Témata
Reklama

České letecké firmy mají ve světě dobré renomé

„Objem české letecké výroby roste a míří hlavně do zahraničí. Především v oblasti produkce ultralightů a leteckého výcviku je naše republika opravdovou velmocí. Počátky tradice pilotního, leteckého i vrtulníkového výcviku se datují již do roku 1948. České letecké školy jsou velice vyhledávané pro své kvalitní pilotní výcviky, které poskytují za bezkonkurenční ceny,“ potvrzuje Alice Undusová.

Tento článek je součástí seriálu:
Otevírací rozhovory vydání
Díly
Iva Ruskovská

Stála u zrodu PR v ČR. Od 90. let se této problematice aktivně věnovala jako odborný konzultant nebo tiskový mluvčí v komerční a státní sféře. Mimo jiné vedla první tisková centra v období povodní v ČR nebo působila jako tisková mluvčí a vedoucí oddělení PR a marketingu ÚVN Praha. V současné době se věnuje copywritingu.
Vystudovala sociologii a aplikovanou psychologii na FF UP Olomouc, kde také dokončila doktorské studium. Dlouhodobě se věnuje problematice sebereflexe a efektivní komunikace. V této oblasti absolvovala studium na FF UK Praha a řadu certifikovaných kurzů v zahraničí.

O tom, že každé čtvrté ultralehké letadlo na světě je vyrobeno v České republice a že české letecké společnosti dnes patří mezi dodavatele nejvýznamnějších leteckých firem, jako je Boeing, Airbus, Embraer či Sikorsky jsme si povídali s výkonnou ředitelkou Svazu českého leteckého průmyslu Mgr. Alicí Undusovou.

Reklama
Reklama
Reklama
Mgr. Alice Undusová

Výkonná ředitelka Svazu českého leteckého průmyslu

Je absolventkou pražské Právnické fakulty. Již při studiu pracovala u poradenské firmy KPMG, kde se specializovala na daňové poradenství, zejména v oblasti mezinárodních daní. V rámci svého působení v KPMG pobývala rok v KPMG Dublin v Irsku, kde radila českým klientům se zakládáním irských investičních fondů. Poté byla rok v Londýně, kde se soustředila na mezinárodní daňovou optimalizaci.

Po sedmi letech v KPMG nastoupila v roce 2000 do Revitalizační agentury, kde se na pozici projektové manažerky zabývala restrukturalizací a prodejem českých průmyslových firem vlastněných státem. Jedním z nich byl Zetor, kde před jeho prodejem v letech 2000–2002 působila jako předsedkyně dozorčí rady. V Revitalizační agentuře, respektive společnosti Odien Asset Management, která byla poradcem této agentury, působila do roku 2004 na pozici finanční ředitelky a projektové manažerky.

V létě roku 2004 byla vybrána firmou BAE Systems a stala se ředitelkou offsetového programu Gripen, který se rozběhl v souvislosti s pronájmem letadel JAS 39 Gripen AČR. Od té doby se také datuje její působení v obranném a leteckém průmyslu. Od roku 2012 do roku 2014 pracovala pro švédskou společnost SAAB AB jako jednatelka české pobočky a ředitelka offsetového programu Gripen.

Na jaře roku 2014 se stala výkonnou ředitelkou Svazu českého leteckého průmyslu a od podzimu roku 2014 je místopředsedkyní dozorčí rady společnosti Letiště Praha a.s. V roce 2016 se stala také členkou dozorčí rady společnosti Czech Aviation Training Center.

Mezi její záliby patří cestování, golf, interiérové designerství a asijské umění. Zejména se však věnuje své šestileté dceři Victorii.

MM: V jaké kondici se aktuálně nachází český letecký průmysl?

Mgr. Undusová: Český letecký průmysl je celkově v dobré kondici. Statistiky našeho svazu ukazují, že objem letecké výroby již pět let po sobě roste a tím samozřejmě i jeho export. To je velice povzbudivé, jelikož většina leteckých výrobků a služeb míří do zahraničí a jejich tržby úměrně rostou. Takže i přes některé mediálně známé kauzy typu Aicraft Industries a Job Air Technics se leteckému průmyslu v Čechách daří. Za naše členy máme úplná statistická data z roku 2014. Z tržeb ve výši 13,5 miliardy korun činil export 10,5 miliardy korun. Zaměstnáno v členských firmách bylo téměř 6 500 lidí. Pokud bychom se komplexně podívali na letecké firmy v České republice včetně zaměstnanců letišť, tak se dostaneme řádově na cca 10 000 lidí. Letecká doprava je na vzestupu, a tudíž i počet zaměstnanců v letectví roste. V roce 2010 svazové firmy zaměstnávaly 3 700 lidí a na konci roku 2014 to bylo již zmiňovaných 6 500 zaměstnanců. Meziroční růst tržeb byl 15 %. Rostla i produktivita práce a konkurenceschopnost, kterou potvrzuje rostoucí export firem. Zároveň rostly i výdaje na výzkum a vývoj a investice do výrobních prostředků – za rok 2014 to byly 2 miliardy korun.

MM: Jaké je současné výrobní portfolio českého leteckého průmyslu? Je aktuálně výroba soustředěna na menší letadla typu kluzáky, ultralighty atd., nebo velká letadla, nebo převažují subdodávky?

Mgr. Undusová: Portfolio českého leteckého průmyslu je široké. Naše republika je jedna z mála zemí, která vyrábí pro letectví veškeré komponenty a má i své finální výrobce. Z výroby ve „velkém“ letectví se jedná zejména o dodávky dílů a komponentů pro světové obry typu Airbus a jejich zahraniční dodavatele. V tomto řetězci je zapojeno mnoho českých firem. Jsou to podniky strojírenského typu, o kterých se příliš neví, že jsou i kvalitními leteckými dodavateli. Z našich členů je to například Startech, Charvát AXL nebo Znojemské strojírny. Největší českou firmou dodávající Airbusu, Embraeru a Sykorskemu je Aero Vodochody prostřednictvím divize Aerostructures. Aero na dodávkách kooperuje s dalšími českými subdodavateli. Zajímavým dodavatelem je i Jihlavan, který má dobré zahraniční kontrakty a dodává i Airbusu. Česká dcera firmy Zodiac – Zodiac Galleys Europe je výhradním dodavatelem interiérového vybavení pro Airbus. V letošním roce mimo jiné dodala již tisící kuchyňku pro tuto leteckou společnost. Z menších firem mohu jmenovat například LA Composite, kteří dodávají protipožární ochranu nákladových dveří pro všechny typy letadel Airbus, nebo Quittner & Schimek z Nové Paky, kteří dodávají letecké kabeláže. Takže co se týká dodávek pro světové trhy, české firmy jsou velice slušně zapojeny do výrobních programů nejvýznamnějších výrobců.

V oblasti ultralightů je Česká republika skutečnou velmocí. Vedle Francie, Německa a Itálie jsme hlavním evropským výrobcem a exportérem ultralightů. Naším trhem je především Severní Amerika a Evropa. Přibližně 90 procent u nás vyrobených ultralightů jde na export. Roční hodnota vývozu je 40 milionů eur. Hlavními výrobci jsou CZ Sport Aircraft, Evektor Aerotechnik, Jihlavan Airplanes -Skyleader a Zlín Aircraft.

Výrobu menších civilních letadel u nás realizují dvě společnosti – Aircraft Industries a jejich L410 NG, který má nový motor od GE, a firma Evektor s letounem EV 55, u kterého probíhají certifikační zkoušky.

Vojenská letadla nabízí jediný výrobce, a to Aero Vodochody, kde se aktuálně pracuje na projektu L-39NG. Ten u stávajících zákazníků nahradí legendární L-39 a chce uspět i u nových zájemců. Současně probíhají ve Vodochodech práce na letounech L-159, které byly prodány do Iráku a firmě Draken do USA.

MM: Na jakých trzích mají české letecké produkty největší uplatnění, jaké jsou hlavní exportní trhy?

Mgr. Undusová: Velké exportní objemy českých leteckých firem míří zejména za velkými zákazníky typu Airbus a Embraer. Obecně z exportních trhů stále převládají státy západní Evropy a USA. V oblasti leteckého výcviku jsou klienty leteckých škol především africké státy. Zajímavá je i Indie a očekává se nárůst spolupráce s Čínou. Perspektivním trhem je i jihovýchodní Asie, kde se firmy snaží navázat na předchozí dobré vztahy. Dobrým příkladem je Vietnam. U nových exportních příležitostí pro střední a menší firmy je velice důležitá podpora státu přes Ministerstvo zahraničí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a jednotlivé zastupitelské úřady. Pokud firma nemá v dané zemi zastoupení, a to si většina menších firem nákladově nemůže dovolit, tak je velice těžké se na tato teritoria vůbec dostat.

MPO podporuje exportní snahy českých leteckých firem prostřednictvím dotací na účast na některých veletrzích a pořádáním obchodních misí, kam s ministrem cestují i zástupci firem se zájmem o navázání obchodní spolupráce v daném teritoriu. Ministerstvo zahraničí má také program malých obchodních misí, kdy podle požadavků pořádá prostřednictvím velvyslanectví v příslušných zemích setkání českých firem se zahraničními partnery. Agentury Czech Trade a CzechInvest se také snaží podporovat mezinárodní kontakty v letectví prostřednictvím svých databází kontaktů a referencí.

MM: V jakém segmentu a na jakých teritoriích vidíte perspektivy pro české letecké firmy? Máme nějaké výhody oproti jiným zemím?

Mgr. Undusová: Uplatnění pro české letecké výrobní firmy vidím zejména v dodavatelském řetězci světovým výrobcům. Vynikající renomé mají české letecké školy. Co se týká leteckých škol a jejich pilotního, leteckého i vrtulníkového výcviku, tak je zřejmé, že zahraniční klientela z Afriky, Asie, Izraele a v budoucnu i Číny je bude v následujících dekádách úspěšně živit. Oproti ostatním evropským zemím máme především ve výcviku velkou přidanou hodnotu. Nabízíme kompletní pilotní výcviky ve vysoké kvalitě se všemi potřebnými certifikacemi za konkurenceschopné ceny. ČR má vynikající mezinárodní pověst prvotřídních a přátelských školitelů. Tradice pilotního výcviku pro zahraniční klienty se u nás datuje už od roku 1948, kdy jsme nově vzniklému státu Izrael poskytovali výcvikové kurzy pilotů, včetně stíhacích letounů Avia S-199. Leteckých škol je v ČR opravdu hodně, například F-Air, DSA, Aviatický klub, Blue Sky Service, Flying Academy, Aero Klub Praha-Letňany. Dále v Praze-Ruzyni působí firma Czech Aviation Training Center, která školí piloty i palubní personál pro letecké společnosti – jde o certifikovaný pilotní výcvik na velká dopravní letadla Airbus a Boeing. Ve všech leteckých školách je možné začít výcvik tzv. „ab initio“, tedy od nuly bez nutnosti předchozích zkušeností a výcviku a ukončit kurz získáním pilotního průkazu.

V oblasti mezinárodního vojenského výcviku je lídrem státní podnik LOM Praha, který ve svém Centru leteckého výcviku v Pardubicích školí piloty vrtulníků a stíhače AČR, včetně dalších pilotů prakticky z celého světa.

Kromě výcviku pilotů je Česká republika schopná nabídnout i výcvik leteckých dispečerů v Czech Air Navigation Institute, který funguje při Řízení letového provozu ČR a probíhá v souladu s mezinárodními standardy ICAO a Eurocontrol. Výcvik dispečera letového provozu se poskytuje jako služba pro účely výcviku dispečerů pro české nebo zahraniční organizace řízení letového provozu. Doba výcviku letového dispečera včetně on job trainingu je cca 2 roky. V případě zahraničních frekventantů je doba výcviku od 3 do 9 měsíců v závislosti na požadovaných kvalifikacích. U zahraničních dispečerů pak on job training probíhá u jejich mateřské organizace. Na rozdíl od pilotní licence si nelze tento výcvik koupit takříkajíc „z ulice“. Uchazeči musejí být vybráni a vysláni na výcvik svými zaměstnavateli, tedy organizacemi, které se zabývají řízením letového provozu. Uchazeči o tuto práci musejí nejdříve projít sérií testů, které mimo jiné zjišťují i psychickou stabilitu a odolnost vůči stresu.

Montážní hala Aero Vodochody

MM: Je ČR pro zahraniční investory v oblasti leteckého průmyslu zajímavá, případně jaké významné akvizice se v ČR za poslední dobu uskutečnily?

Mgr. Undusová: Česká republika je pro investory v oblasti letectví velice zajímavá. Pokud se ohlédneme, tak významnější akvizice, které za poslední roky u nás byly realizovány, jsou vstup malajsijského investora do Evektoru, ruský vlastník kunovického Aircraft Industries, současná plánovaná expanze GE Aviation Czech ve výrobě leteckých motorů poté, co v minulosti koupilo aktiva původní Waltrovky. Z poslední doby můžeme jmenovat aktivity firmy Bell Helicopter v Čechách, kdy letos v Ruzyni vzniklo nové centrum klientských změn pro civilní vrtulníky pro celou Evropu včetně nové lakovny. Z letošního roku se datuje převzetí mošnovské opravárny Job Air Technics, kdy její dluhy u bank odkoupila firma CS Group Jaroslava Strnada. V Čechách také léta úspěšně působí firma Honeywell, která má leteckou výrobu v závodě ve Hlubočkách u Olomouce – ta koupila bývalou Moru Olomouc.

MM: Zaměstnanost v leteckém průmyslu je specifická především svými požadavky na vysokou odbornost. Jaký je současný stav?

Mgr. Undusová: Zaměstnanost v letectví je stejný problém jako v ostatních odvětvích průmyslu. V leteckém průmyslu je více umocněn tím, že výcvik zaměstnanců je delší a dražší. ČR je v současné době po Maltě země s nejnižší nezaměstnanosti v celé EU. To se v praxi projevuje mimo jiné také tím, že sehnat zaměstnance do výroby je stále těžší. V oblasti letecké výroby jsou požadavky na odborné znalosti a dovednosti nezbytností, a proto si některé firmy musejí najímat agenturní pracovníky ze zahraničí, což je drahé a dlouhodobě ve velkém rozsahu neudržitelné. V blízké budoucnosti očekáváme požadavek v řádu stovek pracovních míst v souvislosti s realizací nového centra vývoje a výroby turbovrtulových motorů GE Aviation Czech. V lednu letošního roku společnost vznik motorárny oznámila s tím, že plánuje vytvořit více než 500 nových pracovních míst. Motorárna by měla začít v roce 2020 vyrábět moderní turbovrtulové motory pro letadla společnosti Textron. O tom, kde přesně nový závod bude, ještě není na úrovni GE rozhodnuto.

Systémovým a dlouhodobým řešením stávající situace je transformovat strukturu středního odborného vzdělávání. Dále je nutné zaměřit se na vysoké školství, kdy u našich absolventů bývá problém s jazykovou vybaveností a schopností pracovat v požadovaných počítačových programech. Svaz se touto problematikou dlouhodobě zabývá a spolupracuje s Radou vlády a ČVUT v Praze. Naším cílem je také zatraktivnit letectví jako obor už od středního stupně školství. Bohužel nás ve vnímání atraktivity a perspektivy pro budoucí zaměstnance zatím válcuje automobilový průmysl i kolejová technika.

Svaz se problematikou lidských zdrojů dlouhodobě zabývá. Víme, že letecké firmy stále potřebují hlavně zaměstnance se středoškolským technickým vzděláním. Ti dlouhodobě tvoří kolem 70 procent všech nástupů. Obecně je nedostatek lidí s relevantní praxí, takže firmy to nutí investovat desítky milionů korun do rekvalifikací. To samozřejmě není řešení. Investice do rekvalifikace mají své meze. Budoucí letecký konstruktér musí mít obor vystudovaný. Rovněž klesá počet absolventů leteckých oborů vysokých škol. V roce 2014 bylo celostátně pouze 33 absolventů, což je nejnižší číslo za posledních 15 let. To je trochu paradox, jelikož český letecký průmysl roste. Podle naší analýzy bude 23 firem sdružených ve Svazu v následujících pěti letech potřebovat řádově 3 500 nových zaměstnanců. A víme přesně, kolik a z jakých oborů budou absolventi chybět. Jedná se o letecké výpočtáře, konstruktéry, technology, mechaniky a softwarové pracovníky. Dále pak lakýrníky, svářeče lehkých slitin, operátory a programátory CNC strojů, kontrolory kvality a jiné oblasti společné pro průmysl.

MM: Děkuji vám za rozhovor a přeji oboru dobré vyhlídky nejen v oblasti lidských zdrojů.

Svaz českého leteckého průmyslu

Představuje síť 21 leteckých výrobců, pěti vysokých škol a tří dalších institucí. Mezi hlavní činnosti jejich členů patří výroba a integrace letadlových konstrukčních celků, vývoj a výroba pohonných jednotek civilních letadel, vývoj, výroba a opravy letadlové techniky, palubních přístrojů a letadlových systémů, výroba palubních kuchyní a interiéru letadel a výroba kompozitních a obráběných dílů včetně povrchových úprav.

SČLP přispívá k posilování konkurenceschopnosti českého leteckého průmyslu, realizuje projekty v oblastech řízení lidských zdrojů a leteckého vzdělávání, rozvoje dodavatelského řetězce a integrace dodavatelských kapacit.

Údaje za rok 2014

• 23 leteckých firem, 6 asociovaných členů

• Zaměstnanci: 4 777 leteckých specialistů, 1 461 ostatních zaměstnanců

• Tržby: celkem 11 939 mil. Kč (letecké činnosti), z toho:

  • leteckých výrobků 6 260 mil. Kč
  • leteckých oprav 1 936 mil. Kč
  • jiných leteckých služeb 3 733 mil. Kč

• Investice: 1 283 mil. Kč
• Export: 10 515 mil. Kč
• Hospodářský výsledek: 965 mil. Kč, provozní zisk: 1 473 mil. Kč

Zdroj: www.sclp.cz

RNDr. Iva Ruskovská

iva.ruskovska@gmail.com

Reklama
Vydání #10
Kód článku: 161042
Datum: 27. 09. 2016
Rubrika: Servis / Rozhovor
Seriál
Firmy
Související články
Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Český podnikatel pod tíhou bruselské legislativy

Podporuje Evropská unie svoji evropskou ekonomiku, potažmo národní ekonomiky jednotlivých zemí, nebo je to moloch, který je brzdou dalšího rozvoje? Jaký je aktuální stav a co můžeme ještě od bruselské legislativy očekávat? Na názor jsme se zeptali prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR RNDr. Jiřího Hynka.

Pavel Sobotka: Příležitost je nutné v pravý čas chytit za pačesy

Píšeme první kapitolu knihy příběhů, v níž chceme představit úspěšné české podnikatele, kteří něco dokázali a kteří se za svou práci rozhodně nemusejí stydět. I když v České republice má slovo „podnikatel“ spíše pejorativní význam – a zasloužili se o to tzv. „rychlí podnikatelé“, kteří ostrými lokty dokázali rychle zbohatnout na úkor ostatních –, tento seriál ukazuje druhou stranu mince. Nápad, záměr, tvrdá práce, stanovení filozofie firmy, vztah k lidem. Pro mnohé to nebylo jednoduché a my chceme představit právě ty, kteří svou usilovnou prací dokázali, že Česká republika má stále na to, aby se pohybovala na špičce nejen v technologiích, ale i v managementu. Nechť vám tento seriál slouží jako příklad toho, jak nelehká cesta na samotný vrchol v určitém oboru mnohdy vede.

Související články
Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Letecký servis z Mošnova cílí na nové zákazníky

Letos na podzim získala česká opravna letadel v Mošnově licenci na servis tzv. wide-body (širokotrupých) letadel Airbus A330. Udělením této licence se jí otevírají dveře k novým zákazníkům především na Blízkém a Středním východě. Až do této doby prováděla Job Air Technic údržbu narrow-body (úzkotrupých) letadel Boeing 737 a Airbus A320. Díky své výhodné poloze uprostřed Evropy má zakázky zajištěné. Přesto ji na cestě v dalšímu rozvoji brzdí některé překážky.

O budoucnost českého průmyslu strach nemám říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák

Při příležitosti konání MSV v Brně oslovila redakce MM Průmyslového spektra výraznou osobnost českého byznysu – prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka.Povídali jsme si s ním o tom, žese našemu průmyslu mimořádně daří, jaká jsou největší rizika pro další růst tuzemské ekonomiky, jak vnímá státní podporu v oblasti podnikání a proč fandí Evropské unii, přestože si myslí, že je to byrokratický moloch.

Dvacet let ve výrobě ocelových konstrukcí

Moravská firma Motor Lučina je předním exportérem ocelových konstrukcí ve střední Evropě. Svůj úspěch majitelé postavili na zkušenostech z krize. „Rok 2010 byl pro nás nejhorší v historii firmy. V době celosvětové krize, kdy jsme bojovali o zachování firmy, jsme zjistili, že nás okrádá náš vlastní generální ředitel. Ztráty byly ohromné. Dnes, po letech, nám to paradoxně několik desítek milionů zase přineslo, jelikož jsme se poučili. Pro firmu není nic horšího, než když se ji dvacet let daří. Dokud nepoznáte dno, tak se od něho nemůžete odrazit,“ říká jeden z majitelů společnosti Motor Lučina Tomáš Polach, který se s redakcí MM Průmyslového spektra podělil o své zkušenosti s podnikáním.

Slasti a strasti rodinného podnikání

Strojírenská rodinná firma Komfi je předním světovým výrobcem polygrafických strojů. Téměř před 25 lety ji v třípokojovém panelákovém bytě založil konstruktér Ing. Karel Matějček. V současné době firma vyváží své stroje do celého světa a byla vyhlášena Rodinnou firmou roku 2015.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Cíle a píle jsou tím, co mě žene stále kupředu

Martin Šula, majitel společnosti MSR Engines, založené roku 2004, vyrábí motorizovaná surfovací prkna JetSurf. Zajímavé na tomto projektu je, že úplně všechno vzniká v Brně – Střelice, kam se firma nastěhovala před dvěma lety. Tak se podařilo zvýšit plánovanou kapacitu na 1 500 výrobků ročně. Ale hned první rok zde vyrobili 1 200 surfovacích prken. Firma už ale přistavěla další objekty a hodlá se rozšiřovat i nadále.

Fórum výrobních průmyslníků

Jakým způsobem řešíte nedostatek pracovníků ve výrobě, aby tento aspekt nebyl limitujícím faktorem pro přijímání nových zakázek a neovlivnil realizaci stávajících?

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit