Témata

České letecké firmy mají ve světě dobré renomé

„Objem české letecké výroby roste a míří hlavně do zahraničí. Především v oblasti produkce ultralightů a leteckého výcviku je naše republika opravdovou velmocí. Počátky tradice pilotního, leteckého i vrtulníkového výcviku se datují již do roku 1948. České letecké školy jsou velice vyhledávané pro své kvalitní pilotní výcviky, které poskytují za bezkonkurenční ceny,“ potvrzuje Alice Undusová.

Tento článek je součástí seriálu:
Otevírací rozhovory vydání
Díly
Iva Ruskovská

Stála u zrodu PR v ČR. Od 90. let se této problematice aktivně věnovala jako odborný konzultant nebo tiskový mluvčí v komerční a státní sféře. Mimo jiné vedla první tisková centra v období povodní v ČR nebo působila jako tisková mluvčí a vedoucí oddělení PR a marketingu ÚVN Praha. V současné době se věnuje copywritingu.
Vystudovala sociologii a aplikovanou psychologii na FF UP Olomouc, kde také dokončila doktorské studium. Dlouhodobě se věnuje problematice sebereflexe a efektivní komunikace. V této oblasti absolvovala studium na FF UK Praha a řadu certifikovaných kurzů v zahraničí.

O tom, že každé čtvrté ultralehké letadlo na světě je vyrobeno v České republice a že české letecké společnosti dnes patří mezi dodavatele nejvýznamnějších leteckých firem, jako je Boeing, Airbus, Embraer či Sikorsky jsme si povídali s výkonnou ředitelkou Svazu českého leteckého průmyslu Mgr. Alicí Undusovou.

Mgr. Alice Undusová

Výkonná ředitelka Svazu českého leteckého průmyslu

Je absolventkou pražské Právnické fakulty. Již při studiu pracovala u poradenské firmy KPMG, kde se specializovala na daňové poradenství, zejména v oblasti mezinárodních daní. V rámci svého působení v KPMG pobývala rok v KPMG Dublin v Irsku, kde radila českým klientům se zakládáním irských investičních fondů. Poté byla rok v Londýně, kde se soustředila na mezinárodní daňovou optimalizaci.

Po sedmi letech v KPMG nastoupila v roce 2000 do Revitalizační agentury, kde se na pozici projektové manažerky zabývala restrukturalizací a prodejem českých průmyslových firem vlastněných státem. Jedním z nich byl Zetor, kde před jeho prodejem v letech 2000–2002 působila jako předsedkyně dozorčí rady. V Revitalizační agentuře, respektive společnosti Odien Asset Management, která byla poradcem této agentury, působila do roku 2004 na pozici finanční ředitelky a projektové manažerky.

V létě roku 2004 byla vybrána firmou BAE Systems a stala se ředitelkou offsetového programu Gripen, který se rozběhl v souvislosti s pronájmem letadel JAS 39 Gripen AČR. Od té doby se také datuje její působení v obranném a leteckém průmyslu. Od roku 2012 do roku 2014 pracovala pro švédskou společnost SAAB AB jako jednatelka české pobočky a ředitelka offsetového programu Gripen.

Na jaře roku 2014 se stala výkonnou ředitelkou Svazu českého leteckého průmyslu a od podzimu roku 2014 je místopředsedkyní dozorčí rady společnosti Letiště Praha a.s. V roce 2016 se stala také členkou dozorčí rady společnosti Czech Aviation Training Center.

Mezi její záliby patří cestování, golf, interiérové designerství a asijské umění. Zejména se však věnuje své šestileté dceři Victorii.

MM: V jaké kondici se aktuálně nachází český letecký průmysl?

Mgr. Undusová: Český letecký průmysl je celkově v dobré kondici. Statistiky našeho svazu ukazují, že objem letecké výroby již pět let po sobě roste a tím samozřejmě i jeho export. To je velice povzbudivé, jelikož většina leteckých výrobků a služeb míří do zahraničí a jejich tržby úměrně rostou. Takže i přes některé mediálně známé kauzy typu Aicraft Industries a Job Air Technics se leteckému průmyslu v Čechách daří. Za naše členy máme úplná statistická data z roku 2014. Z tržeb ve výši 13,5 miliardy korun činil export 10,5 miliardy korun. Zaměstnáno v členských firmách bylo téměř 6 500 lidí. Pokud bychom se komplexně podívali na letecké firmy v České republice včetně zaměstnanců letišť, tak se dostaneme řádově na cca 10 000 lidí. Letecká doprava je na vzestupu, a tudíž i počet zaměstnanců v letectví roste. V roce 2010 svazové firmy zaměstnávaly 3 700 lidí a na konci roku 2014 to bylo již zmiňovaných 6 500 zaměstnanců. Meziroční růst tržeb byl 15 %. Rostla i produktivita práce a konkurenceschopnost, kterou potvrzuje rostoucí export firem. Zároveň rostly i výdaje na výzkum a vývoj a investice do výrobních prostředků – za rok 2014 to byly 2 miliardy korun.

MM: Jaké je současné výrobní portfolio českého leteckého průmyslu? Je aktuálně výroba soustředěna na menší letadla typu kluzáky, ultralighty atd., nebo velká letadla, nebo převažují subdodávky?

Mgr. Undusová: Portfolio českého leteckého průmyslu je široké. Naše republika je jedna z mála zemí, která vyrábí pro letectví veškeré komponenty a má i své finální výrobce. Z výroby ve „velkém“ letectví se jedná zejména o dodávky dílů a komponentů pro světové obry typu Airbus a jejich zahraniční dodavatele. V tomto řetězci je zapojeno mnoho českých firem. Jsou to podniky strojírenského typu, o kterých se příliš neví, že jsou i kvalitními leteckými dodavateli. Z našich členů je to například Startech, Charvát AXL nebo Znojemské strojírny. Největší českou firmou dodávající Airbusu, Embraeru a Sykorskemu je Aero Vodochody prostřednictvím divize Aerostructures. Aero na dodávkách kooperuje s dalšími českými subdodavateli. Zajímavým dodavatelem je i Jihlavan, který má dobré zahraniční kontrakty a dodává i Airbusu. Česká dcera firmy Zodiac – Zodiac Galleys Europe je výhradním dodavatelem interiérového vybavení pro Airbus. V letošním roce mimo jiné dodala již tisící kuchyňku pro tuto leteckou společnost. Z menších firem mohu jmenovat například LA Composite, kteří dodávají protipožární ochranu nákladových dveří pro všechny typy letadel Airbus, nebo Quittner & Schimek z Nové Paky, kteří dodávají letecké kabeláže. Takže co se týká dodávek pro světové trhy, české firmy jsou velice slušně zapojeny do výrobních programů nejvýznamnějších výrobců.

V oblasti ultralightů je Česká republika skutečnou velmocí. Vedle Francie, Německa a Itálie jsme hlavním evropským výrobcem a exportérem ultralightů. Naším trhem je především Severní Amerika a Evropa. Přibližně 90 procent u nás vyrobených ultralightů jde na export. Roční hodnota vývozu je 40 milionů eur. Hlavními výrobci jsou CZ Sport Aircraft, Evektor Aerotechnik, Jihlavan Airplanes -Skyleader a Zlín Aircraft.

Výrobu menších civilních letadel u nás realizují dvě společnosti – Aircraft Industries a jejich L410 NG, který má nový motor od GE, a firma Evektor s letounem EV 55, u kterého probíhají certifikační zkoušky.

Vojenská letadla nabízí jediný výrobce, a to Aero Vodochody, kde se aktuálně pracuje na projektu L-39NG. Ten u stávajících zákazníků nahradí legendární L-39 a chce uspět i u nových zájemců. Současně probíhají ve Vodochodech práce na letounech L-159, které byly prodány do Iráku a firmě Draken do USA.

MM: Na jakých trzích mají české letecké produkty největší uplatnění, jaké jsou hlavní exportní trhy?

Mgr. Undusová: Velké exportní objemy českých leteckých firem míří zejména za velkými zákazníky typu Airbus a Embraer. Obecně z exportních trhů stále převládají státy západní Evropy a USA. V oblasti leteckého výcviku jsou klienty leteckých škol především africké státy. Zajímavá je i Indie a očekává se nárůst spolupráce s Čínou. Perspektivním trhem je i jihovýchodní Asie, kde se firmy snaží navázat na předchozí dobré vztahy. Dobrým příkladem je Vietnam. U nových exportních příležitostí pro střední a menší firmy je velice důležitá podpora státu přes Ministerstvo zahraničí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a jednotlivé zastupitelské úřady. Pokud firma nemá v dané zemi zastoupení, a to si většina menších firem nákladově nemůže dovolit, tak je velice těžké se na tato teritoria vůbec dostat.

MPO podporuje exportní snahy českých leteckých firem prostřednictvím dotací na účast na některých veletrzích a pořádáním obchodních misí, kam s ministrem cestují i zástupci firem se zájmem o navázání obchodní spolupráce v daném teritoriu. Ministerstvo zahraničí má také program malých obchodních misí, kdy podle požadavků pořádá prostřednictvím velvyslanectví v příslušných zemích setkání českých firem se zahraničními partnery. Agentury Czech Trade a CzechInvest se také snaží podporovat mezinárodní kontakty v letectví prostřednictvím svých databází kontaktů a referencí.

MM: V jakém segmentu a na jakých teritoriích vidíte perspektivy pro české letecké firmy? Máme nějaké výhody oproti jiným zemím?

Mgr. Undusová: Uplatnění pro české letecké výrobní firmy vidím zejména v dodavatelském řetězci světovým výrobcům. Vynikající renomé mají české letecké školy. Co se týká leteckých škol a jejich pilotního, leteckého i vrtulníkového výcviku, tak je zřejmé, že zahraniční klientela z Afriky, Asie, Izraele a v budoucnu i Číny je bude v následujících dekádách úspěšně živit. Oproti ostatním evropským zemím máme především ve výcviku velkou přidanou hodnotu. Nabízíme kompletní pilotní výcviky ve vysoké kvalitě se všemi potřebnými certifikacemi za konkurenceschopné ceny. ČR má vynikající mezinárodní pověst prvotřídních a přátelských školitelů. Tradice pilotního výcviku pro zahraniční klienty se u nás datuje už od roku 1948, kdy jsme nově vzniklému státu Izrael poskytovali výcvikové kurzy pilotů, včetně stíhacích letounů Avia S-199. Leteckých škol je v ČR opravdu hodně, například F-Air, DSA, Aviatický klub, Blue Sky Service, Flying Academy, Aero Klub Praha-Letňany. Dále v Praze-Ruzyni působí firma Czech Aviation Training Center, která školí piloty i palubní personál pro letecké společnosti – jde o certifikovaný pilotní výcvik na velká dopravní letadla Airbus a Boeing. Ve všech leteckých školách je možné začít výcvik tzv. „ab initio“, tedy od nuly bez nutnosti předchozích zkušeností a výcviku a ukončit kurz získáním pilotního průkazu.

V oblasti mezinárodního vojenského výcviku je lídrem státní podnik LOM Praha, který ve svém Centru leteckého výcviku v Pardubicích školí piloty vrtulníků a stíhače AČR, včetně dalších pilotů prakticky z celého světa.

Kromě výcviku pilotů je Česká republika schopná nabídnout i výcvik leteckých dispečerů v Czech Air Navigation Institute, který funguje při Řízení letového provozu ČR a probíhá v souladu s mezinárodními standardy ICAO a Eurocontrol. Výcvik dispečera letového provozu se poskytuje jako služba pro účely výcviku dispečerů pro české nebo zahraniční organizace řízení letového provozu. Doba výcviku letového dispečera včetně on job trainingu je cca 2 roky. V případě zahraničních frekventantů je doba výcviku od 3 do 9 měsíců v závislosti na požadovaných kvalifikacích. U zahraničních dispečerů pak on job training probíhá u jejich mateřské organizace. Na rozdíl od pilotní licence si nelze tento výcvik koupit takříkajíc „z ulice“. Uchazeči musejí být vybráni a vysláni na výcvik svými zaměstnavateli, tedy organizacemi, které se zabývají řízením letového provozu. Uchazeči o tuto práci musejí nejdříve projít sérií testů, které mimo jiné zjišťují i psychickou stabilitu a odolnost vůči stresu.

Montážní hala Aero Vodochody

MM: Je ČR pro zahraniční investory v oblasti leteckého průmyslu zajímavá, případně jaké významné akvizice se v ČR za poslední dobu uskutečnily?

Mgr. Undusová: Česká republika je pro investory v oblasti letectví velice zajímavá. Pokud se ohlédneme, tak významnější akvizice, které za poslední roky u nás byly realizovány, jsou vstup malajsijského investora do Evektoru, ruský vlastník kunovického Aircraft Industries, současná plánovaná expanze GE Aviation Czech ve výrobě leteckých motorů poté, co v minulosti koupilo aktiva původní Waltrovky. Z poslední doby můžeme jmenovat aktivity firmy Bell Helicopter v Čechách, kdy letos v Ruzyni vzniklo nové centrum klientských změn pro civilní vrtulníky pro celou Evropu včetně nové lakovny. Z letošního roku se datuje převzetí mošnovské opravárny Job Air Technics, kdy její dluhy u bank odkoupila firma CS Group Jaroslava Strnada. V Čechách také léta úspěšně působí firma Honeywell, která má leteckou výrobu v závodě ve Hlubočkách u Olomouce – ta koupila bývalou Moru Olomouc.

MM: Zaměstnanost v leteckém průmyslu je specifická především svými požadavky na vysokou odbornost. Jaký je současný stav?

Mgr. Undusová: Zaměstnanost v letectví je stejný problém jako v ostatních odvětvích průmyslu. V leteckém průmyslu je více umocněn tím, že výcvik zaměstnanců je delší a dražší. ČR je v současné době po Maltě země s nejnižší nezaměstnanosti v celé EU. To se v praxi projevuje mimo jiné také tím, že sehnat zaměstnance do výroby je stále těžší. V oblasti letecké výroby jsou požadavky na odborné znalosti a dovednosti nezbytností, a proto si některé firmy musejí najímat agenturní pracovníky ze zahraničí, což je drahé a dlouhodobě ve velkém rozsahu neudržitelné. V blízké budoucnosti očekáváme požadavek v řádu stovek pracovních míst v souvislosti s realizací nového centra vývoje a výroby turbovrtulových motorů GE Aviation Czech. V lednu letošního roku společnost vznik motorárny oznámila s tím, že plánuje vytvořit více než 500 nových pracovních míst. Motorárna by měla začít v roce 2020 vyrábět moderní turbovrtulové motory pro letadla společnosti Textron. O tom, kde přesně nový závod bude, ještě není na úrovni GE rozhodnuto.

Systémovým a dlouhodobým řešením stávající situace je transformovat strukturu středního odborného vzdělávání. Dále je nutné zaměřit se na vysoké školství, kdy u našich absolventů bývá problém s jazykovou vybaveností a schopností pracovat v požadovaných počítačových programech. Svaz se touto problematikou dlouhodobě zabývá a spolupracuje s Radou vlády a ČVUT v Praze. Naším cílem je také zatraktivnit letectví jako obor už od středního stupně školství. Bohužel nás ve vnímání atraktivity a perspektivy pro budoucí zaměstnance zatím válcuje automobilový průmysl i kolejová technika.

Svaz se problematikou lidských zdrojů dlouhodobě zabývá. Víme, že letecké firmy stále potřebují hlavně zaměstnance se středoškolským technickým vzděláním. Ti dlouhodobě tvoří kolem 70 procent všech nástupů. Obecně je nedostatek lidí s relevantní praxí, takže firmy to nutí investovat desítky milionů korun do rekvalifikací. To samozřejmě není řešení. Investice do rekvalifikace mají své meze. Budoucí letecký konstruktér musí mít obor vystudovaný. Rovněž klesá počet absolventů leteckých oborů vysokých škol. V roce 2014 bylo celostátně pouze 33 absolventů, což je nejnižší číslo za posledních 15 let. To je trochu paradox, jelikož český letecký průmysl roste. Podle naší analýzy bude 23 firem sdružených ve Svazu v následujících pěti letech potřebovat řádově 3 500 nových zaměstnanců. A víme přesně, kolik a z jakých oborů budou absolventi chybět. Jedná se o letecké výpočtáře, konstruktéry, technology, mechaniky a softwarové pracovníky. Dále pak lakýrníky, svářeče lehkých slitin, operátory a programátory CNC strojů, kontrolory kvality a jiné oblasti společné pro průmysl.

MM: Děkuji vám za rozhovor a přeji oboru dobré vyhlídky nejen v oblasti lidských zdrojů.

Svaz českého leteckého průmyslu

Představuje síť 21 leteckých výrobců, pěti vysokých škol a tří dalších institucí. Mezi hlavní činnosti jejich členů patří výroba a integrace letadlových konstrukčních celků, vývoj a výroba pohonných jednotek civilních letadel, vývoj, výroba a opravy letadlové techniky, palubních přístrojů a letadlových systémů, výroba palubních kuchyní a interiéru letadel a výroba kompozitních a obráběných dílů včetně povrchových úprav.

SČLP přispívá k posilování konkurenceschopnosti českého leteckého průmyslu, realizuje projekty v oblastech řízení lidských zdrojů a leteckého vzdělávání, rozvoje dodavatelského řetězce a integrace dodavatelských kapacit.

Údaje za rok 2014

• 23 leteckých firem, 6 asociovaných členů

• Zaměstnanci: 4 777 leteckých specialistů, 1 461 ostatních zaměstnanců

• Tržby: celkem 11 939 mil. Kč (letecké činnosti), z toho:

  • leteckých výrobků 6 260 mil. Kč
  • leteckých oprav 1 936 mil. Kč
  • jiných leteckých služeb 3 733 mil. Kč

• Investice: 1 283 mil. Kč
• Export: 10 515 mil. Kč
• Hospodářský výsledek: 965 mil. Kč, provozní zisk: 1 473 mil. Kč

Zdroj: www.sclp.cz

RNDr. Iva Ruskovská

iva.ruskovska@gmail.com

Vydání #10
Kód článku: 161042
Datum: 27. 09. 2016
Rubrika: Servis / Rozhovor
Seriál
Související články
MM Podcast: Glosa - Poselství Garcíovi

Jsou věci, které ovlivnit nemůžeme, avšak máme možnost se k nim svobodně postavit. Pokud tak ale činíme ve stresu a se strachem, negativní dopad to jen znásobí. Naopak, uvedeme-li se do klidu s vědomím své vnitřní síly, víry a odhodlání, vše se může nakonec vyvíjet úplně jinak. 

Technická podpora vždy po ruce

Prostřednictvím nové aplikace LiveTechPro nabízí společnost Ceratizit kompetentní okamžitou technickou podporu i v období místního a národního lockdownu vyvolaného pandemií covid-19.

Názorové fórum odborníků

Výzkum a vývoj v oblasti řezných nástrojů podle doc. Jany Petrů z Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě (www.mmspektrum.com/200519) mj. dlouhodobě soustřeďuje svou pozornost na vývoj řezných materiálů, systémů povlakování a konstrukce nástrojů využívajících princip minimálního mazání a chlazení MQL.
Zabývá se těmito trendy také vaše společnost? Naleznou uživatelé výše popsané inovace ve vašich produktových portfoliích? Uveďte příklad.

Související články
Všechno pro obrábění kovů

Česká pobočka firmy Walter AG letos oslaví třicáté výročí svého založení. Nejen o třicetiletém působení společnosti v Česku, ale především o její současnosti a také o plánech do budoucna jsme si povídali s Jiřím Majerem, jednatelem firmy Walter CZ.

Související články
Rodná čísla nástrojů v kódech Data Matrix

Společnost Seco uvádí do života nový projekt – označování každého vyrobeného nástroje jedinečným strojově čitelným kódem. O tom, jak tento nápad vznikl a jak jej firma hodlá využít, jsme si povídali s Ing. Janem Matějíčkem, vedoucím technického vzdělávání STEP a reprezentantem Seco Consultancy.

Další krok k bezobslužné výrobě

Studie čínské univerzity Beihang, publikovaná v časopise International Journal of Production Research, přímo spojuje prediktivní údržbu s kvalitou výrobků. Jak je však pro výrobce tato dosahovaná prediktivita a vynikající kvalita u operací využívaných při soustružení oceli slučitelná se snižováním počtu pracovníků na dílenských pracovištích nebo s bezobslužnou výrobou? Článek objasňuje důvody, proč jsou pro kvalitu obráběných součástí nezbytné vhodné nástroje ve spojení s procesy zabezpečenými proti selhání.

Abeceda komunikace (nejenom) pro strojaře, Část 1. Komunikace je jako mariáš

Člověk je tvor společenský a komunikace je jeho stěžejní dovednost. Komunikujeme proto, aby se něco stalo. Aby se naplnil náš záměr. Ať už chceme někoho pobavit, poučit, informovat, nebo přimět ke spolupráci, potřebujeme, aby nám rozuměl. Cílem úspěšné komunikace je dosáhnout určitého efektu. Aby se tak stalo, musíme použít správný obsah, formu, ale i správné načasování. Hranice mezi úspěchem a neúspěchem je velmi často daná právě (ne)schopností komunikovat. Ve spolupráci s odbornicí na strategickou komunikaci Mirkou Čejkovou pro vás připravujeme seriál, který, jak věříme, bude inspirací pro zlepšení vašich komunikačních dovedností.

Fórum výrobních průmyslníků

Jak se současná doba odráží nachodu vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a kompletace, tak ikaždodenního přístupu k zamezení šíření koronaviru mezi vašimi zaměstnanci. Dokážete vyčíslit náklady, které jste již do těchto opatření investovali?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak se současný způsob výuky odráží na studentech – na jejich osobnosti, přístupu ke studiu, k dosahování dílčích výsledků, na přípravě k finální části studia, k následujícímu profesnímu působení, ale i v sociální/osobní rovině vazby pedagog – student?

Pět principů pro zvýšení efektivity

Tork, spadající pod společnost Essity, uvádí na trh novou příručku představující princip „kaizen“. Díky němu mohou podniky zavést filozofii kontinuálních vylepšení.

Když je řemeslo posláním

V součinnosti se zákazníkem navrhovat nástroje s maximální hospodárností a produktivitou – to je cílem rodinné nástrojářské společnosti UniCut, jejíž produkty můžete najít ve výrobních firmách prakticky po celém světě. Její jednatel, Ing. Petr Inemann, s nímž jsme měli možnost hovořit, převzal vedení firmy po svém otci. Nezdědil však jen firmu, ale především, jak sám říká, lásku k řemeslu.

Abychom na změny zareagovali včas

Covid-19 je humanitární krize, která má bezprecedentní dopady na všechna průmyslová odvětví. Podniky stojí před novou výzvou, na kterou musí reagovat. Některé podniky tuto výzvu využijí ke svému rozvoji a expanzi, některé ji jen přežijí, a budou i takové, které zaniknou. První reakcí bývá zastavení všech investic, včetně investic do informačních technologií. A právě informační technologie ukážou, kdo bude vítězem, a kdo poraženým.

Firma a příroda mají k sobě blízko.
Více, než si myslíme.

Společnosti Fosfa je největším zpracovatelem žlutého fosforu v Evropě. Z něho pak vyrábí esenciální směsi zejména pro potravinářské i speciální průmyslové aplikace, které vyváží do více než 80 zemí světa. Vedle toho vyrábí také přírodní ekologické produkty, jako jsou přírodní prostředky péče o tělo i domácnost Feel Eco. Její záběr je ale širší, provozuje první českou vertikální farmu Feel Greens, ve které s pomocí hydroponie pěstuje microgreens, bylinky a saláty zcela bez jakýchkoliv pesticidů, GMO či růstových regulátorů.

Technologie pro mistry horkého tváření

Zavítáte-li do části města Olomouc s názvem Bystrovany, bezpochyby vás zaujme architektonicky velmi čistá budova, součástí jejíž fasády je velké plastické červené logo Weba. Když pak vejdete dovnitř, ohromí vás výrobní hala monumentálních rozměrů s množstvím sofistikovaných strojů různých značek – zejména pak značky Mazak. Od loňského roku mezi nimi můžete spatřit i automatickou obráběcí linku se dvěma stroji Mazak Variaxis 1050.

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit