Témata
Reklama

Kde vy osobně spatřujete případnou Achillovu patu českého průmyslu, která jej destabilizuje v krizových časech? Pokud stále existuje cesta nápravy, jaká by to podle vás byla?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum výrobních průmyslníků
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Olga Kupec
jednatelka a majitelka, Abydos

Nemyslím si, že český průmysl má nějakou specifickou Achillovu patu. Krize, a že jich nyní máme víc než dost, dopadají celkově na průmysl v Evropě. Za nejdůležitější považuji, aby se ceny energií dostaly na světově konkurenční úroveň. Ty jsou totiž hlavními hybateli inflace. Zde průmysl potřebuje, aby politici nastavili reálný energetický rámec. Za slabinu českého průmyslu se považuje, že málo českých firem má vlastní finální výrobky. To ale znamená, že jsou součástí větších dodavatelských řetězců a mají větší diverzifikaci, což považuji v době krize za výhodu. Specificky českou kapitolou je automobilový průmysl a jeho dodavatelé, kde se mění paradigma celého oboru a je skutečně otázkou, jak se s tím bude schopen vyrovnat.


Martin Belza
generální ředitel a spolumajitel, Strojírny Prostějov

Nejsem si vědom nějaké zásadní Achillovy paty oproti ostatním zemím EU. Sami sobě si však podtrháváme nohy přehnaným lpěním na ultrakorektnosti vůči veškerému okolí, i sobě navzájem, na rozdíl od zbytku světa, který si jde dravě za svým. Darwinova evoluční teorie se již mnohokrát ukázala platnou a my (tím myslím Evropa, Evropská komise, která ji vede s vědomím a požehnáním evropských vlád i voličů) se ji opět pokoušíme prověřit, tentokrát však ze strany „toho“ slabšího.

Náprava je jednoduchá. Vrátit se k tomu, co několik století z pohledu Evropy dobře fungovalo. Ale co nejdříve, než bude pozdě… Dle mého názoru zatím pozdě není.


Pavel Cesnek
generální ředitel, Žďas

Za největší problém současnosti považuji kvalitu výuky a přípravu studentů odborného školství. Dnes nám přicházejí nepřipravení absolventi technických oborů, o jejich jazykové vybavenosti ani nemluvě. Firmy musejí věnovat velké úsilí a čas na jejich překvalifikaci. Mnohé firmy ze zoufalství vytvářejí učební centra, učiliště či střední školy. Proč to musí dělat? Kde je role školství?

Jaké je řešení? Pokud chceme zachovat průmyslovou tradici v této bývalé špičkové průmyslové zemi, je třeba připravit strategii směřování průmyslu, a následně i školství na 10–15 let dopředu, ovšem s aktivní účastí průmyslu. Což se nyní bohužel vůbec neděje.


Petr Karásek
krizový manažer a viceprezident, Česká asociace interim managementu

Český průmysl byl bohužel po procesu privatizace ve velké většině vytlačen z oblasti finální výroby do sektoru subdodavatelů, či dokonce poddodavatelů dalších dodavatelů, a tím se dostal na chvost globálního byznysového řetězce. Tato pozice pak vyžaduje převážně reaktivní chování a poskytuje velmi malý prostor pro samostatné aktivní inovativní přístupy a hledání nových cest k uspokojení potřeb zákazníků a konečných uživatelů. Důsledkem toho je pak větší zranitelnost podniků při různých disruptivních a krizových situacích.

Cesta, jak se vymanit z pozice pouhých dodavatelů velkým koncernům, jejichž konkurenční výhoda spočívá většinou jen v nízkých cenách a přesném plnění dodávek, směrem k pozici samostatných strategicky zaměřených finálních výrobců není jednoduchá, ale chytrostí, umem a inovativním myšlením je určitě možné odkrývat rychle se otevírající mezery příležitosti na trzích a objevovat různé tržní výklenky.


Libor Witassek
jednatel a majitel, Strojcar

Velká část českého průmyslu pracuje na bázi velmi nízké přidané hodnoty, s vysokým podílem lidské manuální práce a s nízkou úrovní digitalizace. Je tak levným dodavatelem komponent s nízkou přidanou hodnotou a není divu, že i někteří velcí „low cost“ hráči se dostali do astronomických ztrát, protože velmi nízká přidaná hodnota dlouhodobě nevytváří dostatečné rezervy potřebné pro překonání krize. Vysoký podíl lidské práce je v rozporu s možnostmi trhu práce i dlouhodobě selhávajícím vzdělávacím systémem, u zaměstnanců totiž chybí potřebné dovednosti, obzvlášť pro digitální ekonomiku.

Klíčovou kompetencí v krizi je organizační agilita, které ale dnes bez vysoké míry digitalizace nelze dosáhnout. Klíčem je transformace výrobců s nízkou přidanou hodnotou na finalisty nebo vysoce agilní poskytovatele výrobního outsourcingu.


Vydání #4
Kód článku: 230414
Datum: 05. 04. 2023
Rubrika: Redakce / Názory
Firmy
Související články
Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Príhovor Štefana Kassaya: Život sa neriadi podľa algoritmov

Pozdravy dobré ráno, pekný deň sa považujú za slušnosť a dobrú výchovu. Rovnako na pracovisku je prejavom spolupatričnosti aj úsmev, vzájomný stisk rúk a pochopenie nálad. Veľa prezrádza výraz tváre ako reflexia vnútorných pocitov a pripravenosti na plnenie plánovaných úloh. Vlastných a zosúladených s pracovnými povinnosťami podľa zosnovaného algoritmu.

Musíme mít dovednosti orientačního běžce

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

Související články
Deset zastavení s JK: 3P - Pozoruj/Pochop/Podnikej

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Pravděpodobně jsme na prahu stagflace

Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.

Fórum výrobních manažerů

S čím se v současné době v rámci operativy řízení firmy nejvíce potýkáte? Přetrvává stále nedostatek subdodavatelských komponent ve vaší oblasti a s tím související komplikace s plněním termínů zakázek? Ovlivňují vaši ekonomiku provozu cenové úrovně energetických a materiálových vstupů, nedostatek technického personálu či něco jiného? Jak tuto situaci řešíte a podařilo se vám již některé problémy stabilizovat?

Fórum výrobních manažerů

Jak silná koruna, růst energií, tlak na mzdy, úrokové sazby a inflace ovlivňují vaši konkurenceschopnost na světových trzích? Které regiony světa začínají podle vás na „evropské realitě“ profitovat?

MM Podcast: Glosa - Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky

Krize je selektivním očistným procesem. Je to její zákon a řád, po generace prověřený a v důsledku vždy přijímaný. Není jiné možnosti. Někdy přijde v menší vlně, jindy s větší vervou, než bychom si přáli. Je na světě jiné spravedlnosti?

Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

MM Podcast: Glosa - S koulí u nohy

Leží, sotva se hýbe, vzdychá, heká a je na umření. Vtipy o rýmičce, „smrtelné“ mužské chorobě, se staly koloritem témat ženských diskuzí, když jejich metrákového pořízka, který je za běžných okolností pevný jako skála a odvážný jako lev, skolí ucpaný nos a škrábání v krku. Covidové trable posledních dvou let v porovnání se současným střemhlavým pádem evropské ekonomiky do recese jsou onou banální rýmičkou, která se v době propuknutí zdála býti tím nejhorším, co nás mohlo v našich životech potkat.

Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Fórum výrobních průmyslníků

Jakým způsobem se po 15 měsících od vypuknutí pandemie koronaviru tento stav projevuje ve vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a ekonomiky jako takové (např. vlivem navýšení cen vstupních materiálů, nedostatku některých komponent)? Dokážete predikovat, jak se bude situace ve vaší komoditě vyvíjet ve druhé polovině roku, na čem bude záviset?

Promluvy Štefana Kassaye: Moudrost života

Podstata názoru uvedeného v tomto titulku se v různých souvislostech a za rozličných okolností opakuje od brzkého rána až do pozdních nočních hodin. Pro mnoho z nás je to nejen téma konverzací na způsob „aby řeč nestála“, ale je to i náplň naší práce.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit