MM: Takový projekt, jako bylo otevření evropské centrály Bell Helicopter, si jistě vyžádal větší objem investic? V jakých řádech jste se pohybovali a jaké byly doposud největší investice?
Ing. Hoda: Počáteční investice se pohybovaly v řádu 100 milionů korun a do toho nepočítám nákup Aviation Service. Největší a zásadní investicí v ceně 48 milionů korun byla výstavba nové lakovny. Větší investici v takovém objemu do budoucna neplánujeme. Samozřejmě chceme pražský provoz dále vylepšovat a také vzdělávat a školit personál. I nadále plánujeme masivně investovat především do zaměstnanců, které budeme nabírat a školit. Investice půjdou také do nových technologií.
MM: Jak jste řekl, zásadní investicí byla realizace nové lakovny. Můžete popsat, v čem jsou její přednosti, případně v čem byl tento projekt unikátní?
Ing. Hoda: Nová lakovna je opravdu top kvalita. Mohu odpovědně říci, že je to nejlepší lakovna, kterou Bell Helicopter má a kterou nenajdete ani u jiných renomovaných vrtulníkových firem na světě. Pokud mám uvést nějaké technické specifikace, tak základním parametrem je to, že lakovna umožnuje práci na všech v současnosti vyráběných strojích – i těch, které jsou prozatím jen ve vývoji. Dále v sobě integruje několik nejnovějších požadavků, jako je bezpečnost provozu, snadná údržba, energetická udržitelnost, ochrana životního prostředí a organizace práce.
MM: S kolika zaměstnanci jste začínali? Bylo těžké sehnat kvalifikovaný personál? Jaká je aktuální situace?
Ing. Hoda: Bell Helicopter koupil Aviation Service s veškerým vybavením, tzn. hangáry, letištní plochou a administrativními budovami, včetně toho, že s námi zůstal i některý letecký personál. Portfolio činností však bylo zcela odlišné, než je naše. Aviation Service byl primárně zaměřen na avioniku a odbavovaní letadel. Z tohoto důvodu jsme přistoupili k rozsáhlé transformaci. Museli jsme implementovat úplně jinou činnost, než která se zde dělala předcházejících 20 let. Museli jsme změnit procesy ve firmě a přejít na IT systém, který je plně kompatibilní se systémy v domovské firmě v Americe. K tomu bylo nutné vyškolit a přeškolit některé zaměstnance nebo přijmout zcela nové. Nezastírám, že v některých procesech jsme také museli změnit přístup a mentalitu a s některými zaměstnanci se také rozloučit.
Na druhou stranu jsme si byli plně vědomi toho, že český letecký personál včetně mechaniků je známý svou vysokou profesionalitou, takže velká část zaměstnanců zůstala a my jsme je přeškolili na standardy Bell. To bylo naše hlavní kritérium. My musíme především respektovat, aby naši zaměstnanci měli příslušné licence. To byl asi největší problém. Ne všichni měli vyhovující oprávnění a my jsme právě do vzdělávání a školení zaměstnanců investovali nemalé finanční prostředky.
V roce 2010 jsme začínali cca s 30 zaměstnanci. Dnes jich máme okolo 65. Z toho cca 30 je v administrativě, 10 je obchodníků, kteří nás zastupují po celé Evropě, a zbytek jsou letečtí mechanici a technici.
MM: Má pražská centrála vlastní vývojové pracoviště a nabízíte případnou spolupráci českým vysokým školám?
Ing. Hoda: Nevím, zda to nazvat plnohodnotným vývojovým pracovištěm, ale máme na velmi vysoké úrovni inženýring, který zpracovává a připravuje individuální úpravy jednotlivých strojů spolu s designovým pracovištěm. My vycházíme z toho, že každý vrtulník je unikátní a každá technologie je rovněž unikát, takže každou zástavbu vymýšlíme na míru tak, aby byla co nejefektivnější, technicky správná, schválená leteckým úřadem a splňovala další parametry, které jsou součástí objednávky.
Co se týká spolupráce s vysokými školami, vedeme diskuzi s ČVUT v Praze a dalšími českými univerzitami. Nabízíme jejich studentům stáže, případně budoucí zaměstnání. Máme zájem o šikovné profesionály a nebráníme se takovým lidem nastartovat kariéru a případně růst s naší firmou. V současné době zde máme například studenta z VŠE na částečný úvazek, se kterým jsme velmi spokojeni.