Témata
Reklama

Jak zásadně ovlivňuje vaši výrobu totální nedostatek materiálových vstupů a jak tomu čelíte? Jste nuceni kvůli tomu omezovat výrobu? Promítáte skokové navýšení cen surovin do výsledných cen vašich produktů a jak na to reagují odběratelé?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum výrobních průmyslníků
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Monika Šimánková, statutární ředitelka, Hestego

Nedostatek vstupních materiálů, v našem případě zejména speciálních plechů, výrobu samozřejmě ovlivňuje. Zatím jsme ji nemuseli zastavit, nicméně sestavování výrobního plánu je velice náročné, protože musí zohledňovat dostupnost jednotlivých vstupů. Navýšení cen plechů je největší v historii, u některých typů dosáhlo 3,5násobku cen z minulého roku. Vzhledem k tomuto extrémnímu nárůstu bylo nezbytné ceny materiálů promítnout do výsledných cen našich produktů. Naši odběratelé vesměs situaci chápou, ale nadšeni z ní pochopitelně nejsou.


Martin Belza, generální ředitel, Strojírny Prostějov

Nárůst cen plechů a ostatních hutních materiálů začal již koncem loňského roku. Upravovat ceny jsme začali v lednu ke všeobecnému překvapení zákazníků, kteří to však postupně začali chápat, a později i akceptovat. Zatím se nám podařilo potřebný materiál vždy zajistit, a tím nenarušit termíny dodávek, avšak za cenu zvýšených nákladů, a tími naší marže u dříve uzavřených zakázek. Zásadní pro nás byla nutnost změnit princip ERP systému, nastaveného na sdružování zakázek, minimalizaci skladových zásob, což vedlo k pozdějšímu objednávání materiálu a v mezidobí mezi kalkulací a objednáním ke zhoršení výsledné kalkulace. Museli jsme přejít k zajišťování materiálu na každou zakázku zvlášť, což má enormní dopad do pracnosti, úrovně zásob, a tím i do cash flow. Důsledkem je nutnost zkracování platnosti nabídek, průběžných dob, a tím i cílené snížení zásob zakázkové náplně.

Tato nepředpokládaná černá labuť rozbila optimistický výhled pro letošní rok a vystavuje nás znovu enormnímu tlaku, s nímž se snažíme dle Zátopkova hesla „když nemůžeš, tak přidej“ bojovat. Věřím, že situace se v závěru roku stabilizuje, jejím důsledkem však bude všeobecné zvýšení cen, tedy inflace.


Pavel Cesnek, generální ředitel, Žďas

Naši výrobu nelimituje ani tak nedostatek materiálových vstupů, který jsme ve větším měřítku nepocítili, nýbrž vzrůstající ceny primárních komodit. K omezení výroby jsme doposud přistoupit nemuseli, avšak skokové navyšování cen surovin jsme do výsledných cen našich produktů promítnout pochopitelně museli, ač neradi. Navyšování výsledných cen je taktéž skokové v krátkém časovém úseku, přičemž zákazníci tento krok neakceptují v plném rozsahu, přestože mu rozumí. Komplikovaná situace nastává ve spojitosti s rámcovými smlouvami, u kterých je navyšování cen značně složité. V neposlední řadě jsme také byli nuceni zkrátit diferenci mezi nabídkou a objednávkou.


Jiří Rosenfeld, předseda správní rady, Slovácké strojírny

Je to zásadní problém pro výrobní společnost, jejíž materiálové náklady tvoří v kalkulaci podle typu výrobků cca 27% až 37%. U nás jde převážně o ocel, hliník a měď. Vedle toho ale stoupají i ostatní náklady, zejména ceny elektrické energie a technických plynů. Změna konečné ceny, kterou je zákazník ochoten akceptovat, se pak velmi obtížně nejen tvoří, ale i s ním projednává. Co s tím? Zásoby materiálů v původních cenách, které jsme měli, jsou vyčerpány. I na ostatní položky vstupující do kalkulace, například mzdy, se také zvyšují tlaky. Cestou z toho je zavádění nových technologií, výrob a výrobních postupů, které umožní dosáhnout přiměřenou ziskovost.


Vojtěch Toul, generální ředitel, Toshulin

Problémy s dodávkami materiálu, ale i jiných důležitých komponent našich karuselů řešíme ve firmě již mnoho let. Východiskem bylo předzásobení, případně dlouhodobé plánování a rezervace kapacit u dodavatelů. Rozsah „nedostatkových“ komponent však v současné době narostl do neuvěřitelných rozměrů a naše strategie tady již selhává. Na skladě prostě nemůžete mít úplně všechno. V současné době tedy nastupuje opět operativní management a improvizace. Současně se snažíme tlačit na dodavatele, že takto nemůžeme dlouhodoběji fungovat, protože pozdní dodávky mají zásadní vliv na zpoždění vyráběných strojů, které nám konečný zákazník rozhodně neodpustí. Vliv navyšování cen se snažíme promítnout do cen, reakce zákazníků je nepřekvapivě odmítavá, ale my nejsme ochotni ani schopni tento náraz sami absorbovat.

Vydání #7,8
Seriál
Firmy
Související články
Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Pavel Sobotka: Příležitost je nutné v pravý čas chytit za pačesy

Píšeme první kapitolu knihy příběhů, v níž chceme představit úspěšné české podnikatele, kteří něco dokázali a kteří se za svou práci rozhodně nemusejí stydět. I když v České republice má slovo „podnikatel“ spíše pejorativní význam – a zasloužili se o to tzv. „rychlí podnikatelé“, kteří ostrými lokty dokázali rychle zbohatnout na úkor ostatních –, tento seriál ukazuje druhou stranu mince. Nápad, záměr, tvrdá práce, stanovení filozofie firmy, vztah k lidem. Pro mnohé to nebylo jednoduché a my chceme představit právě ty, kteří svou usilovnou prací dokázali, že Česká republika má stále na to, aby se pohybovala na špičce nejen v technologiích, ale i v managementu. Nechť vám tento seriál slouží jako příklad toho, jak nelehká cesta na samotný vrchol v určitém oboru mnohdy vede.

Fórum výrobních průmyslníků

Jak se současná doba odráží na chodu vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a kompletace, tak i každodenního přístupu k zamezení šíření koronaviru mezi vašimi zaměstnanci. Dokážete vyčíslit náklady, které jste již do těchto opatření investovali?

Související články
Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum výrobních průmyslníků

Vrátíme se po odeznění hygienických opatření v souvislosti s covid-19 do „normálního stavu“, jaký byl před krizí, nebo se firemní procesy a postupy trvale změní? Pokud ano, jaké změny očekáváte?

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit