Reklama

Fórum výrobních manažerů

04. 05. 2022

Management a řízení, Výroba a technologie, Restart průmyslu

Přidat do záložek

Odstranit záložku

Po registraci (zdarma) a přihlášení bude stránka přidána do záložek

Jakým způsobem se projevuje navýšení energetických a materiálových vstupů v ekonomice vaší firmy? Daří se vám tento fakt promítat do cen vašich produktů? Je tato situace pro vás střednědobě udržitelná a jak by se podle vás měl stát v takových případech zachovat?

Tento článek je součástí seriálu:

Fórum výrobních průmyslníků

Díly

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství.

Lucie Vehovská
obchodní ředitelka a spolumajitelka, Strojírna Vehovský

Během roku 2021 jsme koupili tři nové stroje a kompletně změnili ERP systém. Vyhlíželi jsme s nadějí postcovidové období, avšak významné oživení se u nás zatím nekoná. Jako všichni nyní čelíme skokovému nárůstu cen snad všech vstupů. Nejproblémovější jsou pro nás ceny energií a materiálů, u nichž navýšení v řádech stovek procent nejsou výjimkou. Některé komodity jsou nedostupné, musíme volit jiné jakosti. Tlak na cashflow je enormní. Obecně zatím dodržujeme termíny dodávek. Stojí nás to však obrovské úsilí, čas a peníze. Vše na úkor našeho zisku. Jsme středně velká firma a nejsme schopni všechna navýšení nést sami. Zvýšili jsme hodinové sazby strojů, pečlivě hlídáme náklady na zakázku a přenášíme je do prodejních cen. Ne vždy jsme však úspěšní, ne vždy si můžeme dovolit diktovat podmínky. U našich zákazníků sledujeme tendence nakupovat lokálně. Možná to pro nás bude nyní příležitost získat nové, ziskovější obchody. Spoléháme sami na sebe a věříme, že i z této surovinové krize vyjdeme silnější a zkušenější.

Martin Belza
generální ředitel a spolumajitel, Strojírny Prostějov

Navýšení cen vstupů jak energií, tak především hutních materiálů primárně ukusuje z naší marže. Zvýšené náklady přenášíme do cen. Zákazníci je většinou akceptují při podmínce garance termínů, což je v aktuální situaci krajně obtížné, ale zatím zvládnutelné. Věřím, že se situace s hutními materiály na přelomu června/července stabilizuje nastartováním dodávek z destinací jako Japonsko, Korea a Brazílie. Ze střednědobého pohledu předpokládám, že dojde k novému nastavení úrovně cen, z nichž vyplyne celkové ochlazení ekonomiky a omezení zbytných výdajů na všech úrovních. Zároveň dojde k výrazné redukci globálních obchodních vazeb, a tím i potřebě zajišťovat klíčové komponenty strojů Evropě, což pro nás vytvoří celou řadu nových příležitostí. To je důvod, proč budoucnost pro strojírenské firmy v ČR i pro nás vidím celkem optimisticky. Stát by dle mého názoru měl jednak zajistit vymahatelnost dohod, a ne jako v případě pádu dodavatelů energií kvůli jejich riskantnímu obchodnímu modelu tolerovat přenesení dopadů na zákazníky, a dále pak kontrolovat existenci trhu v komoditách, které jsou pod vlivem mezistátních konfliktů, tzn. dovoz hutních materiálů, LNG, plynu, ropy a ostatních paliv z dalších teritorií. Nespoléhat na to, že firmy (trh) si poradí samy.

Milan Kalivoda
generální ředitel, Ideal Trade Service

Navýšení vstupů je pro nás nepříjemné především u velkých investičních celků, které pokud mají být zadány do výroby a realizovány až za několik měsíců či let, se nemusí v kalkulaci cenově sejít s realitou. Řešením by mohly být materiálové doložky ve smlouvách, které však investor obvykle nehodlá akceptovat. Celkově to roztáčí zvyšování cen (tedy potažmo inflaci), protože bez dostatečné rezervy na tento trend jsou pro nás velké projekty velmi rizikové. U obrátkového zboží jsme nuceni zvyšovat ceny podle vstupů rovněž, zde však jako větší problém vnímáme nedostupnost některých komodit. Přestože vnímáme připravenost investorů realizovat zajímavé stavby a technologie, jako velkou komplikaci stále vidíme obtížnou a zdlouhavou legislativu. Na našem trhu také katastrofálně chybí kvalifikovaní pracovníci. Riziko nedostatku komodit, jako je např. zemní plyn, může znamenat odstavení výrobních podniků, případně přechod na jiné zdroje. V těchto bodech vnímám velký prostor pro aktivitu a podporu státu.

Jan Rýdl ml.
generální ředitel a člen správní rady, TOS Varnsdorf

Růst cen energií a materiálových vstupů je natolik dramatický, že jej nelze kompenzovat optimalizací vnitropodnikových procesů a hledáním vnitřních úspor. Musíme proto průběžně promítat tyto nárůsty do cen našich finálních produktů. Ze střednědobého pohledu je problémem to, že především úroveň cen energií je v Evropě zdaleka nejvyšší, což může zásadním způsobem ovlivňovat konkurenceschopnost evropských výrobců oproti jejich americkým, a zejména asijským konkurentům. Ambiciózní cíle Green Dealu a deformace trhu s emisními povolenkami situaci rozhodně nepřispívají. Stát by proto měl hájit zájmy ČR v EU tak, aby při plnění přijatých cílů EU bylo možné udržet a rozvíjet tradičně silnou průmyslovou výrobu v ČR.

Václav Šubrta
generální ředitel, Wikov Sázavan

Extrémní navýšení vstupů musíme promítat do cen našich produktů. Bohužel se tím zhoršuje naše pozice vůči konkurenci ze zahraničí, kde růst cen (zejména energií) není tak enormní. Zatím se ale daří ceny našich produktů navyšovat. V důsledku konfliktu na Ukrajině dochází k dalším skokovým změnám cen a nedostupnosti některých materiálů, což nám dále komplikuje cenotvorbu. Situace je nyní velmi nepřehledná a budoucí následky pro nás ani pro celou ekonomiku nedokážeme předvídat. Pracujeme ale na 100 %, pružně reagujeme a jsme přesvědčeni, že situaci zvládneme. Stát nemůže ovlivňovat ceny vstupů, měl by se ale snažit nastavit dlouhodobě stabilní prostředí v oblastech, které dokáže ovlivnit. Měl by být připraven pomoci firmám ze strategických odvětví, kde by v případě existenčního ohrožení mohlo dojít k nevratným škodám na hospodářství.