Témata
Reklama

Kde vy osobně spatřujete případnou Achillovu patu českého průmyslu, která jej destabilizuje v krizových časech? Pokud stále existuje cesta nápravy, jaká by to podle vás byla?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum výrobních průmyslníků
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Olga Kupec
jednatelka a majitelka, Abydos

Nemyslím si, že český průmysl má nějakou specifickou Achillovu patu. Krize, a že jich nyní máme víc než dost, dopadají celkově na průmysl v Evropě. Za nejdůležitější považuji, aby se ceny energií dostaly na světově konkurenční úroveň. Ty jsou totiž hlavními hybateli inflace. Zde průmysl potřebuje, aby politici nastavili reálný energetický rámec. Za slabinu českého průmyslu se považuje, že málo českých firem má vlastní finální výrobky. To ale znamená, že jsou součástí větších dodavatelských řetězců a mají větší diverzifikaci, což považuji v době krize za výhodu. Specificky českou kapitolou je automobilový průmysl a jeho dodavatelé, kde se mění paradigma celého oboru a je skutečně otázkou, jak se s tím bude schopen vyrovnat.


Martin Belza
generální ředitel a spolumajitel, Strojírny Prostějov

Nejsem si vědom nějaké zásadní Achillovy paty oproti ostatním zemím EU. Sami sobě si však podtrháváme nohy přehnaným lpěním na ultrakorektnosti vůči veškerému okolí, i sobě navzájem, na rozdíl od zbytku světa, který si jde dravě za svým. Darwinova evoluční teorie se již mnohokrát ukázala platnou a my (tím myslím Evropa, Evropská komise, která ji vede s vědomím a požehnáním evropských vlád i voličů) se ji opět pokoušíme prověřit, tentokrát však ze strany „toho“ slabšího.

Náprava je jednoduchá. Vrátit se k tomu, co několik století z pohledu Evropy dobře fungovalo. Ale co nejdříve, než bude pozdě… Dle mého názoru zatím pozdě není.


Pavel Cesnek
generální ředitel, Žďas

Za největší problém současnosti považuji kvalitu výuky a přípravu studentů odborného školství. Dnes nám přicházejí nepřipravení absolventi technických oborů, o jejich jazykové vybavenosti ani nemluvě. Firmy musejí věnovat velké úsilí a čas na jejich překvalifikaci. Mnohé firmy ze zoufalství vytvářejí učební centra, učiliště či střední školy. Proč to musí dělat? Kde je role školství?

Jaké je řešení? Pokud chceme zachovat průmyslovou tradici v této bývalé špičkové průmyslové zemi, je třeba připravit strategii směřování průmyslu, a následně i školství na 10–15 let dopředu, ovšem s aktivní účastí průmyslu. Což se nyní bohužel vůbec neděje.


Petr Karásek
krizový manažer a viceprezident, Česká asociace interim managementu

Český průmysl byl bohužel po procesu privatizace ve velké většině vytlačen z oblasti finální výroby do sektoru subdodavatelů, či dokonce poddodavatelů dalších dodavatelů, a tím se dostal na chvost globálního byznysového řetězce. Tato pozice pak vyžaduje převážně reaktivní chování a poskytuje velmi malý prostor pro samostatné aktivní inovativní přístupy a hledání nových cest k uspokojení potřeb zákazníků a konečných uživatelů. Důsledkem toho je pak větší zranitelnost podniků při různých disruptivních a krizových situacích.

Cesta, jak se vymanit z pozice pouhých dodavatelů velkým koncernům, jejichž konkurenční výhoda spočívá většinou jen v nízkých cenách a přesném plnění dodávek, směrem k pozici samostatných strategicky zaměřených finálních výrobců není jednoduchá, ale chytrostí, umem a inovativním myšlením je určitě možné odkrývat rychle se otevírající mezery příležitosti na trzích a objevovat různé tržní výklenky.


Libor Witassek
jednatel a majitel, Strojcar

Velká část českého průmyslu pracuje na bázi velmi nízké přidané hodnoty, s vysokým podílem lidské manuální práce a s nízkou úrovní digitalizace. Je tak levným dodavatelem komponent s nízkou přidanou hodnotou a není divu, že i někteří velcí „low cost“ hráči se dostali do astronomických ztrát, protože velmi nízká přidaná hodnota dlouhodobě nevytváří dostatečné rezervy potřebné pro překonání krize. Vysoký podíl lidské práce je v rozporu s možnostmi trhu práce i dlouhodobě selhávajícím vzdělávacím systémem, u zaměstnanců totiž chybí potřebné dovednosti, obzvlášť pro digitální ekonomiku.

Klíčovou kompetencí v krizi je organizační agilita, které ale dnes bez vysoké míry digitalizace nelze dosáhnout. Klíčem je transformace výrobců s nízkou přidanou hodnotou na finalisty nebo vysoce agilní poskytovatele výrobního outsourcingu.


Vydání #4
Kód článku: 230414
Datum: 05. 04. 2023
Rubrika: Redakce / Názory
Seriál
Firmy
Související články
Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Promluvy Štefana Kassaye: S novým rokem nové příležitosti

Milý úsměv již z dálky prozrazuje dobrou náladu Janka, mého přítele z dětství. Září radostí, z byť i náhodného setkání. „Štefane, víš, co všechno mě čeká? Tvrdá robota. Počínaje prvním pracovním dnem.“ Řekne mi hned na uvítanou. Jeníček toho má vždy dost na práci. Zlepšovací návrhy, inovace… A navíc, jako představitel podniku, svým dobře míněným posláním oplývá nesmírným zájmem o vše kolem. Chce šířit dobro, a pomáhat lidem realizovat jejich předsevzetí. Není to ale vždy tak jednoduché, vnější svět ovlivňuje ten náš vnitřní. Například, když byl prezentován vládní program, vyslechli jsme různá vyjádření, často i extrémní. Projevoval se určitý osobnostní intelekt. A jak dny plynou, až příliš často odkrývají znova rozdané karty. Do státní ekonomiky pronikají politické názory, a ekonomika je součástí podnikání.

Související články
Príhovor Štefana Kassaya: Život sa neriadi podľa algoritmov

Pozdravy dobré ráno, pekný deň sa považujú za slušnosť a dobrú výchovu. Rovnako na pracovisku je prejavom spolupatričnosti aj úsmev, vzájomný stisk rúk a pochopenie nálad. Veľa prezrádza výraz tváre ako reflexia vnútorných pocitov a pripravenosti na plnenie plánovaných úloh. Vlastných a zosúladených s pracovnými povinnosťami podľa zosnovaného algoritmu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Musíme mít dovednosti orientačního běžce

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

Deset zastavení s JK: 3P - Pozoruj/Pochop/Podnikej

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Pravděpodobně jsme na prahu stagflace

Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.

Fórum výrobních manažerů

Jaké zkušenosti máte s produktovými/subdodavatelskými dodávkami do obranného průmyslu? Jak bylo náročné se do tohoto sektoru dostat? Jedná se o oblast, která je pro vás v současné době důležitá nejen v rámci vaší výrobní diverzifikace, ale i případných státních garancí?

MM Podcast: Glosa - (Po)citová investice

Kolikrát již v době růstu ekonomiky došlo k nenadálému, často nevysvětlitelnému zlomu? Kdo tahal za konce nití, aby změnil otáčení zeměkoule? Proč se to již stalo součástí naší životní cesty a začali jsme to brát jako samozřejmost, bez hlubšího pátrání po příčinách, navíc s ignorací všech hoaxů a cílené propagandy?

Fórum výrobních manažerů

S čím se v současné době v rámci operativy řízení firmy nejvíce potýkáte? Přetrvává stále nedostatek subdodavatelských komponent ve vaší oblasti a s tím související komplikace s plněním termínů zakázek? Ovlivňují vaši ekonomiku provozu cenové úrovně energetických a materiálových vstupů, nedostatek technického personálu či něco jiného? Jak tuto situaci řešíte a podařilo se vám již některé problémy stabilizovat?

Fórum výrobních manažerů

Jak silná koruna, růst energií, tlak na mzdy, úrokové sazby a inflace ovlivňují vaši konkurenceschopnost na světových trzích? Které regiony světa začínají podle vás na „evropské realitě“ profitovat?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit