Témata
Foto: archiv V. Petráčka

O problémech s výukou matematiky na českých základních a středních školách, o českých vysokoškolácích, kteří mají vynikající výsledky v oblasti informatiky, kybernetiky, robotiky a umělé inteligence, ale také o budoucnosti energetických zdrojů, jsme diskutovali s rektorem Českého vysokého učení technického v Praze doc. RNDr. Vojtěchem Petráčkem, CSc.

Tento článek je součástí seriálu:
Otevírací rozhovory vydání
Díly
Iva Ruskovská

Stála u zrodu PR v ČR. Od 90. let se této problematice aktivně věnovala jako odborný konzultant nebo tiskový mluvčí v komerční a státní sféře. Mimo jiné vedla první tisková centra v období povodní v ČR nebo působila jako tisková mluvčí a vedoucí oddělení PR a marketingu ÚVN Praha. V současné době se věnuje copywritingu.
Vystudovala sociologii a aplikovanou psychologii na FF UP Olomouc, kde také dokončila doktorské studium. Dlouhodobě se věnuje problematice sebereflexe a efektivní komunikace. V této oblasti absolvovala studium na FF UK Praha a řadu certifikovaných kurzů v zahraničí.

Reklama

MM: Na konci roku 2019 jste pro Magazín o vzdělávání řekl, že za posledních 20 let u mladé české generace – studentů výrazně poklesly znalosti a schopnosti v oblasti matematiky, fyziky a také analytického úsudku. Čím si tento pokles vysvětlujete?

V. Petráček: Úroveň výuky matematiky je na různých školách, ale také podle jejich typů, velice rozdílná. Shodujeme se na tom se všemi kolegy i při pravidelných setkáních s řediteli středních škol, např. na našem veletrhu StreTech. Dle mého názoru by bylo zapotřebí děti na základních školách matematiku nejen učit, ale také je dovést k tomu, aby jí rozuměly a milovaly ji. Matematiku považuji za základ všeho. Naše univerzita například organizuje pro středoškoláky přípravné kurzy. Některé naše fakulty zveřejňují i tzv. přijímačky nanečisto, aby zájemci o studium věděli, jak se připravovat. Vůbec nemám pocit, že by ubylo nadaných dětí, jen je výuka způsobem i kvalitou neuvěřitelně rozkolísaná. Na tomto problému se musí začít pracovat již od základních škol. Včera bylo pozdě.

MM: Rozvoj technologií, včetně umělé inteligence, však nasvědčuje tomu, že v těchto disciplínách současná mladá generace nezaspala. Lídři i členové těchto týmů jsou často velmi mladí vědci. Takže situace, o které jste hovořil v předchozí otázce, se pravděpodobně netýká zbytku světa…

V. Petráček: Mladá česká generace určitě nezaspala! Naši studenti jsou členy, či přímo lídry špičkových týmů, protože na ČVUT mají výuku odpovídající nejlepší české technické škole. Spolupracujeme s univerzitami napříč světem a klademe důraz na bilingvní vzdělávání. I čeští studenti studují v angličtině, a samozřejmě mají možnosti v rámci našich programů studovat i v cizině. Velmi dobrou pozici máme v oblasti informatiky, kybernetiky, robotiky a celkově umělé inteligence. Ale hojně zastoupeny jsou také elektro obory. Velmi pokročilý výzkum je v oblasti letectví a kosmonautiky. Úroveň vzdělání v prostředí vysokých škol už problém není. Opakuji, že je třeba začít již na úrovni základního školství. To je věcí zejména Ministerstva školství a nastavení podmínek, na co bude kladen důraz. Třeba úvahy o zrušení maturity z matematiky považuji za trestuhodné.

Doc. RNDr. Vojtěch Petráček, CSc.
Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy. V období 1987–1994 se zabýval konstrukcí rastrovacích tunelových mikroskopů s atomovým rozlišením. Ještě v době, kdy byl zaměstnán na MFF UK, započal spolupráci s ÚJF AV ČR Řež, kde začal pracovat na experimentu WA98 v laboratoři CERN, konkrétně v oblasti křemíkových driftových detektorů (SDD). Od roku 1998 zahájil práce na experimentu NA45/CERES na urychlovači SPS v CERN. V červnu 1999 se připojil ke skupině prof. Johanny Stachel ve fyzikálním ústavu univerzity v Heidelbergu. V rámci experimentu ALICE byl za návrh a realizaci lineárního křemíkového driftového detektoru (SDD) v roce 1998 oceněn Cenou AV ČR pro mladé vědecké pracovníky. Za činnost v oblasti detektorů také získal dvakrát Cenu rektora ČVUT.
Za svou kariéru prošel mnoha významnými institucemi, včetně těch zahraničních. Roku 2004 přešel na Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT v Praze, kde se v roce 2007 stal docentem. Hlavními obory jeho zájmu jsou fyzika ultra-relativistických jaderných srážek a částicová fyzika, jejichž experimentální a teoretické aspekty se v rámci výzkumu na FJFI ČVUT v Praze snaží spolu se studenty a kolegy propojit.
Od roku 2010 do 2015 byl prorektorem pro vědu a výzkum na ČVUT v Praze. Rektorem ČVUT je od února 2018, do druhého funkčního období byl zvolen v říjnu 2021. Od letošního roku zastává post prezidenta Inženýrské akademie ČR.
Zdroj: www.cvut.cz

MM: Studentům ČVUT v Praze je v rámci konceptu univerzity nabízen přístup k aplikovanému výzkumu, účast na mezinárodních projektech i spolupráce s firemní sférou. Můžete uvést nejvýznamnější aktuální a plánované projekty, do kterých se mohou potenciální zájemci o studium na ČVUT a firmy zapojit, případně spolu kooperovat?

V. Petráček: V roce 2020 se naše univerzita stala členem aliance prestižních technických univerzit EuroTeQ. Ta představuje pro studenty, vědecké pracovníky i zaměstnance zajímavou a přínosnou příležitost zapojit se do projektu, který si klade za ambici posunout kvalitu vysokého školství na vyšší úroveň. Dalšími členy skupiny EuroTeQ jsou významné technické univerzity v celé Evropě – Technical University of Munich, Technical University of Denmark, Eindhoven University of Technology, École Polytechnique – L´X, Tallinn University of Technology, École Polytechnique Fédérale de Lausanne a Technion – Israel Institute of Technology.

Reklama
Reklama
Reklama

S komerčním i veřejnoprávním sektorem například spolupracujeme v rámci nového EDIH ČVUT, což je Evropské centrum pro digitální inovace v oblasti umělé inteligence a strojového učení. Propojujeme výzkumnou a soukromou sféru, poskytujeme a zprostředkováváme inovativní digitalizační služby zejména pro malé a střední podniky a veřejnou správu, aby se Česká republika stala lídrem v oblasti inovací. Nedávno jsme také podepsali memorandum o spolupráci s Armádou ČR, potažmo Ministerstvem obrany. Spolupracujeme i se Severoatlantickou aliancí, a to např. v oblastech umělé inteligence či kvantových technologií.

Je samozřejmostí, že jednotlivé fakulty a další součásti mají své průmyslové partnery. Naším cílem je posílit ekosystém AI v klíčových sektorech české ekonomiky a také podpořit evropskou konkurenceschopnost zapojením českých firem i veřejné správy do celoevropského AI ekosystému, který je založen na excelenci a důvěře.

MM: V polovině dubna tohoto roku Německo odpojilo poslední tři jaderné elektrárny a připustilo, že při výrobě energie se bude více spoléhat na uhlí, zemní plyn a obnovitelné zdroje. Ve stejné době spustilo Finsko nejvýkonnější evropský jaderný reaktor. K problematice využitelnosti jaderné energie a dalších zdrojů máte blízko, jelikož mimo jiné také od roku 2004 působíte na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Copak na tyto protichůdné aktivity říkáte? Celý svět volá po udržitelné energii, takže bude v této oblasti bezvládí, domluvíme se, nebo si každý půjde svojí cestou?

V. Petráček: Podle mého názoru je tato otázka více politická než odborná, ale už vzhledem ke Green Dealu a obecně důrazům na ekologicky šetrné aktivity by neměla být energetika založená na uhlí. Ani větrné, vodní nebo solární elektrárny nemohou být hlavními zdroji pro vyspělé západní ekonomiky. Ty potřebují jádro, takže doufám, že cesta Finska nakonec bude tou, na které se minimálně západní státy shodnou. Samozřejmě, a to podotýkám se zvláštním důrazem, musí být stavba a provoz jaderných elektráren bezpečná, a to ve všech smyslech slova.

Reklama

MM: Reformy energetických zdrojů s ohledem na klimatické změny jsou pravděpodobně nevyhnutelné. Válka na Ukrajině, energetická krize a zemní plyn z Ruska realizaci těchto reforem zkomplikovaly. V jakých energetických zdrojích vidíte budoucnost?

V. Petráček: Jako jaderný fyzik pochopitelně v jádru. Nutné je však přiznat, že ještě minimálně jednu generaci bude ČR závislá na štěpných jaderných elektrárnách. Až budou běžně fungovat jaderné elektrárny fúzní, budeme pak moci hovořit i o čistším řešení jaderného odpadu. Ale obecně musí česká společnost přijmout, že při velikosti naší ekonomiky a nutnosti ještě hlídat dopady CO2 na životní prostředí, musí být základ naší energetiky jaderný.

MM: Děkuji vám za rozhovor.

EuroTeQ Engineering University

ČVUT v Praze je členem prestižní skupiny šesti evropských škol EuroTeQ, která představuje mimořádnou příležitost pro studenty, vědecké pracovníky i zaměstnance zapojit se do projektu, který má, díky propojení prestižních univerzit, ambici posunout kvalitu vysokého školství na vyšší úroveň. Projekt vychází z přesvědčení, že přední univerzity ve vědě a technologiích, rozšířené po celé Evropě, umístěné v inovačních ekosystémech, jsou dobře vybaveny k tomu, aby mohly čelit výzvám evropské společnosti.

Na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze se uskutečnilo lokální finále třetího ročníku projektově orientované soutěže EuroTeQ Collider. V jeho rámci mělo přihlášených 50 studentek a studentů ve 12 mezifakultních týmech možnost výběru řešení 10 témat, která jim předložily tuzemské společnosti. Zastřešujícím tématem bylo motto „Leave no waste behind“ a soutěžilo se v podkategoriích Města, Energie a Spotřeba. Ze všech přihlášených projektů vybrala porota, tvořená odborníky z ČVUT spolu se zástupci společností GasNet, Plzeňský Prazdroj, DEK, JRD a CITYA.io tři nejlepší studentská řešení. První oceněný projekt vznikl na základě zadání společností Plzeňský Prazdroj a Asahi, jehož tématem bylo nalézt řešení zpracování papírového odpadu z pivních etiket. Druhý oceněný projekt se pak zabýval měřením intenzity dopravy v příměstských regionech zpracovaný na základě zadání startupu CITYA a třetí zpracovaný projekt reagoval na návrh společnosti JRD týkající se tématu regenerativních technologií ve stavebnictví. Tyto tři projekty postupují do mezinárodní soutěže EuroteQaThon, která se uskuteční v polovině června v Praze. V této soutěži budou soupeřit týmy ze všech partnerských univerzit aliance EuroTeQ. Držme českým týmům palce.

Seriál
Firmy
Související články
Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

MM Podcast: Glosa - Dědici evropské historie

Evropa se během relativně krátké doby proměnila z technologicky, ekonomicky i vojensky nejrozvinutějšího regionu planety v turistický skanzen s otevřeným zbytnělým sociálním systémem, na který se snaží napojit vlny přicházejících z celého světa.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Související články
O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Deset zastavení s JK: Obnova Slovenska

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Role technické univerzity
v udržitelné společnosti:
Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

V on-line byznysu chybí lidská chemie

Online platforma se i díky pandemii koronaviru stala hitem posledních tří měsíců. Někteří podnikatelé dokonce tvrdí, že se velká část byznysu a obchodování přesune do online prostředí. Bude tento fenomén přetrvávat, změní se konečně české montovny na podniky s přidanou hodnotou, a proč by Čechům mohla i krize prospět? Na to jsme se zeptali ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy.

MM Podcast: Glosa - Královská disciplína

Z dostupných výzkumů víme, že do čtvrté třídy mají děti matematiku rády, ale poté se již ve srovnání se světem propadáme. Všechny ty pompéznosti s digitální revolucí a kampaně za větší počet studentů v technických oborech nemůžou padnout na úrodnou půdu, pokud nedokážeme vyučovat matematiku tak, aby se k ní děti rády vracely. A pro případnou eliminaci neúspěchů raději zrušíme povinnou maturitu z matematiky. 

MM Podcast: Glosa - Zoufalý amaterismus a ignorace potřeb

Plán REPowerEU s přívlastkem cenově dostupné, bezpečné a udržitelné energie pro Evropu, je cestovní mapou, která má náš kontinent do pěti let vyvézt ze závislosti na ruském plynu. Mj. zde nalezneme mapy, dle nichž je solární potenciál jižní Moravy vyšší než španělské Andalusie a vítr kolem Prahy prý fouká intenzivněji než na Baltu. Prostě ideální země pro obnovitelný život.

MM Podcast: Glosa - I zítřek přinese své problémy

Podle posledních makroekonomických prognóz se nám letos mělo dařit, ekonomika měla růst o 3 až 4 %. Ale aktuální inflace atakovala hranici 14 %, průmyslová dokonce 21 %, ekonomika stagnuje a přichází tzv. stagflace, a v případě větších problémů v produkčních řetězcích, nárůstu cen komodit a dalšího zvyšování úrokových sazeb může česká ekonomika poklesnout. Hrozba stagflace je reálná a neměli bychom ji podceňovat. Většina bezpečnostních expertů si před válkou také myslela, že k ní nedojde (…).

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit