dle mého názoru vede jen skrze investice do inovací výrobků a služeb a optimalizace všech podnikových procesů. Nespoléhejme na to, že nám někdo pomůže. Opět si budeme muset pomoci sami.


Vojtěch Toul
generální ředitel, Toshulin

Odpověď je velmi jednoduchá. Komplikuje, a to docela výrazným způsobem. Zákazníci již z podstaty věci nechtějí akceptovat a pochopit, že nyní není možné několik let držet stejnou cenovou hladinu. Na druhou stranu se však stejná problematika ve větší či menší míře týká i všech našich hlavních evropských konkurentů, a tak reagovat na vzniklou a dále se vyvíjející situaci promítnutím zvýšených nákladů do cen musíme všichni. Profitovat ze vzniklé situace pravděpodobně může především konkurence z východu. Vzhledem k rychle se měnícím podmínkám nám však na tuto otázku odpoví až čas.


Vydání #3
Kód článku: 230310
Datum: 08. 03. 2023
Rubrika: Redakce / Názory
Seriál
Firmy
Související články
Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Související články
USA: Sázka na stabilní trh

Spojené státy americké se řadí mezi největší vývozce na světě. Pro naše firmy představuje nejúspěšnější exportní destinaci z mimoevropských trhů. Za poslední období dochází k postupnému nárůstu našeho exportu, v roce 2019 poprvé v historii přesáhl 100 mld. Na trh USA vyvážíme zboží s nejvyšší inovační hodnotou, jako jsou např. letecké motory, zdravotnická zařízení či mikroskopy. Tyto komodity by se nyní mohly rozšířit o další sektory, jako například výrobní stroje pro high-tech výrobu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Na cestě ke zrození stroje, část 8. Logistika

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Fórum výrobních manažerů

Jaké zkušenosti máte s produktovými/subdodavatelskými dodávkami do obranného průmyslu? Jak bylo náročné se do tohoto sektoru dostat? Jedná se o oblast, která je pro vás v současné době důležitá nejen v rámci vaší výrobní diverzifikace, ale i případných státních garancí?

MM Podcast: Glosa - (Po)citová investice

Kolikrát již v době růstu ekonomiky došlo k nenadálému, často nevysvětlitelnému zlomu? Kdo tahal za konce nití, aby změnil otáčení zeměkoule? Proč se to již stalo součástí naší životní cesty a začali jsme to brát jako samozřejmost, bez hlubšího pátrání po příčinách, navíc s ignorací všech hoaxů a cílené propagandy?

Fórum výrobních manažerů

S čím se v současné době v rámci operativy řízení firmy nejvíce potýkáte? Přetrvává stále nedostatek subdodavatelských komponent ve vaší oblasti a s tím související komplikace s plněním termínů zakázek? Ovlivňují vaši ekonomiku provozu cenové úrovně energetických a materiálových vstupů, nedostatek technického personálu či něco jiného? Jak tuto situaci řešíte a podařilo se vám již některé problémy stabilizovat?

MM Podcast: Glosa - Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky

Krize je selektivním očistným procesem. Je to její zákon a řád, po generace prověřený a v důsledku vždy přijímaný. Není jiné možnosti. Někdy přijde v menší vlně, jindy s větší vervou, než bychom si přáli. Je na světě jiné spravedlnosti?

Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

MM Podcast: Glosa - S koulí u nohy

Leží, sotva se hýbe, vzdychá, heká a je na umření. Vtipy o rýmičce, „smrtelné“ mužské chorobě, se staly koloritem témat ženských diskuzí, když jejich metrákového pořízka, který je za běžných okolností pevný jako skála a odvážný jako lev, skolí ucpaný nos a škrábání v krku. Covidové trable posledních dvou let v porovnání se současným střemhlavým pádem evropské ekonomiky do recese jsou onou banální rýmičkou, která se v době propuknutí zdála býti tím nejhorším, co nás mohlo v našich životech potkat.

Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Fórum výrobních průmyslníků

Jakým způsobem se po 15 měsících od vypuknutí pandemie koronaviru tento stav projevuje ve vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a ekonomiky jako takové (např. vlivem navýšení cen vstupních materiálů, nedostatku některých komponent)? Dokážete predikovat, jak se bude situace ve vaší komoditě vyvíjet ve druhé polovině roku, na čem bude záviset?

Príhovor Štefana Kassaya: Život sa neriadi podľa algoritmov

Pozdravy dobré ráno, pekný deň sa považujú za slušnosť a dobrú výchovu. Rovnako na pracovisku je prejavom spolupatričnosti aj úsmev, vzájomný stisk rúk a pochopenie nálad. Veľa prezrádza výraz tváre ako reflexia vnútorných pocitov a pripravenosti na plnenie plánovaných úloh. Vlastných a zosúladených s pracovnými povinnosťami podľa zosnovaného algoritmu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit