Témata
Reklama

Fórum výrobních manažerů

Jakým způsobem se projevuje navýšení energetických a materiálových vstupů v ekonomice vaší firmy? Daří se vám tento fakt promítat do cen vašich produktů? Je tato situace pro vás střednědobě udržitelná a jak by se podle vás měl stát v takových případech zachovat?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum výrobních průmyslníků
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Lucie Vehovská
obchodní ředitelka a spolumajitelka, Strojírna Vehovský

Během roku 2021 jsme koupili tři nové stroje a kompletně změnili ERP systém. Vyhlíželi jsme s nadějí postcovidové období, avšak významné oživení se u nás zatím nekoná. Jako všichni nyní čelíme skokovému nárůstu cen snad všech vstupů. Nejproblémovější jsou pro nás ceny energií a materiálů, u nichž navýšení v řádech stovek procent nejsou výjimkou. Některé komodity jsou nedostupné, musíme volit jiné jakosti. Tlak na cashflow je enormní. Obecně zatím dodržujeme termíny dodávek. Stojí nás to však obrovské úsilí, čas a peníze. Vše na úkor našeho zisku. Jsme středně velká firma a nejsme schopni všechna navýšení nést sami. Zvýšili jsme hodinové sazby strojů, pečlivě hlídáme náklady na zakázku a přenášíme je do prodejních cen. Ne vždy jsme však úspěšní, ne vždy si můžeme dovolit diktovat podmínky. U našich zákazníků sledujeme tendence nakupovat lokálně. Možná to pro nás bude nyní příležitost získat nové, ziskovější obchody. Spoléháme sami na sebe a věříme, že i z této surovinové krize vyjdeme silnější a zkušenější.


Martin Belza
generální ředitel a spolumajitel, Strojírny Prostějov

Navýšení cen vstupů jak energií, tak především hutních materiálů primárně ukusuje z naší marže. Zvýšené náklady přenášíme do cen. Zákazníci je většinou akceptují při podmínce garance termínů, což je v aktuální situaci krajně obtížné, ale zatím zvládnutelné. Věřím, že se situace s hutními materiály na přelomu června/července stabilizuje nastartováním dodávek z destinací jako Japonsko, Korea a Brazílie. Ze střednědobého pohledu předpokládám, že dojde k novému nastavení úrovně cen, z nichž vyplyne celkové ochlazení ekonomiky a omezení zbytných výdajů na všech úrovních. Zároveň dojde k výrazné redukci globálních obchodních vazeb, a tím i potřebě zajišťovat klíčové komponenty strojů Evropě, což pro nás vytvoří celou řadu nových příležitostí. To je důvod, proč budoucnost pro strojírenské firmy v ČR i pro nás vidím celkem optimisticky. Stát by dle mého názoru měl jednak zajistit vymahatelnost dohod, a ne jako v případě pádu dodavatelů energií kvůli jejich riskantnímu obchodnímu modelu tolerovat přenesení dopadů na zákazníky, a dále pak kontrolovat existenci trhu v komoditách, které jsou pod vlivem mezistátních konfliktů, tzn. dovoz hutních materiálů, LNG, plynu, ropy a ostatních paliv z dalších teritorií. Nespoléhat na to, že firmy (trh) si poradí samy.


Milan Kalivoda
generální ředitel, Ideal Trade Service

Navýšení vstupů je pro nás nepříjemné především u velkých investičních celků, které pokud mají být zadány do výroby a realizovány až za několik měsíců či let, se nemusí v kalkulaci cenově sejít s realitou. Řešením by mohly být materiálové doložky ve smlouvách, které však investor obvykle nehodlá akceptovat. Celkově to roztáčí zvyšování cen (tedy potažmo inflaci), protože bez dostatečné rezervy na tento trend jsou pro nás velké projekty velmi rizikové. U obrátkového zboží jsme nuceni zvyšovat ceny podle vstupů rovněž, zde však jako větší problém vnímáme nedostupnost některých komodit. Přestože vnímáme připravenost investorů realizovat zajímavé stavby a technologie, jako velkou komplikaci stále vidíme obtížnou a zdlouhavou legislativu. Na našem trhu také katastrofálně chybí kvalifikovaní pracovníci. Riziko nedostatku komodit, jako je např. zemní plyn, může znamenat odstavení výrobních podniků, případně přechod na jiné zdroje. V těchto bodech vnímám velký prostor pro aktivitu a podporu státu.


Jan Rýdl ml.
generální ředitel a člen správní rady, TOS Varnsdorf

Růst cen energií a materiálových vstupů je natolik dramatický, že jej nelze kompenzovat optimalizací vnitropodnikových procesů a hledáním vnitřních úspor. Musíme proto průběžně promítat tyto nárůsty do cen našich finálních produktů. Ze střednědobého pohledu je problémem to, že především úroveň cen energií je v Evropě zdaleka nejvyšší, což může zásadním způsobem ovlivňovat konkurenceschopnost evropských výrobců oproti jejich americkým, a zejména asijským konkurentům. Ambiciózní cíle Green Dealu a deformace trhu s emisními povolenkami situaci rozhodně nepřispívají. Stát by proto měl hájit zájmy ČR v EU tak, aby při plnění přijatých cílů EU bylo možné udržet a rozvíjet tradičně silnou průmyslovou výrobu v ČR.


Václav Šubrta
generální ředitel, Wikov Sázavan

Extrémní navýšení vstupů musíme promítat do cen našich produktů. Bohužel se tím zhoršuje naše pozice vůči konkurenci ze zahraničí, kde růst cen (zejména energií) není tak enormní. Zatím se ale daří ceny našich produktů navyšovat. V důsledku konfliktu na Ukrajině dochází k dalším skokovým změnám cen a nedostupnosti některých materiálů, což nám dále komplikuje cenotvorbu. Situace je nyní velmi nepřehledná a budoucí následky pro nás ani pro celou ekonomiku nedokážeme předvídat. Pracujeme ale na 100 %, pružně reagujeme a jsme přesvědčeni, že situaci zvládneme. Stát nemůže ovlivňovat ceny vstupů, měl by se ale snažit nastavit dlouhodobě stabilní prostředí v oblastech, které dokáže ovlivnit. Měl by být připraven pomoci firmám ze strategických odvětví, kde by v případě existenčního ohrožení mohlo dojít k nevratným škodám na hospodářství.


Vydání #5
Kód článku: 220531
Datum: 04. 05. 2022
Rubrika: Redakce / Názory
Seriál
Firmy
Související články
Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Související články
Reformy nestačí. Je nutná transformace

Je současná ekonomická krize příležitostí k progresu národního hospodářství? Bude avizovaná 7% inflace v tomto roce velkou hrozbou? Proč by se čísla měření životní úrovně ČR neměla srovnávat s některými státy EU? Je iniciativa českých podnikatelů k druhé transformaci české ekonomiky oprávněným voláním po změnách? Na tyto a další otázky odpovídala v rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum výrobních manažerů

Jak silná koruna, růst energií, tlak na mzdy, úrokové sazby a inflace ovlivňují vaši konkurenceschopnost na světových trzích? Které regiony světa začínají podle vás na „evropské realitě“ profitovat?

Fórum výrobních manažerů

Co vám v současné době dělá především v operativě řízení firmy největší vrásky na čele? Jsou to ceny energetických a materiálových vstupů, nedostatek surovin, plnění termínů zakázek, personální otázka či něco jiného? A jak se s tím potýkáte? Co se vám již podařilo stabilizovat?

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Fórum výrobních manažerů

Jak v celkovém kontextu současné doby hodnotíte z hlediska fungování a výsledků vaší firmy právě končící letošní rok a s jakými očekáváními vstupujete do roku příštího?

Fórum výrobních průmyslníků

Jakým způsobem se po 15 měsících od vypuknutí pandemie koronaviru tento stav projevuje ve vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a ekonomiky jako takové (např. vlivem navýšení cen vstupních materiálů, nedostatku některých komponent)? Dokážete predikovat, jak se bude situace ve vaší komoditě vyvíjet ve druhé polovině roku, na čem bude záviset?

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

USA: Sázka na stabilní trh

Spojené státy americké se řadí mezi největší vývozce na světě. Pro naše firmy představuje nejúspěšnější exportní destinaci z mimoevropských trhů. Za poslední období dochází k postupnému nárůstu našeho exportu, v roce 2019 poprvé v historii přesáhl 100 mld. Na trh USA vyvážíme zboží s nejvyšší inovační hodnotou, jako jsou např. letecké motory, zdravotnická zařízení či mikroskopy. Tyto komodity by se nyní mohly rozšířit o další sektory, jako například výrobní stroje pro high-tech výrobu.

Současné ceny energií jsou pro firmy likvidační

Pavel Janeček působí v energetice celý svůj profesní život. S redakcí MM Průmyslového spektra se podělil o své dlouholeté zkušenosti z plynárenského byznysu a o názory na řešení energetické krize v České republice. Navrhuje konkrétní východiska a apeluje na rychlé jednání české vlády.

Pravděpodobně jsme na prahu stagflace

Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit