Témata
Foto: archiv O. Daňka

Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.

Tento článek je součástí seriálu:
Otevírací rozhovory vydání
Díly
Iva Ruskovská

Stála u zrodu PR v ČR. Od 90. let se této problematice aktivně věnovala jako odborný konzultant nebo tiskový mluvčí v komerční a státní sféře. Mimo jiné vedla první tisková centra v období povodní v ČR nebo působila jako tisková mluvčí a vedoucí oddělení PR a marketingu ÚVN Praha. V současné době se věnuje copywritingu.
Vystudovala sociologii a aplikovanou psychologii na FF UP Olomouc, kde také dokončila doktorské studium. Dlouhodobě se věnuje problematice sebereflexe a efektivní komunikace. V této oblasti absolvovala studium na FF UK Praha a řadu certifikovaných kurzů v zahraničí.

Reklama

MM: V únoru tohoto roku jste se pro businessinfo.cz vyjádřil, že na konci koronakrize se materiálové vstupy zvýšily o 17 % až 19 %. Vzhledem k válečné situaci na Ukrajině se opět mění ekonomická situace, především v podobě zdražování energií a surovin. Jaké navýšení mohou české firmy v oblasti zdrojových vstupů ještě očekávat? Jak se za poměrně krátkou dobu dále mění světový trh, včetně trhu EU?

O. Daněk: V polovině března jsem prováděl meziroční porovnání nejvýznamnějších nákladů v naší akciové společnosti. Jednalo se o ceny platné v prvním čtvrtletí roku 2021 a aktuální ceny v první dekádě měsíce března tohoto roku. Materiálové náklady meziročně v úhrnu vzrostly o 21 %, přičemž některé, pro nás velmi významné komponenty, vzrostly mnohem výrazněji. Jako příklad bych uvedl plechy pro výrobu statorů a rotorů elektromotorů – nárůst 85 %, měděné dráty 20 %, ocelové profily 39 % a slitiny hliníku 45 %. Připočítáme-li 40% nárůst energií a 10% nárůst osobních nákladů, jedná se o koktejl, který se nedá pokrýt snížením vlastní marže. Myslím, že v obdobné situaci je hodně českých výrobců.

Na světových trzích došlo k zásadní změně oproti tomu, na co jsme byli zvyklí v posledních 25 letech. Vlivem souběhu mnoha okolností se trh vrátil do rukou prodávajícího a máme tady tzv. dodavatelskou krizi. S nadsázkou říkám, že jsme se vrátili o 40 let zpět, ale s malým rozdílem. Tenkrát nebylo nic, ale všechno se sehnalo. Dnes toho je málo, ale nesežene se téměř nic!

Co nás čeká v nejbližší době, se nedá bez křišťálové koule dost dobře předpovídat. Nezodpovězených otázek je mnoho. Skončí v nejbližší době válka na Ukrajině? Udrží Ukrajina alespoň stávající území? Bude Putin směrovat svoje choutky na anexi dalších území? Bude Putin dále vládnout Ruské federaci? Bude mít Evropa dostatek energií všeho druhu pro své potřeby? Budeme mít dostatek surovin a komponent? Bude EU i v této situaci trvat na realizaci Green Dealu? Bude mít Evropa dostatek potravinových zdrojů? Bude v Česku konečně dostupnější pracovní síla? Bez znalosti odpovědí na tyto otázky je velmi problematické cokoliv předpovídat, ale jedno je v tuto chvíli jasné. Minimálně do pololetí ceny surovin porostou. Pokud bude válka na Ukrajině trvat ještě pár měsíců, ceny surovin porostou až do konce roku. To samozřejmě bude vyvolávat inflaci, poroste tlak na mzdy a nedostatek komponent bude omezovat výrobu. A jsme na prahu stagflace, kterou jsem na druhé pololetí tohoto roku předpovídal již loni na podzim. Jedná se o téměř nejhorší ekonomickou situaci, která se jen obtížně léčí – výroba stagnuje a ceny rostou. Ještě horší situací je pak slumpflace, při níž výroba k tomu všemu ještě klesá. Nechci být pesimistický, ale covid asi také není na odchodu.

Ing. Otto Daněk vystudoval makromolekulární chemii na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Více než 40 let pracuje v průmyslu. Aktuálně je už 20 let předsedou představenstva společnosti ATAS elektromotory Náchod. Zastává post prvního viceprezidenta Elektrotechnické asociace České republiky a místopředsedy Asociace exportérů ČR. Předtím pracoval jako ředitel společností Rubena Náchod, Motorpal Jihlava, Jitona Soběslav a jako poradce ministra zahraničních věcí. V roce 2015 se stal manažerem roku v odvětví energetický a elektrotechnický průmysl a byl vybrán do TOP 10 manažerů roku. Za práci v elektrotechnice a ICT obdržel v roce 2021 medaili ministra průmyslu a obchodu ČR. (Foto: archiv O. Daňka)

MM: Mnoho českých firem je subdodavatelsky vázáno především na německý průmysl. Která odvětví českého průmyslu vnímáte jako nejohroženější? Pro jaké může být tato situace až likvidační?

O. Daněk: Aktuálně je dost ohrožený automobilový průmysl, který má však v ČR velmi silnou pozici. Dále jsou ohroženi jeho subdodavatelé, i když o těch se to paušálně říci nedá. Poměrně velkým hrozbám také čelí výrobci s velkou závislostí na energiích – sklárny, hutě, slévárny, chemický průmysl, produkce hnojiv, ale i další firmy, které ke své výrobě potřebují suroviny v tuto chvíli nedostupné. V neposlední řadě se může jednat o výrobce s velmi vysokou závislostí na trzích Ruské federace a Běloruska – a to jak na prodeji do těchto teritorií, tak i na nákupu z nich. Překvapivě to mohou být i některé pivovary, vinařství a výrobci luxusního zboží. Problémy se mohou projevit i sekundárně. V Německu každoročně končí třetina našeho vývozu a je známé, že Ruská federace je pro SRN velmi významným odbytištěm.

Co se týká subdodávek, často v této souvislosti slýchám, že jsme zemí montoven a neumíme vyrábět produkty s vyšší přidanou hodnotou. Neviděl bych toto tvrzení až tak černobíle. Mohu jen říci, karty jsou již rozdány a domnívám se, že v krátké době se s tím nedá moc udělat. Pokud již máte svůj okruh zákazníků, asi těžko jim řeknete – s tímto segmentem výroby končím a začínám úplně s jinou produkcí. Samozřejmě, marže se tvoří až na konci prodejního řetězce, a to se u našich výrobků neděje. A výrobky s nízkou přidanou hodnotou? Nevím, zda nositelé těchto názorů myslí ekonomickou přidanou hodnotu, nebo technickou přidanou hodnotu. Naše produkty mají velmi vysokou technickou přidanou hodnotu, protože kdyby ji neměly, tak se na západních trzích nedají prodávat. Ekonomická přidaná hodnota je samozřejmě nižší, jelikož hodně našich výrobců je v rukou zahraničních subjektů, které si vytvářejí nejvyšší ekonomickou přidanou hodnotu samy. Těžko hodnotit a někoho soudit. My dodáváme tak, abychom žili. A jaká je cesta z tohoto područí? Disponovat dostatečným objemem investic, které většina našich firem nemá. Příslušné technologie do Čech byly většinou dodány ze zahraničí a lze logicky očekávat, že větší podíl přidané hodnoty končí někde jinde.

Reklama
Reklama

MM: V polovině března se guvernér ČNB Jiří Rusnok pro deník E15 vyjádřil, že kdo nebude mít určité finanční rezervy, krizi pocítí razantněji. Nevím, který segment měl přesně na mysli, ale z logiky věci předpokládám, že pokud má dobrý hospodář připravený finanční polštář, pravděpodobně krizi nepocítí až tak razantně. Domnívám se, že jsme si nikdo z nás nemohl myslet, že období hojnosti a prosperity potrvá věčně. Jaká je dle vašich zkušeností a poznatků situace s připraveností českých exportérů, kteří mimo jiné tvoří 80 % HDP, když polovina pracujících působí v oblastech propojených s exportem?

O. Daněk: Každý dobrý byznysmen musí být připraven i na plán „B“, jinak asi nebude příliš dobrý. V současné době však podstatná část rezerv padla na řešení covidových problémů v uplynulých dvou letech. I když stát pomáhal dotačními programy, do zásob jsme si museli sáhnout všichni, a někteří šli až na hranu. Nyní je finanční zátěž firem problematická, jelikož ČNB nám v minulém roce pětkrát zvedla základní úrokovou sazbu a letos již dvakrát, což má zásadní vliv na úvěry v bankách. Dnes máme úrok 5,0 % p.a. a myslím si, že se bude i nadále zvyšovat, a to významně prodražuje úvěry všem – lidem, firmám, ale nakonec i státu, jelikož zadlužování rychle roste. Nejcitelněji mladé generaci, která si chce pořídit vlastní bydlení. V průběhu loňského roku došlo k tak výraznému zdražení, že řada lidí, kteří si vzali půjčky, nejenomže nebude mít na jejich splácení, ale dostane se i do existenčních problémů.

Pro příklad uvedu číslo z naší firmy, které je zajímavé, ale velmi frustrující. Za první tři měsíce tohoto roku nám vzrostly náklady na obsluhu úvěru o 353 % oproti úrokům ve stejném období loňského roku. Takové číslo nemůžete před 10. hodinou večerní veřejně komentovat. To je realita.

Bilance zahraničního obchodu se zbožím (Zdroj: ČSU)

MM: ČNB je možná v této době ještě významnějším hráčem hospodářského růstu než kdykoliv jindy. Jaký máte názor a jaké jsou reakce vašich kolegů exportérů na intervence ČNB?

O. Daněk: Na konání ČNB nemám jednoznačný názor. Kroky bankovní rady ČNB se dají pochopit, když je inflace aktuálně dvouciferná. Poslední číslo, 12,7 %, které bylo uveřejněno na konci března, je opravdu odstrašující, a pravděpodobně poroste dál. Protože rozumím, že ČNB má „v popisu práce“ udržovat inflaci na úrovni 2 % (±1 %), dají se kroky bankovní rady pochopit. Na druhé straně tento způsob potlačování inflace je sice jako z učebnic ekonomie, ale současná inflace, dle mého názoru, není učebnicovým příkladem. Tato inflace je z větší časti dovezená a zvyšování úrokových sazeb moc nepomůže. Ano, můžeme si za část inflace i sami – zrušení superhrubé mzdy nalilo mezi lidi 100 mld. Kč, které nebyly podloženy růstem produktivity práce. Zvyšování mezd, abychom udrželi alespoň stávající pracovníky při dlouhodobém nedostatku pracovních sil, také nepřineslo potřebný růst produktivity práce. Rovněž předvolební nakupování početného elektorátu plošným zvýšením důchodů mělo za důsledek, oproti minulým obdobím, nadprůměrný nárůst vkladů na účtech střadatelů o 400 mld. Kč. A samozřejmě i růst úrokových sazeb se bude muset alespoň částečně propsat do spotřebitelských cen, což bude inflaci opět navyšovat.

Zde bych chtěl zmínit možný námět pro naše zákonodárce. Co by se stalo, kdyby ČNB, stejně jako například americký FED, měla navíc zodpovědnost za vývoj na trhu práce? Asi by nebylo potom možné tak prudce šlapat na brzdu, jako to do této chvíle ČNB činí, a pravděpodobně bude základní sazbu dále zvedat, což zase bude prodražovat úvěry, o kterých jsme již diskutovali. Takový postup přispěje k inflaci. Ne snad tím, že dramaticky narostou firmám náklady související s jejich financováním. Tento krok vyvolá další tlak na mzdy, protože se prodraží úvěrování našich zaměstnanců. Někteří se dostávají na hranu svých možností se splácením svých závazků, protože v drtivé většině jsou úvěry postavené na tzv. floatu (úvěr s pohyblivou úrokovou sazbou, pozn. redakce), a navíc už samotný drastický růst cen všech druhů energií žene mnoho lidí do existenčních problémů.

Reklama

Jak jsem již zmínil, naší akciové společnosti úroky za první čtvrtletí tohoto roku oproti stejnému období roku minulého vzrostly o 353 %, což v minulém roce činilo desítky tisíc, letos už jsme za tři měsíce zaplatili více než 1 milion korun.

MM: Český průmysl se dlouhodobě potýká s nedostatkem pracovníků. Firmy několik let volají po rychlém řešení vízové politiky pro cizince. Myslíte si, že současná migrační vlna tuto situaci a problém vyřeší, nebo alespoň zmírní? Nečeká nás spíše propouštění a nezaměstnanost?

O. Daněk: Domnívám se, že z důvodu nedostatku zdrojů může dojít i na propouštění. Nemělo by být nijak dramatické, ale nezaměstnanost oscilující kolem 3 % je určitě nezdravá. Dále si myslím, že aktuální migrační vlna tento problém plošně nevyřeší. Rovněž existuje skupina lidí, kteří nikdy nebudou pracovat, a na trhu práce s nimi nemůžeme počítat. Pak zde máme řadu profesí, které neumíme obsadit našimi lidmi, jelikož je nechtějí a nebudou dělat.

Válka na Ukrajině a příliv migrační vlny nezaměstnanost nevyřeší. Odhaduje se, že do války odešlo asi 40 000 ukrajinských mužů. Do Čech přišlo přibližně 300 000 žen a dětí. Tyto ženy a děti nenahradí chybějící pracovní sílu. Částečně ano, pokud se jedná o některé jednoduché práce. V těžkých provozech to není možné. U nás ve firmě tento problém také řešíme. Máme 10 matek, které s sebou mají 25 dětí. Potíže jsou s ubytováním a s hlídáním dětí. Ty nemají očkovací průkazy, takže je mateřské školy nechtějí přijmout. To znamená, že ženy nemohou pracovat na plný úvazek. Sdílíme pracovní pozice, aby se ženy mohly starat o děti. Mnoho z nich řeší existenční problémy. Přišla za mnou ukrajinská maminka, že potřebuje svým dětem dát stravu alespoň dvakrát denně. To jsou velmi silné okamžiky. Zorganizoval jsem sbírku a samozřejmě jsme jim pomohli. Kdo takovou zkušenost nemá, ten to nemůže pochopit.

„Aktuální migrační vlna nedostatek pracovníků plošně nevyřeší. Odhaduje se, že do války odešlo asi 40 000 ukrajinských mužů. Do Čech přišlo přibližně 300 000 žen a dětí. Tyto ženy a děti nenahradí chybějící pracovní sílu. Částečně ano, pokud se jedná o některé jednoduché práce. V těžkých provozech to není možné,“ říká k problematice řešení zaměstnanosti v ČR Otto Daněk. (Zdroj: Policie ČR)

MM: Morálka a etika českým podnikatelským prostorem rezonuje daleko více, než to bylo např. v 90. letech. Jak vnímáte v kontextu války na Ukrajině českou podnikatelskou veřejnost? I nadále slyšíte hlasy, že ruský trh je nutné pro české exportéry zachovat?

O. Daněk: Mým dlouhodobým krédem vždy bylo neplést politiku a hormony do obchodování. V únoru jsem však po napadení Ukrajiny tento postoj významně přehodnotil. Možná proto, že v roce 1968 jsem stál u silnice a kolem mě jezdila ruská obrněná vozidla a nad hlavou mi létaly ruské dopravní letouny, které k nám tato vozidla přivezly. Takže v tomto případě u mě jednoznačně vítězí empatie s ukrajinským národem, kterou jsem osobně podpořil nemalou finanční částkou. Rovněž přispěla naše akciová společnost. Chtěl jsem tím vyjádřit vztah k bezpráví, které se na Ukrajině děje. Navíc do ukončení války jsem zastavil všechny dodávky našich elektromotorů do Ruska. A pokud konec války nebude přijatelný pro Ukrajinu, tento zákaz potrvá!

MM: Děkuji vám za rozhovor.

Vydání #5
Kód článku: 220515
Datum: 04. 05. 2022
Rubrika: Redakce / Rozhovor
Seriál
Firmy
Související články
Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Jak vést firmu k prosperitě ve složité době,
Část 4. Obchod a poprodejní služby

Společně s Českou asociací interim managementu připravujeme v průběhu celého roku sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek jako své hosty zve kolegy ze společných projektů. V úvodním rozhovoru s ním novinářka a tisková mluvčí Jana Dronská hovořila o smyslu podnikání a strategii firmy. Ve druhé a třetí části společně s pozvanými hosty diskutovali o vzniku nových produktů a zavádění inovací do praxe. Dnešní, čtvrtá část je věnována aspektu obchodování a péče o zákazníka.

Související články
Smysl a úspěch podnikání

Český podnikatel Leon Jakimič věří, že pokud byznysmen dobře chápe smysl svého podnikání a obklopí se kvalitními lidmi, tak se úspěch dostaví. O hodnotách, budování a vedení globální firmy, která si umí najít koncového zákazníka po celém světě, je rozhovor se zakladatelem nadnárodní společnosti Lasvit.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Jak vést firmu k prosperitě ve složité době, část 7: Ekonomika a controlling

Společně s Českou asociací interim managementu připravujeme v průběhu celého roku sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek jako své hosty zve kolegy ze společných projektů. V úvodním rozhovoru s ním novinářka a tisková mluvčí Jana Dronská hovořila o smyslu podnikání a strategii firmy. Ve druhé a třetí části společně s pozvanými hosty diskutovali o vzniku nových produktů a zavádění inovací do praxe, čtvrtá část byla věnována aspektu obchodování a péče o zákazníka, pátá pak plánování a průchodu zakázky firmou a šestá část nákupu a logistice. Dnes se zaměříme na oblast ekonomiky.

Deset zastavení s JK: Obnova Slovenska

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Deset zastavení s JK: Síťování

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Deset zastavení s JK:
Lokální výroba

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Role technické univerzity
v udržitelné společnosti:
Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Milan Edl, ZČU v Plzni

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Milana Edla, děkana Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni.

Reformy nestačí. Je nutná transformace

Je současná ekonomická krize příležitostí k progresu národního hospodářství? Bude avizovaná 7% inflace v tomto roce velkou hrozbou? Proč by se čísla měření životní úrovně ČR neměla srovnávat s některými státy EU? Je iniciativa českých podnikatelů k druhé transformaci české ekonomiky oprávněným voláním po změnách? Na tyto a další otázky odpovídala v rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

E-commerce posouvá logistiku do vyšší dimenze

S rozvojem elektronického obchodování zaznamenala logistika velké změny. Dalším zlomovým okamžikem byl příchod pandemie na začátku tohoto roku, kdy e-shopy a logistické společnosti poskytující služby pro e-commerce musely prakticky den ze dne změnit své obchodní jednání, včetně logistiky. Proč se to jako jednomu z mála segmentů ekonomiky úspěšně podařilo a dále daří, jaké jsou nové trendy a jaký potenciál má umělá inteligence a další moderní technologie v logistickém byznysu? MM Průmyslové spektrum nad těmito tématy diskutovalo se zakladatelkou Zásilkovny a výraznou osobností české e- commerce Simonou Kijonkovou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit