Věděli jste, že společnost Heidenhain je mimo jiné také výrobcem vysoce přesných ložisek i snímačů? A proto dokáže nabídnout snímač, který integruje obě tyto části. Jedná se o úhlové snímače Heidenhain MRP.
Jakým způsobem se projevuje navýšení energetických a materiálových vstupů v ekonomice vaší firmy? Daří se vám tento fakt promítat do cen vašich produktů? Je tato situace pro vás střednědobě udržitelná a jak by se podle vás měl stát v takových případech zachovat?
Lucie Vehovská
obchodní ředitelka a spolumajitelka, Strojírna Vehovský
Během roku 2021 jsme koupili tři nové stroje a kompletně změnili ERP systém. Vyhlíželi jsme s nadějí postcovidové období, avšak významné oživení se u nás zatím nekoná. Jako všichni nyní čelíme skokovému nárůstu cen snad všech vstupů. Nejproblémovější jsou pro nás ceny energií a materiálů, u nichž navýšení v řádech stovek procent nejsou výjimkou. Některé komodity jsou nedostupné, musíme volit jiné jakosti. Tlak na cashflow je enormní. Obecně zatím dodržujeme termíny dodávek. Stojí nás to však obrovské úsilí, čas a peníze. Vše na úkor našeho zisku. Jsme středně velká firma a nejsme schopni všechna navýšení nést sami. Zvýšili jsme hodinové sazby strojů, pečlivě hlídáme náklady na zakázku a přenášíme je do prodejních cen. Ne vždy jsme však úspěšní, ne vždy si můžeme dovolit diktovat podmínky. U našich zákazníků sledujeme tendence nakupovat lokálně. Možná to pro nás bude nyní příležitost získat nové, ziskovější obchody. Spoléháme sami na sebe a věříme, že i z této surovinové krize vyjdeme silnější a zkušenější.
Martin Belza
generální ředitel a spolumajitel, Strojírny Prostějov
Navýšení cen vstupů jak energií, tak především hutních materiálů primárně ukusuje z naší marže. Zvýšené náklady přenášíme do cen. Zákazníci je většinou akceptují při podmínce garance termínů, což je v aktuální situaci krajně obtížné, ale zatím zvládnutelné. Věřím, že se situace s hutními materiály na přelomu června/července stabilizuje nastartováním dodávek z destinací jako Japonsko, Korea a Brazílie. Ze střednědobého pohledu předpokládám, že dojde k novému nastavení úrovně cen, z nichž vyplyne celkové ochlazení ekonomiky a omezení zbytných výdajů na všech úrovních. Zároveň dojde k výrazné redukci globálních obchodních vazeb, a tím i potřebě zajišťovat klíčové komponenty strojů Evropě, což pro nás vytvoří celou řadu nových příležitostí. To je důvod, proč budoucnost pro strojírenské firmy v ČR i pro nás vidím celkem optimisticky. Stát by dle mého názoru měl jednak zajistit vymahatelnost dohod, a ne jako v případě pádu dodavatelů energií kvůli jejich riskantnímu obchodnímu modelu tolerovat přenesení dopadů na zákazníky, a dále pak kontrolovat existenci trhu v komoditách, které jsou pod vlivem mezistátních konfliktů, tzn. dovoz hutních materiálů, LNG, plynu, ropy a ostatních paliv z dalších teritorií. Nespoléhat na to, že firmy (trh) si poradí samy.
Milan Kalivoda
generální ředitel, Ideal Trade Service
Navýšení vstupů je pro nás nepříjemné především u velkých investičních celků, které pokud mají být zadány do výroby a realizovány až za několik měsíců či let, se nemusí v kalkulaci cenově sejít s realitou. Řešením by mohly být materiálové doložky ve smlouvách, které však investor obvykle nehodlá akceptovat. Celkově to roztáčí zvyšování cen (tedy potažmo inflaci), protože bez dostatečné rezervy na tento trend jsou pro nás velké projekty velmi rizikové. U obrátkového zboží jsme nuceni zvyšovat ceny podle vstupů rovněž, zde však jako větší problém vnímáme nedostupnost některých komodit. Přestože vnímáme připravenost investorů realizovat zajímavé stavby a technologie, jako velkou komplikaci stále vidíme obtížnou a zdlouhavou legislativu. Na našem trhu také katastrofálně chybí kvalifikovaní pracovníci. Riziko nedostatku komodit, jako je např. zemní plyn, může znamenat odstavení výrobních podniků, případně přechod na jiné zdroje. V těchto bodech vnímám velký prostor pro aktivitu a podporu státu.
Jan Rýdl ml.
generální ředitel a člen správní rady, TOS Varnsdorf
Růst cen energií a materiálových vstupů je natolik dramatický, že jej nelze kompenzovat optimalizací vnitropodnikových procesů a hledáním vnitřních úspor. Musíme proto průběžně promítat tyto nárůsty do cen našich finálních produktů. Ze střednědobého pohledu je problémem to, že především úroveň cen energií je v Evropě zdaleka nejvyšší, což může zásadním způsobem ovlivňovat konkurenceschopnost evropských výrobců oproti jejich americkým, a zejména asijským konkurentům. Ambiciózní cíle Green Dealu a deformace trhu s emisními povolenkami situaci rozhodně nepřispívají. Stát by proto měl hájit zájmy ČR v EU tak, aby při plnění přijatých cílů EU bylo možné udržet a rozvíjet tradičně silnou průmyslovou výrobu v ČR.
Václav Šubrta
generální ředitel, Wikov Sázavan
Extrémní navýšení vstupů musíme promítat do cen našich produktů. Bohužel se tím zhoršuje naše pozice vůči konkurenci ze zahraničí, kde růst cen (zejména energií) není tak enormní. Zatím se ale daří ceny našich produktů navyšovat. V důsledku konfliktu na Ukrajině dochází k dalším skokovým změnám cen a nedostupnosti některých materiálů, což nám dále komplikuje cenotvorbu. Situace je nyní velmi nepřehledná a budoucí následky pro nás ani pro celou ekonomiku nedokážeme předvídat. Pracujeme ale na 100 %, pružně reagujeme a jsme přesvědčeni, že situaci zvládneme. Stát nemůže ovlivňovat ceny vstupů, měl by se ale snažit nastavit dlouhodobě stabilní prostředí v oblastech, které dokáže ovlivnit. Měl by být připraven pomoci firmám ze strategických odvětví, kde by v případě existenčního ohrožení mohlo dojít k nevratným škodám na hospodářství.
Je současná ekonomická krize příležitostí k progresu národního hospodářství? Bude avizovaná 7% inflace v tomto roce velkou hrozbou? Proč by se čísla měření životní úrovně ČR neměla srovnávat s některými státy EU? Je iniciativa českých podnikatelů k druhé transformaci české ekonomiky oprávněným voláním po změnách? Na tyto a další otázky odpovídala v rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Jak v celkovém kontextu současné doby hodnotíte z hlediska fungování a výsledků vaší firmy právě končící letošní rok a s jakými očekáváními vstupujete do roku příštího?
Jakým způsobem se po 15 měsících od vypuknutí pandemie koronaviru tento stav projevuje ve vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a ekonomiky jako takové (např. vlivem navýšení cen vstupních materiálů, nedostatku některých komponent)? Dokážete predikovat, jak se bude situace ve vaší komoditě vyvíjet ve druhé polovině roku, na čem bude záviset?
Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?
Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.
Český podnikatel Leon Jakimič věří, že pokud byznysmen dobře chápe smysl svého podnikání a obklopí se kvalitními lidmi, tak se úspěch dostaví. O hodnotách, budování a vedení globální firmy, která si umí najít koncového zákazníka po celém světě, je rozhovor se zakladatelem nadnárodní společnosti Lasvit.
S rozvojem elektronického obchodování zaznamenala logistika velké změny. Dalším zlomovým okamžikem byl příchod pandemie na začátku tohoto roku, kdy e-shopy a logistické společnosti poskytující služby pro e-commerce musely prakticky den ze dne změnit své obchodní jednání, včetně logistiky. Proč se to jako jednomu z mála segmentů ekonomiky úspěšně podařilo a dále daří, jaké jsou nové trendy a jaký potenciál má umělá inteligence a další moderní technologie v logistickém byznysu? MM Průmyslové spektrum nad těmito tématy diskutovalo se zakladatelkou Zásilkovny a výraznou osobností české e- commerce Simonou Kijonkovou.
Online platforma se i díky pandemii koronaviru stala hitem posledních tří měsíců. Někteří podnikatelé dokonce tvrdí, že se velká část byznysu a obchodování přesune do online prostředí. Bude tento fenomén přetrvávat, změní se konečně české montovny na podniky s přidanou hodnotou, a proč by Čechům mohla i krize prospět? Na to jsme se zeptali ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy.
Pro letošní rok jsme společně s Českou asociací interim managementu připravili sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek zve své hosty. V minulém dílu k diskuzi s ním usedl Jiří Vaněk, bývalý kolega z Karosy Vysoké Mýto a v současné době zastávající post technického ředitele společnosti Ammann Czech Republic, a Petr Novague, průmyslový designer světového renomé.
Píšeme první kapitolu knihy příběhů, v níž chceme představit úspěšné české podnikatele, kteří něco dokázali a kteří se za svou práci rozhodně nemusejí stydět. I když v České republice má slovo „podnikatel“ spíše pejorativní význam – a zasloužili se o to tzv. „rychlí podnikatelé“, kteří ostrými lokty dokázali rychle zbohatnout na úkor ostatních –, tento seriál ukazuje druhou stranu mince. Nápad, záměr, tvrdá práce, stanovení filozofie firmy, vztah k lidem. Pro mnohé to nebylo jednoduché a my chceme představit právě ty, kteří svou usilovnou prací dokázali, že Česká republika má stále na to, aby se pohybovala na špičce nejen v technologiích, ale i v managementu. Nechť vám tento seriál slouží jako příklad toho, jak nelehká cesta na samotný vrchol v určitém oboru mnohdy vede.
Leží, sotva se hýbe, vzdychá, heká a je na umření. Vtipy o rýmičce, „smrtelné“ mužské chorobě, se staly koloritem témat ženských diskuzí, když jejich metrákového pořízka, který je za běžných okolností pevný jako skála a odvážný jako lev, skolí ucpaný nos a škrábání v krku. Covidové trable posledních dvou let v porovnání se současným střemhlavým pádem evropské ekonomiky do recese jsou onou banální rýmičkou, která se v době propuknutí zdála býti tím nejhorším, co nás mohlo v našich životech potkat.
Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.
Jak zásadně ovlivňuje vaši výrobu totální nedostatek materiálových vstupů a jak tomu čelíte? Jste nuceni kvůli tomu omezovat výrobu? Promítáte skokové navýšení cen surovin do výsledných cen vašich produktů a jak na to reagují odběratelé?
Jak se současná doba odráží na chodu vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a kompletace, tak i každodenního přístupu k zamezení šíření koronaviru mezi vašimi zaměstnanci. Dokážete vyčíslit náklady, které jste již do těchto opatření investovali?
Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem.
Proč jsme nejlepší?
a mnoho dalších benefitů.
... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou
